Stalin přehled
Paul Johnson
Paul Johnson patří k nejznámějším a nejoblíbenějším historikům současnosti. Ve svém dalším z dlouhé řady poutavých a poučených životopisů pozoruhodných osobností minulosti se zaměřil na muže, jehož sám považuje za jednoho ze tří nejodpornějších diktátorů historie. Johnson je na rozdíl od Marxe přesvědčen, že historii netvoří masy, nýbrž úzké skupiny lidí a silní jednotlivci, jimž je třeba věnovat obzvláštní pozornost. Svůj stručný, ale vyčerpávající a především čtivě podaný životopis Stalina adresuje všem zájemcům o dějiny, ale zejména mladé generaci, jež zná Hitlera a Mao Ce-tunga, ale o sovětském generalissimovi toho mnoho neví. Přibližuje Stalinovo dětství a mládí, sleduje jeho rychlou cestu do nejvyšších pater komunistické strany a podrobně rozebírá jeho posedlost mocí, za niž zaplatily miliony lidí životem. O Stalinovi jsem psal s nechutí a práce na knize mne hodně bolela, přiznává Paul Johnson v úvodu své zatím poslední biografie. Bral jsem ji jako svou povinnost, ale nakonec mi kromě smutku v duši přinesla i jisté uspokojení. 1. vydání.... celý text
Literatura světová Literatura faktu Biografie a memoáry
Vydáno: 2014 , Lukáš a syn (Barrister & Principal)Originální název:
Stalin
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Stalin. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Velmi zjednodušující, popularizační životopis J. V. Stalina od známého chrliče textů na libovolné historické téma. Kupodivu to ale nebylo tak zlé, jak jsem čekal. Je to takové vyprávění pro mládež, které ostatně autor už v úvodu oznamuje. Občas i bourá nějaký mýtus či konstatuje méně známý fakt, pak zas ocituje nějaký drb či báchorku, trochu jak na houpačce. Obraz Stalina jako nelidské zrůdy vyžívající se v násilí pro ně samé je budován spolehlivě, bez snahy o hlubší pohled, nečernobílost a problematizaci.
Co mě na knize nejvíc zaujalo jsou nicméně už úvodní stránky. Johnson v nich naplno ukazuje, jak Napoleon zůstává obrovským britským mindrákem. Ač píše životopis Stalina, nemůže nám neříct, že prapůvodcem všeho zla v Evropě je právě francouzský císař, a všichni, které Johnson pokládá za ty zlé (vyjmenovává pak pestrou škálu významných mužů všech politických směrů, geografických oblastí a dob), jsou jen jeho žáky. Skoro to vyznívá jako "...Ten Stalin, no...ok...ale co teprve Napoleon!" V důsledku tak vlastně i Stalin vychází z knihy sympatičtěji, než mu vyšel francouzský císař ze svého životopisu.
Tento citát hovorí za všetko: „Stalin se vydal Leninovou cestou a vybudoval společnost, jejíž základním pojivem byl strach. Báli se prostí obyvatelé, ale ještě víc Stalinovi mocní spolupracovníci, kteří veěděli, že jsou v ohrožení neustále – kdykoli mohou být bezdůvodně zatčeni a bez veřejného soudu popraveni. Mnozí se s permanentním strachem rozhodli bojovat pomocí jediného dostupného anestetika, jímž byl alkohol. Sovětský svaz byl říší zla a říší strachu ovládanou početnou skupinou paranoidních vládců; byl blázincem kde o pacienty pečovala všemocná sestra Vodka.“
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Stalin v seznamech
v Přečtených | 48x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 11x |
v Chystám se číst | 13x |
v Chci si koupit | 2x |
Štítky knihy
totalitní stát stalinismus Rusko komunismus Josif Vissarionovič Stalin, 1879-1953 zločiny masové vraždy, sériové vraždy totalitní režimy zločiny komunismu komunistický režimAutorovy další knížky
1991 | Dějiny 20. století |
1999 | Dějiny křesťanství |
2007 | Dějiny židovského národa |
2003 | Napoleon |
1998 | Zrození moderní doby: Devatenácté století |
Jako úvod do studia ruského bolševismu velmi dobré, Stalin byl skutečně zrůda. Jde o krátké a relativně povrchní dílko, nicméně již zde čtenář pochopí, co se to v Rusko kdysi dělo, dnes děje a zřejmě (bohužel) i dít bude. Mám pocit, že o Stalinovi jsem četl již hodně, nicméně i zde se dozvídám věci nové, např. účast bolševiků v občanské válce ve Španělsku byl Stalinův "business project", Sověti prodávali republikánům zbraně výhradně výměnou za zlato, za španělský zlatý poklad a když republikánům zlato došlo, tak se na ně Sověti vykašlali. Na rozdíl od Němců a Italů, kteří vyzbrojovali Franka na úvěr a měli tedy zájem, aby vyhrál a posléze fungoval, tedy splácel.