Ekonomie dobra a zla
Tomáš Sedláček
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/21925/ekonomie-dobra-a-zla-21925.jpg
4
510
510
Po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi / Knižní debut Tomáše Sedláčka, lektora Karlovy univerzity, publicisty, někdejšího poradce ex-prezidenta Václava Havla, nyní ekonoma ČSOB a člena vládní rady NERV. Toto dílo dobře ilustruje, proč je Sedláček (*1977) jedním z nejznámějších a nejcitovanějších českých ekonomů současnosti. Stejně jako ve svých novinových článcích i televizních vystoupeních, i zde dokázal poutavě, čtivě a přitom navýsost erudovaně podat téma, které má nyní v souvislosti se světovou finanční krizí šanci zaujmout široké publikum. Kniha ukazuje, jak barvitě dokázali naši předkové přemýšlet o majetku, vlastním užitku, společenském blahu a všem ostatním, co s ekonomií souvisí. Autor v první části bere čtenáře na dobrodružnou pouť k počátkům civilizace a na příkladech starých Sumerů, Židů či antických myslitelů dokládá, jak inspirativní je sledovat proměny lidského tázání očima ekonoma. V Sedláčkově podání je ekonomie krásná věda, jejíž kořeny jdou mnohem hlouběji, než si moderní či postmoderní člověk dokáže představit. Autor pod heslem “vše se hodí podniká zajímavé výlety do hájemství filosofie, etiky, politologie a religionistiky a ukazuje, kolik čerstvých a překvapivě relevantních myšlenek lze v dědictví starých civilizací najít. Díky vytříbené argumentaci, živému jazyku a schopnosti vybrat poutavý detail, Sedláček přesvědčivě vykračuje proti proudu a kacířsky nabourává stereotypy, s nimiž pracují jak ekonomové, tak běžní lidé v každodenním životě. Ne vždy totiž lidé považovali za svůj hlavní životní cíl „maximalizovat užitek“ tak jako dnes, což v době ekonomické krize stojí za to vědět. Poté, co autor představí nečekaně pestrou škálou pramenů od Eposu o Gilgamešovi přes Bibli a Komenského až po moderní ekonomy, přichází v druhé části s kritickou reflexí dnešní doby. Kniha vrcholí provokativní pasáží na téma, proč je věda (nejen ekonomická) nevědecká a nespolehlivá, a končí analýzou současné finanční krize jako příležitosti pro to, aby člověk znovuobjevil sám sebe i svůj vztah k věcem hmotným i duchovním. Ekonomie dobra a zla přichází na trh s krátkou přímluvou Václava Havla, podle něhož Sedláčkovy názory nemusí konvenovat všem, ale přesto (či právě proto) je na místě se z takového díla radovat. Ekonom Jan Švejnar pochválil Sedláčkovu prvotinu jako “osvěžující elixír pro ekonomickou obec i širokou veřejnost. Jan Kraus, další z recenzentů uvedených na obálce, dodává: “Představuji si, že by takhle měly vypadat moderní učebnice. Jste li typem jako já, tedy žákem, který se nechce učit, ale přesto chce občas něco vědět, a trváte-li na tom, že se lze ledacos podstatného dozvědět poutavě a zajímavě, nikoli útrpným pročítáním odborných teorií, pak tato kniha je právě pro vás. Užijete si!... celý text
Přidat komentář
Velmi dobře čtivé pojednání o ekonomii a historii, kdy autor krásně ukazuje na vzájemné propojení. Není to v žádném případě čistě odborná publikace a může si jí přečíst každý bez rozdílů preferencí.
Ekonomická pojednání obvykle nečtu, ale Sedláček je taková bílá vrána v oboru, nezatížená tunelovým viděním svých kolegů, tak jsem udělal výjimku. Jak už tady někdo psal, je to takové čtivé povídání, svědčící o nesmírné sečtělosti a širokém záběru autora a jeho schopnosti dávat do souvislosti věci, u kterých by to někoho jiného ani nenapadlo. Ze začátku mě to bavilo hodně, snad proto, že se začínalo u Gilgameše, jehož jsem přečetl krátce před tím, pak moje zaujetí postupně vychládalo, a proto mi trvalo hodně dlouho, než jsem se dostal k závěru. Zčásti to bylo rozvleklostí textu kvůli tendenci autora co nejvíce rozpitvat několik nosných myšlenek (ale abych byl poctivý, zajímavých a hodnotných myšlenek je v knize více než dost, leckterá ryze filozofická díla, resp. jejich autoři by mohli závidět). A zčásti to bylo asi i mými předsudky vůči ekonomii; vždycky mi připadala jako uměle vykonstruovaná věda, která si žije svými teoriemi a na realitu nepotřebuje brát zřetel, a přitom právě její představitelé realitu svými rozhodnutími či alespoň doporučeními nejvíce ovlivňují, což mi vlastně i tahle kniha potvrdila.
Informativni prurez ekonomickym myslenim, fukcni paralely, obcasne prehlizeni dalsiho kontextu (z duvodu lepsi uchopitelnosti), caste opakovani myslenek (nekdy neni na skodu, nekdy pusobi otravne). Shrnuti na konci kapitoly je v knize tohoto razu dobrym krokem.
Veľmi málo kníh nedočítam ale toto som po 185 stranách vzdal. Úplná strata času. Možno to niekoho baví ale mňa určite nie. Pán Sedláček môže byť dobrý ekonóm ale spisovateľ je to mizerný... :(
Je to takové milé povídání o historii a ekonomii. Smířlivé a dle mého málo kritické, ale na druhou stranu jde o knihu čtivou a přístupnou. Fascinovalo mě, jak autor dokáže najít stopy ekonomie snad všude, v Bibli, v eposu o Gilgamešovi, v klasických filosofických spisech. Přišlo mi, že hlavní poselství knihy je jakási alibistická omluva ekonomů, že nedokázali předpovídat něco tak fundamentálního jako je finanční krize. To může být důležité pro širokou veřejnost. Dává jí to signál, aby nevěřila ekonomům ani slovo, vždyť oni v naprosté většině slepě slouží finančnímu kapitálu a byli by sami proti sobě, kdyby současný stav kritizovali... Sedláček má alespoň tolik slušnosti, že tuto omezenost ekonomů přiznává. Což je fajn.
Veľmi dobrá kniha a poučná,prierez históriou a pokus o vysvetlenie niektorých javov. doporučujem
Knihou doporučuju všem. Zajímavý pohled na dějiny a jejich vývoj z hlediska ekonomiky (obchodu). I když hovořit například u Gilgameše o ekonomice, se může zdát být trochu mimo. Vše logicky a jednoduše vysvětlené. Čte se velmi dobře.
Komplexní kniha, napsaná se sklenkou vína při obklopení skvělými knihami od největších autorů. Týká se hodně filosofie, teologie, historie, ekonomie a dává do zajímavého kontextu záležitosti z těchto oborů. Nutný gymnazijní základ těchto oborů pro pochopení jistých pojmů a paralel. Vše je důkladně citováno. Obsahuje mnoho skvělých paralel hodných hlubšího zamyšlení. Nedává řešení, navrhuje jen odklod od přesné matematické ekonomie k filosofickému pohledu na ekonomii. Některé pasáže byli příliš dlouhé, točící se na místě. Příliš mnoho cizích či běžně neužívaných slov.
Na knize oceňuji, že autor poskládal za sebou různá pojetí a vztahy k ekonomické stránce společností od starověku po dnešek a text se nerozdrobil a je kompaktní, čtivý. Většinu textu tvoří citace z jiných děl nebo jejich převyprávění, na což autor předem upozorňuje. Takže jsem si v první kapitole s chutí po delší době opět osvěžila děj z Eposu o Gilgamešovi, který mám ráda. Další kapitoly jsou věnované hledáním ekonomických odkazů v Bibli, dále v učeních filozofů a dalších významných osobností. Nakonec autor v poměrně krátkém prostoru shrnuje uvedené a předkládá své osobní poselství. Lze se tázat, podle jakých kritérií volil autor právě uvedené osobnosti (je to jistě jen zlomek myslitelů, kteří by k dané problematice měli co říci) a také jeho interpretace vybraných pasáží nijak nedokazuje, prostě je konstatuje. Knihu vnímám spíše jako jakýsi čtivý učební text, ve kterém se zájemci mohou seznámit s různými tezemi ekonomie. Nových myšlenek autora tam vidím málo, ale zase je za textem vidět velké množství pročtené literatury.
(SPOILER)
Ekonomie dobra zla je jedna z těch knížek, u kterých si nejsem moc jistá, zda byl dobrý nápad je číst, nebo ne. Je to zajímavý. O tom žádná. Knížka splňuje to, co je v jejím nadpisu (teda spíše v podnadpisu), tzn. probírá dobro a zlo, od Gilgameše až po křesťanství, hebrejce, epikurejce, Adama Smithe a další a další. Tímto způsobem mi knížka přijde jako takový souhrn historických názorů na dobro a zlo, smíšené s převážně historickým, nikoliv ekonomickým kontextem. Informace sice jsou zajímavé, ale jakoby nepropojené, zatímco si vy kladete otázku: jaký že to má mít původní účel a smysl?
Navíc jsem čekala (ne vlastně, byl to můj požadavek), že autor bude, až teda rozebere tu dlouhou historii nazírání na svět, tak trošku pokoukávat po různých studiích, ve kterých hraje prim morální cítění člověka, případně tedy to dobro a zlo; zda jsme tedy dle vědy skutečně spíše sobečtí, nebo empatičtí. Nula, o tom v knize vůbec není nic.
Původně jsem chtěl napsat elaborát o tom jak je to...
Ale prostě tohle nedám, v polovině odkládám jako nedočteno. Jako zarytej antiteista mám problém číst tuhle hromadu dogmatickejch blábolu naroubovanejch na něco mě tak vzdálenýho, myšleno ekonomie.
Asi jako kdy bych já napsal ekonomickou úvahu na téma "měla babka čtyři jabka a dědeček jen dvě".
Kdo měl víc jablek a kdo z nich měl větší užitek a není možný, že babka navzdory většímu počtu kusů měla míň, protože byla výrazně menší než ta dědova, který měl na trhu žádanější odrůdu?
K autorovi jsem přistupoval bez předsudků, ale teď už ho mám ve škatulce "vobloukem se mu vyhni, vole!"
Takto to dopadá pokud filosofii dělají ekonomové. Naplňuje to požadavek Nikolase Taleba v knize Černá labuť aby si ekonomové přiznali, že jsou filosofové nižšího řádu. Paradox je, že hodnocení knihy Černá labuť od Sedláčka se objevilo na přebalu překladu Talebovy knihy do češtiny.
Do cca poloviny knihy jsem byla unešená z toho, že ekonomii, obor mně tak vzdálený, je možné nacházet napříč oblastmi, které naopak dobře znám. V druhé polovině už emoce překvapení opadla, takže jsem k textu přistupovala rozumověji a leccos mi v něm najednou začlo chybět (jsem psycholožka, takže zejména otázka motivace, skupinového chování, altruismu).
Toho, co slibuje název, je v knize poskrovnu, přesto jsem moc vděčná za tento literární počin. Ekonomii autor polidšťuje tak, až jsem si kolikrát položila otázku, zda je knížka primárně opravdu o ní.
Stále zatím rozečtené a otázka zda to někdy dočtu. Těšila jsem se na tento titul, ale je tam moc nesourodých informací a člověk se v tom po pár stránkách ztrácí.
Autor knihu vydal v roce 2009 během hospodářské krize. Snad právě proto je dnes znovu více než aktuální. Ačkoliv jsem tuto knihu bral do ruky snad při každé návštěvě knihkupectví za poslední roky, k jejímu přečtení jsem se dostal až poté, co autor elektronickou knihu zveřejnil zdarma ke stažení (za což mu děkuji). Nevím, co to vypovídá o mém ekonomickém chování, snad to, že jsem „užitek“ z přečtení této knihy nikdy nevnímal za dostatečný vzhledem k její ceně (?). Po přečtení jsem nicméně byl odhodlán tuto cenu zaplatit a knihu v její fyzické podobě doplnit do své knihovny. Nakonec jsem ji dostal darem, což je nejlepší možný výsledek.
Jako ústřední motiv vnímám autorův apel, aby byl v kontextu ekonomického myšlení znovu kladem větší důraz na jeho společenskovědní rozměr tak, jak tomu bylo v minulosti (rakouská ekonomická škola). Za velmi zdařilý považuji exkurz do dějin ekonomického myšlení, který autor podává skutečně netradičně a kořeny ekonomie nazírá z pohledu starověkých mýtů, biblických podobenství a učení dávných myslitelů. Sedláček podává z mého pohledu celkem přesvědčivé poselství, že přehnaný důraz na matematiku v rámci ekonomického uvažování má své limity. Ekonomie fungující převážně na matematických modelech proto velmi často nedokáže dostatečným způsobem popsat lidské jednání, o což přitom paradoxně usiluje. Matematické modely často redukují lidské jednání pouze na maximalizaci užitku jednotlivce a zanedbávají další hybatele lidského chování.
Těšil jsem se.
Poslouchal jsem audioknihu a opakovaně přemýšlel o opravdovém smyslu tohoto díla.
Tomáš Sedláček je bezpochyby vzdělaný a sečtělý člověk s velkým přehledem, který má co říct. I proto dávám 4*, i když je škoda, že často za sebe nechal mluvit „větší“ autority.
Hyperinflace vypůjčených citací, úvah a odkazů tak v důsledku spíše vyvolává dojem čtenářského deníku informujícího nás o tom, co vše již autor přečetl. A přestože samy o sobě jsou uváděné myšlenky velmi zajímavé, tak pro mne jejich množství působilo rušivě a celá kniha tím jako by nějak nedržela pohromadě.
Možná tam ovšem bylo pouze všeho příliš. Občas jsem tak měl pocit, jako když si dávám tatarák s bramborovým salátem: Obojí je samo o sobě skvělé, ale dohromady se to jíst nedá.
Podle mě přeceňovaná kniha, která nemá ekonomický nádech, ale spíše filozofický, a to ještě ke všemu pokřivený.
"Zdá se mi, že jsme dali příliš velkou roli právníkům a matematikům na úkor básníků a filosofů." (256)
Srozumitelně a inteligentně seskupené kapitoly z historie filosofie, z níž se Sedláček zaměřuje na ty aspekty a teorie, z nichž se postupně vyvinula ekonomie jako taková. S většinou z nich se člověk už dříve pravděpodobně seznámil, tady jsou však nahlíženy v kontextu dobra a zla, a tedy v relativně novém pohledu.
J
Autorovy další knížky
| 2012 |  Soumrak homo economicus |
| 2018 | Druhá derivace touhy |
| 2017 | Ekonomie dobra a zla |
| 2016 | 2036 - Jak budeme žít za 20 let? |
| 2012 | Intelektuál ve veřejném prostoru |
Jsem naprostý ekonomický laik, ale souzním se Sedláčkem v tom, že blahodárnost neustálého růstu je mýtus, který je zcela oproštěn o prvky lidství. To vnímám jako chybu, nikoli jako ctnost. Samotné pojetí knihy, kdy Sedláček sleduje ekonomické myšlení od nejstarších písemných pramenů západní civilizace, pro mě bylo svým způsobem zjevením, které vrhlo zcela jiné světlo např. na Starý či Nový zákon. Už jenom toto poodkrytí ekonomie (nejen) v dávných spisech je dle mého soudu komoditou, kvůli níž stojí Ekonomie dobra a zla za přečtení.