Eleanor se má vážně skvěle
Gail Honeyman
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/365423/bmid_eleanor-se-ma-vazne-skvele-WRn-365423.png
4
1538
1538
„Když na mě dolehne samota a ticho, když mě obemknou, začnou mě drtit a zařezávají se do mě jako nůž, musím promluvit nahlas, i kdyby jen proto, abych dokázala, že žiju.“ Svérázná, asociální Eleanor Oliphantová všechno zvládá sama. Vystudovala klasickou literaturu, ale pracuje jako účetní a je jí úplně jedno, co si o ní ostatní myslí. S kolegy se snaží příliš nekomunikovat, nikoho blízkého nemá. Jizvy na obličeji a na rukou jsou vzpomínkou na otřesný zážitek z dětství, se kterým se nikdy nedokázala vypořádat, a raději se proto utápí v alkoholu. Když se seznámí s Raymondem z IT oddělení, nejprve jej považuje za stejně obtížnou existenci jako zbytek lidí kolem sebe, postupem času jí však dochází, že možná našla skutečného přítele. Mnohem víc ji ale zajímá její nově objevená láska – místní zpěvák Johnnie Lomond. Ten o existenci své obdivovatelky zatím nemá ani tušení, ovšem Eleanor začne spřádat rafinovaný plán, jak jej získat… Eleanor, hlavní postava a vypravěčka románu, není hrdinkou v pravém slova smyslu. Její neschopnost navázat kontakt s ostatními lidmi a dodržovat sociální konvence či běžné společenské rituály z ní činí napůl komickou, napůl tragickou postavu. Autorce se daří s pozoruhodnou věrností vystihnout vnitřní svět bytostného introverta a misantropa, který se vnímáním okolního světa diametrálně odlišuje od „normálních“ lidí. Díky nespornému vypravěčskému talentu a vnímavosti vůči tomu, co bývá na první pohled skryté, sklízí románová prvotina Gail Honeymannové jednu pochvalnou recenzi za druhou, drží se vysoko v žebříčcích prodejnosti, a obsadila dokonce první místo mezi debuty roku 2017 na čtenářskému serveru Goodreads.... celý text
Přidat komentář
Výborná kniha, podobné příběhy už byly napsány a tento je jeden z těch dobrých. Eleanor mi připomíná Sheldona z Velkého třesku, super, humor a pod tím vážný podtext...
Nádherný lidský příběh, Eleanor je velice svérázná postavička ( trošku v duchu Backmanova Oveho a Britt-Marie :-)), ale věřte, zamilujete si ji.
Je to příběh, u kterého se budete chvílemi usmívat a třeba vás i rozesměje, ale také vám bude občas u něj úzko a možná i nažene slzy do očí.
Krásně napsaná prvotina o osamělosti, šrámech na duši, ale i o tom, že někdy laskavé gesto, všímavost a obyčejný lidský zájem mohou pomoci......
Velmi smutný příběh, který je ale díky povaze Eleanor snesitelný a člověk se občas i zasměje. Eleanor je chytrá, s vybraným chováním a má všechny na háku- dlouho jsem v knize nepotkala tak sympatickou postavu :)
Knihu jsem četla asi se čtrnáctidenní prodlevou, čili jsem s ní nebyla v intenzivním (emocionálním) kontaktu, nicméně nepřesvědčila mě. Chyběl mi tam více propracovaný vztah s matkou, celou dobu jsem čekala až se dozvím víc a konec mě neuspokojil. Některé dějové linky mi přišly nedotažené a tím jsem postrádala jejich smysl. Na druhou stranu kniha vede k zamyšlení, že samota a osamělost není totéž a že nikdy nevíme, jaké příběhy v sobě ukrývá každý z nás.
Eleanor Oliphant úplne zatriasla mojím svetom. Pri čítaní som si prešla celou škálou emócií. Smiala som sa, plakala, bola som hrdá a užasnutá, nahnevaná, vystrašená, šťastná a prekvapená. Vôbec som nečakala že budem toho cítiť tak veľa. A teraz som do tejto knihy úplne zamilovaná.
Spočiatku sa zdá, že Eleanor je veľmi čudná postava. Ale s počtom prečítaných stránok ma očarila svojím srdcervúcim spôsobom. Chcela som ju objať a nikdy nepustiť. Asi ešte nikdy som na konci knihy nebola tak hrdá na postavu ako tu. Pritom sa mi strašne páčilo, že to dokázala sama pre seba, a nie preto že stretla lásku a tá ju zázračne vyliečila. Toto bola kniha o Eleanor a jej ceste a to bolo na nej úžasné.
Táto kniha je jedna z tých nezabudnuteľných, čo s vami ešte dlhé roky zostane.
Příběh deprivanta z asociální rodiny, který vyrůstal v pěstounských rodinách a v dětských domovech.
Pěkně napsané, vtipné.
Ale... obávám se, že happy end se koná:
1/ v knihách
2/ když má dítě mimořádné štěstí na lidi kolem sebe
3/ když má aspoň průměrnou ingeligenci
Čili častěji bohužel ne :(
Táto kniha ma bavila! Nie, nie je to veľdielo hodné Danteho, ale milá, úsmevná kniha, ktorá o traumách z detstva hovorí trošku iným spôsobom. A ten humor tomu tiež veľmi napomohol.
Úžasná knížka, nejprve nevíte, jestli se hlavní hrdince máte smát nebo nad ní brečet. Smutné, zároveň optimistické
Doporučuju.
Eleanor Oliphantová se má skvěle... Nebo si to alespoň myslí. Neví totiž, že od života může chtít i víc, než jen osamělé večery, víkendy, které tráví otupělá tvrdým alkoholem nebo práci, která ji nebaví, s kolegy, kterými opovrhuje. Na své cestě pomalu zjišťuje, že žít znamená něco jiného než přežívat a že všichni lidé nakonec nejsou tak špatní.
Kniha je naprosto skvěle napsaná a i přes často smutné téma jsem se u čtení musela usmívat. Za mě nejlepší kniha letošního roku. Doufám, že autorka bude v psaní pokračovat.
Eleanor je Saga Noren, je Ove a dalších spousta zvláštních figur, které se v poslední době objevují. Všechno má nalajnované, den za dnem se odehrává ve stejném sledu a Eleanor svůj život přežívá (na těstovinách, pizze a vodce) uzavřená ve svém světě, kam nikoho (dokonce ani sama sebe) nehodlá pustit. Že se stane něco, co ji odchýlí jiným směrem, je nasnadě. Občas jsem se nad jejím konáním musela usmát, občas mi jí bylo tak líto, až se mi chtělo brečet, občas jsem se snažila ji až popostrkovat trochu jiným směrem, i když na ten svůj divnosvět prostě měla nárok. Ale byla to postava, která si mě naprosto získala. Eleanor je prostě skvělá! 4 a půl.