Eleanor se má vážně skvěle
Gail Honeyman
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533827/bmid_eleanor-se-ma-vazne-skvele-65e9d3fe92d5a.jpg
4
1551
1551
Svérázné Eleanor je jedno, co si o ní kdo myslí. Vystudovala literaturu, ale pracuje jako účetní. Miluje křížovky, po Glasgow chodí s taškou na kolečkách a víkendy tráví se svou jedinou kamarádkou – vodkou. Když pozná Raymonda, má ho jen za otravného kolegu. Mnohem víc ji zajímá místní zpěvák, se kterým si plánuje budoucnost. Co na tom, že on o její existenci nemá ani ponětí. Eleanořině cestě za štěstím se budete smát, i když k smíchu vlastně není.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2019
,
Plus
Originální název:
Eleanor Oliphant Is Completely Fine, 2017
více info...
Přidat komentář
Tato kniha pro mě byla zejména ze začátku trochu zvláštní. Přišlo mi zvláštní, že by neuměla nebo nevěděla, jak různé věci v životě fungují, když musela projít mnohými psychologickými sezeními. Ale ve výsledku to byla velmi zajímavá studie. Na druhou stranu nejsem tak zcela přesvědčená o kvalitě vyprávění příběhu.
Fantastická prvotina!
Příběh ve vás zanechá stopu, která jen tak lehce nezmizí. Kniha vypráví o síle přátelství a o tom, co všechno může tento lidský cit v našem životě změnit a napravit. Eleanor je asociální, přímá osobnost, která díky Raymondovi začíná pomalu vylézat ze své ulity a navazovat další opatrné vztahy. Kniha je přes své mrazivé téma velmi vtipná a nadčasová. Takový Ove v sukních.
Doporučuji!
Kniha vyniká svojou priemernosťou. Znovu si ju neprečítam a ani ju nikomu neplánujem odporúčať.
Výborný nápad, charakter a myšlienky hlavnej hrdinky zaujímavé. Kniha je pútavá, číta sa veľmi dobre, ale niečo mi tu na 5 hviezd chýbalo. Trošku ma sklamal koniec. Celú knihu sme zvedaví, čo sa vlastne Eleanor stalo, a postupne sa to síce dozvedáme, ale má to takú slabšiu atmosféru. Na konci nám to ešte v troch vetách autorka dovysvetlí, ale bolo nám to predhodené ako suchý fakt bez šmrncu. Stalo sa toto, toto a toto a hotovo, koniec. A ten jeden wau moment, ktorý nám autorka pripravila, nám tiež nasolila pod nos v jednej vete bez emócie a s tým sme sa mali uspokojiť, pretože Eleanor sa s tým tiež okamžite uspokojila. Takže pre mňa bol koniec trochu nedotiahnutý.
Další výborná kniha. Děkuji své ženě že mě na ní odkázala, čtení jsem si velmi užil a strašně rychle to uletělo. Příběh Eleanor je z jedné strany děsivý ale je to vše velmi reálné a perfektně vystavěné. A tak velmi lidské!
Je to příběh o osamělosti, o šikaně a psychické tyranii matky vůči dítěti (bylo hrozné číst o tom co je matka schopná udělat svým dětem a jak je to může zdeformovat a poznamenat na celý život), ale také je to o naději, drobných laskavostech a o cestě k sebepřijetí a vypořádání se s krutou minulostí. A také je to o tom, že každý z nás můžeme velmi významně pomoct lidem v našem okolí a to úplnými drobnostmi - je třeba akorát trošku pootevřít oči a být více empatický. Tenhle debut se autorce opravdu povedl a kniha pro mne byla výbornou, milou a místy i vyloženě laskavou a vtipnou společnicí.
Přečteno za jeden den. Velmi inspirující, dojemný příběh vyvolávající řadu emocí. Svéráznou Eleanor nelze nemít rád. Moc děkuji DK a oblíbeným uživatelům za tip. O tento zážitek bych byla nerada ochuzena, je to jeden z těch nezapomenutelných.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih, kterou už jsem četla několikrát a poslouchala i jako audioknihu a určitě ne naposledy. Hlavní hrdinku jsem si zamilovala. Autorka tak úžasně dokázala vystihnout a popsat její povahu a osobnost, že jsem měla pocit, že je skutečná a že jí opravdu znám. Proto se ke knize vracím, když se mi po ní zasteskne. Je to smutná kniha, ale jsou tam i veselé momenty, kde jsem se hodně nasmála. Eleanor je tak roztomile svá a podivná, že vám přiroste k srdci..
Na to, jak mi začátek knihy dělal problémy, tak jsem nakonec ráda, že jsem vytrvala a knihu dočetla do konce. Hlavní postava Eleanor je trochu netypická hrdinka - je to spíš antihrdinka. Zpočátku dost podivínka působící poněkud nesympaticky, odtažitě, chladně - někdo, kdo nezapadá a z koho byste byli asi při osobním setkání dost nesví a možná nervózní. Takový jsem z ní měla pocit. Ale čím víc jsem Eleanor při čtení poznávala, vlastně mi jí bylo čím dál víc líto. A také mi bylo čím dál jasnější, proč se chová, jak se chová.
Je to velmi zvláštní kniha, která dává čtenáři nahlédnout do mysli člověka, který si v životě prošel těžkými životními zkouškami. Psychicky je to místy náročnější čtení, místy mi při čtení bylo nevolno na duši a dost se mi svíralo nitro. Ale čím víc jsem se nořila do knihy, tím víc jsem měla problém knihu odložit - i přes ty nepříjemné pasáže.
Závěr je možná do určité míry odhadnutelný, ale i tak je velmi silný a vlastně vám spousta věcí zapadne dohromady.
Nakonec hodnotím 4 hvězdami. Jednu jsem musela ubrat za ten začátek, který mi dal dost zabrat, než jsem se jím prokousala. Ale jinak mohu doporučit.
Kniha pojednává o dospělé ženě, která je pro okolí divná. I pro mne byla ze začátku divná, ale po chvíli jsem se s Eleanor seznámila, začínala jsem ji chápat a rozumět. Začátek se mi líbil a Eleanor jsem si oblíbila pro její inteligenci a upřímnou povahu. Těšila jsem se na změnu nebo její záchranu, ale příjemný pocit se u mne nedostavil. Konec se mi nelíbil. Zajímavé a překvapivé bylo vyvrcholení vztahu s její matkou. Věřila jsem, že její přátelství s Raymondem se prohloubí, ale to se nestalo. Bohužel tato kniha mne tolik neoslovila.
Premisa sice slibuje introvertní holku, která je svá, každého utře a absolutně ji nezajímá, co si o ní kdo myslí a ono to dokonce na začátku vypadá, že to tak bude. Velmi záhy se ale Eleanor seznamuje s Raymondem a začne se odvíjet jedna z nejpodivnějších psychologických proměn hrdinky, se kterou jsem měla tu čest. Šedá myška se během několika stránek mění v bojovnici, z ženy, jež by ještě před chvilkou na žádnou party nešla ani párem volů, se stává koordinátorka firemního večírku, koženou vestu a tašku na kolečkách rychle nahrazují podpatky a moderní hadry. To vše se děje nanejvýš klišoidním způsobem. Přidejte si k tomu zcela stereotypní mužské hrdiny – nagelovaného frajírka s příšerným chováním na straně jedné a uťápnutého ňoumu, který je ale přece tak hodný a chápavý, na straně druhé a hned máte koktejl plný pachutě šablonovitosti. Aby toho nebylo málo, autorka nám velmi laskavě objasní, proč je Eleanor taková, jaká je (protože každý introvert ke svému způsobu života musí mít samozřejmě děsivý portrét z dětství), tady ale bohužel narážíme znovu, neboť každému, kdo už četl alespoň dva „psychologické thrillery“, musí být jasné, co se té chuděře stalo. Zabodovat se však autorce daří v linii s matkou, to uznávám. Pomyslnou třešničkou je pak už jen kostrbatá stylistika a za mě bohužel i nepříliš povedené audioknižní zpracování. Petra Špalková se k mým oblíbeným interpretům nezařadila. Na závěr jen shrnu, že naprosto chápu, co kniha chce sdělit – že pomoc těm divným týpkům kolem nás je někdy na místě, a že je to může nakopnout zcela změnit svůj život, a že na to nikdy není pozdě, jenže se mi nelíbí, že tohle poselství autorka předkládá tak strašně šablonovitým a neuvěřitelným způsobem.
Podľa mňa je kniha super. Je výnimočná tématikou. Miestami mi to prišlo pomalé. Ale veľmi zaujimavá kniha o osobe, ktorej je "vážne skvelo" byť samotárkou.
Prajem pekný deň.
Eleanor je skvělá a uvěřitelná, i když ne zrovna tuctová osoba. Problémů má tak za deset lidí a vy jí budete fandit, aby to všechno zvládla a měla se fakt vážně skvěle.
Trochu skepticky jsem očekávala příběh vyšinuté asociálky. Ale je to vtipné a chytré. Člověk, který jedná upřímně až naivně bývá považován za divného. Navíc v případě Eleanor se jedná o člověka s otřesnými životními zážitky, který se straní lidí. Není zlá, je prostě jiná. Postupně se odkrývají jednotlivé události z minulosti. Určeno jednoznačně pro čtenářky. Určitě bych si ráda přečetla ještě něco od této autorky.
Tohle bylo zklamání. Knihu jsem si pořídil jelikož se mi zamlouvala anotace, kniha mi byla doporučena a nadšené recenze a ohlasy čtenářů vedli k zakoupení knihy. Začátek se mi moc líbil. Eleanor je svá... v dobrém slova smyslu. Příjemné jsou vlastně všechny postavy. Jenže po pár desítkách stránek přišel zlom a příběh začal stagnovat. Nic se tam nedělo opět až do posledních osmdesáti stran. Člověk věděl kam to dějově spěje, jenže dle mého, ty dobré kapitoly byly následovány kapitolami o ničem, vata na pár stranách, jen aby se v další kapitole něco nasálo. Anotace knihy o příběhu moc nevydá - aspoň tedy ta v té anglické verzi - a člověk pomalu neví o čem kniha bude. Bylo by to příjemnější čtení kdyby některé linky/postavy dostali více prostoru. Kdyby kniha nebyla plná čtenářské vaty. Kdyby Raymond dostal více prostoru. A kdyby kniha byla o 200 stran kratší. Mrzí mě to, protože jsem se na knihu těšil ale ještě víc jsem se těšil až ji budu mít dočtenou abych mohl už číst něco jiného.
Měla jsem z knížky obavy, když jsem si přečetla v anotaci, že je hlavní hrdinka psychicky nemocná, ale po prvních stránkách jsem zjistila, že se knížka čte úplně sama a zcela mě pohltila. Eleanor byla svéráz, ale působila na mně velmi sympaticky. Držela jsem jí palce, aby vše zvládla, dokázala se vypořádat s minulostí a potkala spřízněnou duši.
Na tuto knihu mne nalákali někteří natáčející knižních videí. Pokud bych se nepodíval na jejich videa, knihu bych patrně přešel bez povšimnutí. Jedná se první knihu (debut), kterou autorka napsala. Hlavní postavou je ELEANOR, třicátnice, svobodná, která vede stereotypní život – práce – od pátku do neděle popíjení alkoholu – spánek. Je uzavřená a osamělá, což má své důvody z minulosti. Její minulost bude postupně poodhalována. Ráda si kupuje knihy, jejími nejoblíbenějšími jsou Jana Eyrová nebo Pýcha a předsudek, nemá ráda knihovny. Seznamujeme se s jejími kolegy z práce.. V knize se řeší téma osamělosti. Kniha je spíše určená pro ženy, ale myslím si, že si knihu může přečíst také muž. V knize se vyskytují komické situace, ale také smutek a deprese. Závěr knihy byl pro mě překvapivý, když jsem zjistil určitou informaci, trochu mne zamrazilo. Kniha se četla dobře, strany utíkaly jedna za druhou. Knihu hodnotím na 100 %.
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Někteří lidé – slaboši – se bojí samoty. Vůbec nechápou, že samota je svým způsobem hodně osvobozující: když vám dojde, že nikoho nepotřebujete, můžete se starat jen sami o sebe.
Člověk by měl být tolerantní a měl by se pouštět do nových věcí, ale také je nadmíru důležité zůstat sám sebou.
Kamarádění jako takovému jsem se nikdy nebránila, ale zároveň jsem o kamarády nijak neusilovala. Jen pro mě vždycky bylo těžké najít podobně smýšlející jedince.
Dnes je novou rakovinou právě osamělost – je to něco ostudného a trapného a člověk si za to můžete tak nějak záhadně sám. Je to děsivá, nevyléčitelná nemoc, tak strašná, že se o ní neodvažujeme mluvit. Ostatní to slovo nechtějí ani slyšet, protože se bojí, aby nepostihla i je nebo aby na ně osud neseslal nějakou jinou hrůzu.
Hodně jsem o tom přemýšlela a dospěla k závěru, že problematické chování pro některé lidi patrně není důvodem ke zpřetrhání vazeb. Když vás mají rádi, tak vás nezavrhnou, ani když jste smutní nebo rozrušení nebo se chováte nanejvýš příšerně.
Když se potřebujete s něčím vyrovnat, je dobré mít vedle sebe někoho milého.