Feminismus je pro každého
Chimamanda Ngozi Adichie
Se slovem feministka se většina lidí poprvé setká jako s urážkou. Nemají rády muže, pálí podprsenky, baží po moci, chtějí rozvrátit „tradiční“ rodinu. Alespoň takovou zkušenost má úspěšná nigerijská spisovatelka Chimamanda Ngozi Adichieová. Ať už se v pubertě hádala s kamarádem, nebo v románech psala o domácím násilí, vždy narazila na někoho, kdo ji označil za feministku — a nebyla to pochvala. V knižním eseji Feminismus je pro každého se Adichieová s dědictvím feminismu i jeho obrazem vypořádává. Feminismus pro ni není bojem za ženská práva, ale snahou o lepší svět pro všechny. Do klece genderových stereotypů jsou totiž zajati i muži. Konzervativní pojetí maskulinity v jednadvacátém století jim často brání navazovat kvalitní vztahy a projevovat svou pravou osobnost. Feminismus je pro Adichieovou způsob, jak bourat dusivé bariéry mezi lidmi.... celý text
Fejetony, eseje Literatura naučná
Vydáno: 2018 , HostOriginální název:
We Should All Be Feminists, 2014
více info...
Přidat komentář
Dostala jsem jako dárek od kamarádky - sama bych si ji asi nikdy nekoupila. Ač se mi vizuálně moc líbila, obsahem už tolik ne. Není to můj šálek kávy.
Silná přednáška přepsaná do útlé knížky. Z TED talks má autorka také skvělou přednášku o nebezpečí single story pohledu.
Ale zpět k této knížce. Rychlá a přímočará řeč o zkušenosti s nerovností mezi pohlavími v různých (zásadních) oblastech. Zkušenost z Nigérie, které ale platí univerzálně i u nás.
"Feminista: člověk, který věří v sociální, politickou a ekonomickou rovnost pohlaví." Tak prosté!
Pokud vás zajímá feminismus, přečtěte si tuhle knihu. Za mě super a pokud nechcete číst, doporučuju podívat se na tedtalk, kde autorka říká to samé, co v knize.
Jedná se o upravený projev, který měla autorka na konferenci TEDxEuston, ve kterém se rozpovídala na téma feminismus. Autorka zde popisuje své zkušenosti s feminismem a snaží poukázat na to, že feminismus nepředstavuje pouze "boj za ženská práva", ale hlavně snahu o prosazování rovnoprávnosti. Zmiňuje skutečnost, že většina lidí, když slyší pojem "feministka" automaticky si to spojí s něčím negativním. Přitom jeho význam nereprezentuje snahu povyšovat ženy nad muže - jak řekla B. Nesvadbová v jednom rozhovoru - "Lidé feminismus špatně chápou. Kdyby se řeklo rovnoprávnost, tak se pod to podepíše každý." A přesně tohle nám chce Adichieová svým projevem předat - jak je důležité, aby se ve společnosti pěstovala rovnoprávnost pohlaví a zároveň se přetrhaly veškeré předsudky a stereotypy.
Měla jsem poměrně vysoká očekávání (vzhledem k osobě, která mi tuto knihu doporučila). A jsem zklamaná. Čekala jsem popravdě něco sofistikovanějšího.
feminista - člověk, který věří v sociální, politickou a ekonomickou rovnost pohlaví - pod tuto definici se nelze než podepsat.... je prostě jedno, jak tomu říkáme, ale buďme si rovni, ať už máme pindíky nebo ne :-)
Útlá knížka plná důležitých a jednoduše vysvětlených myšlenek o feminismu. Doporučuji každému, kdo se o téma genderové rovnosti začíná zajímat, přečtení mu hodně dá. Především se mi líbí ten přátelský duch, ve kterém je zde feminismus předkládán, protože radikalismus většinou k ničemu nevede...
Feminismus s lidskou tváří! :-) Cílovka bude této útlé knížečce žehnat, necílovka číst nebude.
Výborně a racionálně shrnuté myšlenky, které neprozazují žádný radikalismus.
Krátká, stručná a výstižná kniha (přepis autorčiny TEDx talk) o tom, co ve skutečnosti znamená feminismus a proč je důležité, aby každý o genderovou rovnost usiloval.
Kniha, kterou by si měl přečíst každý. Přepis výborné řeči africké autorky z TEDx talks. O tom, co feminismus skutečně je a není, proč je důležitý a proč by měl každý z nás o rovnost jako takovou usilovat.
(Knížečka má mimochodem jen kolem padesáti stran, takže ji zhltnete během chvíle. Doporučuju!)
Považuji se za feministku, proto mi knížka nepřinesla nic nového, nicméně autorka pěkně a polopaticky shrnula problematiku. Dovedu si představit, že by se tato krátká esej četla ve školách, podle mě by byla velmi vhodná pro dospívající děti.
Už se mi několikrát stalo, že mi kamarád nebo nějaký muž naznačil, že jde ze mě strach. Jsem ráda, že v tom nejsem sama. Autorka zažila to samé. Prý moc mluvím, moc přemýšlím, moc čtu, jsem rázná. Nebo mám příliš velké pronikavé oči nebo občas řeknu sprosté slovo nebo projevím hněv. Jakoby vztek byl jen mužská záležitost. I když žijeme ve 21. století, muži se stále bojí žen, které mají na věc vlastní názor a nebojí se mluvit nahlas. Kde bude asi chyba? Jsou tak vychovaní, naučení. Pokud byla v rodině matka submisivní žena, která většinu času mlčky sloužila manželovi a sebe dávala do pozadí, nikdy se nerozčílila, ani se nesnažila nějak prosadit, je pravděpodobné, že syn takové matky bude očekávat podobné chování i od ženy a jakákoliv "odchylka" jej vyděsí.
Je dobře, že takové knihy vznikají, obzvlášť v dnešní době, kdy se zdá, že je vše kolem genderu v pořádku a označení "feministka" tak podléhá předsudku, že se jedná o ženskou, která nesnáší chlapy, nemaluje se, oblíká se a chová jako chlap, nenosí podprsenku apod. Škoda, že je knížečka tak stručná. Nicméně, přesto nutí se zamyslet. Líbilo se mi, jak autorka na konci zdůrazňuje, že existují feministky i feministé, čímž poukazuje na to, že feminismus není jen ženská záležitost. Naopak. Čím více mužů si bude uvědomovat rovnocennost pohlaví, tím víc se budou bourat návyky, které do nás zasela výchova a předsudky, na které jsme zvyklí. Žena by měla.... muž by měl... Myslím, že právě naučené vzorce chování, co se očekává od současné ženy a současného muže, by se měly neustále přezkoumávat. Jak ženy tak muži by se měli snažit pracovat na tom, abychom si vzájemně byli rovnocennými partnery a bytostmi - na poli rodinném, pracovním i osobním.
Krátke, stručné, úderné a dobré. Autorka to dobre vystihla, viem si predstaviť, ako tento príspevok fungoval na publikum.
Co víc říct než jen to, že souhlasím s genderovou rovností. Kniha s výbornými myšlenkami (ač samozřejmě se subjektivním pohledem na feminismus), budu šířit dál!
Nežiju v Nigérii, takže nezažívám až takové "drobné" ústrky jako autorka a tamní ženy. Některé z nich v jiné formě, ale zná mnoho žen i v našich končinách, stejně jako tlak, který je na život žen vyvíjen, když se rozhodnou jít "neobvyklou" cestou. Spousta témat je zde nakousnutá, ale nijak dál se nerozebírají, a tak většina psaného je zřejmá a jasná, aniž je o tom třeba číst - například, že muž by měl pomáhat doma, aniž mu za to žena musí děkovat, protože by to měla být samozřejmost. Kniha je kratičká, takže za dvě hodinky není co číst. Feminismus pro každého spíše považuji za revoltu, která více čeří vody v Africe než v Evropě, protože zde jsou dané myšlenky na obecné rovině brané jako samozřejmé, i když praxe pokulhává, ale tato kniha nenabízí nic nového, co by to pomohlo změnit.
Skvělá a plná zajímavých informací, o kterých budete moci později přemýšlet. Doporučuji komukoliv, koho toto téma zajímá, i když tam třeba nenalezne nic nového. Kraťoulinká knížka, kterou máte přečtenou za chvíli a zanechá nějaký dojem.
Autorčin projev jsem si později pustila na Youtube a bylo fajn vidět a slyšet ten projev přímo od ní. :)
Myslím, že je skvělé, když tahle sympatická nigerijská dáma píše o feminismu z hlediska své země. I když něco z toho by se dalo použít i v našem prostředí.
Například, když hovoří o svých známých, manželech, dvou stejně vzdělaných lidech na stejném postu. Když přijdou domů, hádejte, kdo z nich obstará po práci domácnost? A když muž, zatím co žena vaří a uklízí, přebalí dítě, poděkuje mu, jak je neobyčejně laskavý:)
Samozřejmě autorce pomáhá to, že se narodila do vzdělané a bohaté rodiny. Jako nigerijská vesničanka by si sotva mohla dovolit tolik otvírat ústa.
Oceňuje pokrok, kterého její země dosáhla. Například to, že před sto lety by její neteře, dvojčata, odnesli příbuzní do pustiny a zabili jako zlé znamení. Dnes už to její kulturní okruh nepraktikuje.
Ať žijou nigerijské feministky!
Napsal bych delsi recenzi, ale musim jit zkontrolovat, jestli se uz stara vratila z nakupu a zacala delat gulas.
Vágní titul knížky bohužel souvisí i s vágností jejího obsahu. Autorka do diskuse v rámci feministického hnutí nepřináší nic nového a myšlenky, které by mohly po podrobnějším rozvinutí diskusi obohatit, zůstávají pouze načrtnuty. Šedesátistránkovou knihu tak dočtete během hodinky. Přitom z knihy vůbec nevyplývá, že by autorka neměla co říci. Autorka by se směle mohla pustit do srovnávací studie mezi nigerijským a západním pojetím ženských práv, protože ze střípků z minulosti, kterými svůj text obohacuje, vyplývá, že nedostatky v ženských právech mají obě kultury společné.
Štítky knihy
feminismusAutorovy další knížky
2017 | Amerikána |
2008 | Půl žlutého slunce |
2020 | Purpurový ibišek |
2018 | Feminismus je pro každého |
2018 | Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních |
"Veľmi veľa času venujeme tomu, že sa dievčatá snažíme naučiť jednu vec - aby sa trápili preto, čo si o nich mysia chlapci. Naopak to však neplatí. Neučíme chlapcov, aby sa snažili vzbudzovať sympatie. Až príliš veľa času venujeme tomu, aby sme dievčatám vysvetlili, prečo nemôžu byť nanevané, agresívne či drsné, čo už je samo osebe dosť zlé, ale potom sa otočíme a pre tie isté veci chválime či ospravedlňujeme chlapcov. Svet je zaplavený hromadami časopiseckých článkov a kníh, ktoré ženám vysvetľujú, čo robiť, aké majú a nemajú byť - a to všetko len preto, aby priťahovali a tešili mužov. Naproti tomu, sprievodcov pre mužov, ako potešiť ženu, je ako šafranu."
Geniálne.
Táto úžasná žena všetkým jasne vysvetli, prečo feminizmus tento svet potrebuje, ženy i muži, a že to má byť skrátka norma, bežná vec. Prečítajte si túto knižočku Chimamandy Ngozi Adichie. Dajte ju prečítať vašim mužom a vašim deťom. A hlavne ich veďte k tomu, že neexistuje lepšie pohlavie. A že žena môže byť feministka a nosiť ihličky. A tiež nemusí. Že chlapci i dievčatá môžu tlačiť kočík a dievčatá i chlapci môžu kopať do lopty. Že dievčatá nemusia len ako bejby sedieť v kúte a snažiť sa všetkým páčiť. Lebo nikde nie je určené a presne vymedzené, čo je už na dievča priveľa.