Milá č. 18 přehled
Leon Uris
Americký autor podává svědectví o životě polské židovské komunity od počátku druhé světové války až po porážku povstání ve varšavském ghettu. V srpnu 1939 začíná příběh židovského lékaře Pavla Bronského, zbaveného funkce děkana lékařské fakulty a potlačujícího svou víru ve snaze přežít, jeho ženy i dvou dospívajících dětí. Dalšími výraznými postavami jsou lékařův švagr kapitán Androfski, jediný židovský důstojník elitního hulánského pluku, a učitel Alexander Brandel, generální tajemník sionistické organizace. Jeho deníkové záznamy, texty nařízení i osobní poznámky uvádějí většinu kapitol. V osudech těchto hlavních hrdinů autor přesvědčivě zachycuje přepadení Polska v září roku 1939, obsazení Varšavy, vyhlášení ghetta a především heroické povstání jeho obyvatel v dubnu roku 1943, kdy se vzepřeli útlaku a bezpráví okupantů a dokázali vzdorovat jejich ohromné přesile čtyřicet čtyři dní a nocí. ... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2001 , NLN - Nakladatelství Lidové novinyOriginální název:
Mila 18, 1994
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Milá č. 18. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (31)
Napsáno obdobným stylem jako Exodus. Knihou se prolínají události druhé světové války mající vztah k Polsku. Dobře jsem se orientoval a průběh židovského povstání patrně odpovídá historickým skutečnostem. Velice silný román o odporu proti zlu.
Pokud porovnám s mojí první knihou autora, kterou byl Exodus, musím říci, že mě naplnil více než Milá č. 18. Více historických souvislostí, pro mě spousta nových informací, které mi umožnily pospojovat si vlastní znalosti a zařadit je do historického vývoje. Milá č. 18 mne asi více zasáhla emotivně. Už jenom představa, co lidi dokáží špatného udělat jiným mi připadá v této pohnuté době až příliš současná a zároveň nepochopitelná. Vzhledem k aktuální situaci totiž celý příběh nutí člověka při čtení neustále myslet jen na jedno - může se to stát znovu, i když trochu jinak. Bohužel je však výsledkem stále a pořád utrpení lidí a přivírání očí ostatních patrně s nadějí - ono to nějak dopadne. Jsem zvědavá na další autorovy knihy.
Související novinky (1)
Knižní novinky (22. týden)
30.05.2021
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Milá č. 18 v seznamech
v Právě čtených | 3x |
v Přečtených | 146x |
ve Čtenářské výzvě | 8x |
v Doporučených | 19x |
v Knihotéce | 62x |
v Chystám se číst | 158x |
v Chci si koupit | 39x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) antisemitismus ghetto okupace Polska protifašistický odboj Varšava holokaust, holocaust Varšavské ghetto (1940-1943)
Autorovy další knížky
2009 | Exodus |
2001 | Milá č. 18 |
1991 | Exodus. Kniha I.-II. |
1998 | Lvi v průsmyku |
1996 | Soud Jejího Veličenstva |
Obrovské zklamání, už dlouho jsem nezažil ten pocit, kdy se těšíte až konečně dočtete knihu. Promarněná příležitost, takové téma a tak bídná historická příprava. Asi bych vypustil tu červenou knihovnu, ale chápu, že autor chtěl ve čtenáři navodit nějakou citovou linku. Kde je ovšem obrovský problém, tak to je faktografie a historické reálie. Ne, Němci neměly na svých obrněných autech hákové kříže a ani esesáci neměly v podpaždí vytetované blesky SS, přičemž se autor zmiňuje, že toto mělo být znamením SS (pouze vyznačenou krevní skupinu). Nacistický šéf Varšavy chtěl po Židovské radě, aby dodala šedesát svých žen do nevěstinců pro Wehrmacht a posléze museli Židé darovat krev pro bojující jednotky na východě. Jako vážně? Autorovi nic neříkají Norimberské zákony respektive Zákon o ochraně německé krve a německé cti??? Zatímco v Reichu by každý, kdo by se vyspal s Židovkou dostal oprátku, v Milé č. 18 byl zřizován bordel a do vojáků Wehrmachtu byla zvesela pumpována německá krev. Už v roce 1941 znala židovská správa v ghettu pojmy jako Einsatzgruppen a dokonce jsou v knize z tohoto období i vyjmenovány jména a hodnosti velitelů těchto skupin zvláštního určení. Autor si ani nelámal hlavu s tím, jaké byly používány hodnosti v SS a Wehrmachtu, Oberführer SS je přece generál major atd. atd. Chápu, že chyba je i u mne jako u starého hnidopicha, ale tohle se prostě nedalo přehlédnout.
Vcelku přitažené za vlasy na mne působilo i to podnikání Velké sedmy nebo přeprava dobytka přes zeď ghetta.
Popis povstání v ghettu a jeho průběh je čistá fikce bez historických základů. Tady jsem opravdu umíral a říkal si, proč autor tak bezostyšně lže.
Na druhou stranu je třeba vypíchnout, že autor se nebál zmínit odpor polského odboje pomáhat Židům a vůbec celý ten polský zakořeněný antisemitismus, který byl v Polsku patrný po celou válku, respektive i po ní, kdy v Polsku probíhaly protižidovské pogromy.
Původně jsem si od Urise chtěl pořídit i Exodus, ale po tomhle "opusu" jsem si to rozmyslel.
A přitom můžeme vidět, že tady tenhle škvár má 93%, tomu říkám objektivita...