Fackovaní andělé
Josef Frais
Jeden z nejplodnějších českých spisovatelů Josef Frais, který se v posledním dvacetiletí zabýval především literaturou faktu (vedle účasti na desetidílných Toulkách minulostí světa také válečnou a filmovou historií), předstupuje před čtenáře s rozsáhlým, biograficky laděným románem Fackovaní andělé. V románu zachycuje nejen své bohaté a často i bolestné osobní okamžiky a zážitky, ale i společenské a politické pozadí doby, ve které jsme žili od padesátých let do současnosti. Už v letech 1968 - 69 četl své povídky v zájezdovém pořadu Karla Kryla Znamení doby. Později se stal dramaturgem a současně autorem a hercem v divadélku Waterloo v Ostravě. Zde úzce spolupracoval např. s Luďkem Nekudou a Tomášem Slámou. Svým typickým nadhledem a humorem v knize Fackovaní andělé dokazuje, že i o závažných tématech lze psát lehce a s pochopením pro lidské klopýtnutí a slabosti. Lze se domnívat, že jde o dílo, které přesahuje dosud vydané knihy tohoto žánru. Josef Frais vydal téměř sto knižních titulů jako autor nebo spoluautor a zasvěcení do jeho tvorby ho spojují s tvorbou Vladislava Vančury s jeho vynalézavostí, přesvědčivostí a hlavně sílou řeči a tvůrčí aktivity vůbec. Čtenáře zaujme jeho svěží jazyk a vyprávěčské nadání.... celý text
Přidat komentář
zklamání...
připadalo mi to jako zpověď ublíženého dítěte svého věku.
škoda. Fraisův život snad najde zručného životopisce a bude to opravdu zajímavá četba.
Nu,co dodat,kniha se čte velmi dobře,ale nejvíc mě potěšil nadhled autora na všechna překotná období jeho života,ať už změny politické nebo osobní.Není potřeba se hned hroutit,když se nám něco nepovede,ale je mi velmi sympatický jeho přístup, zakousnout se do práce při níž člověk alespoň částečně zapomene na starosti.A co víc je mi velmi sympatický jeho postoj po roce 1989,kdy jsme všichni věřili v zářné zítřky, po dvaceti letech vidíme,že zářné jsou jen pro největší šmejdy ve společnosti. Najdou se poctiví lidé,kterým novodobý kapitalismus jen háže klacky pod nohy.A že psal v době tuhé husákovské době?A proč by neměl když to umí.Každý se musíme něčím živit nikdo totiž za nás nájem nezaplatí a to by si měli všichni jeho kritici za tuto dobu uvědomit.
Právě jsem dočetl Fackované anděly... no, s přihlédnutím k tíživému zdravotnímu stavu autorovu se musím vyjadřovat mírně a smírně. Nejspíš je to zajímavý pohled do zákulisí vzniku literatury, tedy do dílny jednoho z českých spisovatelů - velmi plodných a snad i dobrých, jenže: tahle knížka by bývala zasloužila pečlivě zredigovat. To proto, aby se člověk nedočítal opakovaně, že autor "byl docela pohledný", že za všechny jeho problémy mohlo to, že byl levák, že i když byl boxer, nikdy by se s nikým nepral, že je "nenapravitelný poctivec a dobrák", který na tuhle vlastnost celý život doplácel atd. atd. Vyřizuje si své účty: se svou matkou (tu ji nazve "mrchou" tu jinak podobně..., s "arogantním nadgéniem" Podhrázkým... a dalšími. Z jeho přátel spisovatelů a dramatiků se v průběhu času stávají "ne"přátelé, zrazují ho, zatímco on jde vždy za pravdou a spravedlností... Bez problémů píše dobře jakékoli téma, nemá problém napsat román, písničku, kabaret... rediguje nadpřirozené množství stránek... Humorná nadsázka, se kterou komentuje například svůj návrat do Ostravy přirovnáním k dávnějšímu sloganu: "Churchill is back" v takových souvislostech nevyznívá humorně, ale jako vážně míněné nerovné přirovnání se... A je škoda, že autor v této knize "sebeobhajoby" nevsadil na větší skromnost a spíš na vyprávění svého příběhu... protože knížka sama se čte dobře, alespoň většinou. Pasáže, kde je autor ovlivněn dobovou zálibou v naříkání nad nedostatkem peněz (a těch pasáží je ke konci nezřízeně), jsou pro čtenáře mého typu nudné a protivné. Ne že by snad spisovatelé nesměli psát pro peníze... Nu, pokus vysvětlit, že člověk, který je věřící může o matce v klidu říkat co už já nechci opakovat, že tentýž člověk, který dlouhodobě úzce spolupracuje s lidmi typu Jan Pilař apod. je ale úplně jiný než oni, atd. apod. tentokrát nevyšel... alespoň mně se to tak jeví. Přesto jsem rád, že jsem si knihu přečetl. Bylo to velmi poučné...
Zbytečně moc stránek k obhájení přežívání za každého režimu.