Enter, mami!
Martin Moravec
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/301976/mid_enter-mami-nEI-301976.jpg
4
112
112
„Nic se nestalo,“ řekla maminka do telefonu, když jí syn poradil, ať na klávesnici najde enter. „A co jsi udělala?“„No našla enter.“„A zmáčkla jsi ho?“ „To jsi neříkal!“ O učení maminky s počítačem je jeden ze sloupků, které novinář Martin Moravec napsal za deset let do čtvrtečního magazínu MF DNES. Protože si to žádá doba, některé zpětně trochu upravil a celkem 250 jich teď vydává v knize Enter, mami!. Jsou to fejetony z každodenních situací, které občas zažije každý. Krátké, výstižné a vtipné. O českých restauracích, povinném zkoušení dárků o Vánocích, seznamování přes internet, o Pražácích, Brňácích i náplavách, o trapasech při lichocení ženám, o vaření, nakupování, divných lidech v posilovnách a podobně. Zkrátka o čemkoliv, co mu za těch deset let přišlo na mysl a stálo to za zaznamenání.... celý text
Přidat komentář
Pana Moravce a jeho sloupky si vždycky ráda přečtu, protože bývají vtipné a gkosují aktuální situaci. To je důvod, proč mi tento soubor nepřijde, jako nejlepší nápad. To co bylo aktuální před 10 lety není aktuální teď a tudíž to pozbývá na vtipnosti.
Jinak příjemná oddychovka. Zas by možná byla škoda, kdyby některé sloupky skončily ve starém papíru zapomenuty.
Některé vtipné, některé méně, trvalo tmi to dlouho, ale tato kniha se nedá číst najednou.
Zase taková zábava to fakt nebyla. Kniha sestavená z rádoby vtipných příspěvků novináře. Pro mě to fakt nebylo, k smíchu mi to nepřišlo.
Zabavila som sa. Niektoré ma rozosmiali nahlas, čomu sa okolosediaci dosť čudovali. Pri niektorých o maminkách som sa musela červenať. Snáď to aj moje deti berú takto s humorom.
Taky jsem se bavila, nejen nad knihou, ale i nad vzpomínkami nejen z minulosti, ale i nedaleké současnosti, neboť i já patřím mezi matky, kteří píšou zoufalé smsky ve stylu SOS děti, nejde mi počítač. Pak se některé dítě ustrne ( no, pravda, to málokdy) a přijede domů ten začarovaný přístroj "nahodit" - většinou záležitost na minuty a s větou, kvůli takové kravině jsem jel 150 kilometrů,jo? a s výrazem v tváři- bože matko, ty ses narodila snad za dob zasypání Pompejí a s taškou odpustku v podobě řízků, tvarohového koláče a zavařených loňských okurek zas odcestují ke svému domovu. Víte ale co mě velice nadzvedává ze židle ? Když si k nim sednu a chci si ten postup oživení PC krok po kroku napsat, abych si to jednak zapamatovala a nemusela je příště otravovat s takovou banalitou a jednak abych zas k té technice byla krůček blíž. Představuji si to vždycky nějak tak, že si napíšu postup ve stylu... teď zmáčknu enter, teď zmáčknu čudlík vpravo nahoře a objeví se mi na obrazovce to a to, pak zmáčknu.... tak tak nějak bláhově sním o tom,že bych s PC mohla začít sbližování. Ale moji kluci s větou - to si nepiš, to si budeš pamatovat a udělají na klávesnici jakýsi pohyb , který si pamatuji z dětských kouzelnických představení- něco ve stylu čárymáryfuk a odejdou středem, Zatímco já už když za sebou zavírají dveře nevím, co tam tak tajuplného dělali, že se jim ten monitor rozsvítil a další týdny pouštím počítače s výrazem- tak co hochu, kdo z koho... Jediné, co mi snad trochu při zvyšování sebevědomí při mém nerovnoměrném boji s compjuterem pomáhá, je to že ti dva chytří hoši, kteří tuhle zapeklitost umí opravit jsou mé krve a ty geny, které jim pomáhají chápat zákonitosti techniky jsou částečně i moje, tak zas takový negramota snad nebudu.
Mezi fejetony byly opravdu výborné a vtipné kousky (většina se týkala autorovy maminky, maminka promine :-)), ale bohužel jich bylo i dost průměrných (bez smíchu) a pár úplně o ničem (bože, proč to vlastně čtu)...
Jinak dámy, až potkáte proutníka z 19.1.2012, který by se vás pokusil balit větou "Víte, slečno, byl jsem v minulém životě pes, mohl bych si vás očuchat?", odpovězte mu prosím něco ve stylu "A já jsem v tomhle životě kočka a jak známo, kočky se se psy moc nekamarádí, natož aby se od psů nechávaly očuchávat." Třeba to ty jeho pudy vyléčí :-)
Fejetony můžu....jakýkoliv, očemkoliv a kdekoliv......ale tohle je prostě luxus ! :-)
Stručný, vtipný a milý.
Pan Moravec to umí, a to moc dobře....pobavíte se, za to ručím.
Tato knížečka mě velmi zpříjemnila dvanáctihodinovou směnu v práci.
Bylo by fajn, kdyby následovalo pokračování.
BACHA , AJŤÁCI ! ......tak to nemá chybu :-) :-) :-)
Martin Moravec má dar psát svižně, stručně a vtipně a proto je jeho knížka sloupků velmi příjemným počtením. U nás doma leží na jídelním stole a při snídani z ní čerpáme dobrou náladu na celý den. Určitě doporučuji!
Moc jsem se pobavila, nostalgicky zavzpomínala na některé věci z minulosti.... zkrátka skvělá oddechovka.
Báječná oddechovka! Místy jsem plakala smíchy, místy jsem souhlasně pokyvovala hlavou a místy jsem se ve sloupku naprosto jasně našla!
Ideální do kapsy, když čekám na dítě před školou nebo než mu skončí kroužek. Akorát bacha - lidé kolem si budou ťukat na čelo, že se u čtení furt nějak ksichtíte ....
Úžasná kniha, u které jsem se hodně nasmála. Určitě si jí do budoucna zase přečtu, až se budu chtít pobavit. :)
Skvělé napsané, bavila jsem se během neomoci a v čekárnách u lékařů. A často narušovala klid čekárny, tichým smíchem :)
Výborně sestavené sloupky od autora, moc jsem se pobavil a zopakoval si minulé Magaziny. Ten přehled událostí, příhod se nedá jinak pojmenovat, než milé zhodnocení, jak vlastně žijeme, co všechno prožíváme a k těm postřehům se vracíme a vlastně si je i přivlastňujeme. Znamenitá publikace.
Jednoduché, vtipné, oddychové. Moravec je výborný publicista a má břitké postřehy. Je jen dobře, že se jeho glosy takto dostanou do širšího povědomí.
Moc fajn čtení. Krátké vtipné texty a spousta srandy. Předčítala jsem nahlas a kniha sklidila velký úspěch. Zasmáli se i věční morousové. :-)
Ajťáci mě stále a spolehlivě baví.
Dlouhé chvíle si někdy zkracuji letmým čtením starších výtisků různých novin, časopisů atd. Krátké texty autora inspirované z běžného života jsou příjemným a vtipným zpestrením přílohy MF dnes TV Magazín. Palec nahoru tomu, že je nyní výběr toho nejlepšího z tvorby pana Moravce na jednom místě pohromadě v jeho publikaci.
Knížka se hezky čte a člověk se u ní pobaví. Doufám, že se brzy dočkáme pokračování.
Autorovy další knížky
| 2018 |  Jiná Gabriela Koukalová |
| 2022 |  Josef Mareš - Moje případy z 1. oddělení |
| 2023 | Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem |
| 2021 | David Hecl: Mluví k vám kapitán |
| 2019 | Vladimír Beneš: Mé cesty do hlubin mozku |
Humorné články z MF od žurnalisty Martina Moravce shrnuté do oddechové knihy. Nedá se to úplně číst jako běžná kniha, texty jsou asi na půl stránky a témata se dost střídají. Řazené je to časově od nejstarších po nejnovější. Je to neotřelé, vtipné, příjemné a má to pointu, líbilo se mi to.