Egypťan Sinuhet
Mika Waltari
Waltariho nejslavnější román nám dává nahlédnout do složité a bouřlivé doby panování osmnácté dynastie egyptských faraónů, kdy došlo k neobvyklému pokusu o sociální a politickou reformu společnosti, jenž se v náboženské oblasti projevil jako zápas dvou bohů: boha starého pořádku Amona a boha lásky a míru Atona. Obraz těchto událostí je nanejvýš spolehlivý, historicky přesný, přitom však Egypťan Sinuhet rámec historického románu značně překračuje, takže v něm najdeme řadu paralel s naší současností (sám autor v jednom z rozhovorů prohlásil "psal jsem v historickém převleku"). V příběhu o životních osudech lékaře Sinuheta, plných zvratů, vítězství i proher, reagoval ve skutečnosti Waltari na vlastní prožitek válečného běsnění (kniha poprvé vyšla těsně po skončení druhé světové války) a vyjádřil v něm svůj humanismus a víru v nesmrtelnost základních lidských hodnot, jako je svoboda a tolerance. Vydání šesté, v Odeonu první.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1989 , OdeonOriginální název:
Sinuhet egyptiläinen, 1945
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem pro svůj odvěký zájem o starovéký Egypt zkoušela číst už asi ve 13ti, samozřejmě jsem se nedostala přes 100 stran, v té době jsem neměla šanci to pochopit. Teď jsem ji vzala znovu a zamilovala se do ní. Zanechala ve mě takovou stopu jako ze všech knih které jsem četla jen málokterá. Úžasné dílo. Nevím jak jinak to popsat. A ačkoli jindy nehodnotím názory ostatních, tady musím říct: Kdo tvrdí, že je kniha zdlouhavá, nudné a zbytečné pasáže a podobně, ten ji vůbec nepochopil a jejo slova jsou jako bzučení mouchy v mých uších ????
Klasika, kterou jsem si přečetla až teď ve 22 letech...Strašně dlouhé dílo, které na svých stránkách odkrývá nesmírnou spoustu informací, příběhů, představ..Trošičku mi vadily opakující se slovní obraty a pasáže, celkově mě dílo nudilo jen v několika málo částech..Knihu jsem si přečetla, protože jsem mělo po čase chuť zase na nějakou světovou klasiku a věděla jsem, že knihu si zamilovala sestra, když ji četla někdy na střední...nemám až tak nadšené pocity jako ona, dokonce jsme se bavily, že chtěla číst Sinuheta po letech znovu, ale nedostala se přes sto stran...tedy možná je to dobou a trochu zastaralejším jazykem, možná opravdu velkou obsáhlostí, ale na víc než tři hvězdičky se v tomto případě necítím.
Knihu nebudu hodnotit, protože jsem jí nedočetla. Za sebe můžu jen říct, že nechápu tak vysoké hodnocení. Text byl dost šroubovaný, vyloženě "nečtivý", rozvleklý, děj se posouvá strašně pomalu, Sinuhet se dost často chová jako idiot. Po 200 stránkách jsem to vzdala, protože jsem se strašně nudila a Sinuhet mě vyloženě rozčiloval, místo abych s ním sympatizovala.
Co na tuto knihu říci. Egypťan Sinuhet je prostě skvělé a nestárnoucí dílo, které patří do zlatého fondu evropské literatury.
Jedna z TOP 10 knih, které jsem v životě přečetl. Dostal jsem ji někdy v roce 1969 ( asi 1.vydání) a od té doby ji četl několikrát. Navíc v té době toho ke čtení moc nebylo, což zážitek ještě násobilo. Tady je 5 hvězdiček pořád málo. Z knih o Egyptě se nic této kvalitě nepřibližuje.
Moudrá kniha.
Skvělé zachycení tehdejší společnosti Egypta.
Jedna z nejlepších knih, kterou jsem kdy četl.
Nádherná kniha, úžasně vtipná a relevantní na dobu, kdy byla napsána. Opačné recenze jsou pouze prach u mých nohou a drmolení Nubijců v mých uších :)
Vynikající kniha. Moc se mi líbil styl psaní, který celkovou atmosféru skvěle doplňoval. Dodnes, když někdo mele nesmysly, mi naskočí, že v mých uších jeho řeč je jako bzučení mouchy :-)
Egypťan Sinuhet byla povinná četba na střední škole. Nenáviděli jsme, když nás nejen češtináři, ale i ostatní kantoři, nutili, abychom si knihu přečetli, se slovy: "To je naprosto jedinečná a božská kniha. Jak to, že ji ještě neznáte?!" Zařekl jsem se, že ji nikdy nevezmu do ruky. Teď chápu, co učitelé chtěli, abychom s nimi sdíleli. Úžasný i šokující svět a dobrodružství královského otvírače lebek, který měl a má to nejhezčí srdce na světě. A pro ty, kteří četli: Nefernefernefer je jedna z nejodpornějších ženských literárních postav. Trochu mi připomíná Cathy v Steinbeckově Na východ od ráje. Kvůli těmto dvěma potvorám jsem měl chuť rituálně rozžvýkat a sníst celou knihu! Sinuhet patří mezi nejkrásnější příběhy, jaké jsem měl tu čest číst. Škoda, že dílo nemá 10 000 stran. Nebo 20 000. Klidně bych nešel spát celý rok, abych mohl neustále hltat každé Waltariho slovo. :)
Sinuhet svým vyprávěním, úvahami i myšlenkami překračuje dobu. Nejenom dějovou, tedy starého Egypta, ale i dobu vzniku knihy, tedy první polovinu 20. století. Nejedná se o snadný kousek na čtení a je třeba u něj přemýšlet, občas se zastavit mezi stránkami, zahledět se a uvědomit si. K tomu mnoho knih neponouká a i v tomto je Waltariho Egypťan Sinuhet výjimečný. Nemá šanci stát se dnes masově čtenou knihou, ale kdo jej pochopí, v tom zůstane. A rád se k němu zase po čase vrátí.
Narativni,epicke casti lepsi uvahovych. Obcasne opakovani temat a myslenek skodi celku. Prvnich sest knih lepsich zbytku knihy. Ctu to potreti a naposledy. Stacilo. Celkove 85 %.
(audiokniha) Uz kdysi jsem sahl po knize, ale po precteni nekolika stranek jsem usoudil, ze tato kniha nebude patrit mezi ty, do kterych se clovek zacte po par strankach. Odlozil jsem ji tedy a vratil se k ni az jako k poslechu. Bohuzel jsem z poslechu mel stejny pocit jako z cetby, ale vydrzel jsem. Kdyz uz mi prislo, ze by melo byt nacase aby mne poslech chytil, zjistit jsem, ze uz jsem v zaveru knihy.
Jinak mam trochu za zle staremu Egyptu,ze davali tolik jmen od A: Amon, Aton, Achnaton, Amenhotep ... To bohuzel moje roztekana soustredenost mela problem zpracovat.
Presto si knihu zarazuji mezi ty, ktere bych si rad poslechl znovu.
Milovaný Egypťan Sinuhet je kniha, kterou bych jednoznačně označila titulem "Povinná četba". Úchvatná bichle...
Přečteno poněkolikáté po mnoha letech. Pořád stejně skvělé. Trocha historie, hodně fikce, vložení pohádek a inspirace příběhy z mytologie, celek je dokonalý.
Troufám si tvrdit, že pokud se vůbec člověku 20. a 21. století podaří popsat život a myšlení lidí ve starověku, Waltari to zvládl.
Výhrady těch, komu se nelíbí jazyk, jsou bzučením mouchy v mých uších. Vždyť jazyk je další důvod, proč je tahle knížka tak skvělá. Je škoda, že část lidí, asi hlavně mladých, tohle už dnes neocení. Pro koho je to nezáživné, nechť obětujte Chrobákovi, a taky Amonovi a Atonovi, neboť jistota je jistota. A pak možná pochopí.
Egypťan Sinuhet je jednou z těch knih, jejíž četbu jsem velmi dlouho odkládala. Odrazoval mě počet stran i archaický jazyk; ani jedno však nakonec nebylo mínusem.
Ale tak jako všichni jsem z ní "odvařená" nebyla, i když jsem se začetla a před zraky mi díky popisům vyvstávaly jednotlivé scény, osoby a prostředí.
Pro milovníky starého Egypta rozhodně jedna z "povinných" knih, pro ostatní fajn vhled do dané doby.
Je to však také kniha a životě se vší jeho krásou, slastmi, zlem a bolestmi. A z tohoto pohledu pro mě byla skvěle napsána.
Jedna z knih, od kterých se nemůžete odtrhnout. A litujete, když se tou neskutečně tlustou bichlí pročtete za polovinu a dostáváte se stále blíž a blíž ke konci.
Štítky knihy
Egypt lékařské prostředí zfilmováno finská literatura Kréta faraoni starověký Egypt filozofická beletrie historické romány finské rományAutorovy další knížky
2013 | Egypťan Sinuhet |
2005 | Jeho království |
2004 | Tajemný Etrusk |
2002 | Krvavá lázeň |
2004 | Nepřátelé lidstva |
Zajímavá a hezká knížka, četla jsem ji dvakrát a určitě si ji ještě přečtu.