Fatal Virtual
Petr Heteša
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/172456/bmid_fatal-virtual-uJD-172456.jpg
4
124
124
Přežil jsem to. To vám můžu říct klidně předem, i když si nejsem jistý, jestli ten zbytek života ještě k něčemu bude. Zdroje energie na Zemi docházely mnohem větší rychlostí, než s jakou pracovaly vědecké týmy na vymýšlení úplně nových. Přitom to bylo od začátku tak snadné... Přenést veškerý civilizovaný svět i s celou jeho ekonomikou do virtuálu. Počítače generující virtuální svět totiž spotřebují miliardkrát méně energie než ten reálný. Naprosto geniální. Přesto v reálu musel zůstat aspoň někdo, kdo by jej udržoval v provozu a kdo by se o tyhle "udržovače" staral. Jsem jedním z nich. Žiju v devátém patře opuštěné administrativní budovy a mám ho celé pro sebe. Všechny budovy v centru jsou opuštěné, protože devětadevadesát procent lidí sedí doma v obytných čtvtích na periferiích, téměř non-stop připojených na virtuál. A všechno vážně krásně fungovalo, než mi začalo připadat, že ten jejich pitomý virtuál se začíná nějak divně prolínat s reálem. Prosakovat. Někde nejspíš byla chyba. Ale co s tím můžete dělat... Já jsem si pořídil glock. Jenomže - jak se ukázalo - to chtělo spíš něco mnohem razantnějšího. Třeba vagón plastické trhaviny.... celý text
Přidat komentář
Další moc dobrá akce. Ze začátku se to pomalu rozjíždělo, ale pak se to to rozjelo nevídanou rychlostí do nečekaného realvirtualu či podvirtualu. Jak ono to je :) Fakt super počtení.
Nebylo to špatné, ale nebavilo mě to tolik jako jiné knihy páně Heteši. Tentokrát se mi to zdálo zbytečně natahované. Virtuál i podvirtuál mě dost děsily, tak možná i proto :-))
Tvl.
"Ale jestli jsme ve virtuálu..."
"Je to blokace virtuálu proti jeho podvirtuálu. Není to blokace z reálu."
:):) super. Možno tak aj ľudstvo naozaj dopadne...
„Jako že teď mě teda fakt nasrali
a rozhodně to tak nenechám.
Protože oni vůbec netuší, koho nasrali...
Já jsem totiž velký Chris Yanton,
se kterým si není radno zahrávat.“
Nečekal jsem od pana Heteši novější knihu, jejíž děj a logiku nebudu moc chápat. Tento příběh života mezi realitou a virtuálem je zatím nejtěžším dobrodružstvím, co jsem od mistra četl. „Hlavně mám trochu problém s logikou celé věci. Jestli je něco takového (vůbec) možné“. Ale pak jsem si vzpomněl na jeden profil místní uživatelky (zdravím do Mostu), která má na svém profilu citát jednoho místního uživatele (nebo uživatelky), kde se píše „je to fantasy, takže tam nic nemusí dávat smysl“. Hmmmm.....to chce panáka.
Citát: Neřekl jsem nic a došel si k ledničce pro panáka. Potřeboval jsem ho. Dost nutně.
Hned od začátku jsem tušil, že tohle bude náročný. Po dvou camelkách a dvou panácích jsem se do toho pustil. (ve skutečnosti to byly dvě piva a nekouřím) Pan spisovatel dost šetřil humorem a ironií. Sem tam jsem se sice zasmál, ale nebylo toho k smíchu tolik, než bych očekával. Navíc dějově je to spíše drama, kde umírá dost pštrosů. V celém tom příběhu je jen jedna kapitola, kde jsem se málem pochcal smíchy a musel jsem si do ledničky pro jednoho dvojitého panáka (vzal jsem to přes záchod). Hledejte, a pozor ať se vám ta kapitola neztratí jako ti pštrosy.
Malá ochutnávka:
V přízemí ovšem ještě pořád funguje obří prodejna potravin. Sortiment je sice dost omezený, takže je třeba třicet metrů regálu zarovnaných jedním druhem jogurtů a dvacet metrů jedním druhem housek. Nicméně tu najdete všechno, co je třeba k přežití, včetně láhve Jacka Danielse (padesátimetrový regál) a camelek, dvacet metrů, (zatímco marlboro má jenom patnáct)
Jenže ta „srandovní“ kapitola, jakoby se do tohoto příběhu vůbec nehodila. Možná nám jí tam jen někdo z virtuálu nasadil, aby trochu odlehčil, již tak dost vážné situaci. Vlastně po přečtení knihy jsem přemýšlel, jest-li jsem se někde mezi tím čtením (a hledáním pštrosů) v reálu nepřipojil do virtuálu. Protože ten konec příběhu byl prostě perfektní s krásnou pointou. Sakra, byla to vůbec pravda? „Trochu jsem to přestával chápat a dost mě to štvalo. Přece nemůžu být tak natvrdlý“. Jdu do ledničky....sakra, piju Jacka nebo vodu? A jsem to vůbec ještě já?
Dávám tři a půl pštrosa:
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡ )
Kdo vidí motýlky, a ke všemu žlutý, tak už je dávno odpojenej. (jen o tom neví)
Citát: Nikdy nemysli na budoucnost. Přijde i tak dost brzy.
PS – Musím se podívat, co je to za ten film „Tanec na sopce“ japonského režiséra Yetera Heteshy.
Varuji před čtením pana Heteši! Je totiž návykový!! Tentokrát mne ale pěkně naštval. Napřed vás dostane do podivného virtuálu, kde po hrdinovi kdekdo střílí, a když má dojít ke konečnému zničení zla, je náhle "kaněc filma". Byla jsem z toho v takovém šoku, že jsem nemohla usnout. Ráno je však moudřejší večera, tak mi došlo, že to měla být buď příprava na další díl, nebo varování před neutěšenou budoucností. A teď "babo raď".....!
Od začátku do konce jde o zmizení pštrosů. Naposlech inscenační úlet, ale aspoň dobrá zpráva o tom, že knihu cosi drží pohromadě. Odlehčenost zde nezaměňujme s třeskutou vtipností a touhu po grandiózním finále, když se román proklamuje jako uzavřený, předem utlumme.
Srovnání pro mě nového jména Heteša s jinými tuzemskými protagonisty podobných žánrů (koho znám, tak Žambocha, Kulhánka, Kopřivu, Fabiana, Kotletu) nedopadá tristně ani medailově. Lepší průměr, proto výzva zkusit ještě něco. 5/21
Noirová detektivka/thriller kde Raymond Chandler pátrá, jak vysoko případ se zmizelými pávy vede, potkává Matrix. Obálka slibuje něco jiného, ale příběh se hezky a svižně čte. Takže vám až po skončení dojde, že není dobře rozvržený a 'konspirační' pasáž stojí vlastně jen na napětí, jak hluboko králičí nora vede, zabírá naprostou většinu knihy a není v ní téměř žádný dějový posun. Celou dobu sbírá střípky, které nám jedna postava sestaví až asi třicet stran před koncem. Žádné postupné nastavování nových skutečností. Vše se vysvětluje až na konci, který kvůli tomu působí dost zrychleně. Samotný závěr je pak vystavěný tak, aby nejvíc zapůsobil na nás, na čtenáře. Kdyby se mu věnovalo trochu víc času, mohl mít větší razanci, takhle působí zvláštně. Moje první seznámení s Hetešou, rád si ho zopakuji.
Tahle knížka opravdu stojí za přečtení. Kyberpunk a Heteša tvoří výtečnou kombinaci. Prolínání virtuálu s reálem, kde také není vše tak, jak se zdá, je drsné.
Hned ze startu se rozjíždí parádně čitelná cyberpunková detektivka, s mírně cynickým hlavním hrdinou se snadno ztotožním a díky tomu se do děje vnořím ještě snadněji. Až se divím, že jsem na Hetešu narazil až teď. Velice slibný autor. Nechává sice otevřený konec, ale doufám, že to není nedostatek, ale nástřel na pokračování. Pokud ano, těším se.
Klasický Heteša, ale na můj vkus až moc neuzavřených případů/věcí/příběhů. Trochu vykrádačka Matrixu(možná trochu větší). Jinak na dobrá kniha na dlouhé dny a krátké noci, nebo možná obráceně. Zatím pro mě nejslabší Hetaša, kterého jsem četl. Ale čtu dál...
Pan Heteša je prostě skvělý vypravěč příběhů a pro mě i mistr parádních a vtipných dialogů, který si nepotřebuje vypomáhat mnoha vulgarismy a horami mrtvých. U Fatal Virtual to jen potvrdil – od začátku mě knížka vtáhla do děje a nepustila až do konce – který byl jak v mnoha Hetešovkách – nečekaný a poněkud mi obrátil příběh naruby. Bezva čtení na odreagování nejen do busu i vlaku. A nechyběl Jack ani krabičky s velbloudem:)
Zápletka byla fakt dobrá. Škoda někdy zdlouhavých a dle mne i zbytečných pasáží. A chybělo mi tu "něco" co by mne dokázalo více vtáhnout do děje. Občas jsem se totiž musel ke čtení nutit. Autor má dobré nápady, ve všech knihách co jsem četl. Jen prostě ta čtivost občas pokulhává, což je škoda. No a ty konce...
Už jsem to psal mnohokrát a napíšu to i zde Petr Heteša je aktuálně můj nejoblíbenější český autor. Postupně se chystám koupit si vše co napsal. Fatal Virtual tentokrát Baltimore představuje jak v reálné, tak ve virtuální podobě. Příběh je podobný jako Matrix bratrů Wachowských jen je více srozumitelný. Opět Jack Daniels teče proudem a Camelky v hubě Chrise čadí jak komíny litvínovské chemičky. Závěr příběhu je pěkně otevřený a člověk si může jen domýšlet jak to celé s virtuálem a hlavně Chrisem dopadlo. Za mě perfektní kniha.
Nevím, co se na tom lidem nelíbí. Je to přesně to, co to je. Akčňárna, u které vám sice bude připadat, že tam autor nechal díry, ale vše se časem zacelí, nebojte.
Příběh je super, sice by se mi líbil uzavřenější konec, ale třeba autor plánuje pokračování, to by se mi líbilo.
Mě se to líbilo:) Celkem aktuální téma. Teď musím s Hetešou přestat, chci skončit s cigárama a při čtení jeho knih to nejde:-D
Zatím asi nejslabší,co jsem od Heteši četl,nicméně pořád je to dobrá odreágovačka:)
Štítky knihy
virtuální realita české sci-fi česká fantastika
Autorovy další knížky
| 2019 |  Co to žere a kde to spí |
| 2012 | Sex, drogy & cyb'n'roll |
| 2016 | Infico |
| 2010 | Nevermore Baltimore |
| 2014 |  Zajatci Minecraftu |
Příběh a vše okolo super, ale ten konec mne zklamal :/. Chtělo by to dokončit ;)