Afilada komentáře u knih
Zásadní kniha mého dětství, která mne později nasměrovala profesně. Měl jsem pocit, že ji mám stále u rodičů, ale v jejich pozůstalosti jsem ji bohužel nenašel.
Obratník raka mi dlouho ležel nepřečtený v knihovně. Vlastním slovenské vydání z roku 1970, překlad Jozef Kot, s ilustracemi Pabla Picassa. Myslím si, že slovensky umím docela dobře, ale jazyk, který použil překladatel je plný až abstraktních obrazů, že mi trvalo, než jsem se knihou prokousal. Stálo to určitě za to. Při charakteristice indické mentality se mi koulely slzy smíchu (!). Americká bohéma v meziválečné Paříži. Doporučuji.
Sympatická kniha, autorka nezastírá, že ji inspirovala Nancy Friday. Lékařská "omáčka" je stručná a výstižná. Četné fantazie jsou očekávatelné, některé jsou však až udivující (matka a syn, manželka a pes). Lidská sexualita je bezbřehá a život je krásný.
Florian je dobrý básník, ale z jeho jména nelze smýt hořkost, neboť se nepřiměřeně moc kompromitoval spoluprací s bolševickým režimem, viz citace níže.
Tuto knihu jsem si koupil hned (2006), ale číst mi tehdy nešla. Hutný až hrabalovský text mne dusil, tehdy jsem ji odložil na jiné časy. Přišly letos, knihu jsem přečetl se zatajeným dechem. V roce 1966 v N.Y. se pacient (33) zpovídá psychoanalytikovi. Mistrné ztvárnění příběhu dětství a zrání inteligentního, ambiciózního židovského chlapce, který je formován až deformován rodinou, náboženstvím a okolím. Vystudoval Harward, má na svůj věk dobrou pracovní pozici, ale s ženami to neumí, dlouhodobě. Vykreslení prostředí a situací mi (občas) připomínalo i moje mládí/dospívání, mám za to, že z hlediska autora jde o příběh blízký k autobiografii. Doporučuji.
Jsem na rozpacích. Téma je zdánlivě velmi banální, úspěšný muž na koci středních let se neočekávaně úžasně vyspí s do té doby neznámou mladou ženou a podlehne klamné iluzi, že našel novou partnerku na celý další život. Autor psát umí, příběh zasazuje do reálného prostředí, zabíhá do širokých společenských souvislostí, do dětství protagonistů, dokáže udržet čtenáře v napětí, ale celkový dojem z knihy mám skutečně rozpačitý, myslím, že uvažování/konání protagonistů je málo uvěřitelné.
p.s. - nechápu, co je na tomto románu pornografického
Asi jsem neměl štěstí, nebyl jsem třeba dobře naložen. Dílko mne vůbec neoslovilo, marně jsem hledal poezii, marně jsem hledal zápletku, marně jsem hledal cokoliv, co by mne zaujalo. Nechci věřit, že Goethe se přežil. Brzy zkusím od něj něco dalšího.
Autorce nelze upřít velmi dobrý nápad, ale psát erotiku/sex se fakt musí umět, to je vyšší dívčí. Za nápad dávám takřka plný počet hvězd, za provedení jsem ale musel dost ubrat. Průměr mi stejně vyšel vysoko, takže zřejmě autorce nadržuji. V této knize jsem se pořád díval kolik že to stran mi ještě zbývá do konce. Nejlépe hodnotím povídku "Milovnice umění". A když už měla knížka ilustrace, tak jich mělo být více.
Kniha usvědčuje Trumpa z napojení na ruskou mafii/KGB/FSB. Vyšla v roce 2000, tehdy politikem ještě nebyl. Téma Trump je v této knize zcela okrajové, nicméně je zde zmínka o tom, že jeden z jeho nevydařených developerských projektů v 90. letech tahala z problémů ruská mafie/KGB (!).
Kratochvilné čtení, nic lidského není autorovi cizí. Trochu mi vadil staročeský překlad, ale možná se mýlím, při překladu do moderní češtiny by možná toto dílko ztratilo nadhled a svoje poetické kouzlo. Knížka by se neměla dostat do ruky dětem před pubertou, byly by z ní zmatené.
Úžasná práce slovenského investigativního novináře/cestovatele/dobrodruha. Naše civilizace je skutečně křehká, je důležité mít to stále na paměti.
Nejvýše od Jany Orlové hodnotím "Újedě", tady autorka sbírala sílu a odvahu, zrála. Ale i tak výborné. Prostě nadějná básnířka.
Jana Orlová se s tím nepáře, tvrdé a úderné:
Když se udělal
utřel péro do utěrky
A já se smála
jaká jsem to hospodyňka!
Mladá žena hledající sama sebe se postupně vyrovnává s životem, se světem a připravuje se na párové soužití/mateřství.
To není lehké čtení. Dospívající dívka na finské vesnici utíká před realitou své nefunkční rodiny a asociálního okolí do snového světa, realita ji ale vždy dožene. Přitom jde ještě o docela pohostinnou část středního Finska, půda tam věčně nezamrzá a vlak tam rozhodně nekončí, dokonce jde o hraniční přechod do Švédska a hned za hranicí je švédské město, není to zapadákov. Autor záhlaví knihu zřejmě nečetl.
Zásobnice příspěvků/citací se předchozími díly trochu vyčerpala, ale i tak jde o zdařilé dílko, které se jistě dobře prodává. Ocenit lze i formát a ilustrace.
Bukowského čtu rád, raději prózu, než poezii. Tahle sbírka je konečná, blízkost smrti se už probleskuje, to mi moc nesedělo. Nejraději mám Bukowského jako zdravého, sprostého, přímého chlapa.
Haklovi lze věřit každé slovo, to, co píše, má prožité a sedí to. A uchvacuje mne, že osobně znám románový místopis.
Chybí obsah jednotlivých kapitol (!). Některé zdejší příběhy jsou notoricky známé, jiné nikoliv, některé předběhly dobu a dnes vysloveně děsí.
"V roce 2008 provedli specialisté CIA analýzu osobnosti a politického chování VVPutina s tímto závěrem: Putin trpí Aspergerovým syndromem a má řadu shodných vlastností se schizofreniky. Jakmile bude nucen odcházet z politické scény, může záměrně destabilizovat domácí i zahraniční situaci. Nic dobrého pro lidstvo."
Sepúlveda je můj oblíbený autor, byť s ním politicky až zas tak nesouhlasím. Jeho srdce bije za chilskou levici a přitom nechce vidět, že teror, násilí a politické vraždy přinesli do Chile Sověti a Kubánci poté, co se (agent KGB) Allende zmocnil vlády. Pronásledování bolševiků po vojenské revoluci (11.9.1973) bylo odpudivé, nicméně to bylo vychýlení kyvadla do druhého extrému. České nakladatelství Zirkus tuhle výbornou knihu dost zmršilo, překlad je chabý a zcela strašná je změna názvu z "Jméno toreadora" na "Sbohem pampo". Na Ohňové zemi žádná pampa není, ta začíná stovky kilometrů na sever od Ohňové země (!).