Evangelium podle Piláta
Éric-Emmanuel Schmitt
Román Evangelium podle Piláta se skládá ze dvou částí. V první, nazvané Zpověď odsouzence na smrt večer před zatčením, je mluvčím sám Ježíš(v knize Ješua), který koná zázraky, ale stále má pocit, že sám své kroky neřídí. V druhé části, psané formou dopisů Piláta Pontia bratru Titovi do Říma, se dozvídáme o postavě jakéhosi Ješuy, který byl špatným truhlářem a špatným Židem, bratříčkoval se s opilci i s lehkými ženami a svého bratance Jóchánána považoval za podvodníka. Po intimně laděné první části získává román v části druhé takřka detektivní spád. Pilát a tetrarcha Herodes viditelně znervózní poté, co se ztratí ukřižované tělo a začnou se šířit první zvěsti o Ješuově zjevování.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2005 , GaramondOriginální název:
ĽÉvangile selon Pilate, 2000
více info...
Přidat komentář
Zajímavá studie dvou pohledů na to, jak přijít/nepřijít k víře, podaná nevnucující se formou. Hezké, možná i proto, že nedlouhé.
První díl románu je niterné vyznání Ježíše, druhý pak Pilátovým pátráním po "spiknutí" okolo Ježíše. Až detektivní ráz. Pilát se (vlivem své ženy) vydává za Ježíšem hledat smysl života.
(2006)
Příběh je v tomto případě všem notoricky známý, nicméně jeho podání je bravurně zpracováno. Ježíš, jeho život a myšlenky jsou v první části knížky vykresleny tak krásně lidsky... Rozhodně nejde o žádné nudné teologické kázání :-) Neméně zajímavá je druhá část - Pilátovy dopisy, ve kterých se snaží logicky vysvětlit všechny události okolo smrti Ježíše a jeho zmrtvýchvstání. Skvěle podané myšlenkové pochody rozumově založeného člověka, který se samotným pátráním vydává na cestu od hlavy k srdci. Krásné, pět hvězdiček je pro tuhle útlou knížku málo...
Bravurní počin, který čtenáři nenásilnou, zajímavou a originální formou přibližuje jak samotného Ježíše, tak dobu, ve které žil.
Další z mnoha alternativních životopisů Ježíše Krista. Naštěstí se tento nesnaží šokovat ani bořit či urážet. Je psán velmi lidsky, od Bible se neliší, právě naopak, ovšem zpřístupňuje Ježíše jako člověka, jednoho z nás. I Pilátovy dopisy svému bratru jsem zhltnul na posezení. Kromě jeho pohledu na věc se člověk dozví i něco o době, kdy se tento příběh odehrává. Za mě velmi dobrá knížka.
Vynikající knížka po všech stránkách. Zejména mě oslovila druhá část psaná z pohledu Piláta - jako téměř "detektivní" pátrání rozumově založeného člověka, snažícího se dokázat, že se zázrak nekonal - a poznávajícího na sobě samém, že všechno může být docela jinak.
Trošku mi to připomínalo pikle Severuse Snapea a Albuse Brumbála. :D Je to vynikající, opravdu smekám, tohle mě uchvacuje když se na 2000 let známý příběh dokáže někdo podívat úplně novýma očima a předložit verzi, která je lidsky velmi reálná a zároveň skrývá dost prostoru i pro mysticismus. Interesantní je i ten střet dítěte poprvé se smrtí, jo stejně jako Ježíš i já jsem kdysi věřil ve vlastní nesmrtelnost, tak jako všechny děti...
Velmi pronikavé jeviště kde se rozehrává ještě pronikavější příběh, silný a neúprosný a tak samozřejmý. Protože je veden kličkami obyčejného života. A právě na takových místech se duše nejen nachází, ale rozsévá, protože není nic hloupého na tom že "Bůh je nejvíce vidět když půjdeme rozkvetlou loukou" tedy když půjdeme obyčejným životem. Nic víc a nic méně. Ono totiž o nic jiného ani nejde, jen těch cest je celá řada. A to věděl již " vězeň" v tomto románu.
Kdesi jsem četl, a utkvělo mi to nádherně, následující: "Čím víc jde církev do popředí, tím víc Ježíš ustupuje a naopak, čím víc ustupuje církev, tím víc vystupuje Ježíš."
Upřímně řečeno, mluví mi to z duše.
Bohužel směr téhle doby je nastaven na ignorování obojího, což je příčinou spousty věcí. Nesnažím se někoho přesvědčit o skutečnosti, že se musí nutně následovat to či ono. Ale vyhmoždění veškerého duchovního ze samotné podstaty člověka musí zákonitě takovému člověku, a takové době, nesmírně ublížit. Odduchovnění téhle doby dovedlo lidstvo na rozcestí. Buďto půjde do prdele nebo do prdelí dvou. Jiné alternativy nevidím.
Budoucnost prosta všech prdelí je možná v nalezení ducha v sobě samém.
Svým způsobem neskutečně lituju lidi, kteří k duchovnu přistupují jako k nakaženému. S odporem a jistým výsměchem.
Kdesi jsem četl, a bylo to od českého filozofa Šafaříka, že končí doba spasení a začíná doba spásání. Hrůzná vize, která se bohužel právě děje.
Bez duchovna ztrácí smysl věčné otázky - proč jsme tu, co jsem já a další z řad nepostižitelných. Ztrácí, protože bez duchovna získávají zcela jednoduché a pravdivé odpovědi - jsem tu, abych snědl tento rohlík, jsem to já, protože jím tento rohlík. Vzrušující nepostižitelnost se rázem mění na položku v seznamu v kterém odškrtáváme jako výběrčí daní.
V litánii pokračovat, jen čím dál víc klesat v očích skepticky lazených.
Fantastický příběh. Když si člověk vzpomene, jak Vatikán bouřil proti Šifře mistra Leonarda, tak toto by ho mělo "nakrknout" ještě více. Ten příběh psaný z pohledu Ježíše, kdy sám popírá jakékoliv mesiášství či roli Božího syna, a naopak druhý příběh z pohledu Piláta, který zde je vykreslen jako čestný a vlastně obět celého toho "případu" jménem Ježíš Kristu, jde vlastně proti vžité podobě této události. Zcela jedinečná kniha!
Štítky knihy
francouzská literatura biblické postavy Pilát Pontský
Autorovy další knížky
2006 | Oskar a růžová paní |
2005 | Manželské vraždění |
2011 | Oskar a Růžová paní / Noemovo dítě / Pan Ibrahim a květy koránu |
2005 | Evangelium podle Piláta |
2016 | Deset dětí paní Ming |
Kniha pôsobí ako prerozprávanie udalostí veľkonočného trojdnia do moderného jazyka. Ten účel splnila, ale nič viac. Kto má chuť na odvážnejší text, nech si prečíta novelu Pilát Pontský autora Roger Caillois. Jeho literárny experiment s alternatívnym priebehom dejín ma fascinuje aj po tridsiatich rokoch.