Eldest
Christopher Paolini
Odkaz Dračích jezdců / Odkaz Dračích jazdcov série
< 2. díl >
2. díl z tetralogie Odkaz Dračích jezdců Ve druhém díle se Eragon se svojí dračicí Safirou vydává do elfského města Ellesméry, aby se naučil kouzlit a bojovat, což je pro Dračího jezdce životně důležité. Eragona čeká jedinečná cesta plná dobrodružství, ale jeho mysl neustále sužuje zmatek a nejistota, protože neví, komu může věřit. Nechte se i vy pohltit napínavým příběhem o dracích, čarodějích a odvážných hrdinech, zaposlouchejte se do charismatického hlasu Martina Stránského, díky němuž před vámi všechny fantastické postavy doslova ožijí.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2014 , Fragment (ČR)Originální název:
Eldest, 2005
Interpreti: Martin Stránský
více info...
Přidat komentář
To je prostě pecka, ze začátku mě trošku odrazovala tloušťka a zdlouhavé popisy v knize, ale nakonec to vše do sebe krásně zapadlo a já jsem nadšená! Skvělé miluji elfí svět... Eragon se konečně stává statečným jezdcem a těším se na další jeho dobrodružství.
Vše, co platí pro Eragona, platí i pro Eldesta. Je to strhující akční jízda, která vás nepřestává bavit ani po 600ti stech stranách a těšíte se ba další díl. Eragon byl hlavně o přežití, Eldest je více o učení. Hezky je rozpracováno téma magie a občas vás některá myšlenka z rozhovorů s mistrem osloví (např. o boji proti zlu a o používání násilí). Obecně dospělejší než první díl. Závěrečné odhalení mě lehce šokovalo, ale věřím, že v dalším díle bude větší prostor pro vysvětlení.
Citát: "Žij přítomností, pamatuj si minulost a neboj se budoucnosti, protože ta neexistuje a ani nikdy nebude. Je pouze teď."
Už to bude rok, co jsem četla první díl. Byla to krásná kniha, ale k dalšímu dílu jsem se moc nehrnula. Nemůžu uvěřit, že je to už rok a já po tak dlouhé době mám v ruce Eldesta. A ten je opravdu špičkový! Tuhle sírii musím mít přečtenou!
Tento díl je podle mě lepší než první. Je čtivý, napínavý, pořád se tam něco děje, taky je nově přidán děj o Roranovi. Zasmějete se, taky si pobrečíte a chvilkami vás zamrazí, když neodkrytá tajemství vyplaví na povrch. Procestujete celý tento úžasný fantasy svět a poznáte trpaslíky, elfy, urgaly či Vardeny. A ještě ty kouzla k tomu! No postě úžasné. Někteří autoři nedají něco takového dohromady po několika letech praxe a zkušenostech a tak mladému Christopherovi Paolinimu se to povede, všehchno má propracované do posledního detailu a všechny zápletky, které do knihy dal dotáhne do konce a rozuzluje.
No a co, že se Christopher Paolini inspiroval Tolkienem, a že se jeho dílo tak moc podobá Pánovi prstenů. Mě to vůbec nevadí, právě naopak. Jako bych se vrátila tam, kde už to dobře znám... elfové jsou opravdu elfové - sliční, vysocí, tajemní...A když Eragon se svými společníky poprvé vstoupí do lesa elfů a pak se v Ellesméře potkají s královnou Islanzadí, jako bych znovu vstoupila se Společenstvem do Lórienu a přede mnou se zjevila Galadriel :-)
No výcvik Eragona by se možná nemusel tak protahovat, ale asi to byl záměr, že to není jen tak, se ze dne na den změnit v Jezdce. A Safira se zde taky ukázala, jako ještě "nezralé mládě", které dospěje. Pak už se to začalo pěkně rozbíhat na plné obrátky. Jedno překvapení za druhým, propojení dějových linií, spojení všech ras v bitvě...a otevřený konec, který slibuje, že Brisingr bude ještě lepší :-)
První díl mě bavil více, tento se mi zdál trochu roztahaný, díky za vedlejší děje, trošku příběh rozproudily.
Už od prvního dílu ságy jsem chycena...nedá se jinak :-) Vydávám se tedy na další cestu s Eragonem a ostatními... Brisingr už mě "tíží " v kabelce!
Eldest byla rozhodně zvláštní kniha a neméně zvláštní jsou mé pocity z ní.
Hned zezačátku mi připadala trochu moc hrr, smrt některých postav na prvních stránkách jaksi náhlá, nedotažená. Pak se však příběh rozběhl a už to byl starý známý Eragin, trpaslíci a samozřejmě dračice Safira. Část v Ellesméře mě bavila hodně, hlavně ne vždycky nejšťastnější romantické linky mezi postavami, díky nimž ale posiloval vztah mezi Eragonem a Safirou. Bylo zajímavé sledovat Eragona během jeho úspěchů i zklamání, a svými chybami mi byl o to bližší. Nebyl to žádný dokonalý superhrdina, a tak to má být. Dokonalé postavy bývají tak nevýslovně nudné!
Příběh se ale nezaměřuje pouze na Eragona, jak tomu bylo v první knize. Dějové linie tu máme rovnou tři. Eragon a elfové, Roran v Carvahallu a Nasuada s Vardeny v Surdě. Musím říci, že nejvíce mě bavila třetí, kvůli Nasuadině drzosti, mazanosti a ironii, se kterou zatočila s nabubřelými politiky.
Závěrečná bitva mě bavila o trochu méně než zbytek knihy, ačkoliv nebyla napsána nijak špatně. Konec byl sice hrozně předvídatelný ( ačkoliv jsou moje domněnky v tomto směru obyčejně mylné, tentokrát jsem to trefila i já), nicméně velmi hezky a citlivě podaný.
K samotnému stylu: je jednoduchý a příjemně se čte. Eragon se v mnoha věcech podobá Pánu prstenů, ale je dynamičtější a méně popisný, což mě osobně vyhovuje víc.
Eldest se mi líbil. Samozřejmě je tu pořád prostor ke zlepšení, a já doufám, že v Brisingru se zase posuneme dále.
Odkaz dračích jezdců se košatě rozvinul, jako když pavouk tká svou pavučinu. Hlavní hrdinové dračího příběhu, Eragon, Roran a dračice Safira rostou, stejně jako roste a vyvíjí se sám Paolini. V případě Rorana jde o docela zajímavý a rychlý skok z původně zakřiknutého, řekla bych až zbabělého klučíka... Ovšem láska je velká čarodějka :-). Přibývá kouzel, dramatičnosti, nebezpečnosti, politikaření a přichází krvavé boje. Ano, nelze si při čtení jejich popisu nevzpomenout na Tolkienovy příběhy. Ale to snad vždy, když spolu bojují síly dobra a zla. A díky drakům a velké roli kouzelníků a kouzel ve svých dračích příbězích Paolini stvořil svou vlastní, svébytnou bájnou říši. Naprosto mě okouzlila elfská Ellesméra. Chtěla bych mít Paoliniho představivost, bez níž by jí nemohl stvořit. Elfové mi byli vždycky sympatičtí :-). Chápu, že mnohé přílišná popisnost některých scén a myšlenkových pochodů může odradit či nebavit. Já ale naopak všechny podané informace a popisy uvítala. Jako bych všechny ty příběhy žila a nejen sledovala zdálky a čekala, když už přijde nějaká ta akce. První díl dračích jezdců se mi zalíbil. Ovšem v druhém Paolini přeřadil na vyšší rychlostní stupeň, jakkoli jeho hrdinové občas vystupují poněkud šablonovitě a tedy i předvídatelně. Odhalení Murthagova a Eragonova tajemství mě ale překvapilo. Vážně se těším na další jízdu s draky.
P.S.: po přečtení jsem přemýšlela, proč se vlastně tato kniha jmenuje Eldest. Co nebo kdo je Eldest? Mám tip, ale asi bych jej neměla zveřejnit, když to explicitně neudělal Paolini :-)
Četl jsem nedávno znovu celou sérii, abych si ten báječný zážitek znovu zopakoval.
Druhý díl rozvíjí i zajímavou vedlejší dějovou linii. Autor se zároveň snaží podrobně popsat součásti světa Alagaesie, kterými hlavní postavy procházejí. Někdy je to zbytečně detailní a jsou zmíněny postavy, které se už neobjeví, ale většinou je to velmi napínavé. Popis elfské kultury byl obsáhlý a podrobný, ale určitě nezbytný k pochopení všech souvislostí. Roranův příběh se mi velmi líbil, podle mě se stal pomalu větším hrdinou než Eragon sám vzhledem k tomu, čím musel projít. Paolini rozvíjí složitou hru politiky, protože všichni spojenci proti Království mají samozřejmě vlastní zájmy. Někdy jsem na to neměl trpělivost a už jsem se znovu těšil na vyprávění o Eragonovi či Roranovi, ale zpětně musím hodnotit vysoce. Například se mi líbí vyřešení finanční situace Vardenů Nasuadiným nápadem s kouzly. Svědčí to o nevšední fantazii autora, který tím zároveň těží maximum z pravidel magie, které sám nastavil. Má to promakané.
Za mě 5*.
Za mé malé já: "Nejlepší kniha, co jsem kdy četla."
Už od začátku mě kniha vtáhla dovnitř, protože jsem se soustředila, abych mohla vše pochopit. Cestování, další postavy a prostě všechno... za mě je tohle prostě můj nejmilovanější díl celé série, který mohu číst stále dokola.
Celá série o Eragonovi je opravdu moc a moc dobrá. Drželo mně to od začátku do konce. Škoda, že nebylo víc filmů, jenom jeden. Král
Další úžasný díl této série je za mnou. I když musím říct, že tentokrát to bylo takové moc rozvláčné, moc se to táhlo, někdy jsem měla problém se začíst a bylo tam až zbytečně mnoho popisů nepodstatných krajin, kterými třeba jen Eragon projížděl při cestě do Ellesméry.
Ocenila jsem zpočátku, že se mohu více dozvědět o Roranovi, po chvilce mi ale jeho linie připadala celkem nezajímavá a nezáživná a vyskytovalo se v ní až moc jmén.
Největší spád kniha dostává 100 stran před koncem, kdy se dějové linky Nasuady, Eragona a Rorana postupně spojují a závěr mě doopravdy dostal, i když jsem to od počátku tušila.
Nemohu se dočkat dalšího dílu.
Super kniha. Určitě je lepší než první díl. Hodně se mi líbilo Eragonovo učení u Oromise v Ellesméře. Celá kniha byla velmi napínavá a jediné co mě opravdu zaskočilo, byl Murtagh. Moc se těším na třetí díl, doufám, že Eragon dokončí učení u Oromise a sblíží se s Ayrou.
U Eldesta se mi nelíbí, že se tam střídá děj o Eragonovi a Roranovi . Jinak super kniha:-)
Eldest mi připadal takový více rozvleklý než Eragon, ve dvou dějových linkách jsem měla problém, že mě vždy víc bavila jedna a druhá mě trochu otravovala. Přesto bych to úplně nepovažovala za šílený propad dolů, tohle už prostě asi bývá osud druhých dílů. Ačkoliv se musím ohnat tím, že bych jako dračího jezdce raději viděla Rorana než Eragona, protože ten chlapík má narozdíl od něj šmrnc. Pořád to bylo ale pěkné navrácení se do příběhu mého dětství.
Autorovy další knížky
2004 | Eragon |
2012 | Inheritance |
2006 | Eldest |
2020 | Spát v moři hvězd. Kniha I. |
2009 | Brisingr |
Kniha má propracovaný příběh, který se hezky rozvíjí a vývoj postav je také hodně dobrý. Celkově se mi knížka četla výborně.