Farma zrůd
Martin Štefko
Hank Giorgio série
< 2. díl
Sugar. To jméno zní sladce. Ale smrt sladká není. A Sugar je mrtvá… Hank Giorgio a Larisa Kramer jsou povoláni k případu, který bude osobnější, než si na první pohled mysleli. Nejde jen o to, že zavražděná je Larisinou milenkou. Ozývá se minulost, která chce Hanka uštknout jako jedovatý had. Minulost, kterou se rozhodl ignorovat. Minulost, díky které budou umírat další lidé.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno:
2024
,
Čti mi!
Interpreti: Roman Svoboda
více info...
Přidat komentář
Další skvělý počin z pera českého autora! Na jednu stranu mě až děsí autorova fantazie, na druhou stranu se však musím ptát - kdy nás čeká pokračování? Tahle série je jedna z mých závislostí.
Než jsem se do pokračování pustila, měla jsem možnost přečíst si několik komentářů a reakcí na první díl. A narovinu - Hanka buď milujete nebo nenávidíte. Jiná možnost tady není. Je to originální postava ve všech směrech, které autor vetknul schopnost rychle a přesně analyzovat situace, vytvářet okamžitá rozhodnutí a neprojevovat emoce. Navíc měří skoro dva metry a vypadá jako kolohnát. Ale stejně je setsakra sympatický, když s chladnou hlavou řeší další nechutné vraždy.
Baví mě, že začínáme přesně tam, kde jsme v jedničce skončili. Vezeme se tak hned od začátku na velmi příjemném tempu příběhu, který sice tentokrát graduje o něco pomaleji, avšak musím konstatovat že mnohem brutálněji. Už tehdy jsem nad vraždami kroutila hlavou a nevěřila bych, že to lze dotáhnout na ještě vyšší úroveň. A proto, ač se to zdá krajně nevhodné, je nutno smeknout klobouk před promyšlenou zápletkou a napínavým případem, který autor vytvořil. Pohltí vás, znechutí vás - z hlavy to jen tak nedostanete. A přesně takhle to má vypadat.
Napínavé čtení plné dechberoucích zvratů, nechutných zjištění a originálního vyšetřování. Mě tenhle novodobý, vylepšený Sherlock opravdu baví!
Pokračování série se povedlo. Moc doporučuji.
Farma zrúd je druhý diel zo série s detektívom Hankom Giorgiom a za prvou časťou v ničom nezaostáva. Hank opäť všetko rieši totálne bez emócií, ale snaží sa viac zapájať svoj humor, ktorý nie vždy všetci pochopia. Nemá to chybu.
Kniha začína presne tam, kde skončila prvá časť "Mrtvé ženy", preto odporúčam prečítať najskôr tú, inak by to nebol plnohodnotný zážitok.
Dozvedáme sa viac z Hankovho súkromia a aj zo súkromia jeho kolegov. Hlavný prípad je oveľa viac osobnejší ako minule. Záporák ešte nechutnejší. Prostredná časť príbehu sa odohráva v minulosti, kde sa dozvieme ako to celé začalo a prečo sa všetko deje. Opäť je to drsné, brutálne a nie pre slabé žalúdky. Hlavne, keď objavia farmu...
Dej sa síce rozbieha pomalšie, ale postupne všetko vygraduje vo výbornom finále. Na konci nám vznikne aj jedno zaujímavé spojenie, ale nechcem veľa prezrádzať.
Taktiež som veľmi zvedavá na to, kto je ten záhadný "Fotograf". Snáď sa odpovede na túto otázku dozvieme v nasledujúcej knihe. Dúfam, že si ju už čoskoro budeme môcť prečítať. V doslove autor Martin Štefko prezrádza, že už pracuje na treťom pokračovaní a ja sa ho už nemôžem dočkať.
Kniha je veľmi pútavo písaná a opäť môžem len a len odporúčať.
Martin Štefko - Farma zrůd
Počet stran: 396
Vydavateľstvo: @goldendogbooks
Žáner: #thriller #detektivka
Druha kniha od Martina Štefka Farma zrůd bola úžasna strhujúca jazda, kde ste nemali šancu predvídať a jednoducho ste sa viezli na vlne Hank.
Hanko Giorgio, detektív bez emócií, ktorého jednoducho milujete.
Veľmi sa mi páčilo, že tu v druhej knihe sa snažil o "humor", ktorý som koľkokrát sama nepochopila Ale kým sa nestali ine veci tak ma kniha veľmi pobavila. Hank je proste Hank.
Úvodná strana bola pre mňa rana! Hovorila som si to snáď nie, bol to sen? Nešťastná náhoda? Ale u Hanka sa náhody jednoducho nestavajú a ja som sa pripravila na emočnú jazdu, ktorá splnila moje očakávania a dokonca ich prevýšila.
Prvú časť knihy som stále uvažovala, čo sa mohlo stať a ako sa tieto všetky prípady prepoja, kto za tým všetkým stojí? A veru ušla mi slza
.
Druhú časť knihy sme sa dostali do minulosť a mne sa miestami zastavil dych! Všetky tie zverstvá,čo sa odohrávali na Farme,bolo mi na grc! A samozrejme úžasný Hank, ktorý na to prišiel. Slza mi ušla i druhý krát
Pri tretej časti knihy som už ani nedýchala! Odvaha, pevne nervy a odhodlanosť, ochota mstiť sa a pomstiť sa, to ako do seba všetko zapadlo ... Úžasný koniec!
Jednoducho túto knihu , čo knihu, tieto knihy Mrtvé ženy a Farma zrůd - to jednoducho musíte mať a odporucam si ich prečítať.
Už teraz sa teším keď Martin dopíše tretí diel a neviem sa dočkať kedy prečítam jeho tretiu knihu od ktorej očakávam zodpovedanie niektorých nedoriešených otázok.
Za knihu dakujem @goldendogbooks
V ramci nasej #spoluprace a ďakujem @martinstefko za tieto výborne knihy!
#ctuhoror #kniznarecenzia #podporujemeceskeautory #recenznivytisk #milujemeknihy2 #goldendog #martinstefko #farmazrud
Antonacia
Sugar. To jméno zní sladce. Ale smrt sladká není. A Sugar je mrtvá
Hank Giorgio a Larisa Kramer jsou povoláni k případu, který bude osobnější, než si na první pohled mysleli. Nejde jen o to, že zavražděná je Larisinou milenkou. Ozývá se minulost, která chce Hanka uštknout jako jedovatý had. Minulost, kterou se rozhodl ignorovat. Minulost, díky které budou umírat další lidé.
Druhý díl série Hank Giorgio se rozjíždí pozvolna, aby postupně gradoval a vyústil v naprostou hnusem a krutostí oplývající odpornost, které jsou "lidské" bytosti schopny, mají-li peníze nebo moc uskutečňovat věci, které dokáže páchat jenom jediný druh na světě a sice "člověk". Vůbec nepochybuji, že se takováto zvěrstva, i když se jedná o velmi silnou kávu, která může člověku navodit strašné pocity až k zvracení, dnes a denně dějí a budou dít, dokud bude člověk "člověkem". Jsem zvědavá na další pokračování a doufám, že jednou Hank konečně odhalí také totožnost Fotografa.
No, tedy další super díl. Jsem moc spokojená- napínavé, kruté, čtivé. Hltala jsem každou stránku a už se těším, co s Hankem bude dál !!!!!
U této knihy mě (mimo jiné) hodně baví, jak je poskládaná; mám rád, když to autor dělá čtenáři těžší a střídá časové linie či úhly pohledu jednotlivých charakterů. Zejména v případě, kdy to není samoúčelné, ale má to naopak za účel navodit určité emoce či myšlenky. A nejenže je tato kniha nabitá napětím, ona i střílí ostrými - mírou hnusu a brutality se tady rozhodně nešetří. Je to silná kniha o temném místě v duši, kde končí všechna lidskost a začíná čisté Zlo.
Líbí se mi, že si autor hraje s nevyřčenými myšlenkami čtenáře z předchozí knihy (týká se například potenciální identity Fotografa) a že pokud čtenář něco tuší, je to jen proto, že je to tak zamýšleno (pár výjimek se našlo, ale většinou nebylo dost indicií). Taktéž mě v doslovu potěšilo, že autor nezapomíná na hry, které rozehrál v předchozích knihách (těším se na jejich rozuzlení). Což mi dělá radost, protože Hank Giorgio je výrazný charakter a zajímá mě, kam se jeho příběh bude ubírat.
V rámci negativ mě čas od času vytrhla z četby výrazná gramatická hrubka, což se ovšem i po mohutných korekturách dá v takovém špalku očekávat. Obálka knihy mě na první dobrou moc nezaujala, ale v rámci série její motiv vnímám jako charakteristický. Nicméně pokud jste předchozí díl nečetli (což je základ, série se čtou postupně!), nebudete se chytat a přijdete o většinu zážitku - a to by byla zatracená škoda!
Farma zrůd potěší nejen čtenáře temnějších thrillerů či krimi románů.
Martin Štefko mě za těch pár let dokázal přesvědčit o tom, že drsná detektivka je žánr, který mu jde hodně dobře. Jsem tedy rád, že v tom pokračuje, a že dál odvíjí příběh neobvyklého vyšetřovatele a asociála Hanka Goirgia.
Pokračování s názvem Farma zrůd kvalitou nezanedbává před Mrtvými ženami. Drsný, hutný noir příběh plný brutalit, který se čtenářovi průběžně vyvíjí stránku po stránce, neodložíte, dokud jej nedočtete.
Přitom si tu autor dovoluje v kontextu celé knihy zajímavý nápad, kde hlavní děj začíná odvíjet v přítomnosti, pak pro pochopení děje vrací děj do minulosti na poměrně dlouhou dobu v ní plave, aby finále opět vrátil do přítomnosti. Je to jako když byste četli dvě různé knihy, dva různé příběhy, ale v kontextu s tím děním v obou z nich se Vám to sleje do luxusního finále, které brutalitou a emocemi nešetří. Chvílemi jsem sice měl pocit, že ten prvotní děj hodně upozadil, ale po návratu do aktuální reality mě rychle uvedl v omyl a já si tak mohl tento knižní zážitek v pohodě užít.
Chvíľu trvá, kým sa to rozbehne, paradoxne napriek tomu, že úvod nás vhodí rovno do akcie. Keďže ale netušíme, ako sa k nej hlavný hrdina dopracoval, tápeme. To je ale v poriadku, je to zámer. Martin Štefko umne, možno až príliš (ale ako vravia Taliani: dá sa milovať príliš?) zaplieta prípad a skáče naprieč viacerými časovými vrstvami. Čitateľ preto môže mať pocit, že sa v prvej polovici nechytá. V druhej ale autor ukáže, že veľmi dobre vedel, akým smerom treba nasmerovať vnútornú konštrukciu príbehu tak, aby hrdinu (a v neposlednom rade i nás) na konci dostal tam, kde ho od samého začiatku potreboval mať. Áno, dokonalosť ústredného detektíva je miestami možno už predsa len jemne na hrane (metodicko-pragmatický cynik nachádzajúci sa dvadsať krokov pred nepriateľom a to spravidla aj v momente, keď to vyzerá tak, že je tie dve desiatky krokov ZA ním), ale Martin z toho temer zakaždým noblesne vykorčuľuje tak, aby to nebolo nechcene smiešne. No a potom to príde. Farma. Od tej chvíle nastáva jedno slovo. Záhul. Už som od začiatku 90. rokov prečítal fakt veľa hororov a trilerov, takže „to“ so mnou až tak neotriaslo, ale menej skúsený čitateľ dostane nálož, na ktorú len tak nezabudne. Je to skutočný hnus, ale tak to proste je, človek človeku vlkom. Akonáhle sa postavy ocitnú na „farme“, zabúdame dýchať, otáčame stranu za stranou a chceme to dočítať do konca, hoci nám doňho zostáva ešte 70 strán a musíme sa začať chystať na nočnú ku*va. Ale nedá sa prestať, proste nedá. Pár vecí mi až tak nesedelo. Ústredný záporák policajtom dvakrát značne uľahčí robotu. Ale ono to vlastne nie je mínus, pretože ľudia sú všelijakí a Martin Štefko to vie a práve z tejto zvláštnej povahovej črty záporáka spravil kľúčovú vlastnosť typickú pre jeho rozporuplnú osobnosť. Takže napokon i toto bizarné správanie má zmysel. Len proste človek premýšľa, či sa s takou prchkou povahou dal tak dlho riadiť svet zločinu. Ale to je subjektívne, možno to postavil práve na tom, že mu ľahko prasknú nervy a začne peklo a toho sa všetci boja. Ak by to ale bola pravda, musel by po sebe taký človek logicky za roky zanechať tony dôkazov. Mimochodom, v románe sa odzrkadľuje Martinova vášeň pre komiksy, vzťah Giorgia a O´Hallorana pripomína Jokera a Batmana. Obaja sa nenávidia a pritom istým spôsobom obdivujú. Okrem toho oceňujem, ako sa autor vie vcítiť do povahy postáv a v správny čas otočí optiku rozprávania, prinútiac nás príbeh sledovať z pohľadu negatívnych postáv (preživší svedok z farmy, O´Halloran tesne pred prepustením na slobodu).
Málo kdy se setkám s hrdinou, který mě dostane na první dobrou. Kterému věřím všechny jeho vlastnosti, jeho démony, jeho povahu, pocity a vlastně každé slovo. Když si takového hrdinu dosadíte do promyšleného a drsného příběhu, je na perfektní knihu zaděláno. Psychologicky propracované jsou navíc úplně všechny postavy. Strhující děj, který hraje na nervy od první věty, je vyprávěn ve dvou časových rovinách a postupně se vrství a vyplňuje. Další přísadou jsou perfektní dialogy, návnada na příběh ženy, která se "nikdy nepřestala usmívat" pak třešničkou na dortu.
Knihy s Hankem Giorgiem (Mrtvé ženy a Farma hrůz) jsou pro mě jednoznačně tím nejlepším od tohoto autora. Za mě fakt parádní detektivky s přichutí thrilleru, které si zaslouží velkou pozornost. Opět se tedy dočkáte i poměrně drsných scén, ale především skvělé ústřední postavy. Hank mě prostě baví.
Brutální, syrové, mnohdy až nepříjemně naturalistické, ale zatraceně čtivé. Dějové linky z předcházejících Štefkových knih (Mrtvé ženy a Nikdy se nepřestala usmívat) se tu postupně splétají a já se nemůžu dočkat pokračování. Jen tak dál!
Skvělá a drsná detektivka. Pokud se vám líbí Chris Carter, bude se vám líbit i tohle.
Martin Štefko opět nezklamal. Jedná se o detektivní thriller, který vás vtáhne a šokuje už od první stránky. Oproti Mrtvým ženám je trochu zmírnění násilí (ale jen špetička). Uzavírají se některé linky otevřené v první knize a otvírají se další záhady. Hank jako postava mě baví čím dál víc, už víc tuším, co od něj čekat, ale stále umí překvapit. Cynické konverzace s Mariem pobavili až k hlasitému smíchu a doufám, že tenhle vedlejší úchylák bude mít víc prostoru někdy v budoucnosti.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Nikdy se nepřestala usmívat |
| 2020 | Mrtvé ženy |
| 2014 | Mrtví kráčí po zemi |
| 2022 | Farma zrůd |
| 2016 |  Agentura 1: První tým |
(SPOILER) Tohle byl masakr, jako, haló. Smekám klobouk. Jestli mě první díl bavil, tenhle mě odrovnal. Farma zrůd se to nejmenuje jen tak. Vážně masakr. Díky skokům v ději mezi kapitolami mi Hank hned na začátku malém způsobil infarkt. A to co následovalo pak? Jízda jako blázen, pohled do minulosti za starým případem, seznámení s Hankovym starým parťákem Rayem, pak Larisa, pak ten hajzl Finister, a abych nezapomněla Mario je taky pěknej řízek teda... Ježíši, a pak to zase zabije telefonát od Mariny :D Jako vážně? A aby toho málo nebylo v epilogu lehké nakopnutí alá, přečtěte si "Nikdy se nepřestala usmívat" protože to nejspíš může mít nějakou úzkou souvislost se záhadným případem Fotografa kterej Hank ještě nerozkousnul... Tak teda díky :D AMEN