Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka
Josef Kajetán Tyl
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/370210/bmid_fidlovacka-aneb-zadny-hnev-a-zadna--UCM-370210.jpg
3
61
61
Divadelní hra, která byla poprvé uvedena v roce 1834 ve Stavovském divadle a v níž se objevuje píseň Kde domov můj, z které se později stala českou hymnou.
Přidat komentář
fidlovačka = tak trochu sračka
ne, pardon, nechala jsem se unést
(ale jo, fakt mi to docela nesedlo)
((a člověk aby si k tomu vzal německý slovník))
Fidlovačka aneb chabý děj a pěkná s***ka. Ne, to je samozřejmě nadsázka... Historickou hodnotu má Fidlovačka nepostradatelnou, ale jejími literárními či estetickými kvalitami se mi už v dnešní době nedařilo proplout. Už není tak moc zapotřebí drnkat na nacionální strunu (doufám), takže možná proto mi to dnes už nějak nepřišlo ničím přínosný... Sry, Kajetáne.
Obraz doby. Mělo by do textu nahlédnout každé dítě školou povinné a mělo by se mu vysvětlit, proč je polovina textu psaná v němčině. Možná by mnohem lépe pochopilo snahu obrozenců.
Jsem ráda, že jsem si ji díky výzvě přečetla. V knize bych uvítala překlad německých částí do češtiny.
Kniha velmi dobře zobrazovala tehdejší společnost. Nicméně si myslím, že autor kladl až moc velký důraz na výchovnou část a ta zábavná část tak bohužel zapadla. Celkově mi příběh přišel zmatečný a měla jsem potíže se vyznat v ději.
Divadelní hra jako taková nebyla špatná, ale částem psaným německy jsem nerozuměla, proto jsem je musela přeskakovat ...
Nemá smysl louskat knihu, už kvůli tomu, že se jedná o FRAŠKU SE ZPĚVY, které složil Škroup. Radši si kupte právě vydané Cd na Radioservisu. Dílo jsem slyšel na Čr3 Vltava, zaujalo mě víc hudbou než textem, Strakonický dudák je určitě lepší.
Také si myslím, že když z tohoto dramatu máme hymnu, že by se tím na školách mohlo více zabývat. Ale prý i sám Tyl toto dílo považoval za průměrné a ne moc povedené.
Ale mi se dílo líbilo. Místy jsem se i pobavila, jelikož neumím německy tak jsem byla i ztracena a ty dlouhé německy psané pasáže jsem přeskočila.
Dílo se mi moc dobře nečetlo, jelikož to je drama a drama nikdy nečtu. Drama patří do divadla, kde se člověk přijde podívat na vystoupení a odnést si z něho kulturní zážitek, proto mi přijde drama na čtení ne příliš vhodné. K tomu mi Tylovo dílo přišlo trochu nepřesné, často jsem byla uváděná do chaosu a některé řádky jsem musela pročítat znovu. I přes to, že k některým promluvám bylo popsáno okolí a děj na jevišti, na můj vkus to bylo málo a čtenář si tak musí vytvořit svůj vlastní obraz, který nemá příliš dobré základy.
Co se týče děje, nijak mě nepřekvapil, docela jsem čekala, že se v textu objeví německá slova či věty a s překladem jsem neměla větší problém. Některé fráze se objevovaly víc jak často, což mi přišlo trochu vtipné. Tyl se snažil popsat český lid mezi tím německým a snažil se ten česky bránit, ukazovat na něm dobré vlastnosti a vyvyšovat ho, což myslím, že se mu podařilo dokonale. Dobře ukázal i na některých německých postavach pýchu a nadřazenost nad postavami českými, které se ale na konci příběhu zaslouženě před českými postavami ponížily. Tyl měl dílo propracované v tomto směru do detailů a na jevišti se uplatnilo výborně. Myslím, že kniha splnila svůj úkol a dodnes můžeme vidět, jak se před 200 lety žilo na našem území a jaké vzathy mezi sebou měli Češi a Němci.
Ve své době byl nazýván miláčkem národa, dnes ho škola prezentuje jako průměrného dramatika a přesto právě z této knihy máme naší státní hymnu, kterou se sice čeští myslitelé snažili předělat a dokonce si na tu \"Odrhovačku\" přizvali tehdejší hudební českou hvězdu Bedřicha Smetanu, který pronesl tuto památnou větu \"Přátelé to je zbytečné. Píseň, kterou lid sám za svou hymnu povznesl, ta jeho hymnou zůstane. Tylova slova s tóny Škroupovými žádnému Čechu ze srdce nevyrvete.\" Zkusme se tedy zamyslet a po přemýšlet jestli je správné, aby člověk, jenž dal nám Čechům píseň, kterou nedokázal ani Masaryk vyrvat českému národu z hlubin duše, byl nazývám PRŮMĚRNÝM dramatikem, uvážíme-li, že Karel Hynek Mácha, který je bezesporu jedním z velikánů Čech, napsal pouze jednu báseň a je považován, za génia.
J.K. Tyl uměl. sice se ve škole učí, že byl průměrný dramatik a hlavní jeho zásluhou byla propagace českého divadla a české řeči, ale některé jeho divadelní hry jsou dodnes koukatelné.
Četla jsem to ve škole, museli jsme. A je to překvapivě dobré. Nenudí, neurazí, naopak místy pobaví a člověk se zasměje. Určitě je to lepší než Lucerna - ta mě znudila teda dokonale
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1956 |  Strakonický dudák aneb Hody divých žen |
| 2004 | Erotomanie |
| 1958 |  Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka |
| 1932 | Rozervanec |
| 1954 |  Domove líbezný |
Ještě štěstí, že Ladislav Smoljak napsal Hymnu a já to představení slyšela nesčetněkrát. S takovou báječnou průpravou se tohle dalo jakž takž vydržet.