Excelsior, gentlemani!
* antologie , Michael Bronec , Martin Stručovský
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/222321/bmid_excelsior-gentlemani-222321.jpg
4
60
60
TENTO SBORNÍK NENÍ MAMUTÍ, JE PAROSLONÍ! Čtrnáctero fantastických povídek a dvé doprovodných textů: to vše Vás zavede do světa steampunku, světa odvážných dobrodruhů, potrhlých vynálezců a krásek v krinolínách. Světa, kde vzducholodě závodí s rychlovlaky a padouši s navoskovanými kníry kují pikle v kabinetech sešeřelých staženými plameny plynových lamp… Siréna houká, parní stroj duní, ojnice jsou namazány, ručička manometru se nebezpečně chvěje na hranici červeného pole, kotevní lana se napínají a nepoznané obzory čekají. Stateční gentlemani, zapněte si řádně redingoty a ujistěte se, máte-li revolver či tlakovou pušku pohotově, spanilomyslné dámy, zavažte sobě pevně pentle klobouků, nastupte na palubu a – VZHŮRU!!!... celý text
Přidat komentář
Mám za sebou další mamutí, v tomto případě parostrojní, sborník povídek ze Strak na vrbě. A ano, vzhledově je tento sborník opět naprosto úžasný. Je na něm vidět ta práce a píle, se kterou ho Michael Bronec dával do kupy. Jen u povídek jsem zde měl poprvé trochu pocit, že šly v porovnání s předchozími sborníky kvalitou trošku dolů.
Obecně bych řekl, že steampunk je téma, které u nás není příliš obvyklé a už vůbec ne zajeté. U některých povídek jsem tak měl problém vůbec tam nějaké ty steampunk prvky najít. Každopádně i zde jsou povídky, které si pozornost jednoznačně zaslouží. Není jich tolik, ale zato od autorů, od kterých byste to s radostí čekali.
Nejlepší povídky tu vnímám dvě. Starý Jack od Lukáše Hermy a Paraboloid profesora Barina od Leonarda Medka. Ty jsou absolutní top. Starý Jack je drsné dobrodružství s létající korábkou napříč Karibikem a Paraboloid profesora Barina krásně prolíná století páry s Tunguským meteoritem, který dopadl hluboce na Sibiři. Zatímco Lukáše Hermu jsem neznal a řekl bych, že jeho povídka je přesně vzorový příklad steampunku, tak u Leonarda Medka jsem tu kvalitu doslova čekal. Oba jsem si krásně užil.
Další z povídek, které ale pozornost určitě zaslouží jsou ještě Igor od Jana Dobiáše, Otázka elegance od Jana Pohunka a Podraz v Lost Hope od Petra Šimčíka. Ve všech ohledech ten žánr z nich minimálně dost cítíte.
Gentlemani, pozor na tuhle sbírku steampunkových povídek. Je to docela solidní sbírka českého steampunku. Sice je to skoro 700 stránek, ale čas u toho letí skoro jako by byl poháněný párou. A kvalita povídek se drží docela vysoko, ani jednu povídku bych nehodnotil pod tři hvězdy. Jo, dokonce se tam vplížila jedna esej od Kudláče.
Jako v každé jiné sbírce, některé jména vynikly, asi nejlepší kousek je Otázka excelence od Jana Pohunka, byla to pecka od začátku do konce. A kdo by to byl řekl že takovej steampunkovskej James Bond bude využívat moderní technologii na svádění žen. A jeho Mark byl taky k popukání, přípomínal jiného Marka - Z. Určitě se poohlídnu po jeho další tvorbě... po Pohunkově tvorbě myslím ne po tvorbě pana Z., toho mám už dost v telefonu.
Další čtyři hvězdy bych dal těmhle povídkám v tomhle pořadí:
Petr Shink - Suvenýry z války
Je to taková docela příjemně depresivní povídka. I ve steampunkovém universu musíme řešit vesnické problémy.
Tomáš Bandžuch - Konec věků páry
Na mě trochu moc politiky, ale příběhová linka s ruským psychotickým velvyslancem byla skvělá. Koneckonců se skvěla doplňovala s komediální linkou českých vězňů, která končila psychologickým hororem dost dobrý.
Jan Dobiáš - Igor
Anebo jak moc se musí chudák Igor namáhat, aby to na strašidelném zámku fungovalo.
Vlado Ríša - Grimoár 2: Gonyalax
Další komediální kousek. Magický/technický učeň se vrátí k mistrovy a snaží se mu zachránit život.
Zbytek byla lepší či horší trojhvězda. Sečteno s průměrováno (Kudláč snad odpustí, ale esej jsem vyřadil): 3,42 hvězdy.
Starej Jack - za mě nejlepší příběh. O téhle vzducholodi a její posádce bych ráda četla víc! Na Paraboloid profesora Barina jsem se těšila moc, protože psaní páně Medka je pro mě srdcovka a opět se to potvrdilo. Igor byl rozkošný, tohohle chlapíka si nelze nezamilovat, a oproti Pratchettovým Igorům tento nehuhlal:) Jako klasiku, tu pravou, s řízem silného anglického čaje vnímám Poslední zakázku p. Ch. Davise. Grimoár 2: Gonyalax mě naopak přenesl do krajin, kde víc než technika hraje roli magie a alchymie. A nebylo to vůbec špatné, skoro jako bych jela na výlet k sestřenici mé milované Zeměplochy. A pak tu byl ještě Konec pašířů v Hřensku, kde mazanost a notná dávka odvahy soupeřily s blíž neurčeným druhem světla "živeného magií".
Tyto příběhy mě oslovily nejvýrazněji.
Plnou parou vpřed! Držte si klouboky, jízda začíná. Sobě a vydavateli jsem chtěl udělat radost a udělal. S Igorem jsem vyprovodil nového pána za humna, s Hansem van Taussigem lezl přes hranice (a dosazoval si své milované Lužické hory), s Ignácem se tetelil strachem před něčím prapodivným, se Samuelem a Charlotte zachraňoval krále a království, s Davisem se vloupal do vzducholoďárny, na Starým Jacku zažil úchvatné dobrodružství, které vlastně neskončilo dobře, ale ani ne špatně, s Wolfem zažil skoro chandlerovskou detektivku, se Šnejdárkem na vzducholodi se probil zpět z Francie a zažil manipulace Ruska, které si snad s těmi současnými nezadají, s Danem zažil dobrodružství ve vzducholodi a vyhrál srdce Elzy a získal uznání jejího otce, s Hillem se nějak prapodivně potácel mezi minulostí, součastností, stroji a myslícími parostroji, s Raymondem se snažil postavit na vlastní čarodějné nohy, s Charliem objevil východ a s Marcinem poznal tajemství příčiny tunguzského meteoritu. Vincenta jsem ještě nevzal na milost (ale vezmu, jenom si to musím přečíst ještě jednou). A byl tu konec. Teoreticky jsem pochopil, s kým a kde jsem všude byl. A přijal Leonardův názor, že nejlepší český steampunk je Dzwille a Engerlingové, díla, kde forma je podřízena myšlence a ne naopak. Teda, byla to jízda. Tu si musím někdy zopakovat.
Zajímavá ochutnávka povídek steampunku a sci fi. Na jednu stanu překvapivé čtení s těmi nejpodivuhodnějšími nápady s fantazií puštěnou na nejvyšší míru (Starý Jack, Den, kdy se město zastavilo, Paraboloid profesora Barina) či vtipným příběhem trochu připomínajícím atmosféru Tajemného hradu v Karpatech (Igor). Ale přiznám se, že ne všechny povídky jsem dočetla, na mě bylo těch trochu překombinovaných paropovídek (a ano, i bojů a násilí) docela dost. Jak mám ráda antologie, tady mi to nahromaděné množství nesedlo.
Ale jako seznámení s pro mě nezvyklým žánrem určitě dobrý…
Plus za skvělou obálku.
Excelsior, gentlmani. Najlepšia antológia, čo som čítal v tomto roku. Vydarený názov, krásna obálka, zaujímavá téma a podarené ilustrácie. Bol som prekvapený, koľko sa toho dá napísať na tému priemyselnej revolúcie a parných strojov. Hrúbka môže trošku odrádzať, ale vrele doporučujem, v obsahu je viac pozitívne hodnotiacich príbehov a tie slabšie nápodobne skrývajú nemalú zaujimavosť. Peter Šimčík, Lukáš Herman a Jan Dobiáš napísali z mojho hladiska najlepšie poviedky. Oživenie Frankensteina, lietanie vzducholoďou do Tortugi, alebo detektív, ktorý sa zaplietol do nečakaných problémov. Nápady, ktoré sa podarili pretvoriť do steampunkovej témy.
Jako většina povídkových sbírek trpí i tato poměrně značným kolísáním kvality. Zatímco hned na začátku čtenáře navnadí skvělým a vtipným Igorem, dále kvalita jen klesá ("Úhel poslechu" je s odpuštěním příšerný), aby na konec přišly výborné povídky pana Medka a pana Pohunka.
Některé příspěvky navíc trpí tím, že jsou součástí steampunkové sbírky. Jako zcela samostatné počiny někde v časopise by jistě zaujaly svým prostředím a pojetím. Když už však čtete pátou povídku v řadě plnou paromobilů a vzducholodí, už tím zas tak ohromení nejste.
Při čtení Excelsior gentlemani! máte pocit, že jste se ocitli v oblacích páry, že slyšíte zvuky bublajících kotlů, svištění pístů i vrzání hřídelů. Nejryzejší vyznavači steampunku se sice opět ohrazují, že se některé povídky pouze halí do parního hábitu a s jejich oblíbeným žánrem mají pramálo společného, ale já si myslím, že ze všeho nejdůležitější je dobrý příběh. Dobrý příběh je radost číst ať využívá jakékoliv kulisy a tahle knížka má spoustu skvělých historek. Jsou tu povídky humorné, dobrodružné, napínavé, akční, detektivní, bajka i politické drama. A kdybych už měl vyzdvihnout ty nejlepší, tak bych musel zmínit Starého Jacka, Podraz v Last Hope a Paraboloid profesora Barina.
Můj třetí sborník od nakladatelství Straky na vrbě. Netušila jsem, že existuje něco jako steampunk, ale i tak jsem si tyto vybrané povídky užila - i když občas by to nemuselo mít utnutý konec, ale docela to i chápu - alespoň si ten konec můžeme představit sami :)
Kniha začíná zajímavou povídkou od Jana Dobiáše - Igor. Tak jsem se těšila, že i ostatní budou v podobném stylu. Bohužel zaujaly mě jen některé (Leonard Medek a jeho Paraboloid profesora Barina, Ondřej Páleník - Úhel poslechu či Lukáš Herma -Starý Jack), ostatní jsem se snažila dočíst - ale některé si musím nechat na jindy :) Určitě se k tomuto sborníku vrátím.
Očekávala jsem kouzelné povídky zahalené do steampunkového hávu, bohužel se mi vesměs dostaly brutální a sexem překypující utahané povídky. Ne, opravdu, proč ti chlapi nacpou sex do všeho? Vždyť krásná fantasy či scifi povídka se obejde i bez "nadržených" zrzek v korzetu, ne? Knihu jsem si zakoupila, alespoň má nádhernou obálku,nicméně musím podotknout, že jsem si našla alespoň pár povídek, které mě tolik nenudily a vcelku se mi i líbily - Igor, Úhel poslechu, Paraboloid profesora Barina, Den, kdy se město zastavilo. Otázka elegance byla zajímavá a mohla být v mém malém seznamu, bohužel, Starý Jack by taktéž nebyl tak špatný, ale mě se prostě násilí konané na ženách nelíbí...Podraz v Lost Hope, no dobře, ale mezidruhové páření neschvaluji. Excelsior, Gentlemani - Excelsioru tam bylo až moc, gentlemanů zase moc málo...
Mezi povídkami jsou opravdu propastné rozdíly ... třeba Grimoár 2: Gonyalax, Elsa ze Zlaté lodi jsou opravdu slabé. Naopak Starý Jack, Den,kdy se město zastavilo, Igor, Podraz v Lost Hope a Poslední zakáza p. Ch. Davise patří k těm lepším. Nejlepší povídka je pro mne povídka od pana Medka - Paraboloid profesora Barina (ten lovecraftovský nádech :) ).... Nejhorší je Suvenýry z války - plné levné brutality, snahy za každou cenu šokovat.
PS: většina povídek mi přijde na konci velmi utnutá...člověk celou dobu čeká na rozuzlení, které pak proběhne na jedné stránce...
Výběrové sborníky (Draci, Knihovny) Michaela Bronce mě nikdy nezklamaly. Povídky jsou o dvě třídy lepší než v tématicky stejně zaměřené konkurenční sbírce Mrtvý v parovodu. Nejvíce mě uchvátil Starý Jack (L.Herma), Paraboloid profesora Barina (L.Medek) a Podraz v Last Hope (P.Šimčík). Za nejslabší považuji povídku Grimoár 2: Gonyalax (V.Ríša). Kouzelná je i ilustrovaná historie Strak na vrbě na straně 667 a 668. Podrobněji mé komentáře u jednotlivých povídek.
Steampunkové povídky jsem četla poprvé a okouzlily mě. Těžko se mi vybírají ty nejlepší, ale za mě to budou:
Den, kdy se město zastavilo - skvělý nápad o nekonečném putování
Igor - postava Igora je naprosto dokonalá
Paraboloid profesora Barina - kombinace expedice nehostinnou krajinou, podivných přístrojů, tajemných energií = skvělá povídka
Podraz v Lost Hope - vzdáleně mi to připomnělo nějakou lepší verzi Sin City - spiknutí, soukromé očko, soudce ...
Kniha byla výjimečná a doufám, že brzy vyjde druhý takový parosloní sborník.
Sbírka steampunkových povídek mne příjemně překvapila. Dýchá z ní kouzlo 19.století okořeněné magickými prvky. Zajímavě pojaté věci. Nejvíce se mi líbila povídka od L.Hermy Starý Jack, ztvárňující vzdušné loďstvo vzducholodí se světem na letájících ostrovech, v tomto případě Tortugy, kam letí hlavní hrdina hledat unesenou dceru jednoho zazobaného majitele doků. Dále mne zaujala povídka D.Tučky o pochodujícím městě... I když, když se tak na to dívám, každá má něco do sebe. Oslovili mne i autoři od kterých jsem ještě nic nečetl a určitě si od nich ještě něco přečtu. Kdo má rád hlavně dobrodružství, neváhej a čti! ·
Štítky knihy
alternativní historie povídky česká fantasy steampunk fantastické povídky česká fantastikaČást díla
Den, kdy se město zastavilo
2014
Elsa ze Zlaté lodi
2014
Grimoár 2: Gonyalax
2014
Igor
Konec pašířů v Hřensku
2014
Dříve jsem neměl moc rád antologie. Ale přesto jich doma mám docela hodně. Proč? Nějaké mám ještě z pozdních 80. let, kdy nic moc jiného z nové fantastiky nebylo. A několik mi doma zůstalo po bývalé přítelkyni... Ale Excelsior gentlemani jsem si koupil sám a dobrovolně, protože se mi steampunk prostě líbí. Velký vliv na to samozřejmě měli v mém dětství verneovky. A pak i čistá fantasy z 90. a pozdějších let.
Konečně ke knize. Některé povídky se mi hodně líbily. Klidně bych uvítal i více z jejich universa. Jiné mě zabavily, ale stačilo. A pár mě zas tak moc nezaujalo. Celkově tenhle nakladatelský počin však oceňuji. Kniha se mi líbí i esteticky, ilustrace a kresbičky na konci povídek.