Eldest
Christopher Paolini
Odkaz Dračích jezdců / Odkaz Dračích jazdcov série
< 2. díl >
2. díl z tetralogie Odkaz Dračích jezdců Ve druhém díle se Eragon se svojí dračicí Safirou vydává do elfského města Ellesméry, aby se naučil kouzlit a bojovat, což je pro Dračího jezdce životně důležité. Eragona čeká jedinečná cesta plná dobrodružství, ale jeho mysl neustále sužuje zmatek a nejistota, protože neví, komu může věřit. Nechte se i vy pohltit napínavým příběhem o dracích, čarodějích a odvážných hrdinech, zaposlouchejte se do charismatického hlasu Martina Stránského, díky němuž před vámi všechny fantastické postavy doslova ožijí.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2014 , Fragment (ČR)Originální název:
Eldest, 2005
Interpreti: Martin Stránský
více info...
Přidat komentář
Zase další kniha, kde si autor připravil konec pro další díl... Občas zajímavé a napínavé pasáže, občas dost nudný popis.
Pokračování Eragona považuji za stejně zdařilé jako první díl. Tady mi snad jen chyběla jiskřička toho prvního dílu, něčeho nového. Ale děj byl pořád stejně napínavý, svět stále stejně okouzlující.
Druhý díl Eragona je výborná kniha a i když by se našlo něco na kritiku, bylo by to pouze plýtvání časem, protože Eragon je naprostá klasika!
(SPOILER)
Na knižní sérii bylo po přečtení pár desítek stran znát, že je dílem mužského autora.
Co se týká dílu druhého byl ze mne o stupínek lepší a napínavější avšak závěrečná bitva, ke které se schylovalo již od prvních stran celé trilogie mi přišla ošizená, což byla vcelku škoda. Setkání Eragona a jeho bratrance jsem čekala také více dramatické. Poslední výtku jsem měla ke zdlouhavým popisům všeho během Eragonova výcviku (například několika stránkový popis života - to bylo zcela zbytečné) .
Naopak musím vyzdvihnout momenty, které se mi opravdu líbily, jako třeba odhalení Eragonova původu a jeho opětovné shledání s bratrem bylo šokující a skvěle zpracované. Rozmluvy Eragona a Safiry byly opět úžasné, Safira je vtipnou a silnou postavou. Bavily mne části děje, které se odehrávali v Carvahallu, kde vesničané odhodlaně bojovali a bránili svou půdu.
Hlavní postavy mi byly sympatické až na Aryu, ke které jsem si nenašla vztah a už jsem si říkala, kdy po ní Eragon přestane vzdychat.
Celkově hodnotím knihu velmi dobře (vzhledem k tomu, jak mladý byl autor, když knihu psal), za propracovanost a originalitu si zaslouží uznání.
Eldest je o trošičku horší knihou nežli Eragon, obávám se. Upřímně, pokud jsem u Eragona psal, že se mi okamžitě po dočtení odpařil z hlavy, Eldest to vzal na úplně jinou úroveň.
Co si pamatuji knihu jsem četl začátkem roku dělí se vyprávění hlavně na dvě části. Eragona a jeho bratra. Bratrovo jméno si nepamatuji. Proč? Protože byly až neuvěřitelně nudné a poprvé u knihy vůbec jsem velice často přeskakoval stránky. (Ani Hugo mě k tomu nedonutil!) Jediné co si z příběhu pamatuji je jeho konec a to věru není mnoho.
Sám Eragon se stává dračím jezdcem a prochází výcvikem. Je nám odhaleno jedno veeeelice nečekané tajemství to nikdo nečekal (opravdu, zcela vážně!) a konec s jeho druhým tajemstvím a odhalením je už podle názvu kniha strašlivě nepředvídatelný
Jo a milostná linka Eragona je taky požitek
Ale dosti sarkasmu. Kniha se mi zdála kolem a kolem naprosto zbytečná a bez reálného obsahu, ALE!
Ale je pravda, že děti, pro které je kniha určena, je to ideální literatura. Pěkná pohádka, nijak extra zlá a temná, která rychle odsýpá a není v ní žádných složitostí. Být já malé dítě a tohle se mi dostat do rukou, byl bych šťastný.
Knihu z literárního hlediska hodnotím nedobře, ale za to může můj zbytečně rýpavý pohled. Bylo mi řečeno, že Brisingr je nejlepší z Odkazu, tak mi třeba zlepší pohled na celou sérii.
P.s.: Veškeré problémy mnou zmíněné u Eragona přetrvávají i v této knize.
P.p.s. A není to bratr, já už to vím!
Do dnešního dne (a to jsem knihu četl dobrý deset let zpátky) si pamatuji z Eldesta hlavně dvě věci. Zaprvé, že šlo o neskutečně nudnou záležitost, kde se pořád na něco čekalo a připravovalo a čekalo a mluvilo... a potom samotný závěr. Vybavuji si, že celou dobu, co se ta tajemná postava blíží z dálky na scénu, jsem si říkal: "Proboha, ať to není on, to je přece takové klišé." No a bohužel bylo to tak. Kniha mne tak rozhodila, že jsem se sérií Dračích jezdců skončil a nikdy se k ní nevrátil. Ale v plánu to mám.
O proti prvnímu dílu se jedná o velkou nudu. Dlouhé popisné pasáže a děj plyne velmi pomalu.
Jak tady čtu komentáře ostatních, jsem rád, že s Eldestem jsem ze začátku neměl tak obtížný start jen já - i když Eragon mě toho ušetřil. Dal jsem se do něj několikrát a až při asi třetím pokusu přišel zlom - a zhruba od třetiny se mi konečně vrátil ten fajn pocit z Eragona. Ani nevím, čím to bylo. Ale rozhodně knížku řadím k těm, co si v knihovně nechávám na "zase si přečtu". Třeba už to tentokrát pofičí do startu...
Sérii Dračích jezdců jsme kdysi rozečetla, ale nikdy nedočetla. Z toho důvodu jsem se rozhodla k ní po letech vrátit a příběh si uzavřít.
Bohužel si nedokážu pomoct, ale kouzlo knihy po letech nijak nevyrostlo. Nemůžu se totiž zbavit pocitu, že je děj občas zbytečně roztahaný. Dle mého by druhému dílu zkrácení o třetinu jenom prospělo. Takhle člověk vlastně jen neustále čte podobné scény týkající se výcviku Eragona. Děj nabývá spádu až v poslední části, to ale u takto poměrně tlusté knihy nestačí
První díl série mě bavil trošku více ale rozhodně to bylo fajn čtení. Tahle série byla prostě super
Děj Eldesta začíná přesně tam, kde Eragon skončil. Tedy na konci boje s Urgally a Eragon se teď potýká s následky bitvy a čeká ho cesta do Ellesméry, hlavního města elfů. Tam podstoupí svůj výcvik Jezdce.
Na rozdíl od prvního dílu, nesledujeme pouze Eragona, ale i Ronana a Natsuadu (i když jejích kapitol není moc). Více POV této knížce prospěla, protože je díky tomu o něco svižnější.
Čtení Eldesta pro mě byl rereading. Poprvé jsem knihu četla cca 10 let zpátky a bylo to peklo. Takže jsem se do tohoto rereadingu netěšila, ale stále jsem nečetla poslední díl série a ráda bych věděla, jak to skončí, ale nic jsem si nepamatovala. Musím říct, že jak jsem tohle čtení oddalovala, tak to nebylo tak špatné. Ano, některé části byly pomalejší, také některé nepříjemnosti, které se vlekly skoro celou knihou byly zázračně vyřešeny a navíc jsem nesouhlasila se spoustou rozhodnutí, které postavy udělali (zejména s Ronanem), ale postupem času mi na těch postavách začalo záležet. Také jsem opravdu zvědavá, jak se to bude vyvíjet.
Co hodnotím jako velké plus je to, že jsme se v Eldestovi dozvěděli poměrně hodně nových informací o trpaslících a elfech. Jejich zvyky, legendy a mytologie jsou hodně zajímavé a doufám, že se toho o nich dozvím ještě více.
Druhy dil mi prisel zajimavejsi. Mesto elfu je uchvatne popsane, do detailu, samotni elfove, jejich zvyky, jejich jazyk, ikdyz tri ctvrte knihy se odehrava v tomto meste a dil dostane spad az skoro ke konci, vubec mi to nevadilo a kniha me bavila vice nez dej prvni. Tesila jsem se, ze se to vic bude tocit kolem draku, sice dostali par viditelnych zminek, ale tak nejak jsem ocekavala od toho vice.
Můj názor na Eldesta je složitější. V době, kdy vyšla, jsem se na ni velmi těšila, ale už tenkrát si vzpomínám, že mě některé pasáže nudily. Kniha je plná rozvleklých popisů (hlavně prostřední část) a rozebírání filozofických témat, které ji natahují a nejsou vždycky tak hluboká, jak bylo zamýšleno. Přesto jsou v ní překvapivé momenty a závěr knihy je napínavý, i když ne tak překvapivý. Líbí se mi, že je tu nakousnutá myšlenka, proč vlastně Eragon bojuje proti králi (tuhle otázku jsem si mnohokrát položila i já sama). Také Roranův oblouk v této knize se mi líbil.
Tahle kniha se mi líbila více než předchozí díl. Rozhodně jsem si zamilovala Roranovu dějovou linku, která byla plná akce a emocí. Jeho kapitoly jsem vždy zhltla a těšila se na ni. Ani hlavní dějova linka, která se týkala Eragonova výcviku, nebyla špatná, ale nikdy při jeho kapitolách nenastalo, že bych knihu nemohla odložit.
Jsem hodně rozpolcená, jak se na tuhle knížku dívat, jak ji hodnotit, jak nad ní smýšlet a jak o ní mluvit. Když jsem před třemi lety (v šestnácti) četla poprvé Eragona, bylo to celkem fajn, i když dost předvídatelné a ne tak čtivé jako třeba Hraničářův učeň (holt mám asi trochu problém s fantasy, no). Do Eldesta jsem se chtěla pustit už dlouho, ale odrazovala mě délka a taky výše zmíněné zkušenosti z prvního dílu. Ale zase i přítel, i pár ostatních důvěryhodných osob říkali, že Eldest je hodně dobrý a že mu mám dát šanci. No - a tak jsem to udělala. (Potřebovala jsem zabít čas během nemoci, a opravdu to vyšlo hezky na celý její průběh a taky to zajímavě reflektovalo mé fyzické pocity). Ze začátku jsem se musela hodně rozpomínat, co se děje, kdo je kdo a tak, ale naštěstí tomu autor věnuje dostatečnou pozornost, a tak jsem se zorientovala. Zhruba první polovina se mi četla hodně špatně, vadil mi ten (asi zdánlivě) nesmyslný jazyk, taková jaksi nevinnost a ignorance hlavních hrdinů (nebo snad autorova?), nedokázala jsem se sžít s příběhem ani prostředím, kde se odehrával. Ale pak se to nějak obrátilo a já se docela začetla - a pak už to šlo samo. A musím se přiznat, že mě konec docela mile překvapil, nějak mi nedošlo propojení názvu s tou kapitolou, to až později. Možná, že kdybych si slovo Eldest vyložila správně už dřív, nebyla bych tak překvapená, i když autorův nápad v tomto bodě shazovat nechci. Jen jsem strašně ráda, že překladatelé ponechali původní název!
Takže závěr? Z původní chuti udělit knize dvě hvězdičky, pokud ji vůbec dočtu, přes smíření s tím, že to ujde a že tedy dám průměrné tři, jsem se rozhodla, že si kniha zaslouží čtyři. Protože je dobrá, vlastně hodně dobrá - zvlášť když se zamyslím nad tím, že autor to psal v mém věku a že jemu ten svět zřejmě dává smysl. A hlavně mě konec nalákal k tomu dát šanci ještě třetímu dílu (víc jich Pavel v knihovně nemá a trojka prý taky už není moc dobrá), byť nevím, jak to dopadne a kdy se k tomu dostanu.
Jo a taky se mi v tom rozhovoru Eragona s "Eldestem" líbila ta myšlenka, jestli to celé není zbytečně, proč vlastně bojují, jestli náhodou nemají vlastně obě válčící strany stejný nebo podobný cíl...?
Kniha mě maximálně upoutala a to je mi už přes 40. Příběh Eragona i Rorana naprostá pecka.Oba mě zaujali.Už se těším na třetí díl.
Autorovy další knížky
2004 | Eragon |
2012 | Inheritance |
2006 | Eldest |
2020 | Spát v moři hvězd. Kniha I. |
2009 | Brisingr |
Výborné pokračování a super příběh. Eragon se mi hodně líbil a tohle možná ještě víc.