Ekonomie dobra a zla
Tomáš Sedláček
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/21925/ekonomie-dobra-a-zla-21925.jpg
4
507
507
Po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi / Knižní debut Tomáše Sedláčka, lektora Karlovy univerzity, publicisty, někdejšího poradce ex-prezidenta Václava Havla, nyní ekonoma ČSOB a člena vládní rady NERV. Toto dílo dobře ilustruje, proč je Sedláček (*1977) jedním z nejznámějších a nejcitovanějších českých ekonomů současnosti. Stejně jako ve svých novinových článcích i televizních vystoupeních, i zde dokázal poutavě, čtivě a přitom navýsost erudovaně podat téma, které má nyní v souvislosti se světovou finanční krizí šanci zaujmout široké publikum. Kniha ukazuje, jak barvitě dokázali naši předkové přemýšlet o majetku, vlastním užitku, společenském blahu a všem ostatním, co s ekonomií souvisí. Autor v první části bere čtenáře na dobrodružnou pouť k počátkům civilizace a na příkladech starých Sumerů, Židů či antických myslitelů dokládá, jak inspirativní je sledovat proměny lidského tázání očima ekonoma. V Sedláčkově podání je ekonomie krásná věda, jejíž kořeny jdou mnohem hlouběji, než si moderní či postmoderní člověk dokáže představit. Autor pod heslem “vše se hodí” podniká zajímavé výlety do hájemství filosofie, etiky, politologie a religionistiky a ukazuje, kolik čerstvých a překvapivě relevantních myšlenek lze v dědictví starých civilizací najít. Díky vytříbené argumentaci, živému jazyku a schopnosti vybrat poutavý detail, Sedláček přesvědčivě vykračuje proti proudu a kacířsky nabourává stereotypy, s nimiž pracují jak ekonomové, tak běžní lidé v každodenním životě. Ne vždy totiž lidé považovali za svůj hlavní životní cíl „maximalizovat užitek“ tak jako dnes, což v době ekonomické krize stojí za to vědět. Poté, co autor představí nečekaně pestrou škálou pramenů od Eposu o Gilgamešovi přes Bibli a Komenského až po moderní ekonomy, přichází v druhé části s kritickou reflexí dnešní doby. Kniha vrcholí provokativní pasáží na téma, proč je věda (nejen ekonomická) nevědecká a nespolehlivá, a končí analýzou současné finanční krize jako příležitosti pro to, aby člověk znovuobjevil sám sebe i svůj vztah k věcem hmotným i duchovním. Ekonomie dobra a zla přichází na trh s krátkou přímluvou Václava Havla, podle něhož Sedláčkovy názory nemusí konvenovat všem, ale přesto (či právě proto) je na místě se z takového díla radovat. Ekonom Jan Švejnar pochválil Sedláčkovu prvotinu jako “osvěžující elixír” pro ekonomickou obec i širokou veřejnost. Jan Kraus, další z recenzentů uvedených na obálce, dodává: “Představuji si, že by takhle měly vypadat moderní učebnice. Jste li typem jako já, tedy žákem, který se nechce učit, ale přesto chce občas něco vědět, a trváte-li na tom, že se lze ledacos podstatného dozvědět poutavě a zajímavě, nikoli útrpným pročítáním odborných teorií, pak tato kniha je právě pro vás. Užijete si!” ... celý text
Přidat komentář
Co napsat, knihu jsem dočetl na několikrát, přiznám se, že jsem čekal něco jiného a tak mne momentálně kniha moc nesedla. Na mne příliš obecné a filozofické, spíše jsem čekal nějaké ty postřehy, jak nás celá ta mašinerie tahá za fusekli.
Celá ta sranda kolem peněz, vytváření kurzů, půjček atd.
Nezbývá, než se k ní vrátit již patřičně připraven, co mne čeká. Možná k tomu i dojde, nyní jsem naprosto neutrální neb nedovedu patřičně hodnotit.
K této knize se budu muset vrátit. Možná i opakovaně. Ač se mnou rezonuje, přec je o několik pater výše, takže mne významně obohacuje.
Super spojení ekonomie, filosofie, literatury a historie. Spousta inspirace k dalšímu zamyšlení.
Kniha je spíš pro filosofy, kteří se zajímají o ekonomii, než pro ekonomy, kteří se zabývají filosofií (a já nejsem moc filosof).
Kniha byla psána jaksi šroubovaně, autor používá více cizích slov, než bylo nutné, občas jednu myšlenku 2× zopakuje jinými slovy (případně proloží citátem, který říká totéž ještě jednou). V 1. kapitole zase autor z mně nepochopitelných důvodů skákal z Gilgameše na Starý zákon a zase zpět, ačkoli obě témata měla svou vlastní kapitolu.
Ale abych nebyla jenom kritická - poslední kapitola se autorovi podle mě celkem vydařila, přečetla jsem ji jedním dechem.
Po přečtení knihy jsem usoudil, že ani já bych takovou diplomku nepřijal. V každém z jednotlivých bloků se objevovali staré myšlenky a nové zajímavé náhledy na ně. Nakonec se ale ukázalo, že plán spojit několikero humanitních oborových přístupů pod hlavičku ekonomie, byl až příliš ambiciózní. Některé části se nepodařilo spojit s hlavní myšlenkou knihy (tento pocit jsem měl zejména u těch neekonomických), a tak nakonec v knize působí jako vata pro naplnění minimálního požadavku na délku díla. I přesto, že se ne všechno podařilo, považuji toto dílo za velice dobré, neboť není mnoho lidí, kteří by si takové pokusy vůbec mohly dovolit.
Ekonomie s lidskou tváří. První třetina velmi zajímavá a s několika originálními postřehy, poté však autor jakoby ztrácí dech a rozvolňuje téma ve známých klišé. A s čím nesouhlasím je, že Klausova reforma byla úspěšná; vzpomeňme na jména Kožený, Krejčíř, Čadek... Také zástup bezejmených dlužníků co nikdy nesplatily dluhy, vytunelované banky, fondy... To je podle Sedláčka úspěch?
Bohužel jsem zklamán. Ani ne tak kvůli obsahu, pan Sedláček má nepochybně enormní znalosti a neotřelé postoje, jako kvůli formě. Ty tisíce poznámek pod čarou by vydaly na samostatnou knihu, ale spíše by jim slušelo stát se součástí běžného textu, neboť jím bezpochyby jsou. Plynulosti by to určitě prospělo. I když s některými jeho závěry se neztotožňuji, vždy budu hájit jeho právo je svobodně vyjadřovat (tuším Voltaire).
Totu knihu jsem si půjčila na popud pana Hejlíka z "Listování" . Právě "Listování" z této knihy udělalo něco zajímavého, chytlavého... bohužel, právě toto jsme si slibovala i od knihy samotné.
No, pro Ekonomy a milovníky tohoto téma to může být velmi čtivé a zajímavé. Bohužel pro mne ... ani tak ne.
Vynikající studie současných poměrů. První a na dlouho poslední čtivá a pro nezasvěcené srozumitelná kniha o ekonomii. Více takových!
Pane Psavec, pokud máte pocit, že tahle kniha někomu tlačí víru, pak jste zřejmě nečetl správně. Já jsem z Ekonomie dobra a zla nadšená, protože dává ekonomii do zcela nových souvislostí o kterých se na veřejnosti mnoho nemluví. Je to kniha k přemýšlení nejen o tom, jak funguje svět, ale také, jaké jsou moje kroky v něm a jaké důsledky mají. Kniha nikomu nic nevnucuje, přestože jistě zaujímá určitý postoj se kterým je možno souhlasit či ne. Rozhodně ale není jen náhodnou sbírkou myšlenek. Mě osobně každá strana víc a víc fascinuje.
Nejvíce vám tato kniha dá, když díky ní objevíte, jakým způsobem nalákat čtenáře a vyvolat v nich potřebu mít vaší vlastní knihu. Pak můžete poskládat dohromady jakýkoliv text v délce kolem 273 stran a prodat jej v neuvěřitelném nákladu. Záleží jenom na tom, jak dobře umíte nainstalovat lidem potřebu a víru do hlavy. (Potřebu mít vaší knihu a víru, že jste osobnost, která má co předat. Je jedno, že z ní čtenáři žádný hmatatelný užitek mít nebudou. Knihy se přece tisknou především proto, aby se prodávaly.)
Odložil jsem ji. Knihu jsem pořídil především kvůli popularitě autora i knihy samotné. S nadšením jsem se začetl a nadšení mne rychle opustilo. Zřejmě budu muset ještě dospět. Na běžného člověka příliš filosofická. Dám ji jěště šanci - věřím, že chyba je především ve mně :D
Přeceňovaný bestseller, který je ve skutečnosti pouze jakousi kratochvilnou polemikou Tomáše Sedláčka o podstatě ekonomie. Největší slabinou knihy je bezesporu to, že Sedláček se snaží určovat konkrétní teorie a hodnoty zvláštní rozmáchlou a mnohovýznamově poetickou argumentací. Použije-li někdo například argumentaci "víra jako víra" při srovnání víry dogmatického katolíka a vědeckého ateisty, pak je zřejmé, že se nejedná o skutečný argument, ale daleko spíše o rozvolňování smyslu slov do obecných soudů, které je možné dále formovat naprosto libovolným způsobem a to především dle toho, jakého cíle chceme svou "pseudoargumentací" dosáhnout. A stejně jako Sedláček nedohlédne k rozdílu mezí dogmatickou tezí a vyvíjející se hypotézou, stejně tak zdánlivě krátkozrace avšak zcela účelově vrší i ostatní konstrukty svých teorií. Pokud hodlal Tomáš Sedláček sdělit veřejnosti, že pro správné pochopení oboru ekonomie je vhodná také znalost historie, filozofie a matematiky, dovolím si tvrdit, že na počátku 21.století poněkud přehlédl skutečnost, že "Amerika byla objevena již v roce 1492" a že skutečně nepřichází s ničím novým natož zásadním."Ekonomie dobra a zla" je tedy - pro někoho zábavnou a pro někoho nesrozumitelnou - esejí o vztahu filozofujícího ekonoma Sedláčka k okolnímu světu a poněkud křečovitým pokusem naroubovat náboženské představy do moderní ekonomie. Nic víc ale nenabízí, takže pro mne je - vzhledem ke slibovanému v anotacích - spíše zklamáním.
Společenská role ekonomie v historických obdobích od pravěku po současnost. Ukazuje, že ekonomie řízená spotřebou, nekritická důvěra v matematické modely a odlidštění jsou hlavní přičiny současné krize.
Kdo očekává knihu o ekonomii ve smyslu, v jakém je dnes prezentována, bude zklamán. Jde spíše o filozofii. Každopádně zajímavý pohled autora do historie ekonomiky, zvláště porovnání vývoje od starověku, přes Starý i Nový zákon až k dnešní době. Rovněž spojení ekonomie s etikou a morálkou je netradiční. Kniha určitě stojí za přečtení a zamyšlení, hlavně poslední kapitoly, kde autor rozebírá příčiny nynější ekonomické krize a naznačuje, který směrem by se společnost měla ubírat.
Tomáš Sedláček po vzoru mnohokrát uváděného Feyerabenda přistupuje ke svému textu dle kréda "anything goes", tedy cokoliv se hodí. Ve výsledku je pak Ekonomie dobra a zla místy celkem slušný mišmaš. Analogie jsou sice chytré a podnětné, autor však občas navozuje tak arbitrární spojení, že se vytrácí ukotvení smysluplnosti významu. Tento nepředpojatý přístup, který ve své esejistice hojně užívá např. Stanislav Komárek, mám osobně rád, neb je osvobozujícím způsobem inspirativní. U Sedláčka mám však místy podezření, že se spíše honosí svojí sečtělostí a schopností propojovat cokoliv s čímkoliv, aniž by tím nutně dosahoval hlubšího náhledu. Proč: protože celá kniha se nese v duchu zjednodušování a opakování sice originálních myšlenek, ale v přístupném a všeobecně povrchovém hávu (přes značné množství přesně uváděných citací). Nehledě k tomu, že se mnohé informace zbytečně opakují - někdy i v jedné kapitole či dokonce odstavci - jakoby kniha neprošla řádnou redakční stylistickou úpravou (četl jsem první vydání z roku 2009, nakl. 65. pole). Kniha zpočátku připomíná velmi subjektivně pojaté dějiny myšlení vybraných osobností a směrů, na nichž autor ukazuje proměnu statutu ekonomického uvažování (však také často cituje různé úvody do filosofie a její dějiny - Rádla, Anzenbachera, Störiga, Liesmanna a Zelaznyho) a svéráznou interpretaci literárního kánonu. Na konci pak autor dochází k zajímavé syntéze či osobnímu příspěvku k ekonomickému myšlení, přičemž se nebojí ani vstupu na pole matematické logiky a neurologie. Opět ovšem spíše v obecném a povrchnějším rámci, v němž uvedené myšlenky opakuje stále dokola (těžko říci, zda je to přístup k širokým masám čtenářů nebo autorova obava z nepochopení jeho idejí). Kromě uvedeného Feyerabenda lze autorův tvůrčí koncept vztáhnout také na myšlení Nelsona Goodmana a jeho Způsoby světatvorby, v nichž klade na rovnocennou úroveň umělecké a exaktně i "volněji" vědecké obrazy světa.
Nemůžu si odpustit také jednu věcnou výtku týkající se poznámky pod čarou č. 441 na straně 196: Gödelovy věty se netýkají ani tak "teorie množin", které jsou dle autora "jedním z nejsilnějších důkazních prostředků současné matematiky", nýbrž "teorie čísel" - Gödel je uváděl v roce 1931 na příkladu Russelovy Principii Mathematica - a ani není tak docela pravda, že "nikdy v ní nedokážeme vše, co je v ní pravdivé", nýbrž "nikdy v ní nedokážeme vše, co je pravdivé" (mimo ni, ne v ní - tedy v oné teorii). Not everything goes.
Ale abych zase jenom nekritizoval, Ekonomie dobra a zla vůbec není špatná kniha. V mnohém je podnětná a dokazuje sympatickou nespoutanost, otevřenost a ve velké míře také podvratnost autorova myšlení ve spojení s celkem slušnou erudicí. Také její čtivost a přístupnost, díky které se z ní stal na poli esejistiky nebývale úspěšný bestseller schopný ovlivňovat názory širší než odborné veřejnosti, lze hodnotit pozitivně. Vytýkané nedostatky tak beru jako neduhy debutujícího autora-myslitele, jehož je dobré dále sledovat.
Tato kniha je opravdu spíše filosofickou než ekonomickou prací. Pan Sedláček je takovou novodobou iluzí široké veřejnosti o "skvělém ekonomovi". S některými jeho názory souhlasím s některými ne, každopádně je velká spousta českých ekonomů, kteří jsou mnohem znalejší než je pan Sedláček. Od knihy jsem očekával naprosto něco jiného než mi dala, přesto nechci knihu ani autora hanit, jen nesouhlasím s "humbukem" kolem tohoto díla. Pokud se jako neodborný čtenář chcete dozvědět něco o ekonomii sáhněte raději po "zeleném Holmanovi", pokud se chcete dozvědět něco o dějinách ekonomického myšlení sáhněte raději po "šedém Holmanovi"...
To, co jsem od knihy očekával, jsem našel až v předposlední kapitole. Přesto jsem vděčný za zprostředkování starého i novějšího učení, se kterým jsem se dosud neseznámil a které je velmi podnětné. Po přečtení se cítím být obohacen. 276 korun, které jsem za knihu dal, vnímám jako investici, ne jako spotřebu. Určitě zůstane v mé knihovně (pokud mi ji vrátí ti, kterým ji půjčím:) ).
Štítky knihy
zlo filozofie ekonomie civilizace dobro rozhlasové zpracování
Autorovy další knížky
| 2012 |  Soumrak homo economicus |
| 2018 | Druhá derivace touhy |
| 2017 | Ekonomie dobra a zla |
| 2016 | 2036 - Jak budeme žít za 20 let? |
| 2011 | Hlavou zeď 2011 |
Chytlo mě to poprvé až od strany 153 (Mandeville) a pak zas 225... Nutil jsem se do čtení, což nebývá zvykem.