Elementární částice
Michel Houellebecq
Francouzský bestseller z roku 1998, který vynesl autorovi celosvětový ohlas. Uprostřed tápající a nevýrazné literatury zapůsobil jako časovaná bomba. Houellebecq v něm rozvíjí témata, která rozpracoval již v prvotině Rozšíření bitevního pole (česky 2004). Na pozadí příběhu dvou nevlastních bratrů, přísně deterministického vědce na jedné straně a sexuálního štvance na straně druhé, neúprosně tepe degeneraci mravů v Západní Evropě, kde pocity lásky, něhy a lidské pospolitosti do značné míry zmizely. Za střídání pronikavých analýz a klasických románových pasáží se pokouší o jakýsi všeobjímající historický průzkum vývoje mravů a důvodů současného individualismu, vedoucí k poněkud vědeckofantastickému vyústění, v němž oba hlavní protagonisté zastávají, každý svým způsobem, nezaměnitelnou roli. Pokus o totální román konce století.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2007 , GaramondOriginální název:
Les Particules élémentaires, 1998
více info...
Přidat komentář
Příjemně provokativní, někdy možná až moc "ukecané", ale přesto doporučuji k přečtení. Proč? Houellebecq opět prokládá trošku sladkobolné (a ironické zároveň) příběhy se sociologizujícími úvahami, které jsou sice tak trochu na hraně, plné sarkasmů apod., ale zároveň vybízí k přemýšlení. Píše o smyslu lidské existence, o mezilidských vztazích ve vyspělé a krajně individualizované společnosti... Jeho hrdinové hledají štěstí (jako imperativ doby), ale místo toho nacházejí deziluzi, deprese, samotu, prázdnotu...
Ani ne tak kniha sama, ale hlavně ohlasy na ni mě docela nakrkly. Nerozumím proč tolik lidí s takovým nadšením začne přikyvovat a tleskat, když někdo vyrukuje s tezí, že život je na hovno. Je mezi námi tolik rodilých nihilistů? Nebo je to tím, že když si namluvíme, že život nelze žít dobře, odpadá nám pak napříjemná starost o to, abychom ho tak opravdu žili? Nebo je prostě cynismus módní trend, kterého se musí chytit každý, kdo chce být in? Ať je to jak chce, je to podezřelé.
Co se knihy samotné týče, je kromě suverénního jazyka místy také docela vtipná. Jinak je to jen zahořklé chrlení špíny nasraného alkoholika, jehož pozorovací schopnosti jsou silně omezené na zdánlivě zásadní, ale co do významu maličký výsek reality, jímž je zdegenerovaná strana konzumní civilizace.
Béčkové dílko, ze kterého konformní trh zblbnutý kultem skepse udělal hit.
Štítky knihy
zfilmováno francouzská literatura rozhlasové zpracování
Autorovy další knížky
2015 | Podvolení |
2019 | Serotonin |
2013 | Elementární částice |
2008 | Platforma |
2007 | Možnost ostrova |
Najlepší houellebecq.