Elrik: Námořníkem po mořích osudu
Michael Moorcock
Elrik - příběhy bílého vlka série
< 2. díl >
Dobrodružné příběhy hrdiny Elrika. Osudem prokletý albín Elrik z Melniboné, vládce prastarého ostrovního království a nositel Bouřenoše, magického meče požírajícího duše poražených nepřátel, se stal zřejmě nejznámější literární postavou celého autorova díla. Zmítán nikdy nekončícím bojem mezi silami vesmíru hledá za pomoci věrného přítele Moongluma očistu své duše na pouti neohraničené prostorem a časem.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2000 , DeusOriginální název:
The Sailor on the Seas of Fate, 1976
více info...
Přidat komentář
Zajímavá fantasy pro milovníky žánru. Na první díl moc nenavazuje. Škoda, že první část je nejslabší z knihy. Nejvíc se mi naopak líbila část poslední. Tak trochu jsem čekal, že bude nějaké vyústění, které nepřišlo. Ale to bude pravděpodobně tím, že většina knih nevyšla v CZ.
Po knížce jsem sáhl především proto, že pan Moorcock má co dočinění s mou nejoblíbenější kapelou Hawkwind a jakožto nadšený fanoušek (česky větrák) jeho textů jsem si chtěl přečíst i nějakou jeho literární tvorbu. Inu, tohle jsem našel na bazaru a bylo to snad těch nejlíp utracených devadesát korun v mém životě. Hlavně, že je to plné psychotropních a metafyzických zhovadilostí...
Na téhle knížce se opět (stejně jako na předchozím dílu) podepsalo to, kdo ho napsal. Michael Moorcock svého času velmi úzce spolupracoval s legendami psychedelického rocku, jako jsou Blue Öyster Cult, nebo Hawkwind, proslulými užíváním psychotropních látek a drog.... a je to dost znát i na příběhu, který zde pan spisovatel zplodil. Je to tu samá realita a nerealita, snění, jiné dimenze, jiné časové roviny - to je přesně to, co na jakémkoliv příběhu k smrti nesnáším. Díky tomu je mi už potom úplně u prdele, co se s hlavním hrdinou bude dít, co udělá, jestli třeba umře, nebo kam se příběh vyvine...protože díky těmhle psychotropním, metafyzickým zhovadilostem, které mají vyznít určitě hrozně originálně a zajímavě, se po pár řádcích můžu dočíst, že vlastně všechno je úplně jinak než se zdálo, protože to celé bylo jenom snění, nebo nerealita, nebo se to stalo v jiné dimenzi a pak už se i ztrácím v tom, co se děje v jaké časové rovině, kde tedy vlastně hrdina teď je a nakonec si už ani nejsem jistý jestli to, o čem tady zrovna čtu, je v rámci příběhu realita, nebo se to hrdinovi celé zdá, nebo jestli popisuje jeho činy v alternativní dimenzi....no prostě zmatek, chaos a hnůj.
...ale co musím ocenit - tím je rozhodně originální a zajímavý hlavní hrdina Elrik - vyvolávající na svou pomoc elementály a bohy, jejichž pomoc si neváhá vynutit i za cenu toho, že díky tomu spadne do jiného problému. Líbí se mi i to, že všechny Moorcockovy příběhy prostě mají svoji vlastní, zajímavou atmosféru, často specificky kořeněný děj a co se týče téhle knihy - není zde žádné nekonečné zdržování desetistránkovým popisováním krásy stromů rostoucích někde u cesty, kterým ostatní spisovatelé tak rádi natahují délku svých knih. Děj jde pořád hezky plynule dopředu a styl vyprávění je poměrně svižný a snadno čitelný.
No a plusem i mínusem potom může být totálně lineární a absolutně předvídatelný děj, prostý jakýchkoliv zajímavých zvratů či překvapení. Prostě dřevní fantasy jak poleno. Jen to ve mě nic moc nezanechalo.....krom té ohromné pachuti, kterou jsem popsal v prvním odstavci...
Elrik - můj nejoblíbenější knižní hrdina. Pojmenoval bych po něm syna, kdybych nějakého měl ... a kdyby to dovolila moje žena. Hrozně mě mrzí, že je pouze 11x v přečtených a 3x v chystám se číst - a tak jsem si řek, že mu komentářem trochu pomohu, nebo se o to aspoň pokusím.
Co mne na Elrikových příbězích nejvíc uchvátilo? Nevím jak to pořádně popsat - všechno. Hlavní hrdina, chudokrevný albínský kripl, kterého nehodili ze skály jenom proto, že je synem krále - jde ho nemít rád? Elrik je klasickým klaďákem (zajímavé slovo, vypustit písmenko a co by z toho bylo....), který se obětuje pro záchranu světa a během dvou vět vyprávění se změní v bezcitného řezníka, který bere duše jednoho nebožáka za druhým - nejlepšího přítele a životní lásku nevyjímaje. A když dostane příležitost oba je zachránit ..... no, na "žili šťastně až do smrti" se tady nehraje. Jednoduše - neokouká se a zaleze vám pod kůži. Stejně tak prostředí - nezná hranic a to doslova. Na čas a prostor se nehraje, je pouze tady, teď, Elrik, Nositel Bouří (Bouřenoš chcete-li) a hromada brzo padlých nepřátel.
Doufám, že jsem svým neumem psaní komentářů případné čtenáře neodradil. Kdyby náhodou ano, zapomeňte co jste četli výše a dejte Elrikovi šanci, ale začněte od "Elrik z Menlniboné".
Autorovy další knížky
1998 | Elrik z Melniboné |
2001 | Černý drahokam |
1992 | Královna mečů |
1994 | Král mečů |
1992 | Kníže mečů |
Občas autorská rozjuchanosť a improvizácia vládne nad formou a obsahom. Berme to ako autorov štýl a nekazme mu to hundraním. Iste, nejde o nič, čo by niekomu odstrelilo dekel, ale podobného hlavného hrdinu nestretáva žánrový konzument často. Prečo si to teda neužiť ;)))