Farma
Tom Rob Smith
Autor celosvětového a oceňovaného bestselleru Dítě číslo 44 se tentokrát ponořil do temných vod rodinného psychothrilleru. Daniel je přesvědčen, že jeho rodiče si po odchodu z Londýna užívají klidný důchod na odlehlé farmě v matčině rodném Švédsku. A pak mu jednoho dne zatelefonuje otec. „Volám kvůli matce… Není v pořádku… Fantazíruje – vidí hrozné, hrozné věci.“ Daniel si okamžitě zarezervuje letenku do Švédska, když vtom má další hovor. „Tvůj otec s tebou už určitě mluvil,“ ozve se matčin hlas. „Všechno, co ti ten člověk řekl, je lež… Počkej na mě na Heathrow…“ Daniel je zničehonic nucen rozhodnout se, komu věřit. Matčinu tvrzení o děsivém zločinu, o spiknutí, na němž se podílí i jeho otec? Otcově přesvědčení o matčině duševní nemoci? Klíčem je příběh plný znepokojivých detailů a hlubokých tajemství z minulosti – navíc Daniel skrývá jedno čerstvé, současné…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2016 , Knižní klubOriginální název:
The Farm, 2014
více info...
Přidat komentář
Líbil se mi způsob vyprávění příběhu, povedený vykonstruovaný dej vyprávěný matkou, na konci když se blížilo rozuzlení a konečně ta PRAVDA, očekávala jsem naprostou pecku která mě rozseka.....a bohužel konec mě dost zklamal, skoda, taková námaha a přišla vniveč.
Velká škoda je, že celá zápletka měla velký potenciál, který zůstal trestuhodně nevyužit, takže z toho vychází takový slabý průměr.
Mimochodem, na co měl teda Hakan tu druhou místnost v tom sklípku?
Kniha se mi líbila. Přiznávám však, že kolem její poloviny jsem si vyšším hodnocením nebyla jistá. Matka mě rozčilovala, vyprávění působilo zbytečně zdlouhavě. Závěr se mi ale dost líbil a můj názor na knihu dost vylepšil.
Více mě tedy nabudil obal a popis o co by v této knize vlastně mělo jít ... určitá napínavost a zvědavost ze začátku knihy mě nutila otáčet stránku za stránkou a dozvědět se víc... někdy kolem poloviny knihy jsem se přistihla že začínám místo čtení stránek přemýšlet co budu jíst k večeři a v kolik hodin jsem byla naposledy se psem ... no a to podle mě není zrovna špičkový hodnocení :) DÍK !
Kniha mne zprvu uchvátila. Perfektní napínavý a typicky thrillerový zážitek, který se však na konci příběhu změní v myšlenku "sakra proč"? Závěr není špatný, ale autor ho podle mého nedobře popsal. Celý příběh příjemně klušete na zádech sličného grošovaného bělouše, ovšem do cílové rovinky vás v trysku odkopne obyčejný hnědák. Zkrátka a dobře, dobrý nápad, dobré zpracování, ale konec silně odfláknutý, vzhledem k tomu, co slibuje obálka knihy.
"Farma je tak dobrá, že až ji dočtete, budete závidět každému, kdo ji ještě nečetl." Trochu bych to poupravila... "... budete závidět každému, kdo neztrácel čas."
Musím říct, že většinu knihy jsem fakt docela trpěla. Divně vystavěný příběh, špatně napsané vyprávění, kde se pořád opakují ty samé věty typu - počkej, dozvíš se to později. Bylo mi od začátku jasné, že to rozhodně není tak, jak to vypadá, rozuzlení příběhu mě dost překvapilo. Musím říct, že celý ten nápad a finále nebyly vůbec špatné, ale to provedení, to je prostě katastrofální. Až na posledních 30 stránek, které nejsou taky úplný trhák, je to celé tak divně infantilní, jazykově mi to nebylo blízké skoro vůbec. No prostě nevím, tohle teda rozhodně není žádný thriller, který nemůžete vynechat.
Knihu jsem sice přečetla celkem rychle, ale leccos jsem nedokázala skousnout - např. postavy si protiřečí (hlavně Mia), nebo že Daniel uvažuje jako desetileté dítě (a to je mu 29 let). A proč tam proboha spisovatel strkal červené palčáky?? To jako mám uvěřit tomu, že lidé, kteří celý život pracovali rukama a i teď se živí tím, že pěstují zeleninu, nemají doma pracovní rukavice?? Podobné nesmysly bohužel knihu provází...škoda, protože jinak se to nečte úplně špatně.
Nebudu to srovnávat s tím dalším, nesrovnávatelným dílem. Farma mě především zaujala z důvodu, jakým způsobem byla napsána. Moc se mi líbilo pojetí vyprávění z obou stran, takže jste do poslední chvíle vlastně nevěděli, komu věřit. Když už jste si udělali jeden obrázek, za pár stránek byl okamžitě vynulován, takže super.
Vůbec mě to nebavilo, a ten konec?Totálně to smázlo celý předchozí děj, vlastně všechno mělo racionální vysvětlení, a všichni jsou jedna šťastná rodina.
"Farma je tak dobrá, že až ji dočtete, budete závidět každému, kdo ji ještě nečetl..." - to mě donutilo si ji půjčit a nic z toho se nestalo.
Kniha mě nijak nenadchla. Zmatene vyprávění příběhu a ten konec byl taky takový nějaký zmatený. Nebyla to vyloženě nuda,ale pecka teda taky ne.
Co nejdůležitějšího jsem si z knížky odnesla? Začala jsem přemýšlet nad tím, jak se asi musí cítit blízcí člověka, který trpí bludy, případně jinou duševní/psychickou nemocí. A jak se musí cítit "nemocný" člověk, který je bytostně přesvědčený o své pravdě, ale všichni ostatní mu tvrdí, že je nemocný? A kde je pak vlastně pravda? Existuje vůbec? Spousta otázek...
Zhruba ve třetině knihy mě mírně hysterická matka začala docela štvát, ale asi mě neštvala tak moc, protože jsem to přečetla za tři večery. Tedy čtivost určitě ano. Rozuzlení docela zajímavé. Ale nějak mě to nechytlo za srdce. Všechno sedělo, každý detail se dovysvětlil - na konci bych řekla, že i na úkor příběhu. Prostě takový dobrý řemeslný výrobek, ve kterém nějak chybí vášeň.
Úplně se ztotožňuji s komentářem Verjer. Od tohoto autora to byla také moje první kniha, takže jsem jí neměla s čím porovnávat a líbila se mi moc.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány napětí znásilnění Švédsko šílenství lhaní, lži rodičovství důvěra sexuální obtěžování práva homosexuálůAutorovy další knížky
2009 | Dítě číslo 44 |
2016 | Farma |
2011 | Utajovaný projev |
2013 | Agent 6 |
2009 | Čas pomsty / Vzpomínáš si? / Dítě číslo 44 / V šachu - zkrácené verze |
Kniha se mi moc líbila :-)