Afilada komentáře u knih
Literatura faktu první velikosti. Život je strom zelený, bratr Hermanna Göringa byl antifašista a odbojář, navíc ředitel obchodu v Plzeňské fabrice Hermann Göring Reichswerke (předtím Škoda). Neuvěřitelný příběh, zachránil mnoho lidí před plynovou komorou, mimo jiné i přes argentinskou pobočku "Škoda Platense". V Norimberku byl osvobozen.
Pro milovníky našeho letectví neocenitelná kniha, kvalitní zdroj informací. Věděl např. někdo z Vás, že v našich továrnách jsme v Praze za války vyrobili pro nacisty cca 1100 letadel?
Spotřební zboží, v dobrém slova smyslu. Četl jsem s potěšením před mnoha lety, kniha mi nyní překážela v knihovně, tak jsem ji vzal do ruky a zjistil, že si z ní vůbec nic nepamatuji, ale onen libý pocit z tehdejšího čtení v sobě mám stále. Posílám dalším čtenářům.
Rychlé šípy začaly vycházet 17.12.1938, to už bylo dávno po Mnichově a TGM už dávno odpočíval na hřbitově v Lánech, takových nesmyslů je tam více. Satira musí být alespoň trochu uvěřitelná, tady mi nemožnost se setkat u postav velmi vadila.
Je správné střílet si tvrdě z kohokoliv, byť je to nedotknutelná ikona, ale zpočátku vtipné se postupně měnilo na opakovanou trapnost. Občas jsem se zasmál, dostala mne myšlenka Vontů na "přímou demokracii". Počítal jsem stránky do konce. Kdyby měla kniha o 100 stran méně, bohatě by to stačilo. Původně jsem chtěl knihu poslat dál, ale nechám si ji.
Na tomto ujíždím, 100x zpracované téma Justiny a Julietty v dalším a dalším provedení. V původní verzi není Sade (skoro) vůbec čtivý, nicméně Cáceres je zde absolutně špičkový spisovatel/scénárista, jeho kresba by možná mohla být propracovanější, nedosahuje nebeských výšin Serpieriho či Milo Manara. Oceňuji velký formát. Celkově dílo hodnotím v rámci svého žánru velmi vysoko.
Drobný klenot, vznikl v roce 1951, Hrubín i Janeček (ilustrátor) si sami pro sebe tehdy soukromě vydali tuto nepříliš rozsáhlou báseň s ilustracemi Oty Janečka, tehdy v jediném, byť v malých jednotkách opakovaném výtisku. Nápad vznikl ve vinárně, kam se oba uchýlili v prostředí běsnícího stalinismu. V roce 2003 vydáno nákladem 1500 výtisků. Poesie hladí, ilustrace Oty Janečka jsou jiné, než jsme od něj zvyklí.
Desítky let mi (skoro) bez povšimnutí leželo v knihovně. Pak jsem shlédl v Divadle Na Vinohradech Lorcovu hru "Dům Bernardy Alby" a všechno bylo jinak. Zanořil jsem se do Zeleného větru, nastudoval jsem Lorcův životní příběh, propojil jsem své osobní zážitky z jihozápadu Španělska a po letech jsem pochopil, že mám v knihovně klenot.
Zhruba dle očekávání, příjemné, nad průměr žánru osobně řadím Altunu a Picharda, ale samozřejmě, každý má jiný vkus. Jsem rád, že podobné knížky vycházejí, možná by se již hodil takto tématicky zaměřený časopis, podobné pokusy u nás byly již před cca 25ti lety, ale ekonomicky to bohužel nevycházelo, dnes 2022 by to třeba již šlo.
Tahle kniha je můj poklad, moje bible. Je až šokující, co všechno o Castrovi obecně nevíme a zde se dočteme, o jeho mládí, o zdrojích jeho sveřepé povahy, o tom, že miloval USA, že za peníze Batisty byl na svatební cestě v USA, že zprvu zakázal komunistickou stranu, že jeho maminka byla milenkou Batisty a díky tomu byl vrah/terorista Castro propuštěn z vězení, že Castro revoluci nevybojoval, ale že ji ukradl atd. a pod.
Všem vřele doporučuji.
Jako úvod do studia ruského bolševismu velmi dobré, Stalin byl skutečně zrůda. Jde o krátké a relativně povrchní dílko, nicméně již zde čtenář pochopí, co se to v Rusko kdysi dělo, dnes děje a zřejmě (bohužel) i dít bude. Mám pocit, že o Stalinovi jsem četl již hodně, nicméně i zde se dozvídám věci nové, např. účast bolševiků v občanské válce ve Španělsku byl Stalinův "business project", Sověti prodávali republikánům zbraně výhradně výměnou za zlato, za španělský zlatý poklad a když republikánům zlato došlo, tak se na ně Sověti vykašlali. Na rozdíl od Němců a Italů, kteří vyzbrojovali Franka na úvěr a měli tedy zájem, aby vyhrál a posléze fungoval, tedy splácel.
Edice ve formátu "OKO", krátké/malé povídání/info o nejdůležitějších slovenských městech, vyšlo 1984, takže retro, s dobovými fotografiemi. Časový odstup je spíše přínosem, je zajímavé číst, jak tehdy popisoval svá města tehdejší režim.
Kniha dává historii novou dimenzi, zasadit život Karla IV. do nemovitostí, které jsou s ním spojeny, to je geniální. Je to výrazně lepší, než přečíst 10 bichlí studeného dějepisu.
Mám za to, že kdyby Škvorecký u poesie vytrval, tak by se stal skvělým básníkem. Poezií se ale člověk moc neuživí, tak posléze preferoval prózu. Rozhodně stojí za přečtení. Poznámka: v knize je básní příliš, kdyby bylo možno dostávat Škvoreckého poezii v menších dávkách, v útlých sešitech, tak by byla o dost úspěšnější.
Docela aktuální, docela pravdivé, celkem čtivé, nicméně po pár letech po přečtení této knihy si z ní takřka nic nepamatuji.
Škvoreckého mám velmi rád, ale tady trochu cítím, že měl pocit, že dlouho nic nenapsal/nevydal a tak si k sedmdesátce připravil knížku, která mi (bohužel) připomíná pejska a kočičku, když vařili dort. Jako plážové čtení jistě dobré, nicméně pro mne je Škvorecký spisovat s plným počtem hvězd a tady už je vidět, že stárne.
Lundiaková se pomalu stává mojí oblíbenou spisovatelkou. Čte se dost těžko, její obraznost je takřka revoluční, čtenářský zážitek poskytuje vrchovatě. Tématicky se pohybuje trochu na okraji společnosti, člověk si uvědomí kolik rozličných a odlišných životů kolem probíhá.
Manara mne fascinuje. Každý jeden obrázek snese velký formát a rám. Samozřejmě jde o kratochvíli, nikoliv o příliš hluboká sdělení. Mám chuť si tuto knihu koupit.
Hutná kniha pro zájemce o světovou politiku, osvětlí rozličné historické souvislosti, např. se dozvíte, že globální velmoc Španělsko dne 23.4.1898 napadla Spojené státy americké, které tehdy měly pouze 28 tis. slabě vyzbrojených a vycvičených vojáků, dopadlo to správně, agresor byl poražen a jeho říše se rozpadla. Je pozoruhodné, jak se zdravotní stav prezidentů promítá do světové politiky. Kdyby např. F. D. Roosevelt 12.4.1945 nezemřel, tak by pravděpodobně západní spojenci setrvali na pozicích na levém břehu Labe a bolševismus by se mnohem méně rozšířil, i u nás. Kniha je zároveň poučením pro současnost, viz nesmyslné napadení Ukrajiny ze strany mocného Ruska (24.2.2022), které si tímto řeže větev, na které sedí.
Jsem skalní fanoušek Káji Saudka, začínal jsem v 60. letech s časopisem "Čtení pod lavici", to byl fascinující proud čistého vzduchu do stále ještě zatuchlého bolševického prostředí a tam publikovaný Saudkův "Pepík Hipík" mi učaroval. Knihu jsem si koupil, Kája nezklamal, zklamala jeho dcera Berenika, která se snaží (legitimně) vytřískat z jeho díla co nejvíce peněz, nicméně tak lze činit s větší erudicí, kniha 18+ je dost odfláknutá, mnoho kvalitních kousků tam vysloveně chybí. Za Káju 5 hvězd, za Bereniku 3, celkem 4.