Egyptologové
Kingsley Amis , Robert Conquest
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/133948/bmid_egyptologove-1wu-133948.jpg
4
87
87
Satirický román o skupině rafinovaných záletníků zesměšňuje nejen řadu lidských vlastností a diletantství, ale především anglického měšťáka. Děj se rozvíjí kolem založení tzv. Egyptologické společnosti skupinkou pánů středních let, jimiž má tato společnost sloužit jako zástěrka pro jejich zálety. Je to pro ně zároveň i hra a únik ze šedivé skutečnosti, protože vybrušováním pravidel a chodu celé společnosti věnují veškerou svou vynalézavost a energii. Kniha vyniká situační komikou a anglickým humorem.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1993 , Ivo ŽeleznýOriginální název:
The Egyptologists, 1965
více info...
Přidat komentář
Mám rád anglický humor, no tuto to škrípalo ako štrk v ložiskách.
Nemám asi ani viac čo dodať, v podstate všetko vystihol v svojom komentári honajz a s kľudným svedomím sa pod to podpisujem.
Velmi vtipné a hravé. Autoři rozehráli skvělou hru party týpků, která pro své zálety vymyslela dokonalý systém alibi – zoufale nudných egyptologických přednášek – a nachází zálibu nejen o onom zanášení, ale zejména v samotných intrikách a tajnůstkářství.
Poslední třetina knihy (televizní rozhovor pro BBC) je velmi dlouhý sebepoškozující pocit známý jako secondhand embarassment.
Dobrá oddechová kniha, četla se mi lehce. A také musím ocenit zajímavý nápad s klubem egyptologů, kteří se ovšem zajímají o něco úplně jiného, jak je ostatně uvedeno v anotaci. Doporučuji.
Tuhle knihu jsme dostal do ruky poprvé v době, kdy mi nebylo ani dvacet. A tenkrát jsem nedočetl ani první kapitolu. Musel jsem zestárnout více než dvakrát, než se kniha pro mne stala čitelnou. A pochopitelnou. A tak přemýšlím... jak by se ta společnost musela jmenovat dnes a kolik vynalézavosti by tajemník potřeboval v době internetu a mobilních telefonů...
jééé, to bylo tak vtipné a neotřelé, že jsem knihu koupila všem svým kamarádům. Skvěle napsáno!
Vynalézavost a pečlivost s jakou členové egyptologické společnosti chránili svá tajemství snad neznala meze. Román nabídl spoustu jemného humoru po anglicku a také nastavil zrcadlo britským měšťákům z dob, kdy tato země byla ještě považována za vzor demokracie, práva a morálky.
Nekonečná vynalézavost v blábolení a nudění k smrti, kterou pánové předvádějí, mě uchlácholila za nehezký účel, ke kterému to vše vymysleli. Stanovy klubu a jejich precizní dodržování krásně zachovává ten známý britský starosvětský klubový svět. A akce Nefertiti/podprsenka všemu nasazuje korunu! Amis a anglický humor v nejlepší formě. A kdo to chce tuplovaně, tomu doporučuju zhlídnout českou inscenaci stejného názvu z roku 1974. Kopecký, Sovák, Adamíra a Vinklář jako gentlemanští záletníci - to snad mluví za vše...
V období budování komunismu bylo čtení této knihy "lékem pro duši". Od mládí, "odkojen" Agathou Christie jsem milovníkem jemného anglického humoru. Ano je ukecaný, ale dá se snést. U nás byl VUML (Večerní univerzita marxismu-leninismu, kde chudáci nestraníci museli poslouchat žvásty partajních ryhlokvašek, t.zv. RsDr ze Sorbony v Praze 6) - v Anglii "založila" skupina gentlemanů honosný (názvem) " spolek Egyptologů, aby se mohli věnovat svému dalšímu hobby na hony vzdálenému egyptologii. A vzpomínám na výtečný TV film s Kopeckým, Sovákem, Voskou, Bohdalovou a j. K.Amis toho napsal dost, ale já osobně mám rád ještě Šťastného Jima, to další se mi zdá, že je psáno pouze pro peníze.
Kniha je opravdu vhodná pro pobavení. Nápad s klubem egyptologů je geniální a originální. Sice se nebudete smát naplno, ale úsměv vám z tváře po celou dobu čtení rozhodně nezmizí ;-).
Kdysi dávno jsem četl knihu, která mne hodně pobavila. Od té doby jsem ji četl už několikrát a baví mne stále. Jsou to Egyptologové. Zápletka je možná jednoduchá, možná těžko uvěřitelná,ale já jsem se u knížky smál. Protože je pan Amis kritiky oceňovaný autor, pustil jsem se s chutí do jeho dalších knih. Ouha. Nyní jsem jich přečetl pět a další (minimálně nějakou dobu) číst nehodlám. Všechno je to o alkoholu a pověstný anglický humor se mění spíš v jakousi zapšklost. Bohužel pan Amis pro mne asi zůstane autorem jedné bezva knihy.
honajz velmi dobře vystihl to, co jsem sám při četbě cítil. Knihu bych zařadil do kategorie "zcela zbytečná". Příběh samotný by nemusel být až tak špatný, ale autoři místo aby děj zajímavě rozvedli, jen plácají "chytré", pro mě spíš blbé kecy, pořád se nic neděje, no a nakonec se zase nic neuděje -nemá to ani pořádnou pointu, žádné vyvrcholení... Má to celé být asi zábavné, ale abych se pobavil, to tedy prakticky vůbec. Po dlouhé době trochu lituji času stráveného s knihou. 40%, 22.8.2015.
Jako pardon. Pár hlášek a situací je vtipných, ale než se k tomu prokoušeme, trvá to věčnost, vyplněnou ne až tak zajímavým, a dokonce ani vtipným balastem. Celé je to postavené na tom, že zpočátku jako nemáme tušit, oč těm pánům jde a hádat, ale to by nesměl člověk vědět nic o autorovi a jeho předchozí tvorbě, pak je to myslím všem jasné. Takže překvapení se nekoná, a pak je nutno čekat vždy hrozně dlouho, než dojde k nějaké klíčové scéně, která pohne onen minipříběh dál. Celkově mi to přišlo neskutečně ukecané, celá ta hra na záhadu povrchní, a vlastně mne to ani nepobavilo, ani nic nedalo. Mimochodem, pár logických děr by se také našlo, kdybych chtěl „hnidopíchat“. Už vidím, jak všechny manželky uvěří, že jejich drahé polovičky a jejich kamarády z ničehož nic popadl egyptologický zájem. Celé je to navíc vedené jako divadelní hra, v jedné kulise, a na divadlo raději zajdu tam, kde má možnost projevit své přednosti. Od jisté chvíle je i jasné, jak to skončí, a o to víc kniha přestane bavit.
Čtivě napsáno. Jednotlivé postavy a jejich dialogy jsou obrazem pravého anglického smyslu pro humor. Zálety se ostatně jako vše na světě dají provádět s elegantností a vynalézavostí.
Charakteristická věta: "Nikdo nemůže radit jinému muži, jak má balamutit své vlastní děvče".
Asi jsem čekal něco víc...
Nakonec jsem knížku dočetl, ale čím dál tím intenzivněji mně připadala přece jenom trochu ukecaná - byť to tak nejspíš mělo být.
Takže si můžete jít sednout, pánové Amisi a Conqueste, do notýsku si píši: "lepší průměr"...
Po Šťastném Jimovi druhá, velmi dobrá Amisova kniha. Ty ostatní už příliš humorné nejsou, ale na kvalitě jim to neubírá. S potěšením čtu v recenzi, že kniha zesměšňuje řadu lidských vlastností. Jak mi to připomíná období totality. Tuším, že většina spisovatelů se psaním baví, chce pobavit čtenáře a chce vydělat peníze prodejem svého díla. To až jazykáři, aby ukázali, jak rozumí literatuře, zařazují autory do různých skupin.
Kde jsou ty krásné časy, kdy k páchání nevěry vzdělaní muži zakládali ušlechtilé poznávací spolky?! Skvělé a zábavné čtení!
Šťastný Jim je skoro dokonalý, tohle bohužel ne. Jako, ve výsledku tam ta vtipnost byla taky a bylo tam pár vyloženě světlých okamžiků, ale... Jednak to celé působí hrozně zastarale a přežile, je to retro skoro jako Dickens. Jednak to není úplně zdařile napsáno, třeba jednotlivé postavy nejsou nijak vykresleny, takže ve výsledku zůstávají spíš jen jmény a to způsobuje nepřehlednost, kdo je zrovna na scéně. Plno věcí jen tak projde a vyšumí, jako kdyby tam neměly ani žádný smysl. Ale hlavně je úplně otřesný český překlad, jakože fakt strašně. Řeč vůbec neplyne, jak by měla, slova jsou špatně volená a někdy jsou tam vyloženě nesmysly. A rozhodně není omluvou, že už je taky starý, to je prostě problém dotyčné paní, že na to nestačila. Docela se divím, že to za ta léta nikdo nepřeložil znovu.