Everville
Clive Barker
Knihy Umění série
< 2. díl
Tato kniha je návratem literárního génia, strhující pokračování temného románu Velké a tajné show. Sága pokračuje ve vyprávění o tom, jak se náš svět prolíná se světem moře Podstaty, jeho podivuhodnými, často zlověstnými místy i bytostmi, a tento fantastický svět nabízí britskému autorovi obrovské plátno, aby ho pomaloval pestrou změtí Boschových obrazů. Představy Cliva Barkera jsou dokonale ucelené. Pohybují se od božské hierarchie pohrávající si s lidskými osudy, až po symetrii, v níž stojí na své špičce pyramidové město, ke kterému by čtenář potřeboval glosář nebo podrobnou mapu. Takové vodítko však neexistuje. Počínaje hrůzným zničením skupiny průkopníků ze Starého Západu vetřelcem ze světa Podstaty, obklopují postavy románu mrazivé zázraky. Jsou rozpoutány groteskní, oslňující a titánské bitvy mezi lidskými a nelidskými bytostmi: muži, ženy i „bytosti" jsou lapeni v souboji dvou bezohledných mužů, kteří se snaží získat „Umění", sílu umožňující měnit čas i prostor. Skrze vrchol hory vypínající se nad městečkem Everville v Oregonu do našeho světa mezitím proniká Iad, vnímající a nesmírně ničivá síla... V apokalyptické vizi druhé knihy Umění Clive Barker opět předložil své mistrovské chápání tužeb lidského srdce a duše, kterým potvrdil, že nepatří mezi nejplodnější a nejvlivnější spisovatele pouze v hororové literatuře, ale je zároveň prvním metafyzikem moderní fikce. - oficiální text distributora... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2006 , ClassicOriginální název:
Everville, 1994
více info...
Přidat komentář
Očekávání byla vysoká, o to víc jsem se bál, že budu zklamán. Nestalo se tak. Everville je výjimečnou ukázkou, kdy druhý díl nejen že dosahuje kvalit prvního, ale ještě ho trošku předčí. Další příběh otevírá další možnosti hezky nastíněné už jedničkou, nechybí ani staré známé postavy (aspoň chvíli), správné erotické dusno a TA atmosféra. Takovou v jiných knihách nenajdete. Navíc všechno do sebe více či méně výrazně zapadá (ne, opravdu nejde o oddechovou knihu, ikdyž si při čtení můžete jako ve snu připadat). Pokud bude ještě dotřetice pokračování, sem s ním!
Velké a tajné show pokračuje. Od událostí v Palomo Grove uběhlo pět let a zlo znovu zvedá hlavu, aby se v Everville pokusilo o to, co se mu nepovedlo v Palomo Grove. Takže vítejte v Everville… Barker zasadil toto městečko pod vrcholem Harmon´s Heights do poněkud jiných kulis a vybavil ho minulostí, kterou Palomo Grove postrádalo. S příchodem do Everville se nerozrostla jen paleta postav, které usilují o naplnění svých vlastních sobeckých cílů, ale i galerie hrůz a děsů, které útočí na příčetnost místních obyvatel. Skrumáž, která se takto v Everville utvořila, je někdy natolik nepřehledná, že snadno dokáže svést z cesty. Motivy a záměry aktérů se kříží a protínají v takovém měřítku, že si člověk nejednou řekne, zda už toho není až příliš. Důsledky jsou jasné: některé akce působí nepřirozeně, jiné se ztrácejí v šumu na pozadí a dalším se nepodaří zapadnout na správné místo. Asi nejvíce mi pak na Everville vadilo otevření onoho původně tajemného a nepřístupného světa moře Podstaty široké veřejnosti. Atmosféra tohoto fantasy prostředí rozvrací stylovou jednotu a dělá z Everville dva nesourodé příběhy, násilně spojené v jeden celek. Zápletka ve světě za bránou by si určitě zasloužila více rozvinout a dojít nějakého smysluplnějšího konce, jenže tady na to není prostor, proto celá sekvence působí z poloviny tak dobře, jak by mohla. Možná i díky tomu zůstalo finále hodně za očekáváním.
Tragický překlad od Martiny Švejdarové je na hony vzdálený tomu původnímu od Lenky Sedláčkové. Navíc je vydání od nakladatelství Classic hnusné, brožované a extrémně nekvalitní co se provedení týče. Myslím tím ořez, vazbu, kvalitu papíru a taky design obálky. Mustang v roce 1997 vydal kvalitní, vázaný a s vcelku hezkou, stylovou obálkou a hlavně výtečným překladem, kus jenž si Barkerovo opus magnum zaslouží.
Mimochodem, pro mě je to jedna z knížek, respektive dvou, kde imaginace autora válcuje veškeré fantasy co znáte. Pokud se chcete zasnít, zamyslet a hlavně neskutečně pobavit a nezapomenout, tohle prostě musíte znát. Velká show a Everville vám z hlavy nevypadne už nikdy. Hm, mě teda rozhodně a to je let, co jsem to četl....
Famozni. Jeden z tech mala pripadu historie umeni, kdy druhy dil neni jen vice ci mene dustojne pokracovani, ale mozna original i prekonava. The Great and Secret Show je masterpiece, doted moje nejoblibenejsi Barkerovo dilo, ktere ale travilo spoustu casu vytvarenim univerza a charakteru, zatimco Everville uz z toho muze jen tezit a zamerit se na samotnou stavu more podstaty a od zacatku do konce sjizdet kvalitni pribeh. Doufam, ze Barker do konce kariery jeste stihne napsat puvodne planovane zavrseni trilogie. 10/10
napsala bych něco..........cokoli......ale na to nemám dost dobrej matroš. Barker- to jsou zhmotnělé sny, touhy, duše.
Tak tahle kniha se mi líbila více, než předešlé Barkerovo dílo. Hlavně mě zaujala pastava D'Amore, Tesla stále OK a Budenbauma, který by se měl ohýbat pro mýdlo v base. Pěkná fantasy, ale už se k ní nevrátím. U mě vede Abarat:)
Je to už řádka let, co jsem tohle přelouskal, ale líbilo se mi to tehdy hodě. Nevím, jak bych na to nahlížel dnes, protože člověk a vkus se samozřejmě s věkem trochu mění, ale tehdy jsem četl se zatajeným dechem a očima dokořán.
Řeknu Vám, že prokousat se touhle knihou až ke konci byl pro mě až nadlidský úkol. Tolik vaty jsem už dlouho nelouskal a asi si budu muset přiznat, že mi Barker už několik knih nepřináší nic, s čím bych byl aspoň trochu spokojený, jeho bizarní fantaskní svět plný podivných tvorů vytvořených z výkalů, zmatečných dialogů, metafyziky a zvláštních postav je nejspíš mimo muj vkus pro fantasy / horor. Vzpomínám s nadšením na Hellraisera a budu ještě chvíli doufat, že se něčeho podobného od Cliva ještě někdy dočkám - 40 %
Často velmi poetické. Nádherné. Sexuální scény mi doslova rozepínaly poklopec :)
(ZBYTEK OBSAHUJE TROCHU SPOILER) Těšil jsem se že tam budou víc figurovat Jo - beth a Howie. Ti dva se mi ve Velké a tajné show moc líbily. Tesla byla asi moje nejoblíbenější postava. Proto jsem rád jak to s ní dopadlo.
Jestli si chcete plnohodnotně užít Everville , tak si rozhodně přečtěte Velké a tajné show. Oba díly pro mě byli čtenářským zážitkem.
Kdybych měla číst Barkera už jen kvůli těm následným poetickým až smyslným snům, stálo by to za to.
Kniha, která má stejný problém jako zdejší anotace. Příliš dlouhá na to, aby udržela tempo. Doporučil bych panu Barkerovi (možná až příliš drze), aby krátil, škrtal, nebo jak by řekl SK: zabíjel své miláčky. Jsou tam silné momenty, které nabízejí husí kůži a zrychlený tep k tomu, ale jsou vycpané velkým množstvím vaty. A jak už to s vatou bývá - je v pohodě, ale méně je více (to samé platí pro vatu cukrovou).
A taky zde neplatí známé přísloví, které jsem si právě vymyslel: Kdo se bojí, nesmí (jít) do Barkera. Tady strach nečekejte, ba dokonce ani jeho menší sestřičku úzkost. Tohle je čistokrevná fantasy s přepálenou stopáží.
Nezáleží jen na obsahu, ale také na obalu. Brožovaná verze má rozměry krabičky od sirek a písmenka velikosti právě vylíhnuté blechy. Zrak mám celkem uspokojivý, ovšem tohle přečíst byl dost zápřah. Jestli ono by to nechtělo brýle. Jejda! Vždyť je mám na nose. :-)
Město Everville má pohnutou historii. Vzniklo za neobyčejných okolností. Na hoře vysoko nad městem stojí brána vedoucí na pobřeží jiného světa a ve městě pod ní není jediný člověk, jehož život by tím nebyl zasažen. K městu se upírají všechny cesty za Uměním. Kromě několika místních do jejichž životů zasáhne neobvyklý festivalový víkend, se zde opět střetnou cesty hrdinů a hrdinek z předchozího příběhu - Tesla Bombeckovou, Raula, Harryho D'Amoura a nakonec i Grilla zde přivede zvěst, že se vrátil Fletcher.
Po pěti letech se Clive Barker vrátil k některým hrdinům své knihy Velké a tajné show a kromě nových postav jim do cesty postavil další nepříjemné osudy spojené s hledáním Umění a snahou zabránit zničení našeho světa Iad Uroboros.
Opět se setkáme s Teslou, která se posledních pět let po svém snaží vypořádat se s událostmi v Palomo Grove, Grillem, jenž s vědomím rychle postupující choroby vytvoří systém zvaný Atol, který shromažďuje všechny reálné i neskutečné příběhy, jež by mohly, nebo nemusely, souviset s Uměním a Mořem Podstaty a Harry D'Amourem, který stále hledá skutečnou podobu Ďábla. Okrajově se setkáme i s Howiem, jeho ženou Jo-Beth, jejím bratrem Smrťákem Tommy-Rayem a proradným Kissoonem (o němž se konečně dozvíme pár osobních věcí). Kromě nich však do příběhu vstupuje mnoho nových postav - tvůrkyně Everville Maeve O'Connellová, podivný Owen Buddenbaum, jakási hmotná verze éterické Múzy, právník Erwin Toothaker, pro nějž se setkání s Kissoonem stane osudné, ne však konečné, sestra Phoebe Cobbová a její milenec Joe, zdánlivě bláznivý Seth a trojice podivných bytostí, které chtějí vidět další a další příběhy.
Nemohu říci, že by Everville byl špatným románem, nebo že by se špatně četl. Na to je Barker se svou představivostí a vypravěčskou schopností dobrým spisovatelem. Přesto se však nemohu ubránit pocitu jakési zbytečnosti, pověstného pytlíku, který je sice nafouknutý k prasknutí (samotný román je rozsáhlejší a ve svém obsahu a ději monumentálnější), ale když do něj udeříte, neozve se žádná třeskutá rána.
Abych pravdu řekl, kdykoliv na něj pomyslím, první, co mi na mysli vytane, jsou jeho chyby a spíše negativa, než pozitiva (těch opravdu moc není). Takže postupně.
Za nejzávažnější negativum považuji fakt, že jestliže bylo Velké a tajné show horrorem s letmým nádechem fantasy, u Everville je tomu přesně naopak. Je to čisté fantasy a nebýt krátkých výstupů Kissoona a Tommyho-Raye, horrorového by kniha neobsahovala vůbec nic. Fantasy to nemusí být špatné - Barkerova rozsáhlá představivost a schopnost dokonale slovy vybarvit nepozemské světy dělá dost. Jenže můj osobní problém je ten, že mě literární podoba fantasy prostě nebere. S tím se trochu pojí i další negativum - ve Velkém a tajném show bylo Moře Podstaty a jeho paralelní svět něčím tajemným, neskutečným, opravdu snovým světem. V Everville tento svět Barker obydlel "lidmi" a bytostmi, které se od těch pozemských takřka vůbec neliší. Přesně jak to Barker popisuje, když se Joe dostane do Moře Podstaty: "Dostal se do jiného světa a přitom zjistil, že se ten svět nijak neliší od toho, ve kterém žil až dosud." Ephemeris a Moře Podstaty, v předchozím příběhu záhadné, kouzelné a nadpřirozené, se najednou ukázaly být takřka totožné s naším světem, se všemi jeho problémy. Pro mne obrovské zklamání.
Dalším negativem je až moc velký počet (hlavních?) postav, což při vyprávění jejich příběhů způsobuje jistou roztříštěnost děje. Některé ty postavy se nakonec ukáží být pro hlavní příběh jaksi nepodstatné a to co prožívají nakonec vychází do prázdna (Joe, Noe, Toothaker). Kapitolou samou o sobě je pak zbytečně natahovaný závěr. Posledních zhruba 40-50 stran jsem četl již jen z donucení a hnán mým nutkavým pocitem dočíst rozečtenou knihu. Barker si je mohl klidně odpustit, nepřináší nic důležitého, jen jaksi narychlo uzavírají zbytečně moc rozvinuté dějové odbočky hlavního příběhu (Harry, Phoebe a Joe).
Když už rozebírám negativa, patří k nim částečně i český překlad. Respektive v jistých částech malá slovní zásoba překladatelky. Když si v jedné jediné větě přečtete jedno slovo třikrát (z čehož dvakrát mohlo být zcela jednoduše nahrazeno jinými slovy se stejným významem), hodně to tahá za oči a ztrácí se krása jinak magického jazyka. Prostě to zadrhne. Dost podstatně. A k tomu dojde v knize několikrát.
Everville je magický příběh boje dobra se zlem, metafyzickým světem plným podivných postav s komplikovaným jednáním a chováním. Milovníky a milovnice fantasy určitě potěší, ty, kdo čekají Barkerovský horror ale určitě zklame, stejně jako ty, kterým z očí strhne oponu právě onoho tajemného a krásného neznáma, jež v nich vytvořilo předchozí Velké a tajné show. Tomuto snovému zámku Everville podrazí základy. Zřejmě tím, že se pokouší jej rozvádět a více nás po něm povodit. Ale jak říká klasik, méně je někdy více. V tomto případe stoprocentně.
Autorovy další knížky
| 1994 |  První kniha krve |
| 1996 |  Hellraiser (dvě povídky) |
| 2004 | Abarat |
| 2001 | Knihy krve I-III |
| 1995 | Imagika I. |
Nedotčeno a proto se zdráhám hodnotit hvězdičkami. Málokdy se mi stane, že odložím rozečtenou knihu a ještě od takového velikána hororů a fantasy jako je Barker. Žel je tomu tak a přitom první díl Velké a tajné show mě dokázal přikovat ke gauči dokud jsem nebyl na konci, přijde mi však, že druhý díl jaksi ztratil punc hororovosti a tajemna a stává se tak natahováním dobře rozjetého univerza z prvého dílu. Komentář uživatele eraserhead mě jen utvrdil v tom knihu nedočítat a ujistil, že o nic zásadního nepřijdu. Ale rozhodně tím nechci říct, že by Barker byl špatným spisovatelem, jen tohle mi prostě nesedlo. Určitě mu dám ještě šanci.