Euthyfrón / Platón

14.03.2024

První setkání s Platonem v dialogu o zbožnosti. A velký námět k přemýšlení...

08.09.2022

Benedikt XVI ve svém Úvodu do křesťanství poukazuje na to, že starořečtí a římští bohové jsou pouze jakési perzonalizace lidských materiálních tužeb. Že materialistický ateismus je vlastně jakoby starořecké náboženství bez bohů. A jelikož lidské touhy po materiálním prospěchu a společenském úspěchu jsou ve vzájemném protikladu, tak stejně tak jsou ve vzájemném protikladu vlastnosti jednotlivých antických bohů. Sloužit jednomu bohu znamená stavět se na odpor jinému. Euthyfrón již z podstaty nemůže Sokratovi dokázat co je to zbožné, protože v podmínkách uvedeného antického polyteismu nemohla žádná zbožnost existovat. Při tom lidé chtěli a chtějí být zbožní. A to je hlavní nadčasový význam tohoto skvělého dialogu. To, že Platónův současník při četbě Euthyfróna pochopil, že zbožný v podmínkách tehdejšího náboženství být nemůže, a při tom zbožný být chce, je jeden ze stupňů, který časem vedl k tomu, že právě v Řecku a antickém světě se s takovým úspěchem rozvíjelo křesťanství.

22.06.2020

Pokud chcete zjistit, co zbožnost je, nemá cenu číst tento dialog. Nebo ano? Přišlo mi velice zvláštní, jakým způsobem se pohybovaly myšlenky obou účastníků - Sokrata i "znalce zbožnosti" Euthyfróna. Zatímco ve většině dialogů Sokratův společník přizná svou nevědomost, Euthyfrón si nepřestal zakládat na tom, že ví, co to zbožnost je a že to Sokratovi rád vysvětlí. Po několikerém vyvrácení Euthyfrónových definic se pyšný znalec zbožnosti vrací zpět k definici první, a tak oba společníci odcházejí vstříc svým soudům kvůli bezbožnosti s neznalostí toho, co to je. Euthyfrón ale žaluje svého otce a Sokrates je žalován za údajné kažení athénské mládeže, je zřejmé, kdo z nich by spíše měl vědět, co zbožnost je a co není.
Zajímavé bylo sledovat, jak se pýcha projevuje i u Sokrata samotného - svého společníka si vyloženě dobírá a tak oba diskutující disponují povýšeností, a právě ta jim snad brání dostat se ke kýžené definici zbožnosti. To, že tato definice není nalezena, a to, že ji Sokrates nepovažuje za tak důležitou jako jiné ctnosti, snad podtrhuje tíhu viny athénské polis na jeho nespravedlivém odsouzení.
Tedy znovu, pokud chcete zjistit, co je to zbožnost v očích Platónových, má cenu číst tento dialog? Asi ano, ale musíte domýšlet vše do důsledku a ne se jako Euthyfrón zastavit těsně před objevením existence ideje dobra, jež je zcela zásadní.

05.01.2019

Euthyfrón se Sókratem prohrál jenom proto, že neuměl mluvit. V podstatě je jeho čin naprostou idealizací občana, který soucítí, je spravedlivý, nikoliv afektivní. Zatím jediný platónský dialog, ve kterém mám pocit, že nám autor sděluje především o Nedokonalosti svého učitele.