Filosofie v českých zemích mezi středověkem a osvícenstvím
Stanislav Sousedík
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/146584/mid_filosofie-v-ceskych-zemich-mezi-str-Ipn-146584.jpg
5
4
4
Syntéza Stanislava Sousedíka zachycuje vývoj filosofie v českých zemích od husitských válek do osvícenství. Předkládá její dějiny v souvislostech evropského myšlení i kulturních a politických dějin. Kniha je rozdělena na dvě části: Dobu předbělohorskou a Dobu pobělohorskou. První z nich začíná výkladem o pozdně středověké scholastice na převážně husitské universitě (tomismu, scotismu a lullismu). Pokračuje líčením české filosofie humanistické, která nabyla vzájemně odlišných podob za vlády Jiřího z Poděbrad, Jagellonců i Rudolfa II. Nevynechává ani počátky jezuitské scholastiky, židovské myšlenkové prostředí a politickou filosofii Jána Jessenia. Druhá část se zabývá velkými barokními mysliteli působícími v českých zemích; jsou to Rodrigo de Arriaga, Valerián Magni, Marek Marci z Kronlandu, Caramuel z Lobkovic, Karel Grobendoncq a lullista Kašpar Knittel. Nalezneme zde i kapitoly o barokním scotismu a "skeptickém fideismu" opata Jeronýma Hirnhaima. Následuje oddíl věnovaný osvícenským myslitelům a jejich soustavám, zejména wolffianismu.... celý text
Přidat komentář
Sousedíkova knížka je skvělá, opravdu mě "nakopla" už za mých studií a mnohokrát jsem se k ní vracel. Některé kapitoly mají svoje "mouchy" (a pro německé vydání je taky raději Sousedík vynechal), ale ty, které se opírají o Sousedíkovo dlouhodobé bádání, se těžko překonávají, především barokní čtveřice Arriaga, Magni, Caramuel, Marci. Recenzi jsem publikoval ve Studia comeniana et historica a nyní ji dávám do příslušného šuplíku v databazeknih.cz.
„Filosofie" profesora Sousedíka je jedna z těch knih, které jsem si přečetla jen proto, že byly předepsané ke zkoušce..., a pak mě bezpodmínečně nadchly. Jsem ráda, že jsem se přes trucovité „to číst nebudu!" propracovala k tomu, že jsem si pro ni došla do knihovny, otevřela ji a nechala se okouzlit.
Svým zaměřením na českou filosofii ve světovém kontextu a šíří záběru je to unikátní dílo. Přitom vůbec není povrchní. Vyskytuje se tu minimum míst, kde se dočteme jen něco na způsob „Petr Ramée vytvořil novou humanistickou dialektiku", ale ne už, v čem její novost spočívala. Autor volí ideální délku a hloubku výkladů, aby čtenář pochopil, ale nebyl zahlcen.
Dalším kladem syntézy je její čtivost, jazyková krása a relativní nenáročnost. Jistě, některé barokní soustavy jsou samy o sobě obtížné – přiznávám se například, že hylezoismus Marka Marciho jsem si pro přehlednost nakreslila. :) Ale prof. Sousedík nabízí srozumitelné výklady obohacené o příklady, a navíc je vstřícný i ke čtenářům, kteří z filosofie znají jen základy. Proto rekapituluje třeba Aristotelův hylemorfismus, než přikročí k vysvětlení jeho novověkých aplikací.
Do třetice jsem nadšená z biografických medailonků. Ačkoli postmoderna pokládá životy autorů za irelevantní, zkušenost nás přesvědčuje, že tomu tak není. Proto Stanislav Sousedík ke každému významnému mysliteli předkládá životopisnou část, někdy (Bernard Sannig) dokonce rozsáhlejší než část filosofickou.
A cením si i pisatelovy mravní odvahy zasvětit svoji intelektuální kapacitu „pouhým" regionálním dějinám.
„Filosofie v českých zemích" je nepochybně velké dílo. Mě osobně obohatilo, a navíc mě opravdu bavilo (i když jsem byla chvílemi trochu nešťastná z Arriagovy zamotané novoscholastiky...). Celkově je to jedna z nejlepších knih, které jsem za letošní akademický rok četla. A neváhám říci, že i jedna z nejlepších za celé moje studium.
Štítky knihy
filozofie baroko scholastika Univerzita Karlova Praha dějiny filozofie novoscholastika kulturní dějinyAutorovy další knížky
| 1992 |  Jsoucno a bytí |
| 2010 |  Svoboda a lidská práva |
| 1997 | Filosofie v českých zemích mezi středověkem a osvícenstvím |
| 1989 | Jan Duns Scotus: doctor subtilis a jeho čeští žáci |
| 1998 | Učení o eucharistii v díle M. Jana Husa |
Jelikož se tolik neorientuji ve středověké filosofii, knížka pro mě byla trochu hůře čitelná, ale jinak mě velmi dobře seznámila se zapomenutými filosofickými směry, které se rozvíjeli na filosofické fakultě UK. Četl jsem pouze první část knihy. Autor vždy pojednává o filosofickém směru obecně a poté se jím zaobírá v českém kontextu.