Eliška
Táňa Keleová-Vasilková
Na pozadí druhé světové války se odehrává příběh Elišky, kterou sledujeme od dětství až po stáří. Čtenáři se stanou svědky její úžasné životní cesty plné lásky, soucitu a odhodlání. I přes těžké životní zkoušky a bolesti si Eliška zachovala dobrotu a upřímnost srdce. Je inspirací pro nás všechny, abychom se nebáli jít za svými sny a s láskou přistupovali k bližním. Příběh Elišky oslavuje sílu lidského ducha a ukazuje, že i z nejtemnějších chvil se dá vykoupit krása. Je to příběh o tom, že i když bolest nikdy úplně nezmizí, můžeme se z ní poučit a růst. Kniha vás dojme a přinutí zamyslet se nad vlastním životem. Pro milovníky příběhů o silných ženách, rodinných pout a překonávání překážek je Eliška povinnou četbou. Neváhejte a ponořte se do Eliščina fascinujícího světa!... celý text
Romány Pro ženy Literatura slovenská
Vydáno: 2024 , NoxiOriginální název:
Eliška, 2024
více info...
Přidat komentář


S Eliškou se poprvé setkáme zhruba v jejích šesti letech. Kdy po smrti tatínka a později i maminky už nikdy nebude nic jako dřív.
Život si s ní pěkně pohrává. Přináší jí spoustu splněných snů, příležitostí, poznání, lásky, různých překážek, bolesti a utrpení. Nejednou jí ukáže, jak dokáže být zároveň krásný i krutý. Že vše je pomíjivé a nic není samozřejmé.
Loučíme se s ní zhruba po osmdesáti letech. Přes všechny peripetie života je Eliška znovu obklopena láskou, rodinou a v poslední fázi přijde i smíření a odpuštění .
Na můj vkus moc fňukání a škoda těch všech překlepů. :-(


Nádherná knížka, ve které hlavní hrdinka Eliška vypráví svůj životní příběh od svého dětství za druhé světové války, po poslední roky svého života, které jako pětaosmdesátiletá stařenka dožívá v domově pro seniory.
Eliška prožila velmi bohatý život plný lásky, radosti, štěstí, ale i hladu, bolesti, emocí a ztrát.
Jen té bolesti a smrti na mě v knize bylo až přespříliš. Já chápu, že smrt je součástí života, ale v mém věku na ní asi ještě nejsem úplně připravená, přestože se mých blízkých týká. Ale abych si ještě naložila skrz tuhle knihu na mě bylo moc a působilo to na mě strašně depresivně, ačkoli závěr knihy byl vlastně pozitivní.
Co mi v knize hodně vadilo a za co také strhávám počet hvězdiček v hodnocení, bylo neskutečné množství překlepů a chyb. Jeden příklad za všechny, Elišky syn má na straně 200 čtrnáct let a o 20 stran dále a půl roku později třináct let. Těchto nesrovnalostí v knize bylo více, ale pokud si chcete přečíst jeden velmi silný příběh jedné velmi silné ženy, určitě knihu i přes mé hodnocení mohu doporučit.


Rychle jsem se začetla, opravdu dobrý rozjezd knihy. Kdyby byla o nějakých 150 stránek tenčí, mohla nás autorka ušetřit dokola se opakujícího filozofování a tesknění. Za to dávám bod dolů.


(SPOILER) Moc hezké a velmi dojemné čtení. Celý Eliščin život je taková houpačka, kdy prožívá opravdu hodně smutných momentů a na konci života se jí stanou věci, s kterýma ani náhodou nemohla počítat. Jak píší předchozí čtenáři, dost chyb v knize a to neustále "brečení, skuceni..." Toho už bylo moc a hodně se opakovalo.


První polovina knihy skvělá, příběh má spád a nemůžete se od knihy odtrhnout. Poté se ale myšlenky často opakují, hlavní postava se neustále lituje a brečí. Příběh se mi zdál uměle natažený spoustou bezduchých a prázdných vět s plitkými rozhovory. Škoda, příběh měl rozhodně potenciál.

Kniha mě hodně zasáhla, rozesmála i rozbrečela. Příběh Elišky je prostě životní cesta, která stojí za to si přečíst. Hodně jsem u ní i přemýšlela o svém životě. Kniha je čtivá, krásna, určitě doporučuji.


Typický styl autorky, čtivé, oddechové, trochu i k zamyšlení. Jen se mi nechce věřit, že jedna postava dokázala změnit své chování a obrátit o sto osmdesát stupňů.


Po téhle knize jsem sáhla víceméně jen proto, že mám dceru Elišku.
Ani jsem nečekala, jak silně mě tato kniha zasáhne.
Životní cesta Elišky... Prochází válkou, různými životními situacemi, ale především během svého života ztrácí opravdu hodně blízkých osob.
Nádherně napsaná kniha, která mi v některých pasážích vháněla slzy do očí.
Nelituji, že jsem si knihu přečetla, ale musím říct, že ve mě pocity z jejího přečtení budou ještě dlouho uloženy.


Moc pěkné čtení které vas nenechá v klidu.
Buď čtete, nebo na knihu myslíte.
Určitě zkusim další knihy této autorky


Mám moc ráda knihy tohohle typu, ze života, pěkně v průběhu našich dějin. Jenže tady to za mě moc nefungovalo. Do čtení jsem se musela vyloženě nutit a byla tu hromada rušivých prvků, které jsem prostě nedokázala ignorovat. Například rychlé střídání vyprávění z Eliščiny minulosti a současnosti. Co stránka, to jiný čas vyprávění. Nedokázala jsem se tak do příběhu vůbec ponořit. Další věc, která mi vadila, je fakt, že se autorka prakticky vůbec nevěnovala nějakým historickým reáliím. V knize jen okrajově zaznamenáte, že zrovna probíhá válka, nebo nastoupili k moci komunisti, ale jinak se tu o tom vůbec nemluví, neprobírají se žádné historické události a skoro to vypadá, že nic z toho na život hlavní hrdinky nemá nějaký zásadní vliv. No a potom ty dlouhé pasáže, kdy Eliška neustále nostalgicky “brečí, vzpomíná na minulost a nekonečně filozofuje nad tím, co prožila nebo neprožila. Milionkrát tak máte pocit, že už bude konec knihy, ale není a brzy na vás čeká další “hluboké zamyšlení nad životem, kterých je tu požehnaně. Taky tu někdo v recenzích psal, že kniha je plná překlepů a v ději se objevuje až podezřele moc náhod, které mohou vyznívat jako přitažené za vlasy.


Čtivé, což není jediné kritérium. Příliš sentimentální a události by vydaly na několik hlouběji propracovaných knih. Kdo si chce při čtení poplakat, pak ano. Líbilo, neodsuzuji, ale místy až moc plánovitého dojetí.


Nádherná, smutná a dojemná kniha. Několikrát mě rozbrečela. Určitě se podívám po dalších autorčiných knihách.


Touto knihou se autorka trefila do mé nálady - ráda čtu příběhy žen a tato autorka vykládat umí ....
Děj začíná v období 2. světové války a malá Eliška zůstává bez mámy .... ale má štěstí, nachází rodinu náhradní ....
Na 450 stranách románu sledujeme její nelehkou pouť životem .... se všemi nálezy i ztrátami ....
A v závěru v domě seniorů bilancuje svůj život .... a ten jí i v tomto věku ještě dokáže přinést překvapení ....
Eliška je malířka a tak vytváří obraz " dírkovaného nebe " .... a každá díra je vzpomínkou :
.... Za všechny, které jsem ztratila .... Odešli z mého života a nechali po sobě díry ....
I když smutné, přesto inspirativní čtení .... a životní síla ženy ....
Doporučím.


Krásný příběh, vyprávění o životě jedné staré dámy. Jednu hvězdičku dávám dolů za až moc náhod v knize, za mě některé přitažené za vlasy. Jinak moc pěkné.
Štítky knihy
láska slovenská literatura vzpomínky rodinná tajemství ztráta blízkých slovenské romány válka dětskými očimaAutorovy další knížky
2003 | ![]() |
2011 | ![]() |
2020 | ![]() |
2012 | ![]() |
1997 | ![]() |
Od autorky jsem četla několik knih, které jsem zvládla třeba i za pár hodin přečíst. U Elišky tomu tak nebylo. Příběh byl složitější na udržení pozornosti.
Více se mi líbilo vyprávění z minulosti než to současné. Co mi vadilo, byly neustálé zmínky o covidu a stěžování si. A co dokáže každou knihu nejvíce pokazit, jsou překlepy, kterých je zde bohužel dost.
Co ale chválím, je krásně provedená obálka s ořízkou.