Eragon
Christopher Paolini
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/550794/bmid_eragon.jpg
4
5961
5961
Odkaz Dračích jezdců / Odkaz Dračích jazdcov série
< 1. díl >
Jeden chlapec, jeden drak, jedno dobrodružstvo. Prvý diel série Odkaz Dračích jazdcov. Fantasy bestseller Eragon z pera pätnásťročného Christophera Paoliniho, ktorý nadchol milióny čitateľov po celom svete. Rozpráva príbeh chudobného farmárskeho chlapca, ktorý nájde v Dračích horách modrý kameň. Z neho sa vyliahne dračie mláďa Zafira a spolu sa vydajú na nebezpečnú cestu Kráľovstvom ovládaným kráľom, ktorého zlo nepozná hraníc. Dokáže Eragon naplniť svoje predurčenie a prevziať bremeno legendárnych Dračích jazdcov? Osud krajiny možno leží práve v jeho rukách...... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2024
,
Fragment (SK)
Originální název:
Eragon, 2002
více info...
Přidat komentář
Možná je to tím, že jsem se k Eragonovi dostala až teď, poté co jsem přečetla těch fantasy knížek více než dost, ale nemohla jsem dát 5*. První polovina knihy mě nebavila, neuvěřitelně se táhla. Dialogy postav mě nebavily. Dále jsem měla problém s tím, jak je ve skutečnosti Eragon velice mladý, čemuž odpovídá i jeho chování (aspoň v první části knihy), za což však nemohu strhávat body. Mám za to, že když bych si knihu poprvé přečetla před x lety, tak by mě kniha vzala mnohem více.
Zo začiatku to vyzeralo, že to nebude úplne detské/mládežnícke. Nedialo sa toho príliš veľa, páčilo sa mi, že príbeh plynie pomaly. A celkom pomaly pomaličky prešiel do totálnej nudy bez vône a zápachu. Bolo mi úplne jedno, čo sa s postavami stane. Náhod, ktoré sa okolo hlavnej postavy diali, bolo príliš.
První díl se mi líbil nejvíc.Safira je dráček který si získal moje sympatie i srdce.
Moc nekomentuji knihy které jsem přečet ale tohle dílo je nejlepší co jsem četl. Všem doporučuji byl to zážitek.
Hlavní hrdina, mladý Eragon, je obyčejný kluk z vesnice, kterému padne do klína zářivé dračí vejce. Jakmile ho objeví, vydává se na cestu, která je klasicky předvídatelná: je vyvolený, má draka jménem Safira, potkává starého mentora, který mu odhalí svět magie, a už si to pádí na cestě pomsty a hrdinských činů. Eragon jako by vykoukl z příručky „jak na klišé v hrdinské fantasy“. Obyčejný kluk z vesnice, dračí společník, cesta za pomstou – kde jsme to jen slyšeli? Aha, skoro všude.
Safira, modrý drak a jeho společník, je sice zajímavá, ale bohužel za celý příběh působí spíš jako drahá rekvizita než jako živoucí, dýchající bytost. Jejich telepatický vztah, na němž kniha dost staví, je plný moudrých rad a občasných pokusů o vtip. Ale Safira nakonec působí jako trochu líný Yoda – radí, ale jakmile je čas opravdu něco dělat, je spíš na okraji příběhu. A k tomu přidejte moudra ve stylu fortune cookie a máte před sebou draka, který vás nadchne asi jako další pohlednice z dovolené.
Paolini se skutečně snaží vytvořit propracovaný svět. Bohužel, všechno, co se tu objevuje – od magie přes politiku až po jazyky – působí jako školní cvičení. Autor zjevně miluje Pána prstenů, Hvězdné války i všemožné další příběhy, ale ono vzít to nejlepší od jiných a zkusit to nasypat do jednoho kotlíku ne vždy vyjde. Rasy působí jako standardní karikatury: trpaslíci milují jeskyně, elfové jsou krásní, lidé samozřejmě nejsou zrovna přeborníci v inteligenci. Originální to není, a i když se Paolini pokouší dát rase vlastní twisty, nezanechává to dojem, že bychom objevili svět, který si zaslouží místo vedle Tolkienovy Středozemě nebo světů T. H. Whitea.
Dialogy, bohužel, připomínají víc amatérskou školní hru než fantasy bestseller. Postavy mluví s takovou pompézností, že by i Gandalf protočil oči. Eragonův mentor Brom trousí moudra jako konfety na oslavě, ale celé to působí spíš jak z rychlokurzu hrdinství. A když už se dočkáme zvratů, jsou bohužel tak předvídatelné, že si říkáte, jestli jste to náhodou nepsali sami jako školní projekt.
Akční scény jsou naštěstí obstojné – pokud si od nich slibujete klasické sekání mečem bez větší hloubky. Paolini sice šermuje dramatickými popisy, ale emoce, které by vás měly strhnout, tu většinou chybí. A když už se akce trochu rozjede, přijde nějaká rádoby hlubokomyslná chvíle, která tempo zpomalí jak vybitá baterie u mobilu.
Pokud jste opravdový fanda fantasy a sháníte čtení jen proto, že vám doma docházejí stránky, po kterých můžete přejíždět prstem, může být Eragon relativně příjemnou jednohubkou. Ale pokud doufáte v příběh, který vás zavede do světa plného jedinečných nápadů, kde vás každá stránka vtáhne hlouběji a nechá vás dočkat se něčeho překvapivého a strhujícího, pak si raději přečtěte něco jiného. Eragon je dílo s nadšením, ale bohužel bez hlubšího tahu na branku.
3,5*
Trápila som sa. Dobrý dej, príbeh, postavy, fantasy svet, ale ja som sa nevedela vžiť, začítať, vcítiť do tohto sveta. Som z toho smutná, neviem či je chyba v mojej "čítacej" nálade alebo ma to fakt proste nebavilo.
Niektoré postavy ma vyslovene fakt vytáčali (áno, Eragon) a nevedela som si k nikomu veľmi urobiť vzťah. Avšak akčné scény boli skvelé, záver veľmi zaujímavý a som, napriek všetkému, zvedavá na celú sériu.
Netřeba se rozepisovat. Kdo nečetl Odkaz Dračích jezdců, jakoby neexistoval. Přečteno potřetí a určitě ne naposled.
Doporučuji!
Dlouhou jsem se tady této sérii vyhýbal v domnění, že se bude jednat o "dětskou" fantasy. Začátkem roku jsem měl nějaké bodíky navíc na Edenred kartě, tak jsem zkusil koupit celou sérii (no nekup to, když byla v akci se slevou, že?). Nyní jsem se k tomu dostal a ... ono to bylo fajn, čtivé, odsýpající, záživné.
Eragon se místy jeví malinko hloupě a jedná zbrkle, ale i díky tomu byl tak nějak člověku bližší a lépe se s ním "spřátelil" (jaký příjmený rozdíl proti například Jorgu Ankratovi v první knize ze série Roztříštěná říše). Rozhodně lepší, než když je hned ze začátku uvědomělý a rozvážný a vše řeší s bravurou a grácií Jamese Bonda. Jeho postava se v příběhu vyvíjí, což je fajn změna oproti jiným hrdinským fantasy.
Každopádně kniha není úplně zakončena nějakým koncem, na který vlastně celou dobu čekáte, a nutí vás to otevřít hned další díl. Well played, Mr. Paolini! Naštěstí jsem pořídil všechny 4 díly, takže se do toho můžu hned pustit. A taky, že se tak stalo.
(A ano, vím, že nedávno vyšel pátý díl. Ten ještě nemám, ale je možné, že se mi taky objeví v knihovně.)
Super příběh o chlapci a drakovi. Hodně se mi líbil. Četl jsem tuto knihu až po shlédutí filmu a musím říci, že flmové zpracování tohoto příběhu je těžký aušus. Jdu hned na další knihy série
Ačkoliv jsem se dosud vyhýbala této knize, po přečtení Murtagha jsem musela doplnit vědomosti o Eragonovi. A nyní mohu říct, že jsem tomuto světu opravdu propadla. Naprosto si mě získal. Eragon i Safira jsou skvělý. Setkala jsem se tu taky s postavami, které jsem již matně poznala v Murtaghovi a bylo super dozvědět se o nich víc. Určitě potřebuju i další díly a zjistit, jak to celé dopadne.
Knihu jsem četla s větším odstupem podruhé. Musím teď konstatovat, že mě kniha bavila o něco víc než předtím. K hlavním postavám jsem si snadněji našla cestu a víc jsem s nimi souznila, chápala jejich rozhodnutí. Z čeho jsem unešená je bravurní vykreslení prostředí, fantasy prvků, atd. Opravdu Paolini je mistr a hledala bych horkotěžko lepšího ve své knihovně. Sama fantasy knihy čtu jen zřídka, ale Dračí jezdci jsou jakási srdcovka. Hned se jdu vrhnout na druhy díl.
Nechápu, proč mi tuhle knížku nedoporučila knihovnice, když jsem jako puberťačka už nevěděla, co v té knihovně číst!
Eragon byl tehdy v mých očích obrovská bichle, na kterou jsem sama od sebe neměla odvahu.
Teď na to koukám a říkám si, vždyť těch stránek vůbec nemá tolik!
Pustila jsem se do čtení a těžko se mi přestávalo. :)
Velice čtivá kniha, děj hezky plyne, mám pocit, že stále se tam něco dělo. Eragon se mi zalíbil, i když jsem z něj měla dlouho pocit, že je to ťulpásek :D Líbí se mi, že vše se musí naučit, a je to i v knize popsáno. Prostě když chce něco umět a ovládnout, musí se tomu věnovat a je to dřina. Zároveň z něj cítím, že je to takový ten dobrák od kosti. Něco jako Spiderman - s velkou mocí přichází velká zodpovědnost. :D Jdu číst Eldesta a jsem zvědavá, jak to všechno bude dál!
Btw, Murtagha zbožňuju :D
Young Adult klasika, krásně napsaná, pamatuji si, že jsem knihu vždycky hltala, dokud mě nerozbolela hlava :)
Chtěla jsem zavzpomínat na dětská léta, kdy jsem vše viděla jinýma očima. Proto volba padla na Eragona, řekla jsem si, že bych si to vlastně chtěla přečíst, když jsem se o to dříve ošidila. A já se nestačila divit!
Kniha byla čtivá, akční, žádné zbytečně dlouhé popisy krajiny, přesně tak, jak si to čtenář přeje. Těch několik set stran uteklo jako voda a já už nutně potřebuji další díl.
Bylo vidět, že si autor vyhrál s detaily a příběh měl promyšlený do poslední věty.
Čtenář tedy dostává přesně to, po čem touží. Napětí, akci, magii, přátelství, ale i boj, temnotu a kouzelné bytosti.
A já si jenom říkám “neboj se, maličká, další kniha přijde brzy. :)
Poslechnuto jako audio kniha.
Pan Stránský je v přednesu opravu bůh, a to byl asi jediný důvod, že jsem knihu odposlouchala.
Kniha by mohla být o hodně kratší aby se děj tak netáhlo. Začátek a konec byl fajn. Svět mě zaujal.
Knihu jsem přečetla na doporučení 1 kolegy, a i když nejsem zrovna velký fanoušek fantasy, nebráním se jí. A s touto knihou jsem udělala jenom dobře.
Sirotek Eragon vyrůstající u svého strýce náhodou nalezne dračí vejce, pozdější dračici Safiru.
Jenže Království vládne král, který nemá zájem, aby někdo měl draka a změnil se v Jezdce, pokud by tedy mu nechtěl sloužit. A tak Eragon velmi brzy pozná, co je král zač.
Na cestu se s ním vydává místní vypravěč Brom, který začne Eragona učit tomu, aby přežil a mohl naplnit svůj osud. Později dělá Eragonovi společníka Murtagh, který je rovněž na útěku před králem.
Eragon tak poznává svou sílu, spojení s drakem, zásady kouzlení a své moci, ale také žal a bolest. Poznáme s ním život v Království, monstra, trpaslíky i svět Vardenů a částečně i elfů.
Bylo to čtivé, dobrodružné, smutné, ale i plné naděje pro svět dobrých duší. Jen jediné mi vadilo, že jsem neustále musela se dívat do seznamu za příběhem, abych mohla si přeložit slova čar a různých označení. Ale jinak - milovníkům fantasy a draků mohu s klidem v duši ji doporučit.
Čtivá tetralogie o dracích se spoustou závažných filozofických otázek. Odvážila jsem se znovu podruhé začíst do tohoto příběhu až přesně po dvaceti letech. Když mi bylo osmnáct, příběh o klukovi, který našel dračí vejce, mne naprosto nadchl. Knihu jsem si tehdy vysoutěžila z nějakého časopisu a čtení mne pohltilo. Fascinovalo mne, že knížku napsal kluk jen o tři roky starší než já a ještě k tomu v patnácti. Fascinovalo mne, jak promyslel systém kouzlení a jak vkládal národům do knihy i rozličné příběhy z historie, písničky i básně a hádanky. Tak trochu jsem si připadla jako při čtení Tolkiena. Ta propracovanost, to okolí, ten svět! Dokázala jsem docenit práci, kterou autor do díla vložil a dokážu ji ocenit i po dvaceti letech. Smekám. Neznamená to, že by byl příběh mou srdcovkou, to ne. Přecejen série obsahuje až moc filozofických otázek a moc závažných věcí, nad kterými stále ani po dvaceti letech nechci moc přemýšlet a dumat. A navíc ty bitvy, tolik smrti, utrpení, trápení, mučení a zmaru a taky nenaplněná láska i tíživost vyšších cílů... ach, je to náročné čtení a pozornost se později dělí mezi dvě rozličné hlavní postavy. Ale dílo je to propracované a s velkou přidanou hodnotou. Myslím, že znovu se ke knihám vrátím zase až za dvacet let.
Dospělák (dávnodospělák) si čte o dracích :-) Bylo to fajn. Na textu je znát jistá autorova nevyzrálost, ale děj je napínavý, zajímavý, má spád. Bytosti v Eragonově světě jsou čtenářsky atraktivní. Zkrátka pěkné počtení.
Štítky knihy
draci elfové kouzla zfilmováno dospívání ilustrace, knižní malba pro dospívající mládež (young adult) fantasy hrdinská fantasyAutorovy další knížky
| 2004 |  Eragon |
| 2012 | Inheritance |
| 2006 | Eldest |
| 2020 |  Spát v moři hvězd. Kniha I. |
| 2009 | Brisingr |
Nejsem kdovíjaký fanda fantasy, takže vůbec netuším, do jaké míry se to v knihách jiných autorů hemží elfy a trpaslíky, do jaké míry to autor okopíroval třeba od Tolkiena. Takže tohle nechám na jiných.
Princip starověkého jazyka, který vyjadřuje podstatu daného předmětu či čehokoli jiného, a díky tomu se dá pomocí magie ovládnout, se mi líbí.
Ale - postavy jsou bez jakéhokoli psychického vývoje, jsou statické a emocionálně ploché jak strašáci v poli. Nehledě na to, že autor nechává své postavy chovat se jako idioty (Eragona i Safiru), aby mohl naplnit svůj dopředu vymyšlený děj a zvraty. Murthag je naopak tak dokonalý, až to bolí. Nejlepší postavy tak jsou Safira a Solembub.
Četla jsem to už několikrát, protože jsem si vždy před dalším dílem oživila děj, teď to čtu znovu, abych si to oživila před novou knihou o Murthagovi. A čím jsem starší, tím větší nedostatky u toho nacházím, takže ne, znovu už to nikdy číst nebudu.