Esej o principu populace
Thomas Robert Malthus
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/106543/mid_esej-o-principu-populace-8AU-106543.jpg
4
9
9
Malthus vystoupil s tezí, že příčinou bídy jsou pudy ovládající chování člověka jako přírodního tvora - pud potravní a rozmnožovací. Ty způsobují, že lidstvo nemá neomezené možnosti, ale naopak, lidstvo je spoutáno populačním zákonem, který má charakter přírodního zákona. Omezené možnosti obživy umožňují zabezpečení výživy a důstojných podmínek pouze omezenému počtu obyvatel. Přitom platí, že podmínky obživy rostou řadou aritmetickou, zatímco populace se rozvíjí řadou geometrickou. Tendence k populačnímu růstu je přirozená a způsobuje vznik disproporce mezi počtem lidí a možnostmi obživy. Malthus upozorňuje, že tato přírodní zákonitost je obvyklá u všech tvorů, člověk není výjimkou. Na druhé straně je lidstvo schopno vznik disproporce ovlivňovat omezováním populačního růstu. Neboť vedle násilné destrukce části obyvatelstva (války, živelné pohromy, nemoci, epidemie) může působit i morální a společenský faktor: uvážlivé uzavírání sňatků, omezování porodnosti, růst vzdělanosti obyvatelstva atd.... celý text
Literatura naučná Ekonomie a obchod Filozofie
Vydáno: 2002 , Zvláštní vydáníOriginální název:
Essay on The Principle of Population, 1798
více info...
Přidat komentář
Z knihy jsem se nedozvěděla nic, co bych si nedokázala sama logicky odvodit. 3/4 knihy autor jen polemizuje s ostatními autory, namísto toho, aby dal rozvinout např. úvahám o dopadu přelidněnosti a pod.
Malthusova teória hovorí o tom, že by malo byť povinnosťou každého jednotlivca, aby sa neoženil, kým nemá istotu, že uživí svoje deti. Skrátka a jednoducho. Nie je to ťažké čítanie, pre pochopenie pôvodného významu maltuziánstva vhodné pre každého. Treba každopádne brať do úvahy, že to bolo písané 220 rokov dozadu, preto môžu byť niektoré časti pre niekoho nezáživné, pretože už sú neaktuálne. Určite sa budem odteraz maltuziánstu trochu viac venovať, a hlavne tomu novodobému, a najlepším začiatkom je kniha Překročení mezí (Donella Meadows, Dennis Meadows, Jørgen Randers).
Štítky knihy
ekonomie globální problémy osvícenství demografie přelidnění průmyslová revoluce lidská populace
Esej o principu populace
K PŘEKLADU: Ivo Šebestík by si zasloužil pár facek. Nemůžu uvěřit, že někdo zplodí takový paskvil, a ještě se pod něj podepíše. Vůbec nerozuměl tomu, co překládal. Vynechal bez upozornění celé odstavce (str. 8, odst. 3) či části vět, a v závěru dokonce čtyři strany! Nerespektoval rozdílné možnosti překladu tak zásadních slov jako „a man", „population" nebo „natural"; ostatně i název titulu je přeložen nesprávně („Esej o principu populace" místo „zalidnění"). Elementární chyby v interpunkci a shodě přísudku s podmětem jsou oproti tomu jen drobnosti. Z překladu se mnohdy vůbec nedalo vyrozumět, o čem autor mluví, a tak mi nakonec nezbylo, než sehnat originál.
Na ukázku jeden ze Šebestíkových překladatelských zločinů proti lidskosti: „Ti, kteří mládí strávili v kriminálních výstřelcích a byly (!) pro ně připraveni (!) díky pohodlí jejich vzhledem k věku tělesné nedostatečnosti a duševní výčitky mohou dobře útočit proti takovým radostem jako něčemu prázdnému a nesmyslnému."
KE KNIZE: Jsem nadšená!
Základní myšlenky malthusiánství jsou dodnes aktuální v mnoha oblastech. Například v rozvojové ekonomii (autor říká, že chudinské zákony zabraňují ekonomické zodpovědnosti, soběstačnosti a štěstí chudiny; dnes můžeme místo „chudinských zákonů" dosadit „rozvojovou pomoc"), v evoluční biologii (Malthusova poznámka, že nehody a nemoci vyhladí většinu zplozených jednotlivců, inspirovala Charlese Darwina k formulaci přirozeného výběru; ostatně Malthus patřil k prvním, kdo teoretizovali o šlechtitelství) nebo v environmentalismu (s tvrzením, že budeme-li místo chovu dobytka pěstovat rostliny, nají se více lidí, jsem se setkala i v universitních přednáškách).
Mě osobně ale nejvíc nadchly filosofické části díla. Je fascinující, že podle tohoto anglikánského biskupa má tělo větší vliv na duši než naopak. (Ostatně jak podotýká, při psaní ho sužovala bolest zubů.) Líbí se mi polemika s Condorcetovou představou nekonečné zdokonalitelnosti člověka a s Godwinovým anarchismem. A závěrečná theodicea, ospravedlňující princip zalidnění jako nutnou součást zla ve světě, je podle mě filosoficky pozoruhodná.
V neposlední řadě: zamilovala jsem si Malthuse osobně. Kdo by mohl nepodlehnout kouzlu tohoto melancholického biskupa s darem sžíravé ironie? Jeho humor mě opravdu bavil - třeba když přirovnává osvícenské teorie o vývoji člověka k nesmrtelnosti ke snaze dokázat evoluci člověka v pštrosa. A navíc se v Eseji dozvíme nejen o zmíněné bolesti zubů, ale také o tom, že stále miluje svou ženu a chodí rád na lov. Zkrátka geniální.