Epigramy přehled
Karel Havlíček Borovský
Svazek obsahuje kompletní souhrn epigramů klasika a zakladatele české žurnalistiky. Havlíček dokonale ovládal umění vyjádřit se stručným, satiricky vyhroceným básnickým útvarem a sám epigramy charakterizoval jako „malinké nádoby, do kterých vztek svůj nalívám, aby mi srdce nežral“. Tato část jeho tvorby vznikala pod dojmem tehdejší společenské a politické situace. Některé události, odehrávající se v době Havlíčkova života, autora silně rozrušily a proto se pokoušel získat nad nimi převahu pomocí vtipu a humoru. Havlíčkův styl dokáže i dnešního čtenáře upoutat nepřebernou škálou ironie i komiky, jež se pohybují v různých polohách a zahrnují v sobě jak intelektuální náboj, tak i jadrný plebejský humor. ... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Epigramy. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (29)
"Odkud vzalo zkouším žáky
jméno Rakous počátek?
Od raků, neb oni taky
chodí pořád nazpátek."
"Bože milý!
Jsi-li?!
Chraň duši mou!
Mám-li jakou!?"
"Zloděj bližního prý nemiluje,
vždyť on se s ním rozděluje."
Banger.
Úžasný soubor. Následující tři jsou mé nejoblíbenější.
Českých knížek hubitelé lítí,
plesnivina, moli, Jezoviti. :)
Když ti Pánbůh za tvých houslí zvuky,
místo dvou dát ráčí čtyry ruky!
To ti přeju k svátku, na mou duši!
by sis mohl, když hráš, zacpat uši.
Mohamed dovolil: "Můžeš míti
mnoho žen, však víno nepij žádné"-
přesvědčen, že víc než jednu míti
střízlivému nenapadne.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Epigramy v seznamech
| v Přečtených | 360x |
| ve Čtenářské výzvě | 25x |
| v Doporučených | 9x |
| v Knihotéce | 44x |
| v Chystám se číst | 34x |
| v Chci si koupit | 12x |
| v dalších seznamech | 3x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2006 |  Král Lávra |
| 1948 |  Křest svatého Vladimíra |
| 1948 | Tyrolské elegie |
| 2004 | Epigramy |
| 2008 | Obrazy z Rus |
Tento národní buditel, jehož jmené je opředeno aurou velikosti, ve svých epigramech glosuje politiku, náboženství a kulturu, osoby nám již dávno neznámé i situace, které nikdy nepřestanou být aktuální. Věnuje své epigramy církvi, králi, vlasti, múzám ale také světu jako takovému. První epigram v této knize je pak s úšklebkem, který je autorovi vlastní, věnovám Cenzuře.