Európska výchova

12.01.2019

Je to první Garyho/ Ajarova knížka, psal ji na frontě v necelých třiceti letech; do češtiny byla přeložena a jako "pravdivé svědectví o válce" vydána hned v roce 1946, takže jazyk poněkud zestárnul; popisuje prostředí, které autor nepoznal, Polsko s matkou opustil brzy a dětství už trávil ve Francii; kolorit života partyzánské skupiny, operující v lesích okolo Wilna v době bitvy o Stalingrad, nahlížený třináctiletým Jankem, je tedy dílem jeho fantazie, možná ovlivněné cizím vyprávěním... Přes to všechno je Evropská výchova dodnes působivá a v mnohém originální - třeba v přiznání hodnoty houslím, klavíru či knihám v době kruté a zdánlivě umění nepřející; v množství silných konkrétních detailů a postupů, které se v dalších románech stanou pro Garyho typickými - třeba milostná scéna přepsaná do dialogu, nerovný vztah, jenž obhájí svůj smysl (tady mezi Jankem a prostitutkou Zošou), hračka zpívající umírajícímu "ach du lieber Augustin", němečtí vojáci umrzající v lese, jímž bloudí Červená Karkulka, nazírání na Volhu plnou mrtvých očima dvou ruských havranů... Možná je to tím, že všechny Garyho/ Ajarovy knížky, které u nás vyšly, znám, a tak jsem čtení vnímala jakoby skrze ně - což však nic nemění na tom, že jsem si ho velmi užila.