Evropa tančila valčík
Miloš Václav Kratochvíl
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/205436/mid_evropa-tancila-valcik-205436.jpg
4
18
18
Autor v tomto historickém románu, vedle hlavních postav Františka Josefa I. a Viléma II., seznamuje čtenáře s předními politickými osobnostmi evropského světa a dává nahlédnout do osudů lidí v letech 1905-1914. Do poučného i zábavného vyprávění zařazuje zajímavé a autentické materiály, jako dopisy císařů, projevy politických osobností, výňatky z deníků, novinové zprávy apod... celý text
Přidat komentář
Dobrá kniha.Sice některé povídky byly slabší,ale jako celek se mi kniha líbila.Období našich dějin,kterého se kniha týká je zajímavé,mám ho docela rád a je důležité si o něm také něco přečíst,aby člověk nebyl nepřipravený na nějakou debatu o tomhle tématu.
Trošku som bola zmätená tým množstvom príbehov a postáv. V tomto ohlade je menej viac a určite by aj moje hodnotenie išlo vyšie lebo knihy z obdobia Rakúsko-Uhorska a prvej svetovej vojny mám veľmi rada. Som zvedavá aké bude voľné pokračovanie tohto Kratochvílovho románu 'Evropa v zákopech'.
O.Vávra natočil podle této knihy nepříliš dobrý film. Jde pouze o výjevy z dějin, o situace, které se odehrály.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) zfilmováno Rakousko-Uhersko společenské romány válečné romány historické romány
Autorovy další knížky
| 1979 |  Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela |
| 1976 | Dobrá kočka, která nemlsá |
| 2008 | Objevitelé a dobyvatelé |
| 1980 | Lásky královské |
| 1945 | Osamělý rváč |
Jednou jsem knihu nedočetla, teď mi ale skvěle sedla a nemohla jsem než obdivovat autorův vhled a nadhled, životní moudrost a zkušenost (a nemyslím jen v psaní), znalosti a empatii. V té knize není o válečných hrůzách ani zmínka, přesto čtenáře hrůza jímá neustále - nejen v úvodní scéně u Zimního paláce 1905, která se vrací jak bumerang na samém konci knihy, ale z toho, jak postupně a nevyhnutelně (už víme) pomalými kroku Evropa dochází ... ke zlomu. A končí to krásné dlouhé století, takovou ranou a řežbou. Zbytečnou? Nevyhnutelnou?
Sice mi chybělo víc z toho intermezza mezi rokem 1905 a rokem 1914 (zde bych vřele pro hledače faktů a informací doporučila Hry velkých chlapců), ale nakonec jsem uznala, že to autor měl dobře promyšlené, když se jim vyhnul. Jakkoli se obracel k autentickým proslovům, rezolucím, novinovým článkům, jednoznačně mu nešlo o literaturu faktu, ale o to, jak lze celou tuto dobu vnímat, na životech naprostých cizinců, ale i Čechů, u dvora, u vojska, u moci, v diplomatických službách...
Není to rozhodně snadné a příjemné čtení, ale jsem velice ráda, že prvotní nechuť nad různorodými pohledy mnoha postav jsem překonala. Půl století od napsání znát není, zato odstup více než sta let od samotného úsvitu Velké války už znát je, v mnoha ohledem (ale naneštěstí ne snad v tom smyslu, že je svět moudřejší).
(Kavan, vídeňský archivář, byl zřejmě obrazem autorova otce?)