Evertonský hodinář / Cizinci v domě
Georges Simenon
Dva „nemaigretovské“ psychologické kriminální romány, jejichž společným tématem je případ mladistvého zločince a vztah otce k provinilému dítěti. První je zasazen do malého amerického města a zachycuje příběh mladého syna, který se dopustil vraždy. Druhý se odehrává ve francouzském městě a vypráví o mladistvé dceři zapletené do zločinu. (www.pitaval.cz)... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 1975 , SvobodaOriginální název:
L´horloger d´Everton / Les inconnus dans la maison, 1968
více info...
Přidat komentář
Podle anotace to jsou psychologické kriminální romány. Snad spíš povídky nebo novely. Není to známý Maigret, ale čtivosti to nebrání. Překvapilo mne, že Evertonský hodinář je umístěn do amerického městečka. Povídky napsal Simenon s rozdílem patnácti let. Mne víc zaujala ta z jeho ranného období - Cizinci v domě. Možná to bude tím, že nekončí smutně, kdežto Evertonský hodinář nemá žádné východisko a působí na mne depresivně.
Obě novely patří do autorových nadprůměrných děl a vůbec nevadí, že chybí Maigret. Simenon výborně líčí postavy a vztahy lidí, neplýtvá slovy, takže se dobře čte a nenudí. Děj samotný není až tak důležitý, autor může psát o čemkoliv a svou formou a podáním vždy zaujme. 85%, 30.8.2013.
Zvlášť "Evertonský hodinář" je skvělý. Tuhle novelu, spolu s "Mužem, který pozoroval noční vlaky", osobně řadím mezi řekněme deset nejlepších Simenonových děl.
Pan Simenon měl ve své tvorbě široký záběr, ale i tyto dva psychologické romány s kriminální zápletkou mě přesvědčily o autorových nesporných literárních kvalitách, a to nejsou jediné.
Část díla
- Cizinci v domě 1938
- Evertonský hodinář 1954
Autorovy další knížky
1977 | Maigret chystá léčku / Maigret zuří |
2007 | Maigret na dovolené |
1970 | Maigretův revolver a stará dáma |
1983 | Kdo jinému jámu kopá |
1979 | Maigret má strach / Maigretova dýmka |
Vždycky mě udiví, jak málo se čtou Simenonovy nemaigretovky. Například tuhle knížku hodnotilo k dnešnímu dni pouhých 12 čtenářů. A přitom si myslím, že právě v psychologických novelách, ve kterých nevystupuje starý bručoun Julek Maigret, lze najít absolutní vrcholy autorovy tvorby.
Knížku jsem si přečetl znovu po delší době a nezbývá mi, než souhlasit se svým deset let starým komentářem (viz níže). Cizinci mě ani tentokrát příliš neoslovili, ostatně se jedná o novelu ze Simenonova ranějšího období, ale zato Evertonský hodinář je z mého pohledu naprosto geniální. Mistrovská próza vybroušená jako diamant! Sevřený, hutný, úsporný styl, žádné vnější efekty, žádná snaha o atraktivitu, jen náznaky, letmá načrtnutí a všechno ostatní je jen na tobě, milý čtenáři. Celá ta obludnost a tragičnost osudu nevýrazného, nenápadného človíčka, kterého si v běžném životě ani nevšimnete, se skládá až ve čtenářově hlavě, porovnávána s našimi vlastními zkušenostmi a se znovu a znovu se opakujícími úvahami, jak bychom se asi zachovali my v podobném případě, protože děti jsou, jak jinak, součástí našeho života.
Ostatně o vztahu rodičů a dospívajících dětí vyprávějí obě novely. A také o bodech zlomu, za kterými už nikdy nebude nic takové, jako bývávalo
"...nezlobím se na tebe... Budu vždycky s tebou, ať se stane cokoliv..."
Vřele doporučuji - zvláště Evertonského hodináře.