Král orků
Robert Anthony Salvatore
Forgotten Realms - Změna série
1. díl >
Drizzt je zpátky a čelí světu, který se od základů změnil! Nejistý mír mezi trpaslíky z Mitrilové síně a orky z nově ustanoveného království Mnohošíp, nemůže trvat dlouho. Orcké kmeny, které Obould sjednotil, začínají bojovat mezi sebou, a Bruenor je odhodlaný dovést do konce válku, která ho málem zabila a téměř zničila všechno, co vybudoval. Bude ale zapotřebí něčeho víc než jen mečů a sekyr, aby byl v Páteři světa nastolen trvalý mír. Mocní na obou stranách možná budou nuceni změnit způsob, jakým na sebe navzájem nahlížejí. Možná spolu budou muset začít hovořit. A to nebude snadné.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2014 , Fantom PrintOriginální název:
The Orc King, 2007
více info...
Přidat komentář
Začátek nové trilogie Král orků je dobrou odpočinkovou četbou.
Vývoj osobnosti Drizzta mě doprovází od útlého věku a tak dávám vyšší hodnocení z velké části z nostalgie. Děj tohoto dílu mi přišel velice předvídatelný a jednoduchý. Až čtvrtá část knihy mě nadchla natolik, abych kapitoly dočítal dokonce, aniž bych knihu bez ostychu odkládal na později.
Můj asi nejoblíbenější fantasy spisovatel. Ještě se mi nestálo aby mě kniha o drizztovi zklamala. A tak je to samozřejmě i teď. Akorát předehra a epilog byl pro mě trošičku spoiler :-D:-D. Ale jinak parádní čtení. Doporučuji!!
Opravdu velká změna. Nečekal jsem, že Obould nakonec přestane být zlý.
Ale budiž nedá se nic dělat určitě nebude o pořádné nepřátele nouze.
Tak dlouhé čekání se vyplatilo :-)
I když mi díl nepřišel nijak zuřivě akční, nenudila jsem se. Všichni staří známí a k tomu hordy orků za kopcem, co víc si přát...
Jen předehra a epilog mi přišly trochu zvláštní, jelikož se odehrávaly o sto let později a docela napovídají jak to celé dopadlo.
Autorovy další knížky
2007 | Domovina |
2006 | Magický krystal |
2008 | Útočiště |
2007 | Prvotní Vektor |
2007 | Vyhnanství |
Jak to skončí jsem věděla sice už od začátku, neb jsem si tady přečetla komentář, ale nijak to neumenšilo mou radost ze čtení. :-)
Ačkoliv při čtení prologu jsem si tak říkala: "Co? To jako přeskočil sto let?" :D
Mrzí mě jak to dopadlo s Wulfgarem, ačkoliv pokud to bude tak jak se domnívám, tak to asi bylo nejlepší řešení, přesto jsem si poplakala. Ačkoliv jsem to tušila od začátku. Oblíbila jsem si tady Hraliena a překvapivě i Tosuna, který zbyl z drowské čtyřky. :D
Když tak nad tím přemýšlím, tak to jak to celé dopadlo bylo tak nějak jediné logické vyústění, protože zázraky neumí ani naši drazí Společníci síně. :) A mé romantické srdce plesá, že si konečně Drizzt s Catti ujasnili, co chtějí a dokáží být spolu šťastní.
Jedna hvězda dolů kvůli Wulfgarovi. Fňuk.