Esterčini otcové
Hana Radulić
Charlotte vyrůstá v rodině nacistického soudce Wilhelma Langea. Život jí připadá naprosto idylický – až do chvíle, kdy po válce zjistí, že jejím skutečným otcem je muž jménem Josef Goldenberg. Opravdu ji jako malou s falešnými doklady ukryl u cizí rodiny v Lidicích? Jak je ale možné, že ji vychovali němečtí rodiče? Jak Charlotte zjišťuje fakta o svém původu, její svět se otřásá v základech. A dívku zasáhne morální dilema, které si nikdy nedokázala představit.... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2022 , VoxiOriginální název:
Esterini očevi
více info...
Přidat komentář
Nádherný příběh vzal mě za srdce.. Kniha se krásně četla do slova sama ještě teď mi tečou slzy po tváři..
Strhující a velmi dojemný příběh. Knihu nejde odložit, prostě ji čtěte, dokud ji nepřečte a jste toho příběhu plní ještě dlouho potom.
Moc hezky napsaná kniha. Dojala mě a dlouho jsem na ni myslela. Určitě doporučuji přečíst.
Velice krásný příběh snad z nejděsivější doby v našich novodobých dějinách. Určitě bych mohla doporučit všem, kteří moc z nejrůznějších důvodů nechtějí číst o koncentračních táborech (kniha se spíš soustředí na linku Ester).
Velice se mi líbilo, jak si autorka pohrála s pocity Ester, která se v dospělosti dovídá pravdu o svém původu ale i pocity její německé rodiny, kde nacistický soudce zjistí, že si adoptoval židovské dítě.
Hluboký příběh, který jsem si velmi užila a silně zasáhl me srdce :-) přečetla jsem už hodně knih o holokaustu, ale tato se mi líbila nejvíce :-)
Je to příběh smyšlený, ale asi by mohl být i pravdivý. Osudy děti byly ovlivněny jejich vzhledem, ale i tím, že malé děti rychle zapomínají. Dojemný příběh, kde není msta, ale rozum. Doporučuji.
Další kniha o holokaustu z nové vlny těchto let. Velmi pěkné, dojímavé a působivé vyprávění o osudu jedné ženy, které byla arizována z Lidic. Kvituji, že nic z těchto let autorka nezjednodušuje, lidé prostě nejsou vykresleny jednobarevně ale plní pochyb, vykonávající jak špatné tak dobré činy. K přečtení určitě ano.
Tato spisovatelka jak jsme se dočetli je chorvatské národnosti byť s českými kořeny umístila tento román do české kotliny, tak to bylo pro mnoho čtenářů určitě překvapení. Kniha je napínavá od samého začátku i když se objevují plno letopočtu. Vlastně to vypráví hlavní hrdinka svému vnukovi , aby přijal určitou životní etapu. I když to není rozvinutý do psychologie, částečně je to tam naznačeno, ale spíš okrajové( vypořádání mladých německých lidí z poválečného období), stejně to byl silný příběh.
Překvapila mě chorvatská autorka, která píše o pražské židovské komunitě. A "dostala" mě hnedle první stranou své knihy, předmluvou, především její první a poslední větou.
Po mnoha knihách s válečnými tématy, které jsem v posledních letech přečetla, se mi do téhle vůbec nechtělo. Ale jsem ráda, že jsem se k ní odhodlala a určitě ji budu doporučovat všem, kteří se do doby druhé světové války vrací prostřednictvím románů. Právě fakt, který tady mnozí berou spíše jako minus téhle knihy, a sice její velký záběr a zdánlivé "klouzání po povrchu", totiž umožňuje vidět věci v širších souvislostech. Německá poválečná historie, komentáře k Eichmannovu procesu, chování Hedwig; možná (snad) to nebyla většinová reakce, ale určitě se takové objevily. Líbil se mi i postoj ke kibucům: pro introverty asi těžký kus . . .
Takže já jsem velmi spokojená se zajímavou a podle mého názoru dobře napsanou knihou.
"Několik let po válce uspořádali Američané soud s některými z nacistického Hlavního úřadu pro rasu a osídlování. Ti se také zabývali odebíráním dětí. Mezi obžalovanými bylo i pár funkcionářů z Lebensbornu. Všichni byli osvobozeni a ta organizace byla prakticky označena za sociální ústav. Prý se starali o sirotky."
První kapitola mě docela nalákala, ale pak přišel zmatek. Velké množství postav, ve kterých jsem se nemohla vyznat. V některých pasážích jsem vůbec nevěděla o kom je řeč nebo kdo co řekl. Ve výsledku nebyly některé postavy vůbec důležité.
Autorka se snažila nahustit spoustu událostí do jednoho příběhu, což bylo na jednu stranu zajímavé - sledovat vývoj hlavních postav, ale také bych ocenila, kdyby některé byly víc vykreslené.
Jinak byl příběh čtivý, silný, k zamyšlení. Vztah rodič X dítě, respektive více rodičů.
Určitě ale stojí za přečtení!
Tak tohle bylo něco pro mě. Příběh z předválečného, hlavně válečného a následně i poválečného období. Mám moc ráda, když můžu sledovat postavy během let nebo dokonce celý jejich život. V knize ESTERČINI OTCOVÉ tomu tak bylo a já si k nim vytvořila určitý vztah. I když jsem se snažila, nepodařilo se mi neplakat; bylo to především dojetím, ale cítila jsem i hlubokou lítost, smutek a vztek.
Zas a znova jsem si připomněla, jak se máme v dnešní době dobře a co je v životě opravdu důležité.
Měla bych jen jednu malou výtku. Vůbec bych před čtením nepotřebovala vědět to, co je napsané na obalu knihy. Informaci, že se Ester dostane do rodiny nacistického soudce bych se raději dozvěděla sama až v průběhu čtení. Ale tak to prostě mám, nejraději jdu do knížky s tím, že vím o ději úplné minimum.
Ze začátku jsem pocítila nadšení, které se postupně přece jen vytrácelo, u posledních 100 stran jsem měla pocit, že konec už je vyloženě zacílený na city čtenáře. Samotné téma nebylo vůbec špatné, vyzdvihovalo především otcovskou lásku a její dvě podoby. Ale během čtení jsem měla pocit, že autorka má tendenci do knihy za každou cenu nacpat všechny válečná témata a události a bylo toho zbytečně moc.
Jedná se o smyšlený román na pozadí skutečných historických událostí. Velice čtivě a originálně zpracováno téma holocaustu, autorka vykresluje především myšlení a emoce hlavních postav.
V první části nám autorka popisuje situaci a snaží se obsáhnout důležité momenty holocaustu. Druhá část je zaměřená na období po válce. Ta byla určitě zajímavější a hlavně napínavější.
Čtenář nahlédne do života židovské rodiny v období druhé světové války v Československu i po ní, ale už v Izraeli. A také do rodiny německého soudce ve stejném období. Je to pohled z obou stran.
Samozřejmě autorka nejde příliš do hloubky, to by mohlo někomu vadit, určitě jsou v knize nepřesnosti. Ale je to především fiktivní román a jako takovému se povedlo u mě vyvolat spoustu emocí, které pramení z lásky otce k dceři.
Už jsem přečetla mnoho knih o holocaustu a válce, tento příběh je trochu jiný dva otcové každý na jiné straně a přitom obě milovali dceru Ester.Kniha je čtivá, plná emocí, lásky a rodičovství.Rozhodnuti Ester v dospělosti životní etapy se mi nelíbilo.Jinak pěkná kniha.
Zrovna dnes, když jsem dočetla tuto knihu, je Mezinárodní den památky obětí holocaustu. O to více mé myšlenky teď patří hrdinům tohoto románu, Josefovi a Sáře Goldenbergovým, kteří se s nesmírnou bolestí v srdci vzdali své dcery Ester, aby ji zachránili. Takovou dilemu a odvahu, bolest a strach si již dnes stěží dokážeme představit.
I když románů z období holocaustu vychází opravdu hodně, je dobré si válečné hrůzy občas připomenout a říci tak NE všem válkám !!!!!!!!!
Zajímavý námět, silný příběh, historický román poněkud "šmrncnutý" červenou knihovnou a k tomu ještě vztah rodič x dítě... Ze začátku mi vadila spousta nepřesností, pak už jsem se začetla a nesledovala je.
Skvělá kniha. Na konci jsem brečela. Oceňuji, že je to kniha o válce, ale neodehrává se přímo v koncetráku...
Jedna z nejsilnějších knih co mi kdy prošla rukama. Tolik tezkych temat a moralnich otazek....
Plny pocet ⭐️
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) nacismus Lidice pátrání v minulosti děti a válka chorvatská literatura otcové a dcery
Autorovy další knížky
2021 | Esterčini otcové |
2012 | Láska za ostnatým drátem |
2023 | Ani ne pět minut |
2024 | Utajený život |
Moc pěkný příběh otcích, kteří oba milovali "svou" dceru. Knížka je dobře napsána, pěkně se čte a líbil se mi i dojemný konec.