Exodus. (Kniha I-V)
Leon Uris
Děj je upředen z řady autentických příběhů, které se pojí s milostným příběhem americké ošetřovatelky a mladého hrdiny Mossadu. Kniha zároveň zachycuje nejen život v evropských židovských ghettech, pogromy v Rusku, zrod sionismu a kibuců, vznik státu Izrael, ale také třeba principy tzv. ropné politiky či dobu britského mandátu v Palestině. Jeden z Urisových nesčetných fanoušků kdysi poznamenal, že se prostřednictvím jeho děl seznámil s úžasnou spoustou faktů. Snad nejvíce to právě platí o Exodu, při jehož přípravě autor pročetl několik set knih, hovořil s více než 1200 očitými svědky a procestoval desítky tisíc kilometrů. Kniha se stala mezinárodním bestsellerem, byla přeložena do více než 50 jazyků a v USA je považována za největší bestseller po Jihu proti Severu od Margaret Mitchellové. Podle románu byl natočen v roce 1960 film a v roce 1971 se stal předlohou pro muzikál. Uris se sám k tématům použitým v Exodu několikrát vracel.... celý text
Přidat komentář
Velmi zajímavá kniha popisující osudy Židů v průběhu 19. a 20. století. Určitě jsem se dozvěděla plno nových věcí. Jen příběh Kitty a Ariho mě moc nezaujal, a i většina ostatních postav měla málo prostoru.
Neuvěřitelně náročné a obsáhlé dílo.
Pokud jste někdy chtěli vědět něco o židovském národě a báli jste se zeptat, tak tady je odpověď na všechno. Autor Leon Uris v tomto díle sesumíroval veškerá úskalí, která židovský národ zažil, aby se dočkal suverénního státu. Nám se jistě vybaví z ještě ne úplně dávné doby holokaust, ale těch bodů je o poznání víc. Osobně jsem kolikrát nestačil ani zírat, co všechno za údaje kniha nabízí, a co všechno si židovský národ prožil. Autor poměrně pracně střídá příběh pár lidí a do nich zasahuje obecným, ale důkladným a přesným vyprávěním o dané době. Respektive o době, která předcházela vzniku státu Izrael.
Za sebe můžu říct, že mě nejvíce zaujalo, jak velký vliv měla československá diplomacie v čele s Janem Masarykem, na vzniku Izraelského státu. Obecně ta diplomatická část knihy je hodně zajímavá a zajímavostí může být třeba i zájem Velké Británie, respektive nezájem, na vzniku Izraele. Pro všechny Čechy, kteří stále žijí Mnichovskou dohodou, hodně zajímavé informace. Také je tu pár momentů, které jsou podle mě z ranku geniálních. Třeba dvou strana, kde autor přesně a stroze vypsal veškeré německé zrůdy druhé světové války, co pracovali na vyhubení jednoho národa. Dvou strana hrůzy a samostatných příběhů, které vhání slizy do očí.
Exodus nicméně nedokáže vyprávět příběhy každého zvlášť, byť by si to jistě zasloužili. On vypráví příběh národa jako takového a to dělá s úctou, respektem a s takovou precizností, že na to nebudete chtít zapomenout.
Tak tohle bylo tedy opravdu monumentalni dilo! Priznam se, ze v moderni historii mam znacne mezery (ve skole jsme vzdycky skoncili druhou svetovou valkou), ktere dohanim az ted. A nac se trapit suchoparnymi ucebnicemi, kdyz si clovek muze precist Exodus. Milostny pribeh Kitty a Ariho mi zase az tak zajimavy neprisel a byly zde byly veci, ktere mi na knize trochu vadily: smrt vyznamnych postav odbyta na nekolika radcich, nepochopitelne chovani nekterych postav (jak mohla Karen napr. takto "zahodit" sve adoptivni rodice) - ale v jejich botech jsem nechodila, tak tezko soudit.
Ale celkove jsem byla nadsena. Kronika vzniku statu Izrael, datujici se od konce 19 stoleti, az do let povalecnych, prolozena osobnimi pribehy Zidu v Rusku, v Polsku a dalsich zemich. Britove tedy tuto knihu mit radi nebudou, protoze jako nejvetsi zaporaci vychazeji prave oni. Roman je sice fikci, ovsem zalozenou na skutecnych historickych udalostech - a mnoha udalostem popsanych v knize se tezko veri (kombinace soustavneho hazeni klacku pod nohy a politiky mrveho brouka).
Neuveritelne cim si "budovatele" Izraele dokazali projit. V zemi zurila valka, cekala je nelehka prace a oni se tam presto zoufale snazili dostat.
Ps. Pro pohled z druhe strany se ted chystam precist si "Jitra v Dzeninu".
Kniha je psána hodně čtivě i když obsahuje množství historických údajů. Vůbec jsem nevěděla, že židovské pogromy sahají až tak daleko do historie. Člověk si vybaví druhou světovou válku, ale co bylo předtím nebo po .... Za mě rozhodně velice silná kniha o nezdolné odvaze bránit své. Jako pacifista jsem často knihu musela odkládat bokem, nechápala jsem ty mocenské boje. Dojmy z knihy ve mě budou přetrvávat ještě hodně dlouho. Moc se mi líbila.
Pro mě pootevření dveří do tajemství židovské vytrvalosti, odvahy, strádání a bojů za nezávislost. Obdivuji autorovu znalost reálií (občas jsem se v nich ztrácela) a citlivé propojení s osobním životem protagonistů.
Knihu si netroufám hodnotit, je psaná srdíčkem a nechci dehonestovat autora.
S knihou mám spojený zvláštní příběh.
Jednou jsme v práci něco slavili a někdo pronesl něco špatného o Židech. Já jsem se hlasitě ozvala a autora výroku “ umravnila”. Seděla tam i sekretáŕka, výjimečně hodný , ale i vzdělaný člověk.
Naklonila se ke mně a potichu ŕekla:” Helo, ale nejsou všichni Židé jen hodní. “
Úplně jsem se vyděsila, jak může být takhle výborná ženská současně antisemitkou.
Leželo mi to v hlavě. Doma jsem vytáhla svůj oblíbený Exodus abych se uklidnila a brzy mi spadla čelist.
Vzala jsem tužku a pravítko a začala podtrhávat.
Všechny ty páchnoucí špinavé ženy, zákeřné Araby, ubohé zaostalé děti.
A všechny ty urostlé židy na bílém koni, s bejkovcem v ruce. Okouzlující židovky, mladíky s pohledem intelektuála.
Jak ty děti už v táboře na Kypru cvičily pomocí klacků, jak budou mlátit ty hnusné Araby.
Jak britský důstojník uslyšel hlasy a otočil se proti svým kolegům v britské armádě.
( Kolik jich prodal Izraelcům už v knize nebylo uvedeno. )
Je to složitý... Kolonizovat srdce Orientu v době, kdy kolonizace prakticky končila asi nebyl dobrý nápad.
Bizarní je, že 55% židů dál žije v diaspoře a do “ bezpečného” pelíšku se nijak nehrnou.
A ti, kteŕí tam žijí, jsou stejný kanónenfutr jako i Palestinci. Obě strany konfliktu jsou jenom oběti svých vlastních mocných. Ách jo.
Jeden z nejsilnejsich zazitku, co jsem kdy cetl. Napinave az to chvilema nejde unest a knihu jsem musel cist na etapy - a druhy den jsem se od ni naopak nedokazal odtrhnout.
Nic pro slabsi povahy.
Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Zajímavý vzhled do historie, vzniku státu Izrael i časové návraty k osvětlení charakteru postav. Složité a kruté období v dějinách.
Už jsem knihu s odstupem asi 10ti let četla podruhé a za sebe jen doporučuji.
K některým knihám je asi lepší se nevracet. Četla jsem ji cca před 25 lety, a to jsem byla nadšená. Po celá ta léta jsem na ni myslela.
Teď jsem se k ní vrátila a zažila jsem trochu zklamání. A to především z těch vztahových záležitostí. Zejména dvojice Kitty a Ari. Působilo to na mě dost jalově. Některé věty si pan autor snad vypůjčil z edice Harlequin.
Na druhou stranu vylíčení událostí kolem založení Izraele nemělo chybu, toto téma bylo perfektně zpracované, čtivé. Tam to mělo grády, v tomto směru chemie mezi mnou a hrdiny zapracovala dobře.
Celkově ale knížku určitě doporučím dalším.
Takže DOPORUČUJI!
Opravdu velkolepý rozsáhlý román o historii Palestiny a Židů. Román přináší na pozadí fiktivních osob velmi zajímavá fakta a informace. S ohledem na dění kolem Palestiny a Izraele v roce 2021 jde i velmi zajímavý vhled.
Velkolepá kniha, která mě poučila o mnoha historických událostech. Paradoxně se ale taky kvůli tomu nečetla snadno. Dívám se teď na stát Izrael a jeho vznik s obdivem a úctou.
Zase jedna z knih, u kterých se nesmí vynechat ani řádek. Vnímat hlavou i srdcem. Trochu mě jen překvapila změna stylu mezi jednotlivými knihami. První 3 jsou fantastické jak literárním zpracováním, tak i spoustou historických informací, které člověk zcela nenásilně vstřebává. Hlavně o období od konce 19.století do 1945 jich byla spousta zcela nových. Nádherně se to doplňuje s knihami od Šulce a Schrödera. V posledních 2 knihách ale autor upřednostňuje spíš encyklopedickou stránku na úkor literární. A už není tak silný jako např. Lapierre, který toto období Izraele v duchu encyklopedicko-literárním popsal zcela fantasticky.
Kniha Exodus vypráví o nesmírné a vytrvalé touze znovu osídlit historické židovské území, vytvořit stát Izrael a vybudovat z močálů a kamení zárodky rozvíjejících se sídel, pracovat do úmoru a přitom se neustále bránit nájezdům a zvůli. Je to kniha o víře nejen náboženské, kterou si Židé na celém světě i přes život v ghettech, ústrky, pogromy a holocaust uchovali, ale i o víře v budoucnost, rozvoj, ve smysl tvrdé práce, v principy humanity, spravedlnost a právo na obranu. Proč jen čtyři hvězdy? Zpočátku mě poněkud zarazil styl vyprávění, který mi připomněl trochu červenou knihovnu a trochu dobrodružnou literaturu mého mládí. Až po té jsem si všiml, že kniha je napsána v roce 1958. I tak knihu nelze vnímat jako literární skvost. Některé pasáže jsou však strhující, nejvíce mě snad zaujala kapitola o letecké přepravě Jemenitů z Adenu. Další výtkou je nevyvážený a jednostranný pohled, i když chápu důvod. Ne všechny události odpovídají historickým skutečnostem. Neustále se mi vracela otázka, proč byli Židé tak pronásledováni po tolik staletí a na tolika různých místech světa (všude byli imigranty, kteří se neměli kam vrátit), ale také, jak si v diaspoře dokázali svou víru po tisíciletí uchovat. Zajímavé jsou i informace o postoji různých zemí k Izraeli a roli Britů. Knihu mi nabídl přítel aniž by věděl, že hledám nějakou literární přípravu před cestou do Izraele. Na to, a nejen na to je kniha ideální.
Absolutně nevím, co říct ani co si myslet. Snad jen, že mě kniha naprosto vtáhla do děje a tak to zůstalo i po té, co jsem knihu dočetla. Jak často se stane, že knihu nechcete dočíst, chcete, aby měla minimálně dva tisíce stran a přitom se nemůžete dočkat, jak to dopadne? Jak často se stane, že se zamilujete do hlavních postav, že brečíte při čtení jejich osudu a fandíte jim? Že se s nimi ztotožníte tak, že nemůžete skousnout, když už nemůžete číst dál o jejich osudech? Jak častým jevem je, že se do necelých šestiset stran vejde všechno? Úplně všechno? A přitom by toho mělo být milionkrát víc? U knihy jsem se smála, brečela, byla nadšená, obdivovala jsem, nechápala jsem, soucítila jsem, byla jsem naplněna totálním zoufalstvím a nepochopením, následně naprostou radostí s zadosziučiněním. Ze zkušenosti vím, že tolik pocitů dokáže vyvolat jedna kniha z tisíce. Já znám dvě. A tahle se vyjímá na výsluní. Děkuju autorovi, že knihu napsal a těm, kteří mi ji doporučili. Miluju tuhle knihu.
Budu upřímná, tohle nebylo vůbec jednoduché čtení. Musela jsem si jednotlivé příběhy "dávkovat", ačkoli byl děj velmi napínavý, místy jsem ho nemohla číst najednou. Bylo potřeba krátké pauzy, slovy sportovce - "tak trochu vychnout".
Po knize jsem sáhla z jediného důvodu, doufala jsem, že díky přečtení tohoto díla alespoň částečně pochopím důvody všech těch válek a tahanic na Středním východě. O Izraeli slyšíme takřka stále a vlastně je velmi těžké pochopit, proč se tam stále bojuje a bojovat se vlastně nikdy pořádně nepřestalo.
Nejsem historik a přiznám se, že se o historii jako takovou moc nezajímám, ale ráda si dávám věci do souvislostí a snažím se pochopit fungování dnešního světa. Bez znalosti dějin 20. století ho však pochopit nejde.
Co pro mě bylo obtížné, byla všechna ta exoticky (většinou arabsky) znějící jména. Já se v nich ztrácela, často jsem musela knihou listovat, abych se zorientovala, kdo byl kdo. A že se v knize vyskytovalo různých jmen a názvů vesniček opravdu hodně.
Závěr knihy byl pro mě také již velmi náročný, asi jsem už neměla sílu číst o tom, jak lidé neustále válčí a bojují. Na druhou stranu vznik státu Izrael byl o neustálých bojích a je naprosto obdivuhodné, jak Izraelci, jako národ, velmi oddaně bojovali za svoji zemi. Muselo to být hrozné - skončila válka, většina přeživších z koncentračních táborů v zuboženém stavu, ale s nadějí v srdci odjíždí do Izraele, aby zde začala nový svobodný život, a dalších několik let musí bojovat za svoji zemi a za svůj národ? A to mnohdy velmi tvrdě, bez podpory.
Asi jsem spoustu věcí pochopila, resp. doufám, že jsem si vytvořila takovou představu, která alespoň částečně odpovídá skutečnosti. Fascinoval mě vznik a význam kibuců, vůbec jsem netušila, jak obtížné bylo získat v Izraeli úrodnou půdu.
Je to opravdu obdivuhodné a je úžasné, že se našel autor, který si dal se sepsáním těchto dějin takovou práci. Potřebujeme takové knihy, abychom nezapomněli.
Čte se jedním dechem, ale lehké čtení to není. Jsou tam líčeny hrůzy, které mi dlouho nedaly klidně spát.
Skvělá kniha, díky které jsem navíc získala větší přehled o dění těsně po 2.sv.v. a vzniku samostatného Izraele. Všechno, co se člověk naučil nebo dozvěděl na škole, jsou jen holá data a pár datumů, která moc neosloví, ale v tomto příběhu jako by se člověk viděl a pochopí toho daleko víc a aspoň já jsem trochu začala i jinak nahlížet na současný Izraelsko-Palestinský konflikt.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) zfilmováno americká literatura Izrael Palestina rozhlasové zpracování dějiny Židů podle skutečných událostíAutorovy další knížky
| 2009 |  Exodus. (Kniha I-V) |
| 2001 | Milá č. 18 |
| 1991 | Exodus. Kniha I.-II. |
| 1998 | Lvi v průsmyku |
| 1996 | Soud Jejího Veličenstva |
Silně emotivní příběh o vzniku židovského státu v Palestině, propojovaný životními osudy jednotlivých postav.