Eleanor se má vážně skvěle
Gail Honeyman
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/365423/bmid_eleanor-se-ma-vazne-skvele-WRn-365423.png
4
1537
1537
„Když na mě dolehne samota a ticho, když mě obemknou, začnou mě drtit a zařezávají se do mě jako nůž, musím promluvit nahlas, i kdyby jen proto, abych dokázala, že žiju.“ Svérázná, asociální Eleanor Oliphantová všechno zvládá sama. Vystudovala klasickou literaturu, ale pracuje jako účetní a je jí úplně jedno, co si o ní ostatní myslí. S kolegy se snaží příliš nekomunikovat, nikoho blízkého nemá. Jizvy na obličeji a na rukou jsou vzpomínkou na otřesný zážitek z dětství, se kterým se nikdy nedokázala vypořádat, a raději se proto utápí v alkoholu. Když se seznámí s Raymondem z IT oddělení, nejprve jej považuje za stejně obtížnou existenci jako zbytek lidí kolem sebe, postupem času jí však dochází, že možná našla skutečného přítele. Mnohem víc ji ale zajímá její nově objevená láska – místní zpěvák Johnnie Lomond. Ten o existenci své obdivovatelky zatím nemá ani tušení, ovšem Eleanor začne spřádat rafinovaný plán, jak jej získat… Eleanor, hlavní postava a vypravěčka románu, není hrdinkou v pravém slova smyslu. Její neschopnost navázat kontakt s ostatními lidmi a dodržovat sociální konvence či běžné společenské rituály z ní činí napůl komickou, napůl tragickou postavu. Autorce se daří s pozoruhodnou věrností vystihnout vnitřní svět bytostného introverta a misantropa, který se vnímáním okolního světa diametrálně odlišuje od „normálních“ lidí. Díky nespornému vypravěčskému talentu a vnímavosti vůči tomu, co bývá na první pohled skryté, sklízí románová prvotina Gail Honeymannové jednu pochvalnou recenzi za druhou, drží se vysoko v žebříčcích prodejnosti, a obsadila dokonce první místo mezi debuty roku 2017 na čtenářskému serveru Goodreads.... celý text
Přidat komentář
Popiska na titulní straně nějak neplatí. Občas jsem se zasmála, dojetí bylo dávkované trochu prvoplánově a překvapení se nekonalo. Eleanor jsem si oblíbila, jen ta kniha je prostě průhledná a zjednodušená.
Tato kniha mne velice mile překvapila. Je krásně vyobrazeno, co naše mysl dokáže udělat s naší pamětí a námi obecně ...
Od této knihy jsem měla opravdu velká očekávání. Viděla jsem na ní spoustu pozitivních ohlasů a byla jsem opravdu zvědavá, co na ní řeknu já sama. Vystoupila jsem ze své čtecí rutiny romantických příběhů a pustila jsem se do Eleanor a jsem za to opravdu vděčná, protože tahle kniha je tak krásná, i když obsahuje dost bolesti.
Eleanor jako postavu jsem si opravdu zamilovala. Eleanor je totiž jedinečná. Je jí úplně jedno, co si o ní, kdo myslí. Bavilo mě sledovat svět jejíma očima. Nebála se říct, co si myslí, i když to někdy nebylo příjemné. A přesně to jsem si na ni cenila nejvíc - její odvahu. Eleanor si prošla neuvěřitelných vývojem. Autorka nám během vyprávění dávala náznaky toho, co se v Eleanořině životě kdysi stalo, ale vlastně nechala Eleanor samotnou, aby nám to řekla ve finále sama.
Strašně se mi líbilo budování přátelství mezi ní a Raymondem. Bylo to tak krásné a čisté.
Kniha na mě opravdu zapůsobila. Byl to opravdu krásný příběh, ale když jsem se dostala do hloubky, bylo mi Eleanor opravdu líto skrz to všechno, co se jí stalo. I tak si ale myslím, že se má Eleanor vážně skvěle.
Knihu jsem měla předvybranou jako "humor" a přečetla jsem ji v rámci čtenářské výzvy. Kniha se četla velmi dobře. Nejsou v ní žádná dlouhá hluchá místa, která by člověka nutila přeskakovat. Brzy bylo jasné, co je s hlavní hrdinkou v nepořádku, i když se k tomu čtenář dostává postupně a jen v náznacích. Přesto konec skýtal ještě velké překvapení. Líbilo se mi právě to, že nám autorka odhalení tragického osudu Eleanor dávkovala v náznacích, bez detailního popisu hrůz, v nichž se snad může vyžívat jen úchyl. Pouhých náznaků se nám dostává proto, že vše sledujeme očima hlavní hrdinky. Co se odehrálo vytěsnila a odmítá si o tom cokoli zjišťovat. Už tak působí děsivě, jaký vliv měly události Eleanořina dětství na její psychiku, jak jí zabránily žít plnohodnotný život. Nelze než obdivovat, jak se s tím vypořádala prozatímně, než se tomu skutečně dokázala postavit. S rozhovorů s matkou vyloženě mrazí. Román ovšem nepůsobí nijak depresivně, také díky občasnému humoru. Ten zase nepůsobí nijak nepatřičně, protože vtipné situace se stávají i lidem s dlouhodobou depresí, přestože ti je tak rozhodně nevnímají. Určitě bych však knih neoznačila štítkem "humor". Pokud tedy neočekáváte, že se budete hlasitě řehtat aspoň na každé páté stránce, ale chcete výjimečné hrdince držet palce a s napětím sledovat, jak zvládne banální i náročné životní situace, pak se rozhodně nudit nebudete.
Souhlasím s uživatelem "los". Kniha je napsaná myslím tak, aby se dobře prodávala, tedy začetla jsem se rychle. Je tam pro mě prvoplánově nasázena špetka humoru, šikany, násilí, sexuálního násilí ale vše jen v náznacích, autorka od toho skrz hrdinku vždy rychle uteče, aby se čtenář nebo čtenářka nevyděsila a knihu nezaklapla. Postava je vystavěná spíše jako karikatura lidí, kteří tak silné trauma prožili. V půlce knihu musím tedy odložit, protože se i přes občasná uchechtnutí a odsýpavost čtení nemůžu zbavit pocitu, že to autorka celé napsala prvoplánově. A že ve finále takové rádobyhluboké dílko může skutečným obětem podobných činů jen uškodit. Protože co když nebudou tak easygoing, roztomile vtipní a schopní se ze dne na den proměnit v tvora, co se líčí, oblíká podle Cosmopolitanu a chodí na večírky? Bohužel, vlastně tuhle knihu vnímám jako dost toxickou.
Tak toto byla hezká a zajímavá kniha. Přečetla jsem ji během pár večerů, kniha je velmi čtivá a čtenář chce vědět, jak to dopadne. Hlavní hrdinka je divná, střelená, možná ze začátku působí až nesympaticky, ale pak vlastně pochopíte proč. Humorné pasáže se střídají s vážnějšími a dojemnějšími. Celý příběh možná působí trošku nerealisticky, ale to mě v tomto případě vůbec nevadilo.
“Ignis aurum probat miseria fortes viros”
Zvláštní příběh. Stejně zvláštní jako hlavní hrdinka, zprvu nesympatická, postupem děje víme proč, a začneme ji vlastně fandit. Vše je ale prvoplánové, místy nepravděpodobné, někdy až moc harmonické….čekala jsem nějaký zvrat v ději a ono nic.
Chápu, že takovéto knihy jsou čtivé, ale chci trochu víc.
Dávám stejně jako pár kolegů zde 3,5 ⭐️
Zamilovala som si Eleanor Olifantovú. Jej čudáckosť, osamelosť, spôsob videnia sveta i spôsob vyrovnávania sa s ním. Odvahu, s ktorou sa rozhodla zo seba spraviť toho, kým chce byť, i odvahu potrebnú na spoznanie toho, kým bola.
Zamilovala som si štýl Gail Honeymanovej. Na debut neobyčajne zrelý; všetko bolo skvelo premyslené, vyrozprávané, vygradované – a ja som sa každú voľnú chvíľu tešila na ďalšie strany a epizódy. Nahlas som sa smiala aj vnútorne smoklila. A teraz len dúfam, že nová kniha je už na obzore, lebo by bola naozaj škoda, ak by autorka ostala len pri tejto.
Přečtená před lety .
Humorný příběh o samostatnosti, životě a společnosti. Eleanor je svá, na všechno má svůj názor a svým způsobem si užívá života. Chodí do práce a svůj život umí někdy až vtipně zkritizovat. Po přečtení knihy budete chtít hned udělat párty, oslavu, prostě něco bláznivého a pozvat na ni klidně vašeho nepřítele. Kniha plná emocí a nekonečných dobrodružství, které ale jde prožít taky v realitě a osobním životě. Moje motto, které se na knihu přesně hodí: Všechno jde, když se chce :-)
Reklama na Tesco (viz koment níže), vodku a lidské teplo. Přestože je tam pár věcí dost přestřelených a občas se objeví i nějaká logická chyba, tak se mi kniha moc líbila.
Toto reklamní vysílání firmy Tesco mě nakonec přesvědčilo v samotném konci k přidání čtvrté hvězdičky, ale je to takové 3,5* vítězství.
Zpočátku jsem Eleanor fakt nesnášela, až se to postupně začalo vysvětlovat, začala jsem být shovívavější. No dobře tedy. Ale i tak je to prostě ženský románek.
Kniha se zvláštní hlavní hrdinkou, která pomalinku vylézá z ulity po seznámení se svým kolegou. Toxický vztah s matkou a vlastní minulostí byl skvělý prvek. Velmi dobrá kniha, hezky se četla a měla silné stránky! To miluju, nesnáším, když má knížka tenounké stránky a pak moc rychle neubíhá. :(
Túto bravúrnu knihu som si chcela už dlhšie prečítať a som veľmi rada, že sa mi to konečne podarilo. Eleanor mi prirástla k srdcu takmer okamžite. Jej "divnosť" a úprimnosť osviežovali postavu svojou autenticitou. Aj ostatné postavy boli dostatočne, uveriteľne opísané. Dejovú linku a napredovanie príbehu autorka tiež skvelo zvládla. Čítalo sa to jednoducho, hoci témy boli častokrát veľmi ťaživé.
Vo výsledku ma táto kniha príjemne prekvapila, hoci už od začiatku som o nej mala vysokú mienku, vďaka hodnoteniam. Vynikajúca kniha.
Byla jsem celkem zklamaná, bohužel mě Eleanor až tak nenadchla, příběh mi přišel místy dost o ničem. Pořád jsem čekala, kdy přijde nějaký velký zvrat, ale nestalo se a proto musím dát jen 3*.
Vlastně ani nevím, co ke knize napsat.. Depresivní? Možná chvilkama. Vtipná? Trochu jo. Laskavá? Hodně. Že života? Určitě! I když takový osud, jako má Eleanor určitě není běžný, příběh je především o osamělosti a síle se s ní poprat. Ačkoliv je Eleanor podivinka, vlastně si ji zamilujete a chápete její pohnutky.. Je to miláček.
Tahle kniha se tváří poměrně předvídatelně a prokouknutelně. Šla jsem do ní s tím, že si přečtu něco celkem vtipného o ženě lehce vybočující ze společnosti s problémy se sociální interakcí. A “Eleanor” taková je – do určité chvíle. Popisuje hrdinčin osamělý život a než se knížka dostane k temnějším věcem a k odhalování něčeho hlubšího, chvíli to zabere. V jeden moment jsem měla problémy číst dál a udržet pozornost. Prosím, nevzdávejte to, ten příběh ze začátku jen pokládá základy, na kterých později staví.
Protože tenhle počin klame tělem, další vývoj mě překvapil a pak už bylo těžké se odtrhnout. Je fajn, že je příběh zakončen na pozitivní notě, nicméně se Eleanor ze všeho začala vyhrabávat trochu podezřele rychle, což mi nepřijde úplně realistické.
Celkem bych “Eleanor se má vážně skvěle” označila jako milou, vtipnou, hořkou, někdy fakt depresivní story, od které budete odcházet v hořkosladkém rozpoložení.
Asi nechci prozrazovat víc, zkuste ji, třeba vás překvapí jako mě.
4,5*/5*
Eleanor mě vážně nadchla. Tak zvláštní, komplikovaný člověk, s tolika nelogickými přesvědčeními… Velice smutná a zatrpklá povaha, která najednou získává důvod na sobě zapracovat, žít a zbavit se svých návyků a nedokonalostí. Moc mě zaujaly Eleanořiny myšlenky, chování a přístup k lidem, přátelství, a navíc hluboké city, se kterými se člověk někdy ztotožňuje, nebo je alespoň chápe. Opravdu silná kniha, u které se zasmějete, ale i zamáčknete slzu. Jen do ní!
Do knihy jsem se ze začátku nemohla začíst, dokonce jsem i zvažovala, že ji odložím. Nakonec jsem ale vytrvala a vyplatilo se.
Hlavní hrdinka je poměrně svérázná, chvílema mě až její chování iritovalo :-) S některými hrdinkami se dokážu ztotožnit, s Eleonorou mi to vůbec nešlo. Její reakce, jednání i chování mi bylo absolutně cizí. Postupem času jsem ji ale s rozkrýváním její minulosti částečně začala chápala a pomalu jsem si k ní nacházela cestu.
Příběh se vyvíjí vcelku předvídatelně, ke konci knihy přišel ale vcelku nečekaný zvrat. Za konec knihy dávám autorce o jednu hvězdičku víc, než jsem chtěla dát původně.
Abych byla upřímná, Eleanor mě nenadchla. Čekala jsem trošku něco jiného. Přišlo mi to povrchní a tak nějak vzdálené, bez hloubky. Nenutilo mě to číst dál, nic se mnou nezarezonovalo a nic mě ani nepřekvapilo. Nebylo to špatně napsané, jen prostě asi nic pro mě.
(SPOILER) Neměla jsem od knihy žádná očekávání, nějak se u mě ocitla. Po několika stránkách jsem dostala strach, že se bude jednat o prvoplánovou legraci na úkor asociální chudinky, leč posléze se příběh začal jevit více tajemně a čím dál víc dojemně, nicméně vtipné pasáže provázejí celý příběh až do šťastného konce. Spokojenost.