Fatal Virtual
Petr Heteša
Přežil jsem to. To vám můžu říct klidně předem, i když si nejsem jistý, jestli ten zbytek života ještě k něčemu bude. Zdroje energie na Zemi docházely mnohem větší rychlostí, než s jakou pracovaly vědecké týmy na vymýšlení úplně nových. Přitom to bylo od začátku tak snadné... Přenést veškerý civilizovaný svět i s celou jeho ekonomikou do virtuálu. Počítače generující virtuální svět totiž spotřebují miliardkrát méně energie než ten reálný. Naprosto geniální. Přesto v reálu musel zůstat aspoň někdo, kdo by jej udržoval v provozu a kdo by se o tyhle "udržovače" staral. Jsem jedním z nich. Žiju v devátém patře opuštěné administrativní budovy a mám ho celé pro sebe. Všechny budovy v centru jsou opuštěné, protože devětadevadesát procent lidí sedí doma v obytných čtvtích na periferiích, téměř non-stop připojených na virtuál. A všechno vážně krásně fungovalo, než mi začalo připadat, že ten jejich pitomý virtuál se začíná nějak divně prolínat s reálem. Prosakovat. Někde nejspíš byla chyba. Ale co s tím můžete dělat... Já jsem si pořídil glock. Jenomže - jak se ukázalo - to chtělo spíš něco mnohem razantnějšího. Třeba vagón plastické trhaviny.... celý text
Přidat komentář
Kniha byla super, akorát mi chvíli trvalo, než jsem se jí prokousala. Ale bavilo mě to. A hlavní hrdina nebyl zas tak špatný. Místy mi ho bylo líto. A konec mě v závěru nepřekvapil a spíše mi přišel otevřený.
Až se prokousáte zdlouhavým začátkem, čeká Vás skvěle vykreslený svět města Baltimore, které už skoro v reálu nedýchá. Drtivá většina obyvatel je připojená na virtuální svět a realita jim za to nestojí, protože virtuál je barevnější a tak nějak lepší. Závěr knihy tyto roviny posouvá ještě o kus nahoru. Hlavní hrdina je typicky Hetešovský, spousta cigaret, žen, barev očí a v ideální míře skvěle hláškující. Kdyby to byla moje první kniha od Heteši, dám asi větší hodnocení, ale přeci jen jsou si jeho hrdinové tak podobní, že to časem až trochu nudí. Každopádně ale palec nahoru za skvělý závěr knihy.
K Fatal Virtual mne přivedla kniha Ready Player One, ale zatímco autor Ready Player One se doslova vyžíval v popisech a technických parametrech periferií zprostředkovávajících virtuální svět, Fatal Virtual do takových detailů nejde. Takže jsem si zpočátku kladl otázky, jak zde ta virtuální realita vůbec funguje, jak se to ovládá, jak je možné, že tam lidé pijí, jedí, kouří, mají sex, respektive jak to může být lepší než realné prožitky. Nu, může za to jakási síťka na hlavu, která zřejmě nějak interaguje přímo s mozkem, tedy nejsou potřeba žádné brýle, sluchátka či nějaké ovladače a kombinézy, takže oproti Ready Player One docela sci-fi. Kniha se vcelku brzy rozjela a pak už jsem ji jen těžko odkládal, chvílemi to vypadalo jako detektivka, ale postupně se ukázalo, že jde o mnohem víc, o samotnou podstatu reality, autor zabrousil i do kvantové mechaniky, tahle témata mám hodně rád. Co když i my žijeme v nějaké simulaci, zatímco naše mozky plavou v živném roztoku někde ve skutečné realitě na zcela pusté planetě? Je náš vesmír hologram? Není všude kolem nás jen pavučina vln, které se zhmotňují jako částice na tom nejpravděpodobnějším místě? Lehkou inspiraci Matrixem v závěru nešlo přehlédnout. Vyzdvihnout musím dialogy, ty mne z celé knihy bavily asi nejvíc, Chris měl velmi sympaticky prořízlou pusu a Leyla vlastně také, často jsem se musel prostě smát. Co se týká závěru, který tu mnozí kritizují, ano, kniha by si asi zasloužila lepší, pokud tedy autor nechystá pokračování, pak by bylo vše v pořádku. Ale i kdyby žádné pokračování nebylo, vše podstatné bylo vlastně vysvětleno, jistému zklamání jsem se však ubránit nemohl. Nebylo to tak dobré jako Ready Player One, ale i tak dávám pět hvězd.
Dobře se to četlo. Prostě klasický Heteša. Akorát ke konci jsem chvilkama nevěděl, co se se mnou děje. Určitě nezklamal.
Fatal Virtual byla moje první kniha od Petra Heteši a musím říct, že to vůbec nebylo špatné. Dostatečně akční, prolínání reálné a virtuální roviny je v pochopitelné normě, něco jako krimi zápletka, co víc by člověk mohl čekat. A co se týče konce - bytostně nesnáším neukončené knihy (až tak, že bych je vůbec nečetl), ale Hetešův konec mi přišel velice rozumný vzhledem k rozsahu knihy (viděl bych to i na druhý díl).
"Přežil jsem to. To vám klidně můžu říct klidně předem, i když si nejsem jistý, jestli ten zbytek života ještě k něčemu bude."
Nevím, díky komentářům jsem se trochu bál závěru, ale k takovéto knížce mi seděl. A navíc mě jen utvrdil v tom, co jsem si o daném světě myslel. Co je vlastně pravá realita? To "venku", nebo to v čem žijeme? A můžeme se skutečně věřit, že to, v čem žijeme, je skutečné? Inu co chcete po relativně "postapokalyptickém" světě? Zbožňuji příběhy, kde se míchá realita s nerealitou (zde s virtuálem). Myšlenka knížky je dobrá. Postavy jsem si oblíbil a často jsem se přichytil, že jsem jim i dost fandil. Za mě určitě pět hvězdiček. Sice knížka patří mezi takové oddechovky, ale zato se člověk (nebo aspoň já) po jejím přečtení trochu zamyslí...
Na poslední straně příběhu Fatal Virtual se můžete dočíst, že není problém napsat knihu o cca 400 stranách za jeden měsíc. A myslím, že na knize je sakra znát, že je spíchnutá horkou jehlou. Petr Heteša už jistě napsal kvalitnější díla. Příběh samotný vás na zadek neposadí a autorsky nezvládnutý závěr vás dokonce přiměje si poklepat na čelo. Na druhou stranu musím říct, že kvalita dialogů se trošku zvedla, z minulosti jistě víte, že autor jimi rozhodně nešetří a spousta z nich připomíná pouze pomyslné mlácení prázdné slámy. Nejsem puritán, ale ty sexuální narážky v téměř každém dialogu (a každé autorově knize) už mi přijdou trochu trapné.
Po vynikajícím Sex, drogy & cyb'n'roll zase trochu slabší kousek... Opět zde máme námět dvou vedle sebe existujících světů, tentokrát ale zpracovaný pro mě mnohem méně zajímavým způsobem. Navíc zde opravdu dlouho trvá, než do sebe začnou všechny střípky zapadat a zápletka začne dávat trochu smysl. V podstatě až skoro do konce jsem dost tápal a jen se nechal unášet tokem příběhu, aniž bych věděl, kam mě zanese. A to pak ten čtenářský požitek není takový. No a pak ten konec, ten mě nepotěšil, nemám rád, když něco končí takhle otevřeně. Ale zase bych to nechtěl moc shodit, špatný to není a určitě se to čte vcelku dobře. Na geniální Démony nebo zmiňovaný Sex, drogy & cyb'n'roll se to nechytá, ale určitě je to lepší než vcelku průměrná Ruská ruleta. Prostě takový klasický Heteša - vtipné dialogy, dost akce, sympatický hrdina a jeho femme fatale. Akorát tomu tentokrát chybí něco navíc, co by to vytáhlo z vod lehkého nadprůměru.
Moje prvni kniha od tohoto autora, resp. od ceskeho autora vubec. Prijemne pohodove cteni, az na ten zaver.
Štítky knihy
virtuální realita české sci-fi česká fantastika
Autorovy další knížky
2019 | Co to žere a kde to spí |
2012 | Sex, drogy & cyb'n'roll |
2016 | Infico |
2010 | Nevermore Baltimore |
2014 | Zajatci Minecraftu |
Kniha super, místy dost přehnané hádky a Leylou :-) ...ale konec bych čekal nějak jinak ... hold si to musí člověk domyslet sám. Přesto 4 hvězdy :-)