Philip Roth

americká, 1933 - 2018

Populární knihy

/ všech 27 knih

Nové komentáře u knih Philip Roth

Americká idyla Americká idyla

Jel jsem v New Yorku příměstským vlakem. Spolu s dvěma mladými Číňany. Byli pečlivě oblečeni a hrdě mi hlásili: - Teď už jsme Američané. Bylo jim tak 30. Roth v Americké idyle nemilosrdně odhaluje, co to je v Americe být Židem nebo Irem. A to generace zpět. V Americe je totiž každý odněkud, až na původní obyvatele. Můj PEN friend u kterého jsem pobýval, přibyl do Států v 60.letech z Irska. Když něco upil, začal mluvit rachtavou Irštinou a pravil, že se za něj jeho vlastní potomci stydí. Kvůli tomu, jak mluví... Charakteristické je, že Levova fanatická dcera pochází až ze čtvrté generace přistěhovalců. Její předkové neměli na něco takového čas, museli bojovat o přežití. Jí zabezpečil bezstarostný život tatínek-továrník. Američan by v knize jistě objevil více. Je velmi důkladná a rozsáhlá. Možná vám přiblíží Ameriku z druhého pólu. Ale Američané nemají zkušenost s totalitou jako my. To je jejich plus i mínus. Ostatně: zabít bombami několik lidí a pak se dát na džinismus je hodně pokrytecké… nebo ne?... celý text
Pablo70


Ať se děje, co se děje Ať se děje, co se děje

A to že je debut? Rothov prvý román? Čosi úchvatné!
Bolkonská


Pokoření Pokoření

Philip Roth opět nezklamal svojí útlou knihou o velmi netradičním vztahu, lásce, románku, zalíbení, ať už to nazveme jakkoli. Začátek působí lehce depresivně, ale pro úvod do toho, co přijde, je to třeba. Téma starší muž a mladší extravagantní žena nalezneme i v jeho dalších dílech, ale tahle konkrétní kombinace je asi nejkřiklavější.... celý text
sachista



Ňadro Ňadro

Docela blbost, která mě ale přivedla k malému zamyšlení. Nežijí masy lidí dobrovolně svůj život "prsa"? Nezabíjíme čas bezcílnou aktivitou, která poskytuje chvilkovou rozkoš nevedoucí k uspokojení? A neničíme svůj potenciál, který máme v rukou, do té míry, jako bychom ty ruce neměli? Neoddáváme se sexu, který nedosahuje té fáze úchylnosti, kterou potřebujeme, ale o kterou si nedokážeme říci? Neuznáváme a nesoudíme lidi ve svém okolí absolutně špatně? Nejsou ty největší pilíře morality, které známe, jen masky zastírající stejné bestie a posměcháčky, kterými jsou i ostatní a my samotní? Moje první kniha roku 2024 a určitě poslední od pana Philipa Rotha. Nějak nesedlo, jako čtenář jsem tam složitě hledal věci, které nevím, jestli tam byly. A vlastně nevím, co tím chtěl autor říci.... celý text
Profesorskey


Americká idyla Americká idyla

Na tuhle knihu jsem se těšil, ale ... Jak to napsat? No, paralelně s touhle knihou jsem četl "Náboženství a svoboda" a "Velké partnerství" od Jonathana Sackse. A přestože by se zdálo, že by to mělo být naopak, tak větší potěšení jsem měl z toho Sackse a od Rotha jsem přebíhal k Sacksovi. Asi mi na Rothově zpracování té "americké tragédie" vadilo, že připomínalo člověka, který šlápne do hovna a místo aby z něj vystoupil, tak v něm ještě přešlapuje. Chápu, že to je tou inspirací klasickými díly o "americké tragédii", ale já na to asi dnes už nejsem naladěný.... celý text
Saxofonista