Farská republika
Dominik Tatarka
Román Farská republika má sčasti autobiografické črty. Je to realistická kritika pomerov klérofašistického medzivojnového slovenského štátu. Tatarka ho začal písať ihneď po vojne, dielo bolo vydané roku 1948. Dej sa odohráva v rokoch 1939 až 1941 v Žiline. Hlavnou postavou je Tomáš Menkina. Tomáš predstavuje typ ľudí, ktorí síce s mnohým vnútorne nesúhlasia, ale sú pasívni a ich odpor nie je veľký a prejaví sa až v nevyhnutnej hraničnej situácii.... celý text
Přidat komentář
Díky Databázi knih za opravdovou čtenářskou výzvu! Vybrala jsem si Tatarkovu Farskou republiku, s textem jsem dost bojovala, nesedl mi vůbec styl vyprávění, ta fragmentárnost, útržkovitost až zkratkovitost. Ztotožňuji se také s názory předchozích komentářů: popis a vykreslení reálií v pořádku, charaktery a odboj již doopravdy o dost slabší.
Síla Tatarkova románu tkví ve velice dobrém ( tj. výstižném ) popisu společenské situace, respektive postavení jednotlivce a nátlaku okolí. Slabinou je popis rudého odboje, který agitačně šustí papírem.
Ak by mal niekto pochybnosti o tom, čo bol slovenský štát za pizdec doporučujem túto knihu. Tatarka je najsilnejší vo vykreslení reálií. Filmový týždenník, hlásenie mestského rozhlasu, fungovanie gardistov. Židia, "ľudia bez budúcnosti", arizovanie. Tisove Bánovce nad Bebravou. Privítal som, že nerieši detaily väzenskej tortúry. Pekný je jeho milenecký vzťah sám o sebe aj ako je popísaný. ( Menkinova milenka je vydatá). To ako sa dostane do prúseru, ako mu niekto, koho zbežne pozná podá kufre s kontrabandom, sa mi nepáči. Popis vzťahu s kolegyňou sa mi nepáči. Tie "lyrické" úseky. Pripomína (nielen v tejto knihe) lyrikov. Drak sa vracia napríklad... Tam ma nebaví. Menkinova povaha, hnutie mysle, premeny, ako uvažuje a ako to Tatarka popisuje ma nebavilo. Text sa mi nezdá výnimočný.
Veľmi rád som si to prečítal kvôli reáliám slovenského štátu. Verím že Tatarka je autobiografický pri ich popise, že to tak naozaj bolo. A tipol by som si že aj iné veci v románe mal zažité, keď o nch písal. Jeho mama a jej presvedčenie, katolicizmus, strach z komunizmu. Skúsenosti učiteľa.... Určite lepšia kniha ako Prútené kreslá či Hovory bez konca.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) slovenská literatura Slovenská republika 1939-1945 (Slovenský štát) Kysuce ŽilinaAutorovy další knížky
1961 | Farská republika |
1963 | Proutěná křesla |
1964 | Démon souhlasu |
1999 | Písačky pre milovanú Lutéciu |
1950 | Prvý a druhý úder |
Četla jsem ji kvůli letošní výzvě - a fakt to pro mě byla výzva! Nečetla se mi zrovna lehce, ale na druhou stranu jsem ráda, že jsem si rozšířila své povědomí o tom, co se v té době odehrávalo na Slovensku.