Kdysi
Morris Gleitzman
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/309293/bmid_kdysi-6558e539c9706.png
5
506
506
Felix a Zelda série
1. díl >
Každý si zaslouží zažít něco dobrého. Alespoň jednou v životě. Tři roky a osm měsíců žije devítiletý Felix v odlehlém katolickém sirotčinci v horách, ačkoli není katolického vyznání. Jeho rodiče nejsou mrtví. Přivedli ho k matce Mince, představené jeptišek, aby se měl dobře. A určitě si pro něj brzy přijdou, jak Felix věří, jen co vyřeší potíže, které mají se svým knihkupectvím. Protože židovští knihkupci to mají v Polsku roku 1942 těžké. Jak moc, to Felix pochopí, až když se v sirotčinci objeví muži s podivnými páskami na rukávech a začnou vyhazovat a pálit knihy z místní knihovny. Felix uteče, aby našel rodiče a před těmi muži je varoval. Cestou zachrání z hořícího domu malou Zeldu, jejíž rodina byla zavražděna, a pomalu mu dochází, co mají tihle spalovači knih za lubem. A co to znamená pro něj, Zeldu a všechny ostatní Židy. Morris Gleitzman líčí v prvním dílu z čtyřdílné řady život v okupovaném Polsku z dětsky naivní perspektivy malého hrdiny, jeho výpověď je však o to silnější.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Historické romány
Vydáno: 2016 , ArgoOriginální název:
Once, 2006
více info...
Přidat komentář
To tedy bylo něco! Oproti právě dočtenému To od Kinga, toto byl skutečný horor. Morris Gleitzman má neuvěřitelný vypravěčský dar.
Příběh je zcela sugestivní a snoubí se v něm zdánlivě neslučitelné: válka, smrt, holokaust na straně jedné a dětská čistota, naivita a slušnost na té druhé.
Myslím, že třebaže se jedná o dětskou literaturu, dospělí ji dávají hůře než děti.
Určitě doporučuji!
Tuhle knížku (i její tři pokračování) mi doporučila naše desetiletá, velmi šikovná a aktivní čtenářka. Každý týden jsme se potkávaly v našem čtenářském kroužku a ona se mě téměř pokaždé dychtivě ptala: "Už jste si to přečetla?" A já jsem vždy odpovídala záporně, s nějakou výmluvou na nedostatek času, nebo prostě na jiné knihy, které nutně potřebuju přečíst.
Teď, když jsem se konečně ke knize dostala, naši čtenářku naprosto chápu. Jak může někdo procházet každý týden kolem TAKOVÉ KNIHY a nepodívat se do ní, neotevřít ji a nezačíst se? A neobdivovat ji, poté, co ji v úžasu přečtenou odloží? A nedoporučovat ji každému, kdo umí číst, zvláště těm, kteří si myslí, jak už všechno zajímavé přečetli a nic je nemůže překvapit?
Neváhejte tak dlouho jako já.
"Kdysi jsem utekl ze sirotčince v horách, ani jsem nemusel dělat nic z toho, co se v příbězích o útěcích dělává.
Vykopat tunel.
Převléct se za kněze.
Vyrobit si lano z hábitů svázaných k sobě.
Stačilo jen projít hlavní branou."
Povídání z pohledu 9ti letého židovského chlapce,který až do posledku nevěří čeho jsou nacisti schopni.
Re-reading = prvně čteno v červenci 2020 (v té době jsem neměla další díly), a proto jsem nyní četla znovu, abych se mohla pustit do pokračování...
Kniha je prvním dílem ze čtyřdílné řady o okupovaném Polsku z dětsky naivní perspektivy malého hrdiny Felixe, který utekl ze sirotčince, kde byl skoro čtyři roky, aby našel své rodiče, židovské knihkupce. Jeho víra v to, že najde maminku a tatínka je tak nějak svým způsobem “osvobozující”, přestože je to díky dané době, kdy se příběh odehrává, dosti nepravděpodobné. Chvílemi mi bylo až úzko (nejen z té dětské naivity)..
Kniha se čte lehce, jedním z důvodů je i to, že je psaná spíše pro mládež.
Příběh malého židovského chlapce za války, který uteče za sirotčince s přesvědčením, že ho rodiče všude hledají.
Dětský svět a vnímání kontra hrůzy války. Když si myslí, že německý voják po něm vystřelil omylem, běží za ním a volá "nebojte se, jsem v pořádku". Když vidí, jak nacisté pálí knihy, usmyslí si, že to jsou knihkupci, kteří dělají pořádek v knihách.
Bylo to skvělé. Hluboké. Pro rodiče možná hůř (a nebo lépe) stravitelné. Audioknihu namluvil Matouš Ruml.
Nádherně napsaná kniha. Život židů během druhé světové války z pohledu najivního dítěte, které nemá tušení proč.... Přečteno se zatajeným dechem za jeden den.
Konečně Kniha. Něha a naivita, která postupně přechází do prozření bláznivého světa v Polsku roku 1942. Nádherně napsaný příběh, který chytil za srdce.
Je to super knížka moc mě baví a už čtu druhý díl dlouho sem nemohla najít knihu která by mě bavila ale až tadyta mě začala bavit moc doporučuju
Moc hezky popsany osud nevinného chlapce, který se ocitl uprostřed pekla. V knize je krasne popsána sila přátelství, důvěra, dětská najivita, obetavost, statečnost, ale i to jak rychle muže malé dite dozrat a dělat těžká rozhodnutí, když ho k tomu dotlači okolnosti.
Kdysi žil jeden kluk, který se narodil jako Žid do špatné doby-druhé světové války.
Kdysi tento kluk bojoval proti hnusné realitě svou fantazií a barvitýma historkama, kterýma čelil realitě.
Kdysi se vydal ze sirotčince hledat rodiče knihkupce a realita Polska uprostřed roku 1942 tuto dětskou fikci rozcupovala.
"Možná, že nacisté nechovají nenávist jen k našim knihám. Možná, že i k nám samotným."
Kdysi je první knihou z tetralogie australského autora, inspirovanou příběhy mladých přeživších.
Sto šedesát dva stran napětí, odvahy, strachu i vtipu ale především zla, které nezmírní ani pohled malého odvážného kluka.
.
Osobně si myslím, že popularita podobných kousků od Chlapce v pruhovaném pyžamu přes Králíčka Jojo až k Zlodějce knih spočívá v tom, že právě ten jejich dětský pohled odkrývá absurditu celé té věci. Té nenávisti a zloby, která až vedle dětské upřímnosti a nezkřivenosti nabývá ještě odpudivějších rozměrů.
.
Další díly si nenechám ujít.
Krásně napsaný příběh o dětském pohledu na hrůzy, které se kolem dějí. Citlivě pojatá kniha vhodná i pro děti.
Felix si je jistý, že najde své rodiče. Proto utíká ze sirotčince. Chvíli mu trvá, než pochopí, že se svět za tři roky, co byl v izolaci za zdmi sirotčince, pořádně změnil. Felix je ve své naprosté nevědomosti a dětské naivitě vážně roztomilý. To, jak si jeho dětské, čisté Já vysvětluje situace, které ho potkávají, asociace, které si vytváří díky své dosavadní (ne) zkušenosti, vyústí mnohdy v humorné scénky a slovní obraty. Na několika málo řádcích vás rozesměje zdařilá situační komika a hned na to vás rozpláče to, že vy - narozdíl od nevědoucího Felixe - víte. Felix je báječný kluk, který myslí vždy na ostatní a upřednostňuje je před sebou samým. Potká tolik zla, tolik neskutečných věcí, tolik utrpení, strachu, bolesti, že se jeho naivně dětské Já, Já, které se tak rádo nechává unášet fantazií brzy přerodí v mnohem zkušenější, racionální dospělácké. Knížka Když pro mě byla takovým tvrdým, drsným náhledem na holocaust z úplně jiného úhlu, než z jakého jsem dosud o válce četla. Přijde mi, že právě ten kontrast naivního dítěte, jeho čistota, jeho morální přirozenost a hrůz, kterých se nacisté neštítili použít ve vztahu k Židům, dělá z Když silné, drsné i dojemné čtení. Knížku se chystám přečíst i s devítiletou dcerou, nicméně základním stavebním kamenem napětí, strachu o Felixe i Zeldu, o další lidi je právě to, že zatímco Felix neví, čtenář ví. Čtenář ví a má nutkání Felixe chytit, zatáhnout ho bokem a varovat ho. Myslím, že tohle napětí bude dceři chybět, dozraje v uvědomění společně s Felixem. Těším se na další díly (jen trojka je už v tištěné verzi téměř rozebraná, snad ji seženu, tuhle věc chci mít doma jako klasickou papírovku).
Morris Gleitzman má záviděníhodný dar vyprávět o válce převážně nevážně, aniž by však celou tu patálii s miliony mrtvých zlehčoval. Předkládá čtenáři velmi sugestivní příběh chlapce, který si nedokáže připustit brutalitu konfliktu, protože se skutky lidí zcela míjejí s tím, s čím dokáže přijít i jeho nejdivočejší fantazie. Snaží se proto logiku pronásledování židů pochopit skrze své oblíbené dobrodružné romány, jenže jakmile dojde na slepý fanatismus, jsou všichni literární hrdinové světa naprosto bezmocní. Právě díky tomu působí jeho peripetie napříč polským venkovem tak srdceryvně a to se autor dokáže s přehledem vyhnout těm nejhorším nočním můrám. Ne, tohle není Nabarvené ptáče, kde byste u každé kapitoly museli trnout hrůzou, ale zároveň se nebagatelizuje průběh událostí, jimž dnes říkáme historie. Válka rozhodně není námět, o jakém by si děti měly číst pod lavicí, ale když už by projevily zájem o knihu s touto tematikou, román Kdysi bych jim určitě s čistým svědomím doporučil.
Ačkoliv jsem dospělák, příběh mne zaujal a musím říct, že mi dal mnohem víc, než kdybych ho četl jako dítě. Čtivě napsané a surově mrazivé...
Knihu četla dcera 12 let a ve třetině odložila, že jí to nebaví. Já jsem příběh přečetla, ale nevím jak hodnotit. Začátek mě taky moc nebavil, až když se Felix setká se Zeldou tak má kniha spád. Ale celé to na mě působí spíš jako pohádka i když inspirovaná skutečnými událostmi. Četla jsem určitě lepší knihy na stejné téma, které jsou napsané pro děti.
První díl ze série příběhu o životě polského židovského chlapce za 2. světové války. Nejedná se o skutečný příběh, ale o vymyšleného chlapce, který zažívá události, které se skutečně staly a o kterých autor četl. Celý příběh je psán velice citlivě, protože ho vypráví sedmiletý chlapec, který se ocitá v této nelehké době sám a bojuje s nepřízní osudu velice osobitě. Právě pro styl vyprávění a pro věk hlavního hrdiny je kniha v kategorii „pro mládež“ a já souhlasím, že když si knihu přečtou děti 10+, tak se o druhé světové válce dozví spoustu informací a nebudou mít zlé sny.
Citlivě napsaná kniha. Je vhodná jak pro děti, tak pro dospělé. Moc se mi líbila. Jdu na další pokračování...
Knížka je velmi čtivá. Skrývá se v ní spoustu smutných okamžiků malého kluka Felixe.
Felix žije v roce 1942, kdy se odehrává 2. Světová válka.
A protože je žid, musí si svoji cestu probojovat.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Polsko australská literatura židovské děti děti a válka pro dospívající mládež (young adult) holokaust, holocaust dějiny pro děti a mládež vypráví dítě australské rományAutorovy další knížky
| 2016 |  Kdysi |
| 2017 | Potom |
| 2019 | Když |
| 2020 | Brzy |
| 1999 | Dva týdny s královnou |
Dojemné a pro děti určitě vhodné.
Formou - pro dospěláka drsnou, ale pro dítě stravitelně "pohádkovou" a plnou přirovnání, příběh přibližuje osud Židů za Druhé války.