Egypťan Sinuhet
Mika Waltari
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537297/bmid_egyptan-sinuhet-662d8ff1f3834.jpg
5
5190
5190
„Toto vše jsem napsal já, Sinuhet, Egypťan, pro sebe sama. Nikoli pro bohy, ani pro lidi, ani pro zachování svého jména navěky, nýbrž pro sebe sama, ubohého a ztrápeného, a pro své srdce, jež dostalo svou míru plnou.“ Rákosová loďka se houpe na hladině Nilu. Jaký dar bohů v ní najdou vesetský lékař chudých Senmut a jeho žena Kipa? Nalezenec se stává jejich jediným synem a vyrůstá v nadaného hocha toužícího po vojenské kariéře. Setkání s vysloužilcem však Sinuheta přiměje vydat se v otcových šlépějích a studovat medicínu v chrámové škole. V Domě života se stává zdatným lékařem, jenž je přizván k faraonovu dvoru coby pomocník královského otvírače lebek. Starý a churavý Amenhotep III. ale po riskantním zákroku umírá a ze Sinuheta se stává Ten-jenž-jest-osamělý. Nezkušený mládenec neodolá svodům překrásné kněžky, obětuje jí vše, a tím začíná série jeho neprozřetelných rozhodnutí, které mají dalekosáhlé následky: pohrdání sebou samým, nouzi, vyhnanství, krveprolévání ve svatých válkách. Putování lékaře, který si navzdory nepřízni osudu vydobyl věhlas, nekončí v Sýrii, Babylonii, dokonce ani v zemích Mitannu a Chatti, ba ani na Krétě. Sinuhet se vrací zpět k egyptským kultům a skutkům, za něž mnohdy nese osobní odpovědnost… Nejúspěšnější román moderního finského klasika věrně zachycuje poměry v Egyptě za vlády 18. dynastie ve 14. století př. n. l. „Proud vyprávění tak široký a velkolepý, že se ponoříte, a nebude se vám chtít ven.“ – The Philadelphia Inquirer „Autor uplatnil takový výzkumný, tvůrčí a protřelý fortel, že faraon Achnaton žije v duších čtenářů dodnes.“ – The New York Herald Tribune... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno:
2021
,
OneHotBook
Originální název:
Sinuhet egyptiläinen, 1945
Interpreti: Lukáš Hlavica
více info...
Přidat komentář
Dílo má určitě historickou hodnotu, je zajímavé i po stránce jazykové, ale hlavní hrdina zatrpkly a subdepresivni lekar mne nevtahl do děje a já osobně nejsem z knihy nijak zvlášť nadšena.
Sinuhet mě přitáhl k egyptské civilizaci, která mě dosud nijak neoslovovala. Brilantně napsaný příběh a dle mého názoru skvělý český překlad. Autorovi se klaním, ruce do výše kolen...
Kdysi hltáno snad včetně obalu. Strhující. Dnes s odstupem času ho čtu s nadhledem - ale za to nadšení, kdysi, za detaily žití a vykreslení jednotlivých postav tak přesně, že v nich poznávám kus svého já i některé mé současníky - tak za to vše pět hvězdiček (a to je ještě málo).
Amonova řeka, Amonův chrám, Amonovo město. Ocitáme se v obklopení egyptským bohem Amonem. Není ničeho, co by mu nebylo ve starověkém Egyptě zasvěceno. Ne na každého však dopadne zlatý paprsek Boha slunce, či snad Slunce samotného. Kdo neuplácel, nebo na to neměl, nečekala jej ani jeho potomky žádná prosluněná budoucnost... jenže nic netrvá věčně, a tak vládu přebírá bůh Aton, jeho žijící podoba - faraon současně přebírá jeho jméno. Jenže nejsou faraonovi potomci, nedaří se, nepřetrvá proto ani víra v Atona. A tak opět přichází na scénu Amon... jak vrtkavá zdá se býti víra Egypťanů. Jak pružně dá se ohýbat. A přitom veškeré jejich konání je právě bohy zaštiťováno. Pravda, časy to byly těžké, tak proč ne... Zdá se, že jak politika, tak víra jsou stejně nestálé. Jenom moc přetrvává, toť největší bůh.
"Nekonečný příběh o Egypťanu Sinuhetovi" nebo také "Nesmírně ukecaný román". To by mohly být zasloužené podtituly tohoto Waltarova díla. Schopný lékař, cestovatel, diplomat a životní filozof, možná také potomek krve faraónů, avšak blázen nepochybně, řekla bych. Nemohla jsem pochopit, jak by mohl chtíč zbavit muže rozumu tak, jak to popisuje Waltari. Je to Waltari představivost? Nebo reálie starého Egypta? Tyto pasáže, kdy dělá z mužů totální hlupáky, nejenom ze Sinuheta, jež přijde o vše i zaprodá své pěstouny, a z žen nebezpečné, lstivé mrchy, mě vážně dost iritovaly. Ve výsledku pak na čtenáře valí tsunami Sinuhetova sebezpytování, sebelítosti a sebemrskačství... místy vážně trudné čtení. Na příkladu faraona Achnatona Waltari ukazuje nebezpečí vládce země, jehož jedinou kvalifikací je jeho pokrevní příbuznost a kterého lze pouze zabít, protože sám nikdy odstoupit nemůže, bez ohledu na stavu duše i rozumu. Další rozměr tohoto pacifistického faraona ukazuje na dilema válečného a mírového řešení problémů. Waltari se zdánlivě vysmívá nejen bezzubému a bezuzdnému pacifismu (nebránit se žádnými prostředky), ale třeba i nikterak nezaslouženým darům, kterým dnes říkáme charita či rozvojová pomoc. Pak ale přichází opět lítost a pocity viny. V Egypťanu Sinuhetovi čert aby se vyznal.
Chce to velkou trpělivost projít se Sinuhetem v 15 knihách všechny jeho životní osudy a osudy jeho přátel a mnoha dalších a dalších. Jakoby Sinuhet/Waltari trpěl nekonečnou samomluvou... Avšak trpělivost růže přináší. Nesmírně zajímavá jsou ve Waltariho společenské fresce s atraktivním historickým pozadím nejen zakomponovaná pojednání o vině a spravedlnosti, pomstě a trestu, zmíněné válce a míru, ale i vykreslení života a hlavních postav starého Egypta. Jakkoli podléhají uměleckému ztvárnění. Jistě musel Waltari hodně studovat, než Sinuheta sepsal, inspirován původním staroegyptským dílem o Sinuhetovi. Sám pak dle všeho do Sinuheta vtělil své vlastní postoje, názory a mravní hodnoty.
Na Sinuheta jsem si léta brousila zuby. Ano, nepochybně mě obohatil. Ovšem teď jej zase mohu s klidem odložit do zadních koutů knihovny, které až doposud po desítky let obýval.
Kdykoli byl Sinuhet hybnou pákou svých osobních dnů a snů, nesmírně mě čtení bavilo. Jeho začátky, kdy opakovaně dojel na prohnanou Nefernefernefer a skončil u balzamovačů, nebo když doprovázel svou nedostižnou lásku - tanečnici či se vracel a opouštěl šenkýrku a krokodýlí ocas, to vše líčeno nádherným jazykem přišpikovaným dokamenevytesáníhodnými moudry, nestačila jsem obracet stránky. Kdykoli se ale stal jen rekvizitou v životě někoho jiného, obvykle coby pasivní svědek válčení = vraždění, moje soustředěnost a schopnost ocenit zdlouhavé popisy bitev, křaplých lebek a znásilňování, šla dolů vodou.
Nádherný příběh, který čtenáře zavede do starověkého Egypta... Jedna z nejlepších knih, kterou jsem kdy četla.
Z mého okolí byla hodnocena jako nejlepší knížka, chtěla jsem tedy poznat proč. Velmi těžká kniha, pro mě nezáživné popisy bitevních strategií, myslela jsem, že snad nedočtu, nemohla jsem se hnout z místa. Nerada se vzdávám, takže jo, ale jsem si jistá, nejlepší přečtená kniha. Přece jen hlavní hrdina lékař Sinuhet mi byl blízký svým pohledem na život, na smrt, na lidi, na svět. Psáno nádherným jazykem. Určitě doporučuji. A s větším odstupem času je mi po ní smutno, zejména po lékaři Sinuhetovi.
Nádherná kniha, kterou jsem kdysi přelouskala, i když jsem měla k dispozici vydání ve slovenštině. Chystám se na ni po letech , ale tentokrát v češtině :-)
Nádherná čeština! Povýšila celý děj na 5*. Příběh se mi líbil, uvítala bych podrobnější vysvětlivky v závěru.
1. zajímavé téma, na které jsem se tak těšil a obíhal kvůli tomu několik knihoven, shodil nepříliš zajímavý obsah
2.těžkopádný jazyk
3.trochu to přepracovat a bylo by to lepší....
Opravdu velmi, velmi obsáhlá kniha o životě lékaře z Egypta doby faraonů. Je to echt dávka čtení, souhlasím ale s tím, že děj JE místy rozvleklý a čtení umí dát zabrat. Kousněte se a čtěte dál. Stojí to za to!
Přes veliká očekávání, co od této knihy dostanu a faktu, že jsem se na ni tolik těšil mě trochu zklamala. Dlouho jsem se nemohl dokousat ani do čtvrtiny knihy. Vzhledem k tomu, že už jsem se dostal tak daleko, chtěl jsem knihu dočíst za každou cenu. Styl psaní a vyprávění mě bohužel na to, jak je zajímavé téma příliš neoslovil. Děj je takový mdlý a rozvláčný. V druhé půlce už to bylo i celkem zajímavé. Je mi to líto, protože patří mezi jedny z nejvyhledávanějších knih a skrze téma by si zasloužila víc. Chvílemi mě to bavilo, chvílemi ne.
Určitě mě tenhle příběh bavil. Líbí se mi styl vyprávění a ten konec stojí za to.
Knihu čtu doslova roky, ale ještě se mi ji ani jednou nepodařilo dočíst. Příběh je dost obsáhlý, ale poutavý. Pokaždé ale došlo k něčemu, co mě od ní odtrhlo. Většinou jsem se dostala maximálně do poloviny. Doufám, že se konečně dostanu ke konci. Nemůžu se dočkat. Ale budu muset začít od začátku...
Dlouho jsem váhala mezi 3 a 4 hvězdičkami. Tuhle knihu mám na svém "jednou-si-přečtu-seznamu" už od prváku na střední. Konečně jsem se do ní pustila kvůli výzvě. A asi jsem očekávala něco jiného. Dlouho jsem se nemohla začíst, ale nechtěla jsem to vzdát. Vždyť pro spoustu lidí je tak skvělá!
Trvalo mi 250 stran, než mě to začalo opravdu bavit. Sinuhetovo putování po různých zemích mě nenadchlo. Ale když se vrátil do Egypta, příběh si mě postupně získal.
Dočteno po dlouhých dvou měsících, kdy jsem četla téměř denně. A nakonec tedy 4 hvězdy :)
Štítky knihy
Egypt lékařské prostředí zfilmováno finská literatura Kréta faraoni starověký Egypt filozofická beletrie historické romány finské romány
Autorovy další knížky
| 2013 |  Egypťan Sinuhet |
| 2005 | Jeho království |
| 2004 | Tajemný Etrusk |
| 2002 | Krvavá lázeň |
| 2004 | Nepřátelé lidstva |
Moje srdeční záležitost, vracím se k ní s naprostou pravidelností. Vždycky mě dojme, vždycky mě rozpláče, ale taky pokaždé zahřeje u srdce svou moudrostí a koloběhem života. Některá sousloví a citáty už používám v běžné komunikaci. "Tvé zlato je jen prach u mých nohou." a "Tvá slova jsou jen ozvučení mouchy v mých uších." jsou asi má nejoblíbenější.
Četla jsem i další knihy tohoto finského autora, ale Sinuhetovi se nic nevyrovná.