Epigramy
Karel Havlíček Borovský
Svazek obsahuje kompletní souhrn epigramů klasika a zakladatele české žurnalistiky. Havlíček dokonale ovládal umění vyjádřit se stručným, satiricky vyhroceným básnickým útvarem a sám epigramy charakterizoval jako „malinké nádoby, do kterých vztek svůj nalívám, aby mi srdce nežral“. Tato část jeho tvorby vznikala pod dojmem tehdejší společenské a politické situace. Některé události, odehrávající se v době Havlíčkova života, autora silně rozrušily a proto se pokoušel získat nad nimi převahu pomocí vtipu a humoru. Havlíčkův styl dokáže i dnešního čtenáře upoutat nepřebernou škálou ironie i komiky, jež se pohybují v různých polohách a zahrnují v sobě jak intelektuální náboj, tak i jadrný plebejský humor. ... celý text
Přidat komentář
Mnoho z Havlíčkových epigramů můžeme situovat i do dnešní společnosti, doby a vůbec. Můj oblíbený: Verba docent exempla trahunt: "Co sám nerad, nečiň jinému!" žáku pravil kantor kdesi, třepaje ho při tom za pačesy. - výstižné a velice aktuální, možno promítnout (i) mimo edukativní sféru. Doporučuji.
Havlíčkovy epigramy - co k tomu říci - myšlenky a postřehy, některé dost jedovaté, podle mne někdy až trochu zlé. Další dobové, dost adresné, bez dalších znalostí pro nás nepříliš čitelné. Najdou se i takové, které by Havlíček určitě chtěl aktualizovat, kdyby žil v dnešní době. Další mají obecnou platnost, jsou tak říkajíc nadčasové.
Zpočátku jsem měla epigramy jen za hezké jízlivé rýmovačky. Teprve, když jsem o těch "pár rýmovačkách" napsala seminární práci na 10 stran, došlo mi, jak hodně jsem byla vedle. Číst Havlíčkovy Epigramy jako pouhé krátké básničky jde, ale když se člověk nad slovy trochu víc zamyslí a není líný si spoustu historických faktů dohledat, zjistí, kolik toho v sobě básně mají, jak velkou pravdu obsahují a hlavně... jak jsou nadčasové.
Svatý Jene z Nepomuku!
Drž nad námi svoji ruku,
ať nám Bůh dá co dal Tobě:
by náš jazyk neshnil v hrobě!
Ano a právě Borovský byl druhou vlnou národního buditelství a svými epigramy pomohl zachránit nádherný český jazyk. Dobře se čte, má v sobě mnoho pravdy a i dnes jsou ty verše stále platné. Doporučuji.
Ke K. H. Borovskému jsem jako každé dítě v českých luzích a hájích narozené přičichl už na základní škole,posléze jsem byl podrobně seznámen na střední, byť pouze v čítankách. Leč, včera v knihovně mě snad jakýsi pocit nostalgie přinutil sáhnout do regálu po jeho epigramech. A byl jsem příjemně překvapen. Řada epigramů má již trochu vyvanutý nádech a pro dnešní dobu jsou pasé, ale spousta se nakrásně hodí i do dnešních časů a člověk jen s hořkým úsměvem přikyvuje hlavou.
"Nechoď Vašku s pány na led
mnohý příklad máme
že pán spadne a sedlák si za něj nohu zláme"
Krásné, trefné, geniální.
" Karle, ty tvoje epigramy. Před spaním si jeden přečtu a spím jako dudek." úryvek z divadelní hry České nebe ( DJC)
Stručná, jasná vypointovaná kritika nešvarů kolem nás.
"Jsou to malinké nádobky, do kterých vztek svůj nalívám, aby mi srdce nežral. Já každou svou myšlenku tak dlouho hobluju, až je z ní epigram."
Za okupace se musely Havlíčkovy verše, ve kterých kritizoval církev, krále, vlast, múzy i svět, v čítankách zamazávat černou barvou, ale řadu jednoduchých veršů si lidé pamatovali. I když nejsou všechny Havlíčkovy myšlenky tak jednoduché jako ty o Vaškovi, který nemá chodit s pány na led, nebo o tom, že etymologický původ jména Rakous pochází od raků, podporovaly (a podporují) vlastenectví.
"Moje barva červená a bílá,
dědictví mé, poctivost a síla."
Autorovy další knížky
2006 | Král Lávra |
1948 | Křest svatého Vladimíra |
1948 | Tyrolské elegie |
2004 | Epigramy |
2008 | Obrazy z Rus |
Co jest Bůh?
Bůh je ryba.Na to důvod mám:
tělo boží dovoleno nám
jako jiných vodních neviňátek
jíst a přijímat také v pátek