Faja
Petra Stehlíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/543579/bmid_faja.jpg
5
3577
3577
Naslouchač série
< 2. díl >
Návrat do temného světa, kde se na pravdu a naději už téměř zapomnělo.
Literatura česká Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2019
,
Host
Interpreti: Jitka Ježková
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Ilan na konci prvního dílu přijala přátelství Joela a celé pětadvacítky. Svého rozhodnutí ale brzy začne litovat, když se v nížinách, kde ji opravdu nepřivítají s otevřenou náručí, postupně dozvídá, kdo přesně stojí za zotročením jejího lidu. Navíc se ve sklenářských městech začne na zdech objevovat nápis, jehož význam, už nikdo nemůže znát. Co všechno obyčejná tři slova způsobí? A jak to ovlivní život Ilan?
Stejně jako předchozí díl, i tento vás okamžitě přivede do dobře známého světa sklenařů, bojovníků, fajů nebo hotulů. Postavy, které jste si oblíbili, vás provázejí i nadále, jen je teď zase o něco lépe znáte a nahlédnete pod pokličku jejich tajemství. A že jich je a pořád jim není konec.
Po přečtení prvního dílu jsem měla vizi romantické linky, která by se tu mohla rozvinout. Částečně ji mám stále, ale nejspíš to ještě potrvá. Jestli vůbec. Ilan totiž na konci tohoto dílu zbývá týden do čtrnáctých narozenin, tudíž děj se příliš neposunul. Ale rozhodně nestagnoval. Byly tu kapitoly přeplněné napětím, kdy jste se jen mohli modlit, aby to pro postavy dobře dopadlo.
Mám pocit, že Joel o sobě ještě neřekl všechno a že i když byly momenty, kdy ho Ilan nenáviděla, stejně nedokázala nečinně přihlížet, když se mu mělo něco stát. On k ní má také bližší vztah, než by odpovídal jeho postavení, a za to, jak se k němu občas drze chovala, by někdo jiný byl hodně tvrdě potrestaný. Ale z obou stran nakonec vždy došlo k nějakému stupni odpuštění. Co je tím poutem, které je spojuje?
Do této série jsem šla zcela náhodně, chtěla jsem zkusit další českou autorku a získala jsem další nový fantasy svět, který chci prozkoumat skrz na skrz. Po konci tohoto dílu obzvlášť.
Neměla jsem od série žádná očekávání, sáhla jsem po ní jako po oddychovém čtení při tvorbě diplomky, bez soustředění, ideální do tramvaje nebo večer před spaním. Příběh mi utekl rychle, a docela se teším na další díl, až zase bude potřeba trochu si vyčistit hlavu. A tedy, zapalovač jako archivní relikvie z doby, kdy lidé využívali nejvíce oil and gas mě dostal ! :D Možná to je taková vize budoucnosti.
(SPOILER)
Knihu jsem četla potom co se do ní moje máma sestra a obě babičky absolutně zamilovaly a nemohli si ji vynachválit takže jsem čekala že to bude višší level a BYL!!!
Já tuhle sérii tak miluju
Miluju jak je to nádherně vykreslené
Miluju to prostředí a postavy
Miluju ten vztah co se pomalu ale jistě tvoří mezi Ilan a pětadvacítkou(proto mě úplně užírala ta část kde s ně ma nevycházela (ale to nemyslím jako zle ale že my to bylo strašně líto) ale chápu to já být na místě Ilan zachovám se stejně být na místě pětadvacítky zachovám se stejně :-))
Knihu doporučuji všemi 10!!!!!
PS:Vargas Raven a Erno jsou chabři :-)
JEHO JMÉNO VLÁDNE !!!!!
(SPOILER)
12. AUDIOKNIHA
Miluju to! Tahle série si mě neskutečně získala. Druhý díl není o nic horší než první. Musím říct, že zatím to jsou dvě nejlepší knihy, co jsem za tento rok přečetla (poslechla).
Líbí se mi Ilaniny popisy, je zajímavé číst o něčem, co je pro vás normální, obvyklé, znáte to a vídáte všude možně, ale protože to popisuje někdo, kdo neví o co jde, tak si pak nejste jistí, o čem dotyčný (samozřejmě Ilan) mluví. Například zapalovač. Zároveň je zajímavé číst popisy vymyšleného světa, něčeho, co vytvořila autorka, a tak vše, co máte, je jen a jen vaše představivost a fantazie, protože se máte od máločeho odpíchnout. Sklenařská města a jejich okolí si umím představit dost dobře, ovšem s nížinami jsem měla značný problém. Na představu scény schůze evropské aliance jsem si půjčila scény z Hvězdných válek (prequelů).
V knize se opět celou dobu něco děje, nejste na jednom místě, scény jsou krásné i temné, pětadvacítka je skvělá. Kapitána sice moc nemusím, nicméně jsem za něj ráda. Moje srdce si získal hlavně Vargas, co se týče pětadvacítky. Hlavní hrdinové knih se mi málokdy zalíbí, ovšem Ilan patří mezi ty, které jsem si velmi oblíbila, na čemž má určitě zásluhu i Jitka Ježková. A Ilanino chování? Sice jsem si říkala, že by měla být trochu klidnější a nevyvolávat zbytečné scény, ale celé její chování k jejímu věku prostě patří.
Už mám za sebou několik kapitol dalšího dílu a jsem znovu v šoku. Tuhle sérii prostě doporučuji a děsím se toho, až třetí díl přečtu a budu muset netrpělivě vyhlížet ten čtvrtý. Opravdu před autorkou klobouk dolů!
PS (spoiler):
Setkání Ilan s matkou a bratrem mě zahřálo u srdce, to byla krásná scéna, já takové miluju!
(SPOILER)
Takové to, když si člověk odpoledne po přečtení knížky vzpomene, že se měl ráno nasnídat.
Tentokrát se čtenář s Ilan hned v začátku podívá na chvíli do nížin. Svět je to zajímavý, z fantasy se nakláníme ke sci-fi, ale stejně jako hlavní hrdinka, i já preferuju, když se příběh odehrává v Duvalském pohoří, neb to má kouzlo, pro které v nížinách není místo.
Přesto nemůžu říct, že by mě to v nížinách nudilo. Předložený knižní svět se tam stává komplexnějším, přidávají se další střípky jak k jeho fungování, tak k jeho vytvoření, objevují se nové postavy a dozvídáme se zajímavé informace o těch známých. Ať už jsou nám přímo řečeny, anebo vyplývají z textu.
A vztahy se komplikují. Přišlo mi, že nejeden čtenář měl s Ilan v tomto díle nějaký menší nebo větší problém, mně naopak ten stav "na horské dráze" přišel - jak to říct? - opravdový. Třináct, brzy čtrnáct let, ten koktejl emocí a různých pocitů už začíná pobublávat, hrdinka by si možná přála vrátit se k té jednoduchosti, kdy je někdo ten zlý a někdo ten dobrý, ale tyhle jednoduché hranice začínají mizet stejně jako černobílé dětství. Faktem je, že už za sebou má dlouhé cestování s pětadvacítkou, kdy v nejedné chvíli jí šlo o život, což chtě nechtě musí v tom vztahu k oněm mužům něco zanechat (a ještě zanechá, neb to samozřejmě nebyly poslední záchrany životů). Cestovala s nimi, začala je poznávat a především - mít je ráda. A tak ač by se po nových zjištěních chtěla usadit pouze v nenávistném pocitu, už to tak úplně nejde.
A nejvíc se to samozřejmě projevuje ve vztahu s kapitánem. Kapitán nešetří Ilan, Ilan později v knize nešetří kapitána, metají po sobě krutá slova a je to vlastně dobře. Ona se musí něco naučit, aby správně dospěla a on - i po těch letech života - taky, aby pak Vargasovi nemusel odsekávat, že "to jinak neumí".
Kapitán sám o sobě je typ postavy, které mám asi nejradši. Dokáže totiž vzbuzovat velké emoce - člověk se na něj v jednu chvíli nasere, aby si ho o pár stránek dál získal absolutně zpátky pouhými dvěma upřímnými slovy. Těžko se pak divit hlavní hrdince, že se na něj může zlobit, ale zároveň neváhá bránit jeho život, i když má mizivé šance na úspěch.
Opět by se daly najít scény, ke kterým se ráda vrátím. Jmenovitě okamžik, kdy Erno zachránil Ilan, kdy Ilan naopak spěchala na Otorten (jak ilan zachránil Ilan byla už jen taková třešinka), aby pomohla pětadvacítce, pak Ilanino shledání s matkou na poli. Dále moc pěkný hovor s Agadonem, který její tajemství už tehdy poznal a i scéna s kapitánem, který se pro ni vydal, aby ji zachránil před pádem do dolu a pak tam spadli pro jistotu oba, aby si mohli říct důležité věci.
A teď, s paradoxně nejmenším nadšením, neb je to do listopadu ještě pár měsíců, hurá na třetí díl.
Tajomstvá a záhady. Otázky a ten správny počet odpovedí. Je to napínavé, nebezpečné, akčne a stále sa tam niečo deje.
Mimo to, začína byť trochu otravné, že sa autorka stále opakuje. Buď to je nejaká obsesia, ktorú má potrebu ostatným hádzať pred oči, alebo naháňa počet slov, alebo oboje. Zatiaľ to opakovanie sa, nie je ´výrazne rušivé. Som zvedavý na ďalšie pokračovanie.
Ak som pri minulej knihe písal o úteku, tak tu sa táto večná téma dievčenských románov začína rozvíjať a hlavná postava je stále trestaná za svoje úteky. Celý čas je v strachu a skrývaní sa pred okolím.
Napriek pár úletom stále vypĺňa očakávania a vedel som si pri čítaní odpočinúť a preskúmať iné svety, inú myseľ.
Začínám být rozpačitá z toho, že je momentálně k dispozici už jen jeden další díl a poslední dva ještě nejsou napsané, protože mě tento svět a příběh opravdu nadchl.
Ilan postupně zjišťuje spousty dalších informací, jak o lidech z nížin (kde tráví s pětadvacítkou první část příběhu), tak i o historii sklenařů a o jednotlivých druzích sklenitu.
Jako správný teenager (na což nelze zapomínat, jinak by některé její závěry a chování bylo méně uvěřitelné) reaguje na některá zjištění přehnaně, ale zjišťuje, že svět není černobílý. Když se na události podívá očima lidí z nížin, začínají některá jejich rozhodnutí dávat větší smysl. S tím souvisí i to, že chvílemi plane nenávistí ke kapitánovi, ale vzápětí mu pomáhá, když je potřeba, a není to jen tím, že ona je sklenař, který musí pána pětadvacítky poslouchat, protože s poslušností si zase takové starosti nedělá.
Pokud chcete mít příběh uzavřený, doporučuji nepouštět se do poslední kapitoly. Stejně jako předchozí díl, končí totiž i tento téměř v půlce věty a bude vás tedy lákat ke čtení pokračování.
Tajemství přibývají, vztahy se vyhrocují, mění se místa, kterých už byla řeč. Nato, že dívka je tak mladá, dokáže přelstít a předběhnout ty nejzkušenější dospělé. Ale je to kniha pro dospívající, takže zřejmě v pořádku. Přesto poslech zábavný.
Tak na to, ze jsem nemela v planu cist po prvnim dilu hned dalsi fantasy knihu, se to jaksi vymklo z rukou ze... Faja je stale super, rozhodne podle me kvalitou neklesla, i kdyz uz to nema takovou lehkou pohadkovou notu a vtip jako prvni dil. Na druhou stranu je tu ale vice tajemstvi, skvele sceny i napeti. Obvykle neni muj salek kavy, kdyz se napeti v deji generuje jenom tim, ze spolu postavy nemluvi a zamlcuji si informace, coz se tu deje hodne. Take to bipolarni chovani hlavni hrdinky, kdy v jednu chvili nenavidi, v druhe zase "miluje", je trochu na palici a ja moc doufam, ze se rozhodne pro jedno driv nez to zacne byt omilani toho sameho. Uplne nepredvidatelne to take neni, ale i tak se moc tesim a vrham na dalsi dil (brzy uz dily).
Za mě trochu slabší, než jednička. Přesto mě příběh dost bavil a zhltla jsem ho raz dva. Znovu jsem si vyposlechla v audiu. Kniha je skvěle namluvená paní Ježkovou. Líbilo se mi, jak Ilan začala odkrývat další a další tajemství pětadvacítky. Navíc byl díl plný akce. Rozhodně člověk musí ihned sáhnout po pokračování.
Proč číst knihu:
- Máte slabost pro oříškové oči.
- Stavět města pod vodou vám dává smysl.
- Dávná tajemství čekají jenom na vás.
Proč nečíst knihu:
- Nesnášíte, když vandalové ničí zdi krvavými nápisy.
- Přijde vám nefér, že jste otrok.
- Jízda na koni vám působí utrpení.
Slabší než první díl, ale stejně jsem v poslední třetině ani nedutala a docitala az do noci. Rozhodně me bavi vsechna tajemstvi a jejich postupne odkryvani a jsem napjata, co se bude dit v dalsich dílech.
První třetina je poklidnější, pokud to lze vůbec tvrdit po boku takového hebla, jako je Ilan. Jestli jsem ji měl chuť v první knize přerazit, tak teď jsem nesmírně toužil po tom, abych ji opakovaně mohl roztrhat na malé kousky. Ale vždy z té své tvrdohlavosti a zbrklosti nakonec vybruslila, tak jsem trhání odložil.
Právě v první třetině se dozvídáme o světě za skárou, tedy o nížinách. Přestože je tato část akčně poklidnější, nelze říci, že by byla nudná.
No a pak to začne. Poplach pro pětadvacítku, odlet a odjezd do Duvalského pohoří a čtenář už nemá čas na oddech. Jízda jako na tobogánu a rychlost se až nebězpečně zrychluje a taky pěkně nebezpečně končí, takže vám všem nezbývá, než se vrhnout na Nastereu, třetí knihu. Já tak tedy činím a směle vám Faju doporučuji, navzdory tomu, že nejsem děti a mládež. :-)
Možná jsem se uvelebila ve stylu autorky, možná jsem měla po Naslouchači vysoká očekávání, ale tahle kniha byla slabší. A nevyhnu se srovnávání ani dál:
V předchozím díle byl rozsah rozdělený mezi seznámení se světem a události. Ve Fajovi to byly jen události. Jedna příhoda a zvrat za druhým, pořád se něco dělo. Většina z nich mi přišla předvídatelná, přesto mě čtení nenudilo a odsýpalo to. Stejně tak nebylo těžké uhodnout, které střípky autorka zakomponovala pro budoucí potřeby.
Na pokračování se těším, tentokrát ne kvůli čtivosti a kvalitě čtenářského zážitku, ale čistě ze zvědavosti, jak se bude děj vyvíjet dál.
První díl si mě zaháčkoval tak, že tento druhý jsem přečetla jedním dechem a hned se vrhla na třetí. Je to dobrá série, tak dobrá, že nedokonalosti ráda odpustím.
Moc jsem se těšila na pokračování Naslouchače a opět jsem z knihy nadšená. Příběh Ilan pokračuje a rozhodně nemám pocit, že by ztrácel napětí. Navštívila jsem v ní nová místa a prožila spoustu příjemných i nepříjemných zápletek.
Asi si začnu kreslit mapu, abych se někde nazabloudila .
Knihu můžu jen doporučit a já už se těším na další díl.
(SPOILER) Stále je to čitelné, ale začínají se vršit drobné nelogičnosti, nedotažené náměty a literární klišé, čehož jsem se po dočtení prvního dílu trochu obávala. Ano, mohlo to být i horší, ale já to spíš beru tak, že je to strašná škoda, protože potenciál tam je/byl. Z Ilan se stala protivná kravka, která své okolí neustále využívá, přitom se stylizuje do útrpné role otroka, kterým ale reálně vůbec není. Naopak má nebývalé možnosti a zřejmě nekonečný potenciál co se týče sklenitu, protože každého strčí do kapsy, ať jde o duvaly, znalosti retey či modrý sklenit. Nepovedený sociální experiment kapitána se dal očekávat už z jeho povzdechů a tajemných pohledů v prvním díle, takže to nebylo zas tak velké překvapení. Řetězce neuvěřitelných náhod, které vedou k odhalení sklenařských záhad působí uměle. A vedlejší postavy pětadvacítky sklouzly do úzce vymezené škatulky "neporazitelný hrdina", kterou fakt nemám ráda. Vrcholem jsou oříškové oči kapitána-co tak asi může následovat, že? Autorka to sice oddaluje, přece jen má Ilan teprve čtrnáct, ale jednou to určitě přijde... Možná mladší čtenáři to vnímají jinak, nedokážu zhodnotit. Další díl si přečtu, ale nečekám rozhodně zázrak.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie česká literatura česká fantasy pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
| 2016 |  Naslouchač |
| 2017 | Faja |
| 2021 | Nasterea |
| 2012 |  Zrozena z popela |
| 2017 | Sněhurka jablka nebaští |
Ilan sa po objavení svojho daru, schopnosti počuť reteu, stáva brúsičom sklenitu. Celé dnio trávi v dieľni a od skúseného výnimočného majstra sa naučí mnohému. Jej talent je neuveriteľný. Spolu s majstrom dokážu splniť nesmierne ťažkú úlohu z jednoduchého čierneho sklanitu vybrúsiť skvostný meč s vlastnosťami vysoko prevyšujúcimi očakávania. Po zvládnutí sa stáva brúsičom dvadsaťpäťky - skupiny bojovníkov ochraňujúcich skenárske mestá. Sú to v princípe jej nepriatelia, no život s nimi ju naučí prijať ich srdcia a opätovať vzťah. Napriek pravidlám ju bojovníci vezmú za skáru, teda do rozvinutého sveta. Tu sa Ilan dozvedá pravdu o pôvode sklenárov a jej vzťah ku kapitánovi sa opäť zhorší. Navyše treba riešiť tajomný nápis, ktorý sa objavuje v sklenárskych mestách, útoky nestereí a iných príšer.
Neodolateľná kniha! Toto si chcete prečítať.