Edudant a Francimor
Karel Poláček
Pohádkový příběh o Edudantovi a Francimorovi, dvou synech státem koncesované kouzelnice Madame Istar Halabáby, zavede nejen hlavní hrdiny, ale i školní mládež, mezi niž je vyšle pan školní inspektor, aby se naučili mluvnici, do loupežnického brlohu, vodnické říše, na dvůr lidožroutského krále Dyldylbuma i mezi námořníky. A to všechno jenom proto, že všichni pátrají po ztraceném Francimorovi. Karel Poláček útlou, ale humorem a roztodivnostmi nabitou knížkou dokazuje, že je mistr vyprávění a že vedle svých nesmrtelných povídek a románů byl schopen oslovit i dětského čtenáře. Příběh ostatně vznikl tak, že Poláček rozvinul jeho první obrysy na procházkách s vlastními dětmi, které pohádku vyžadovaly. A protože byl nejen mistr vyprávění, ale také schopný fabulátor, podařilo se mu stvořit pohádku, která právem patří mezi literární skvosty.... celý text
Přidat komentář
Je to takové krásně zmateně dobrodružné a to se mi líbí moc. A ta všechna jména jsou taková krásně zvláštní a to se mi líbí moc.
Jasně si pamatuju, jak jsme knížku četli ve škole a já ji prostě milovala. Moc mě bavily všechny možné dobrodružství a žeru už jen jména hlavních hrdinů. Určitě se k ní jednou vrátím i v dospělosti :)
Vzpomínám si, jak mi tuhle knihu maminka koupila. Bylo to vydání buď 1963, nebo 1966. To už nevím. Určitě to nebylo vydání z roku 1970. To vím určitě. (To už jsem dááávno četla něco jiného)
Vzpomínám si, jak jsem jako malá, tuhle krásnou knihu začínala číst stále a stále odznova, ale nechápala jsem ji. (Proto jsem ji začínala číst stále a stále znova) Štvalo mě to. Štvalo mě, proč to nechápu..
Teď - když o tom tak přemýšlím, tak je to asi tím, že už jako malá jsem vlastně na nějaký čárymáry nevěřila.
Moc rád na tuhle knížku vzpomínám. Originální hrdinové, nápadité zápletky... jako dítě jsem to miloval.
Kdo nezná, ať neváhá a dá přečíst svým dětem. Takový Harry Potter je fajn, ale zejména poslední díly jsou už minimálně pro puberťáky. Tohle je taky kouzelné a o dost kratší, takže pro ty menší velmi vhodné.
Vždycky jsem měla ráda propletení světa kouzel a toho "normálního" - z toho se dá vytěžit spousta humoru. To tady stoprocentně platilo. A večerníčkovské zpracování s hlasem Milana Šteindlera a Hapkovou hudbou nemělo chybu - a to jsem ho viděla až jako dospělá.
Tato a podobné knihy se mají číst ve věku, pro který jsou určeny. Pakliže je čtete o deset, dvacet let později, je to stejné jako dívat se na Teletubbies a divit se, proč jsou tak primitivní.
Takže, přátelé do 10 let, jste-li tu vůbec, koukejte se překliknout z Facebooku, vypněte všechny ty farmy apod. a koukejte jít na Databázi, kde Edudanta a Francimora ohodnotíte 5*, ať se ve svém komentáři nemusím připadat jako vrah něčích vzpomínek na šťastné dětství!
Fantaskní příběh pro děti. Já sama jsem se pár úvodními stránkami prokousávala a nemohla jsem knížce přijít na chuť. V půlce se to zlomilo a příběh mě začal bavit. Možná jsem se na něj začala dívat více dětskýma očima.
Četla jsem jako dítě - takové už trochu v pubertě - a líbilo se mi to hodně. Moje máma se do knížky taky tehdy podívala a jen kroutila hlavou, jak se mi to může líbit, že jí se to nelíbí a hlavu si "mohla ukroutit". Pamatuji si, jak se divila, že toto napsal Pan spisovatel, od nějž měla ráda knihu "Bylo nás pět" a tu mi koupila a tu ať si přečtu. Ale vzhledem k tomu, že už jsem byla trochu v té pubertě, tak jsem moc ráda a pečlivě přečetla tuto knížku (tu jsem taky měla v knihovně) a pořád jsem ji vychvalovala - hlavně před mámou (ale mně se to opravdu líbilo - možná i proto, že jsem nebyla menší nebo naopak větší), máma pořád kroutila hlavou a chválila "Bylo nás pět". Takže za mě 5 hvězdiček - i pro ty zážitky s knihou. :)
genialni "pohadka" :) zadne naivni mazani detem medu kolem ust, je to humorne, napadite a akcni :) a zabavne nejen pro nejmladsi :)
Je to detská kniha a aj keď už mám ten vek bezstarostnosti dávno za sebou, neustále sa vraciam aj ku knihám, ktoré vo mne vyvolávajú nostalgické spomienky. Dobrodružstvo Edudanta a Francimora, ktoré sa odohráva na školskom výlete, je zárukou príjemnej zábavy s úsmevom na tvári.
Co to má jako bejt mě se chce nad tou slátaninou brečet málo známé filmové provedení je super kníiha mne naprosto šokuje
Jedna z oblíbených knih mých dětí, kde se u čtení pobavím i já ;-), doporučuji milovníkům střeleností a absurdit.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1979 | Bylo nás pět |
1965 | Muži v ofsajdu |
1966 | Edudant a Francimor |
1967 | Hostinec U kamenného stolu |
1958 | Dům na předměstí |
Krásné, zamotané, krátké a přitom plné dobrodružství dvou čarodějnických kluků a jejich spolužáků. Možná, kdybych se ke knize dostala jako malá, byla bych z ní nadšená, stejně jako tenkrát z večerníčku... Ale i tak jsem si to čtení užila i teď v dospělosti.