Evoluce boha

20.05.2019

Na Evoluci boha je pozoruhodné, že i když je autor v podstatě materialista, vědec, v tomto případě evoluční psycholog,jedná se vlastně o obhajobu náboženství. Robert Wright narozdíl od Richarda Dawkinse přiznává náboženské víře užitečnost pro vývoj lidské společnosti a to i v současnosti, kdy se zdá, že právě věroučné rozpory jsou jednou z největších hrozeb pro naše přežití. Podle Wrighta ovšem mají síly stojící za evolucí náboženského myšlení potenciál změnit tyto rozpory v soulad, ačkoli není vůbec jisté, že k takovému obratu skutečně dojde.

Autor ovšem rozhodně nenadbíhá věřícím kteréhokoli vyznání. Myslím, že naprostá většina z nich bude jeho knihou (pokud ji vůbec přečte) znechucená stejně jako Dawkinsovým Božím bludem. Wright ani náhodou nevěří žádnému z tradičních dogmat nebo představ a neváhá je břitce ironickými poznámkami zesměšňovat (díky tomu dokáže být kniha i velmi zábavná – tedy pro ateistu). Tvrdí pouze, že vývoj náboženského uvažování směřuje přes různé výkyvy k rozšiřování našich schopností tolerance a díky tomu je dokonce MOŽNÉ za ním spatřovat jakýsi vyšší „plán“. A tohle zase asi nebude vonět ateistům.

Já osobně se asi přikláním spíš k Dawkinsově pohledu, ačkoli nesouhlasím s jeho názorem, že náboženství je jen bezcenný nebo dokonce po všech stránkách škodlivý úlet kulturní evoluce. V tom jsem zajedno s Wrightem: tyhle sklony v sobě máme zakódované přírodním výběrem z určitých důvodů a skutečnost, že nás náboženství provází prakticky po celou dobu vývoje lidstva, je výmluvná. Něco v nás ho zkrátka potřebuje. Na druhou stranu se Wrightovi nepodařilo mě přesvědčit třeba o tom, že existuje nějaký mravní řád přesahující lidskou společnost. Nicméně jinak je jeho argumentace velmi přesvědčivá, i když je někdy náročné ji sledovat. Ovšem díky zmíněné schopnosti zasáhnout v pravou chvíli sarkastickým šlehem není jeho Evoluce boha nijak suchopárným čtením.

06.01.2019

Výborná kniha a vývoji náboženství, která se zaměřuje především na tři hlavní monoteistická náboženství - judaismus, křesťanství a islám.

Kniha neřeší otázku "Zda bůh existuje", ale do podrobna řeší "Kde se vzala víra v boha". Ta toto téma neznám lepší knihu.

01.09.2017

Kniha ma rozhodne nesklamala. Nejedná sa samozrejme o evolúciu boha, ale o evolúciu ľudských predstáv o bohu. Prevažná časť sa venuje práve materialistickému pohľadu na vznik jednotlivých náboženstiev od prírodných kultov až po veľké monoteistické náboženstvá. Za najdôležitejší faktor ovplyvňujúci vlastnosti toho-ktorého boha autor považuje konkrétne spoločensko-politické podmienky, v ktorých sa daný národ nachádzal. Tieto podmienky sa v priebehu histórie veľmi často menili, čomu sa prispôsoboval i daný boh (respektíve sa prispôsobovali predstavy o ňom). Ostatne, náboženské knihy sú častokrát mnohoznačné a protirečivé a dá sa v nich vždy nájsť presne to, čo je v danej dobe potrebné. Celou knihou sa tiahne asi najdôležitejšia myšlienka, že v histórii ľudstva sa postupne rozširoval okruh ľudí, ktorí boli navzájom v kontakte, čím sa rozširovala i sféra morálnych ohľadov voči týmto ľuďom. Vždy keď bol tento kontakt obojstranne výhodný, mali ľudia skôr tendenciu správať sa, ak nie priateľsky, tak aspoň tolerantne, čomu sa prispôsobovalo i oficiálne náboženstvo. V závere knihy autor rozoberá myšlienku trvalého morálneho smerovania dejín ľudstva a v tejto "morálnej evolúcii" hľadá vyšší a na ľudstvu nezávislý zmysel- čiže špecifického abstraktného boha. V tejto časti sa s názorom autora nezhodujem. Nezastávam názor, že morálka je viazaná iba na boha či náboženstvo. Tie sú naopak v dnešnej dobe skôr kontraproduktívne až škodlivé vzhľadom na akýkoľvek morálny posun ľudstva. Navyše celá táto konštrukcia pôsobí ako typický "boh medzier"- autor sa snaží božstvo vtesnať do poslednej štrbiny v poznaní, kam to snáď ešte vtesnať ide. Úplne posledná kapitola sa venuje prvotnému vzniku náboženských predstáv, psychologickému pozadiu a výbave našich predkov, vďaka ktorej začali veriť v nadprirodzeno. Knihu môžem určite doporučiť, i keď zapáleným veriacim asi po chuti veľmi nebude.

17.04.2016

Velmi dobrá kniha, která dává dohromady neuvěřitelné množství poznatků na téma vývoje lidského vidění boha, který se neustále vyvíjí.

Spoustě lidem tato kniha bude určitě připadat jako neuvěřitelné kacířství, ale víceméně s tou knihou souhlasím, dává mi to smysl (například, že Starý zákon je prakticky jen pohledem na mezinárodní politiku Izraele a okolí).

Co se týče stylu, tak jazyk není zrovna nejčtivější, ale není ani extrémně formální. Celkově je kniha dost hutná a ke konci kapitol vždy trochu ztrácí tempo, ale nic co by se nedalo přežít.
Zajímavé čtení spolu s poněkud aktuálnější knihou Svět viděný z Řípu.

12.02.2016

Nenechte se splést názvem tak jako já. Kniha ani v nejmenším nemluví o evoluci boha, ale kniha popisuje historickou evoluci textu náboženských knih v kontextu vývoje společenské morálky. Předkládaná látka není náboženská ani teologická a už vůbec ne spirituální nebo duchovní. Autor se spoléhá pouze na archeologické památky a historický výzkum náboženských textů tří abrahámovských náboženství. V úvodu vyloženě uvádí, že je kniha psána čistě z materialistického pohledu. Samozřejmě z tohoto zjednodušeného úhlu pohledu mohou zaniknout některá fakta, ale je to lepší, než kdyby to psal křesťan nebo jiný věřící. Pak by byla kniha zabarvená podle autora a materialistický pohled se mnohem lépe filtruje než ostatní, protože je kniha psaná nezaujatě.
Nejdříve se dozvíme o vývoji náboženských představ ve společnosti lovců a sběračů, pak se přejde k náčelnictví a utváření kmenové společnosti. Autor uvádí běžnou teorii, jak si lidé v minulosti vymysleli bohy, aby jimi vysvětlili jim neznámé fyzikální jevy. Pak přichází hlavní téma knihy a sledujeme vznik monoteistického judaismu, křesťanství a islámu. Kniha výborně popisuje text vzniku Starého zákona v závislosti na historických souvislostech tehdejší politické situace na Blízkém východě. Vidíme jak politické tlaky velkých říší na Izrael ovlivňují text hebrejské bible. Je až neuvěřitelné sledovat shody. Pak sledujeme vývoj křesťanství a vidíme jak politická situace v Římské říši ovlivnila jeho vznik. Nakonec přichází islám. A problém. Důvod proč jsem této poměrně dobré knize nemohl dát 4 hvězdy. Ale možná jsem zaujatý. Když se autor věnuje hebrejské bibli vůbec si nevšímá židovské tradice. Zkrátka bere text Starého zákona tak jak je, bez náboženského ovlivnění. U křesťanství nelze o tradici příliš mluvit, protože katolický katechismus byl rozpracován až v pozdější době. A u islámu se na pár místech o tradici opírá místo, aby uvedl, že není jiné východisko. Nezmiňuje historicky nedoložitelná tvrzení koránu a hadísů. Na tohle téma vřele doporučuju Ve stínu meče od Hollanda. http://www.databazeknih.cz/knihy/ve-stinu-mece-249873 Nejhorší však je, že pokryteckou dvojí morálku koránu považuje za vyspělejší než Nový nebo Starý zákon. V tomto se autor fatálně mýlí. Závěr je rozpačitý. Je dobré, že upozorňuje na nemožnost popření nějakého vyššího řádu společenské morálky, ale další jeho vysvětlení dost pokulhává. (Ikdyž sem se krotil, napsal jsem asi polovinu toho co jsem chtěl zmínit. Jsem totiž značně rozčarovaný z autorova nepochopení islámu. Nejspíš zde měla velký vliv politická korektnost, protože přístup k islámu v knize nedává smysl. Hlavně samotná historie ukazuje, že závěry autora ohledně islámu vůbec nesedí.) 75%

13.06.2015

Kniha není o Bohu či bohu, ale o náboženství a jeho vývoji. Tomu zda nějaký bůh existuje či nikoliv se Wright mistrně vyhýbá a myslím si, dělá dobře. Nicméně dám jen čtyři, a to proto že se ke konci snaží náboženství i obhajovat, což mu moc nejde, zřejmě aby nenaštval americké čtenáře.
Jinak samozřejmě úžasná kniha, která musí, je-li dočtena, podrýt každou víru.

05.09.2014

Tak tomu říkám slovo do pranice! Doporučuji všem hledajícím...a všem ostatním taktéž. Výborně napsaná kniha od člověka, který, dovovlím si říct, nezaujatě vyjadřuje velmi zajímavý úhel pohledu, který by bylo škoda opominout.