Effi Briestová
Theodor Fontane
Jadrom príbehu je rozprávanie o šľachtickej dcére Effi Briestovej, ktorá bezstarostne vyrastá v rodičovskom dome, a o jej nešťastnom manželstve. Effi vstupuje do manželstva mladučká, takmer dieťa, lásku doposiaľ nepoznala, a nesmierne trpí prázdnotou malomestskej spoločenskej smotánky, medzi, ktorou musí žiť. Prázdnotu nevie vyplniť ani oveľa starší manžel, síce láskavý, no nie dosť chápajúci pruský karierista a človek zásad, barón von Innstetten. A keď Effi, citlivá, bezprostredná, avšak celkom neskúsená podľahne svetáckemu majorovi Crampasovi a prehreší sa tak proti konvenciám spoločnosti, v ktorej žije, ostáva celkom sama. Zavrhne ju nielen spoločnosť, ale aj rodičia. Koniec románu vyznieva ako obžaloba spoločenského poriadku, pre ktorý má konvencia väčšiu cenu než ľudské srdce.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1968 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Effi Briest, 1896
více info...
Přidat komentář
Tragicky příběh o osudu ženy, která kvůli nevěře byla zapuzena svými blízkými...našla jsem v povinné četbě a nečekala, jak mě toto dílo zasáhne.
Německý spisovatel Theodor Fontane (1819–1898) psal básně, balady či cestopisy a první prózu vydal až v 59 letech. K vrcholům jeho díla i celé německé literatury 19. století patří jeho román Effi Briestová (1895), který můžeme tematicky řadit k jiným velkým románům o nešťastném manželství podaným z pohledu ženy, jako jsou Flaubertova Paní Bovaryová a Tolstého Anna Kareninová. Sedmnáctiletou Effi provdají rodiče za barona Innstettena, který je o dvacet let starší. K Effi se chová hezky, není to žádný tyran, ale je citově chladný a pracovně zaneprázdněný, pořád samé povinnosti a řád, a citlivé mladé dívce nerozumí. Ta se také velmi nudí v pomořanském městečku Knessin, kde manžel působí jako okresní přednosta. Ani narození dcerky ji z nudy provinciálního prostředí a manželova citového chladu nevytrhne...
Pozor, SPOILER!!! Effi prožije dobrodružství se světáckým (a ženatým) majorem Crampasem, což autor přímo nespecifikuje, ale čtenář se domyslí. Po Innstettenově povýšení se rodina přestěhuje do Berlína, kde Innstetten až po několika letech objeví díky dopisům, které náhodou najde, co se kdysi stalo mezi Effi a Crampasem. Vyzve Crampase na souboj a zabije ho, Effi zapudí a dceru si nechá u sebe... Effi trpí, zapuzena nejdřív i rodiči, samotou. A tragický konec je neodvratný, jen to tentokrát není sebevražda jako u Emmy Bovaryové nebo Anny Kareninové, ale spíš zlomené srdce...
Realistický, psychologický, nijak rozsáhlý román, jehož si velmi cenil třeba Thomas Mann (jeden ze svědků souboje mezi Instettenem a Crampasem se jmenuje Buddenbrook!), byl celkem čtivý, už dlouho jsem si ho chtěl přečíst, ale musím říci, že Anna Kareninová a zejména moje milovaná Paní Bovaryová mne oslovily daleko více. Effi Briestová byla několikrát zfilmována, mj. v roce 1974 Rainerem Wernerem Fassbinderem s Hannou Schygulla a v roce 2009 s Julií Jentsch a Sebastianem Kochem.
Přeložil Josef Menzel, vydalo SNKLHU, Světová četba, 1954.
Přelet nad vášnivým údolím. Můj život se nesmí jen tak přihodit, zůstat prázdnou židlí, na kterou není dovoleno se posadit. Jsme lovené oběti v zátoce vysoké honorace. Ty jsi kupec mé samoty. Pán domu jen slepec, matné zlato. Přímo hladovím po tvém tělesném ostrovu v niterně rozbouřeném moři. Vzdaluje se obraz, ztrácím svou tvář, ale já nepovolím, nemohu stát v rohu. Jedinec je společnosti krví. Společnost nesmí ji jen tak prolít.
(SPOILER) Azda najväčší prínos diela je nasmerovanie pozornosti čitateľa na krutosť osudu ženy, ktorú spoločnosť odsúdila na život v samote. Osobne som presvedčený, že aj beletria prispela k novodobým spoločenským zmenám v podobe zrovnoprávnenia mužov a žien, všeobecného volebného práva, novej sociálnej politiky a pod. Tu sa však môj obdiv k sociálno-kritickému kontextu knihy končí. Effi Briestová je žena, ktorá má pre mňa len obmedzené čaro. Je naivná, málo vzdelaná (hoci nie hlúpa), poverčivá, náladová - a čo je najhoršie, nič nerobí pre to, aby to zmenila. Do krajnosti ju rozruší šuchotanie závesu, ktorý si vysvetľuje ako vystrájanie strašidiel. Citovo ju vykoľají záhadná fotografia Číňana prilepená na stoličke. Skoro vo všetkom vidí mystické znamenia, ktoré jej predstavivosť vybičujú do krajnosti a nešťastne ovplyvňujú jej konanie. Pritom 19. storočie bolo storočím vedy a ženy v ňom hrali úlohu ako nikdy predtým. Vzorov mala viac než dosť. Škoda, nedostatok vzdelania a súdnosti určujú jej ďalší osud, ktorý končí spoločenským pádom. Effi Briestová je tak proti svojej vôli antihrdinkou.
Nemecká Anna Kareninová, len nudnejšia. Ešteže mám skrátenú verziu. Odtiaľto pochádza pojem "je to široké pole". V najnovšej filmovej vezii s Juliou Jentsch si dovolili zmeniť koniec. Nehorázne!
Štítky knihy
19. století zfilmováno německá literatura Německo
Autorovy další knížky
1968 | Effi Briestová |
1970 | Cizoložnice |
1976 | Paní Jenny Treibelová |
1974 | Toužení, soužení |
1975 | Stina |
(SPOILER) Smutný příběh. Effi má na začátku všechno, milující rodiče, kteří jí dávali dost svobody. Mohla si vzít muže, kterého chtěla, do ničeho ji nikdo netlačil. Manžel byl starší, takže měl sklony ji vychovávat a rozhodoval on, ale zároveň ho obdivovala proto, kolik toho znal. Nevěra se sukničkářem, pro kterého to byl lov a který mladou nezkušenou naivní holku pobláznil, to všechno zničil.
Vidím chyby jejího muže. Za prvé, proč nechtěl opustit dům, ve kterém se ona bála? A za druhé, kdyby dokázal spolknout svoji ješitnost a odpustit, mohl být konec jiný. Zničilo to i jeho. Přála jsem si ve chvíli, kdy se rozhodoval, aby si se ženou promluvil, řekl, že všechno ví a odpustil jí.