Egypťan Sinuhet
Mika Waltari
Waltariho nejslavnější román nám dává nahlédnout do složité a bouřlivé doby panování osmnácté dynastie egyptských faraónů, kdy došlo k neobvyklému pokusu o sociální a politickou reformu společnosti, jenž se v náboženské oblasti projevil jako zápas dvou bohů: boha starého pořádku Amona a boha lásky a míru Atona. Obraz těchto událostí je nanejvýš spolehlivý, historicky přesný, přitom však Egypťan Sinuhet rámec historického románu značně překračuje, takže v něm najdeme řadu paralel s naší současností (sám autor v jednom z rozhovorů prohlásil "psal jsem v historickém převleku"). V příběhu o životních osudech lékaře Sinuheta, plných zvratů, vítězství i proher, reagoval ve skutečnosti Waltari na vlastní prožitek válečného běsnění (kniha poprvé vyšla těsně po skončení druhé světové války) a vyjádřil v něm svůj humanismus a víru v nesmrtelnost základních lidských hodnot, jako je svoboda a tolerance. Vydání šesté, v Odeonu první.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1989 , OdeonOriginální název:
Sinuhet egyptiläinen, 1945
více info...
Přidat komentář
Ač na pohled neuvěřitelná bichle, začetla jsem se poměrně rychle a pak už jsem četla jedním dechem až do konce. Příběh je po linii nádherně vyveden, scény i prostředí je úžasně popsáno, že si člověk vytvoří dokonalý obraz toho, jak to ve starém Egyptě vypadalo.
I když jsem knihu četla před mnoha lety, stále mi hlavě zní věta: "Je to jako bzučení mouchy u mých uší." Pro mě nezapomenutelná věta, která mi často vyvstává na mysli. :-)
Moje nejmilovanější kniha o starém Egyptě, jako byste se tam přenesli a stali se účastníky děje!
Tahle kniha mne okouzlila především nádherným jazykem. Je to už pár let, co jsem ji četla, ale pořád si pamatuju tu radost ze čtení. No a příběh byl také krásný. Pro mne ale druhořadý :)
Zajimava, ale straaaaasne dlouhaaaaa. V kazdem pripade proste patri do zakladni povinne cetby.
Chtěla jsem si doplnit mezery v vzdělání a přečíst si tuto knihu, ale prozatím tyto mezery zůstanou u mně nevyplněné. (Možná to někdy zase zkusím). Nevím jestli ten zvláštní jazyk je nápad autora nebo překladatele, ale ten zvláštní slovosled se čte špatně. Předpokládám, že to má působit starobyle. Občas to tak působí, ale občas to vypadá jakoby vypravěč parodoval mistra Yodu z Hvězdných válek, a hlavně se to kvůli tomu zvláštnímu jazyku špatně čte.
Nádherná kniha,která mě hodně zaujala a již jsem jí četl několikrát.Přestože je hodně silná,nevadilo mi to.Myslím,že jsem se dozvěděl docela nové věci o téhle době a o náboženství,které tehdy bylo velmi důležité.
tuhle knihu mám rozečtenou už asi rok a nejsem schopná se tím prokousat. Čte se mi velice špatně a na ději mi nepřijde nic strhujícího. Snad se to někde zlomí, protože knihu nechci úplně odepsat.
Jedna z nejkrásnějších knih, které jsem četla. Velmi čtivá, dojemná, veselá i smutná, vtipná, poučná - mnoho myšlenek k zamyšlení. Přestože je poměrně obsáhlá, přečetla jsem jedním dechem a určitě se k ní budu vracet.
Kde začít... Začnu tam, kde jsem skončila. Někde vprostřed dvanácté knihy. Do cíle zbývalo už jen necelých 300 stran ale já už to nemohla vydržet. Než jsem se prokousala k tomu, co mě baví, nechuť "k vatě" mi pokazila celý dojem z knihy. Každý asi hledá něco jiného - někdo filozofii, jiný starověký život - já hledala pasáže, kdy mi Sinuhet jako lékař ukáže něco ze svého umění, které jsem zatím v žádné jiné knize nečetla. Zatím jsem jen otevírali lebky a čekali, jestli nemocný do tří dnů nezemře. Nakonec jsme se i docela dost nacestovali, to by mi zas až tak nevadilo, ale pořád mám takový pocit, že to nebylo to cestování, které já mám ráda, kdy autor popíše každý bezvýznamný šutr a já mu to žeru i s veškerým prachem u cesty. Spousta věcí se opakovala (ruce ve výši kolenou, některé postavy jednaly nelogicky, ženy byly absolutně nedostupné, války a peníze se točily...) a to mě nakonec přimělo k tomu, abych už nepokračovala a nemusela se nutit do té spousty vaty, která nakonec nepřevýšila podstatnou hodnotu knihy, kterou jsem hledala já.
Na druhou stranu mohu říct, že vím o čem kniha je, proč je tak vysoce hodnocená, ale mohu i říct druhou stránku věci, že se člověk nemá nutit za každou cenu do něčeho, do čeho se mu nechce.
Opravdu povedená kniha, vyvážená kombinace historie, lékařského umění, myšlenek učence se špetkou lásky. Ten Sinuhet je dost tvrdohlavý chlapík.
Ano. Egypťan Sinuhet. Jedna z nejlepších knih, které jsem četla. Moc mě bavilo pohybovat se v době faraónů. A poznávat, jak se tehdy žilo.
My jsme tehdy sehnali až páté vydání a to bylo v roce 1985. Nevím, jakou kvalitu papíru má jiné vydání, ale ta má, má takový velice tenký, jemňoulinký papír. Myslím, že se mu říká cigaretový. Je to takový skvost mé knihovny.
Kniha je psána velice příjemným stylem a já si ji opravdu vychutnávala. V jednom okamžiku došlo k takovému zvratu v ději, že mě to doslova vyrazilo dech. Bohužel, už si přesně nepamatuji o co se jednalo. Je to už opravdu dávno.
Ale pamatuji se, že po Sinuhetovi jsem hodně, hodně dlouho, žádnou jinou knihu nečetla.
Nechtěla jsem si kazit chuť.
Štítky knihy
Egypt lékařské prostředí zfilmováno finská literatura Kréta faraoni starověký Egypt filozofická beletrie historické romány finské rományAutorovy další knížky
2013 | Egypťan Sinuhet |
2005 | Jeho království |
2004 | Tajemný Etrusk |
2002 | Krvavá lázeň |
2004 | Nepřátelé lidstva |
K této knize mohu říci jen jedno, kdo ji nečetl, jako by nečetl. Je to kniha o velkém množství stránek, které se nakonec ukážou jako málo. Klidně jich mohlo být i více, protože jsem ji přečetla nějak moc rychle. Prostě super. To říká vše co potřebuje znát ten, kdo ji minul a nevzal do ruky.