Radostná věda přehled
Friedrich Nietzsche
Hutný soubor aforismů, který původně vznikal jako přípis k jednomu z předchozích děl, shrnuje v podstatě všechny Nietzschovy základní myšlenky v podobě poetické prózy.
Literatura světová Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 1992 , Československý spisovatelOriginální název:
Die fröhliche Wiessenschaft, 1881
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Radostná věda. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (10)
„Co kdyby se jednoho dne nebo jedné noci vplížil do tvé nejosamělejší samoty nějaký démon a řekl ti: „Tento život,
jak jej teď žiješ a jak´s jej žil, budeš muset žít ještě jednou a ještě nespočetněkrát; a nebude v něm nic nového, nýbrž
musí se ti navracet každá bolest a každá rozkoš a každý nápad a vzdech a vše, co bylo v tvém životě nevýslovně
malé i velké, a všechno ve stejném pořadí a sledu- a také tento pavouk a toto měsíční světlo mezi stromy a také tento
okamžik a já sám. Věčné přesýpací hodiny bytí se stále znovu obracejí- a ty s nimi, zrnko prachu!“- Nevrhl by ses na
zem, neskřípal zuby a neproklínal démona, jenž by takto mluvil? Nebo jsi jednou zažil tak úžasný okamžik, v němž
bys mu odpověděl: „Tys bůh a já nikdy neslyšel nic božštějšího!“ Kdyby se tě ona myšlenka zmocnila, pak by od
základu proměnila tvé bytí a snad by tě i rozdrtila; nikdy neumlkající otázka: „Chceš to ještě jednou a ještě
nespočetněkrát?“ by ležela na tvém jednání jako největší zátěž. Neboť jak dobrým by ses musel sobě samému a
životu stát, abys již po ničem netoužil víc než po tomto posledním věčném stvrzení a zpečetění?“
A někteří lidé vám budou tvrdit, že Nietzsche byl nihilista. Je snad třeba říkat víc?
Inu, s postupnou snahou o specializaci svého poznání přichází i jistá nechuť, či lépe menší pochopení k jiným oborům chápání. Tím si vysvětluji to, že při snaze opravdu a pokud možno úplně pochopit různé směry filosofie práva, nenašel jsem mnoho vášně pro radostnou vědu. Přes to podotýkám, že když jsem dal knize dostatek času, našel jsem na ní mnoho zajímavého.
Odpusťte mi to, ale abych se mohl vyjádřit k Vědě, cítím potřebu přirovnat ji k Tak pravil Zarathustra.
A je to kniha opravdu velice rozdílná od Zarathustry. Zatímco o Zarathustrovi můžeme bez většího váhání prohlásit, že se jedná o dílo literární. To věda není. Ano, obsahuje sem tam nějakou tu básničku, to ano, ale jedná se spíše o takové maskování. Ačkoliv u Zarathustry sotva můžeme hovořit o jednotném narativu, Věda nemá žádný. Zatímco Zarathustra je notně enkryptický, Věda je… mno, ano, je enkryptická, ale méně! A u Vědy můžeme pozorovat jeden formální nedostatek, který Zarathustra postrádá, či lépe maskuje. A dobře pro něj.
Tím nedostatkem Vědy je její struktura. Jednotlivé myšlenky jsou uspořádány do menších myšlenkových bloků (Je to pravda jen do té, či oné míry, ale na první pohled je to tak.), které vypadají jako… já to snad ani nechci napsat, jako motivační citáty. Ne všechny, to jistě ne. Ale mnoho. S množstvím stránek poměrně ubývá takových případů, ale i tak je jich tam mnoho. A nakonec si z toho dost dobře možná odnesete, že máte dělat práci, která vás naplňuje i vnitřně, ne pouze finančně, nebo že se máte snažit vycházet s lidmi. Rozhodně to není vše co kniha obsahuje. Nikoliv, kniha obsahuje zajímavé učení o morálce a náboženství, které nás ovlivňuje dodnes. Je plná mnoha zajímavých parabol a aforismů, ale ta motivační literatura z knihy do jisté míry kouká.
Musím říct, že musel být obtížný úkol, být Nietzsche. Opravdu, žít v jeho hlavě bych nechtěl. Člověk o sobě celkem bez větších důsledků může prohlásit, že je misantropem. Člověk si může být vědom nedokonalosti kolem sebe. Člověk může přestat být zklamáván. Ale Nietzsche to prostě jaksi dotáhl dál, jeho nároky, nároky po nadčlověku, pakliže jsou zcela upřímné a hluboké, ty ho musely vnitřně trýznit, když si uvědomil, jak daleko k cíli mají i ti nejlepší.
Zajímavé je sledovat odkazy na Shakespeara. Nevím proč, ale ani zde, ani v Zarathustrovi jsem si jich nevšiml, dokud jsem si nepřečetl kapitolu „Na oslavu Shakespeara“. Poté jsem si teprve všiml mnoho odkazů na Caesara, Hamleta, Timona Athénského a další hry. Musel zaujímat vpravdě zvláštní místo v Nietzscheho mysli, ten William Shakespeare.
Když člověk hledí na Nietzscheho, hledí na jakéhosi titána, ohromný kolos, který prostě a jednoduše nepatří do časů a míst, kam byl vržen. Je vlastně nepřekvapivé, že si jej existencialismus snaží ukrást.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Radostná věda v seznamech
v Přečtených | 86x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 37x |
v Chystám se číst | 48x |
v Chci si koupit | 18x |
v dalších seznamech | 2x |
Autorovy další knížky
2003 | Antikrist |
1996 | Mimo dobro a zlo |
2019 | Tak pravil Zarathustra |
2002 | Genealogie morálky: polemika |
2010 | O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním |
Velice osobní Nietzschovo dílo, obsahující zárodky pozdějších stěžejních myšlenek.
""Život prostředkem poznání" - s touto zásadou v srdci může člověk žít nejen statečně, nýbrž i radostně, a také se radostně smát! "