Elév

03.10.2020

Elév. Mládí je cesta hledání nepoznaného, zejména však osobní identity. Italové říkají: fare esperienza - la possibilita (mít zkušenosti-ale také možnosti). Rothuv mladý spisovatelský elév Nathan Zukerman hledá svůj literární idol-svého duchovního otce. Proslavený autor Felix Abravanel ho zklamal, ale překvapivě samotářský Lonoff ho pozval k návštěvě na svoji farmu. Roth na pozadí zdánlivě jednoduchého přátelského rozhovoru-zpovědi, rozehrává partii lidských příběhů, které život spojil, ale nedokázal plně uspokojit. Tato útlá kniha se zdá při rychlém čtení nic moc příběh, ale je zde v úvahách ukotveno mnoho z lidské povahy a složitosti lidského údělu židů, ale nejen jich. Na str. 43 Roth píše: Když obdivujete nějakého spisovatele, začnete být zvědavý. Hledáte jeho tajemství. Pátráte po klíčích k jeho hádance, kterou představuje. Tak nějak to bude i s Philipem Rothem. Vydal 27 románů a 3 knihy literárních faktu. Kolik z vás to přečetlo? Já mám přečteny čtyři a těším se na další. Doporučuji.
P.S. na otázku Jizi, jak je možné se dostat z původního názvu knihy Ghost Writer k českému Elév? Podle mne je to volný překlad Olgy Špilarové, vytvořený pod dojmem jí přeložené knihy, neboť Nathan Zuckerman je opravdovým spisovatelským elévem. V podstatě je Ghost Writer-Duch spisovatel sám Lonoff. Na str. 11. Roth píše: Já totiž přišel, abych se ucházel o nic menšího než o místo E.I Lonoffova duchovního syna, abych získal jeho mravní podporu. Zajímavé je i porovnání významu duchovno a duševno viz. odkaz https://stratil.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=535425

20.04.2019

Bom žorno, zde je Vaše sobotní literární apetito.

V dnešním díle si uvaříme Sobotní Rothštěnou. K tomu budeme potřebovat

1x Elév za 9 kč v levnejch knihách
1x instantní polévka Kuřecí za 6kč
1x litrová petka vína ze Žabky za 49kč
1x záchod, ne dál než dva metry
2x kadit

Postup: koupíme knihu, nalijeme do sebe víno a deme kadit.

Elév je o maníkovi z Newarku, což je takovej americkej Prostějov. Já tam párkrát byl a myslím si, že bych příště raději zaparkoval v tlustý ženě, než v Newarku. Hlavní hrdina je podobného cítění a tak sedne na vlak a odjede pryč za známým spisovatelem, aby na něj udělal dojem u večeře a tím pádem měl pečený kuře a rady do života zadarmo. Můj člověk.

Místo klidné večeře se ovšem přichomejtne k manželské erupci, kde se řeší tzv. švédská trojčlenka. Pro mladší ročníky: to je když si omylem koupíte v obchodě dva nanuky místo jednoho a nevíte, kterej lízat dřív. A aby bylo drámo dokonáno, vedlejší nanuk je toho přesvědčení, že je Anna Franková, která přežila Druhý světový turnaj ve vybíjené a utekla do Ameriky. Ano, přesně ta stejná Anna Franková, podle které se dnes označuje po několik let ve sklepě skladované víno - Frankovka.

Elév je příjemná jednohubka, takže pokud máte jednu hubu, je to pro Vás. Já se docela pobavil, uteklo to rychle, ale mnoho mi to nedalo. Snad se prokadím k dalším dílům, což se podle mě jistojistě stane. Protože co by byl člověk bez kadění? Jaký by měl život smysl? Inu to je otázka, na kterou si zatím neumíme odpovědět.

A vy lidičky hlavně nezapomeňte do komentářu lajk, subskrajp a Cher, jestli se Vám recenzička líbila. Muck xoxoxo

7/10

05.10.2018

S Philipem Rothem máme takový ambivalentní vztah. Jeho knihy mě nebaví a baví, nudí mě a poutají zároveň, mívám pocit, že je nikdy nemůžu dočíst a nedokážu je odložit. Elév (někdo by mi mohl vysvětlit, jak se od "The Ghost Writer" dostanete k "Elévovi", protože to jsou tak odlišné věci, že to klidně mohli nazvat ""Zelený kůň" nebo "Modré záchodové prkénko" a vyšlo by to zhruba nastejno - jen by to bylo méně zavádějící) je podstatně tenčí než ostatní Rothovy knihy, s nimiž jsem měla možnost zatím přijít do bližšího než jen očního kontaktu a snad proto jsme se tentokrát vyhnuli oné mučivé fázi nenávidím tě/miluji tě/odkládám tě/ještě stránku.
Elév, mladý muž rozervaný mezi vlastním talentem a zodpovědností vůči rodině a komunitě, přijíždí do domu svého spisovatelského idolu. Tam se setkává s jeho mladou chráněnkou a zoufalou, lehce hysterickou manželkou, povečeří s nimi a jednu noc u nich přespí. Toť vše k ději samotnému.
Je to skutečně vše? Ani náhodou.
Roth na úsporném prostoru prostírá jednu vrstvu otázek na druhé, testuje čtenářovu pozornost - od nejniternějších otázek a sporů na osobní úrovni a na úrovni nejbližší rodiny se dostává k problematice komunit, náboženských skupin, společností, historické odpovědnosti až k fabulacím, co by kdyby, k hodnotám symbolů a končí až tím, že sovy možná nejsou tím, čím se zdají být.
V textu toho můžete najít opravdu velikou, velikou spoustu (ale hanění A.F.? To jako vážně? A to jsem si až doteď myslela, že JÁ mám bujnou fantazii.)

20.06.2018

Po této knize jsem sáhl krátce poté, co Philip Roth zemřel. Dosud jsem měl v živé paměti jeho krásně tragikomické povídky Sbohem, město C a ještě Komičtější a hořce sarkastickou knihu Portnoyův komplex. Proto, když autor zemřel, objednal jsem si několik dalších jeho knih s hrdinou Zuckermanem, dílem proto, abych mu jaksi čtením vzdal tichý hold a dílem proto, abych sebe pobavil. Kniha Elév mě ale překvapila v několika rovinách. Jednak tím, že není prvoplánově zábavná, byť jemný humor se knihou vine neustále, ale jaksi hloubavější. Autor v ní reflektuje své spisovatelství v konfrontaci s postavou "zasloužilého" slavného staršího spisovatele Lonoffa. Samozřejmě se tu odráží i autorova reflexe údělu židovství a to jak ve vztahu k Lonoffovi, tak i v humorném retrospektivním vzpomínání na autorova otce, ale především pak v lehce provokativní úvaze, že Lonoffova mladá milenka Amy je ve skutečnosti Anne Frankovou, která nezahynula v koncentračním táboře, ale zázračně přežila, dostala se s novou identitou do Ameriky, aby se pak stala jakousi můzou páně spisovatelova...Kniha vrcholí rozkolem mezi Lonoffem, jeho ženou a Amy, Zuckerman je jakýmsi pasivním a humorně bezradným účastníkem tohoto dění. Čtenář by chtěl vědět víc, vyprávění knihy ale náhle končí a zanechává čtenáře s mnoha otázkami...Mám rád knihy, které mě nutí přemýšlet dávno po jejich přečtení. Zde jsem se navíc i dobře bavil, takže knihu můžu vřele doporučit. Avšak s ohledem na předešlé Rothovi knihy dávám o hvězdičku méně.

06.06.2018

Po Lidské skvrně má druhá přečtená kniha od autora. I zde se objevuje (poprvé) hrdina několika jeho knih spisovatel N.Zuckerman, v samotných začátcích své dráhy, na návštěvě u svého idolu, známého prozaika Lonoffa. Během krátké jednodenní návštěvy se mu dostane nejen rozhovoru se svým mistrem, zpočátku ztuhle svázaného vlastním očekáváním a ambicí zapůsobit, ale i překvapivého nahlédnutí do mistrova soukromí...Útlá knížka, kterou přes její malý rozsah nelze "shltnout" na posezení, břitký, lehce neuctivý jazyk, ironie, sebeironie a humor stejnou měrou jako tíživost nejednoduché životní situace protagonistů příběhu. Mistrná jednodenní výseč, která odhalí vše zásadní, co u Zuckermana i Lonoffa bublá pod povrchem.
Velký prostor (aspoň z mého pohledu) dostává potřeba srovnat se s nepochopením a nepřijetím autorových ranných děl židovskou obcí a nařčením z antisemitismu, potřeba obhájit právo tvořit po svém.

05.02.2017

Podle mého názoru je Elév kvalitativně někde uprostřed z celé Rothovi tvorby. Neunavuje hnidopišským a detailním rozborem a rozkladem marginálností (Sabbathovo divadlo, Druhý život, Vzala jsem si komunistu). Na druhou stranu svou krátkou délkou příběhu se nemohl Zuckermann stát ještě sympaťákem jako třeba v Lidské skvrně.

15.01.2017

Přemýšlel jsem, zda dát 4 nebo 5, ale nakonec převážila štědrost, i proto, že mám pocit, že ze začátku na mne působilo hledisko Rothovy rané, a tudíž nevyzrálé tvorby - ale spíš to byl takový můj předsudek. Začátek byl subjektivně pro mne trochu hůře stravitelný, ale celkově vynikající kniha, originální situace, působivá fikce přeživší Anne Frank... A navíc typický Rothův sarkastický, zdánlivě rouhavý pohled na vlastní židovskou komunitu. Skvělé čtení!

28.08.2016

Byl jsem zvědavý na knihy tohoto autora a tak jsem si řekl, že začnu prvním dílem této série. Bohužel musím říct, že asi nejsem schopen pojmout všechny možné mě skryté myšlenky, které autor do knihy vtiskl. První část rozhovoru mistra s elévem mi přišla strašně nudná a ztrácel jsem se v ní, v podstatě mi to nic nedalo a zanechalo to ve mě pouze pocit, že skoro nevím o čem jsem četl. Další čtyři části knihy už byly i pro mě srozumitelné a četly se docela dobře. Nicméně mě styl psaní tohoto aurora neoslovil.

27.11.2015

Komentář Roberta Cam(em)berta je smutným důkazem, kam se dostane literatura, když ji hodnotí ubohý zakomplexovaný primitiv bez špetky inteligence a schopnosti chápat dílo v celé jeho komplexnosti. Naopak. Každý, kdo si přečte následující úryvek (a pozorně celou knihu), dospěje k závěru, jak důležitou interpretaci Deníku tady Philip Roth přináší. Velký americký autor má ale v Čechách bohužel smůlu na čtenáře.

"Jak by i ti nejotupělejší z obyčejných mohli přehlížet, co se dělo Židům jen proto, že jsou Židé, jak by i ti nejzpozdilejší z jinověrných mohli nechápat, oč šlo, když si v Het Achterhuis přečetli že si Frankovi jednou za rok zazpívali neškodnou chanukovou píseň, řekli pár hebrejských slov, zapálili pár svíček, vyměnili pár dárků - obřad trval kolem deseti minut - a to bylo vše, co z nich dělalo nepřítele."

Mimochodem - kniha obsahuje i velmi závažnou pasáž o moderní reflexi antisemitismu, která je vložena jako ilustrace k nutnosti spisovatele přervat pouta s prostředím, z něhož vyšel.

27.04.2014

Ale jen čtěte. Takovými jako je čtenář Robert Cambert je Rothova spisovatelská i životní dráha obklopena vrchovatě. A zdali památka Anny Frankové se pustoší tím, že se přečte kniha od Rotha?